Všechny barvy noci
Karine Lambert
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/455610/bmid_vsechny-barvy-noci-0jC-455610.jpg
4
43
43
Pětatřicetiletý tenisový trenér Vincent má přijít během čtyř týdnů nečekaně a rychle o zrak. Co má s tak zdrcující diagnózou dělat? Jak se má vyrovnat s tím, že už nebude moci dělat milovanou práci? Má snad zapomenout na všechny své plány? A o koho v této chvíli může opravdu opřít? Když se ve světě kolem něj začne smrákat a okolí se promění v překážkovou dráhu, nachází Vincent útěchu na venkově, ve starém dědečkově domě, kde kdysi prožil tolik šťastných chvil. Objevuje pomalý způsob dědečkova života, potkává se s místními lidmi a uvědomuje si sílu všech ostatních smyslů. Nachází opravdové přátelství a lásku a s tím i sílu a chuť prožít každý další den. Všechny barvy noci jsou příběhem o odhodlání, rodinných poutech, vztazích i neobyčejné lásce za okolností, které většina z nás nikdy nepozná.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2020 , MetaforaOriginální název:
Toutes les couleurs de la nuit, 2019
více info...
Přidat komentář
Dojemný příběh napsaný zvláštním stylem mě hned zaujala od počátku. Jak se zachová mladý muž plný síly a energie, když se doví neodvratnou hroznou diagnozu? Doporučuji vřele přečíst a zamyslet se nad hodnotou života.
(SPOILER)
2 a 1/2*
chirurgicky přesně odvážená míra sladkosti vytváří dojem jisté realističnosti. ovšem prvky jako:
- dosud ladem ležící dědečkův dům, nacpaný šťastnými vzpomínkami
- ve vedlejším domě již nachystaná půvabná a chápavá sousedka
- a pospolité výpomocné aktivity obyvatel vesnice - té zdánlivé realističnosti zase podtrhují nohy.
Kniha o tom, jak nám může nečekaná diagnóza zcela obrátit život vzhůru nohama, i o tom, jak těžké mnohdy může být vyslovení i těch nejjednodušších věcí. Psaná je v er-formě.
Hlavním hrdinou je Vincent Moreli, jehož lékaři konfrontují s nemilosrdným faktem: do několika týdnů oslepne vlivem dědičné choroby. Postupně s ním procházíme všemi fázemi jeho prožívání, od naprosté skepse, nevěřícnosti a pocitu, že jde o omyl, až po vnitřní úzkost, depresi a strachy způsobené tím, jak se nemoc čím dál více hlásí o slovo. Ačkoliv se mu rozpadá jeho dosavadní svět, uvědomí si daleko hlubší hodnoty, pozná cenu opravdového přátelství a samozřejmě nechybí ani láska, neboť co si budeme namlouvat, jde přeci jen o romantický "feel-good" román. Klasická milostná zápletka pak stojí na banálním vztahu dvou zcela rozdílných lidí, kteří se velmi váhavě a opatrně sbližují. Pro trochu ozvláštnění nechybí ani lehce detektivní motiv.
Postavy jsou poměrně realistické, i když poněkud schematické, viz Vincentovi rodiče: přehnaně starostlivá matka v roli pečovatelky, otcovy kalkulace a chladné spekulace, povrchní přítelkyně Émile, vlídná a svérázná sousedka Coline. Působí věrohodně, nabízí se nám jakýsi vhled do jejich prožívání a cítění.
Je znát, že se autorka dobře orientuje ve světě sportu, konkrétně tenisu, a je dobře obeznámena s diagnostikou
nemocí. Text však celkově působí poněkud neuspořádaným dojmem, přeskakuje z tématu na téma a rozhodně není souběžný. Bohužel jsem zde našla závažné chyby, překlepy a jednou dokonce zcela zaměněné jméno jedné z postav.
Knížka se mi opravdu líbila a zařadila se mezi ty, které chci vlastnit, ne si je jen půjčit v knihovně. Dobře se mi četla, nutila k zamyšlení, opravdu doporučuji.
Tak tady jsem byla hodně zmatená, téma znělo zajímavě, ale úplně mi nesedl styl psaní.
Zase jedna z knih, která mě dostala. Vždyť přijít o zrak je to nejstrašnější, co se může člověku stát. Je těžké smířit se s takovou krutou ránou a tento příběh vlastně krok za krokem ukazuje, jak se s tímto postižením vyrovnat, jak s ním dál žít, když dosud jsme byli zdraví a nic takového jsme si vůbec nedokázali ani představit. Příběh je hezky, emotivně vystavěn, někdy člověka až mrazí. Navíc ty úžasné citáty, pořekadla na začátku některých kapitol nutí k hlubokému zamyšlení a neustále připomínají, jak důležitým smyslem pro nás zrak je: Jak může úspěšný a šťastný chlap přijít během pár dní o svou práci, své sny, o ženu, kterou miluje? Tak, že oslepne.
Psáno lehce poetickým stylem, dojemné čtení. Člověk si něco takového ani neumí představit.
Představovala jsem si něco jako film Světlo jeho očí- úspěšný mladý muž, zadaný, oblíbený a bohatý , najednou ztratí to nejvzácnější a začne život vnímat jinak . Mám takové příběhy ráda . Ale bylo to trochu jinak , víc do hloubky a docela dobře se četlo. obálka opět hezká.
Moc krásná kniha. Je vidno, že ztrátou zraku život nekončí, zvlášť když jsou nablízku lidé, kteří postiženého nelitují, ale zapojují ho do běžného provozu ohleduplně, s pomocí a neutuchající laskavostí.
Tak tohle bylo dost silné čtení. Příběh muže, který přijde v mladém věku o zrak a musí se naučit znovu žít je hodně silné téma. Líbily se mi deníkové zápisky, které byly mezi kapitolami. Hlavní hrdina byl sympatický, plný myšlenek, a hodně rozhozený. Naštvala mě Émilie, která se zachovala fakt hnusně.
Knihu mohu doporučit, i když výhrady jsem měla - čekala jsem trochu hlubší psychologické pasáže, trochu více ponoření do psychiky hlavního hrdiny, více myšlenek a tak. Jinak ale byla kniha naprosto skvělá.
Tak toto téma je mi blízké, čekala jsem, že to bude více psychologicky, citově rozpracované. Ale jak tady je napsáno v komentáři, vlastně je dobře, že to nebylo přeslazene čtení, spíš k zamyšlení (což já vím osobně, o čem toto téma je). Takže dobré 3 *
Všechny barvy noci je dalším příběhem z edice Sedmilásky. Vypráví o nelehkých životních zkouškách, o odhodlání, o touze žít a zdolat překážky postavené do cesty. Téma, které si autorka belgického původu Karine Lambert zvolila, není příliš veselé. Příběh je o vyrovnání se se ztrátou zraku, sledujeme, jak se hlavní postava snaží vypořádat se zdánlivě bezvýchodnou situací. Myslím si, že tato kniha může mnohým dodat odvahu překonat i nepřízeň osudu.
Kniha, kterou je komplikované hodnotit. Nejprve jsem měla trochu problém se do ní začíst a váhala jsem, zda ji vůbec dočtu. Po pár stránkách však nastal zlom a já jsem se tak začetla, že jsem ji ani nedokázala odložit. Je toho hodně, co vám může nabídnout příběh člověka, který přichází o zrak. Poučné a pesimistické čtení, které je zároveň i plné naděje.
Kniha pojednává o velmi zajímavém a smutném tématu, a to o ztrátě zraku u mladého člověka, který má celý život před sebou. Nevím, jestli to bylo zvláštní formou vyprávění, která mi moc nesedla, nebo samotným hrdinou... každopádně jsem byla zklamaná. Trvalo mi, než jsem si na autorčin styl psaní zvykla. Hlavní hrdina, přesto co všechno prožíval, byl spíš plochou postavou. Očekávala bych nějaké hlubší psychologické rozbory o tom, co se s ním děje. I přes silné téma, tak na mě kniha působila ploše.
Co se mi naopak líbilo, byly vsuvky s citáty, pořeklady o vidění/očích, nebo krátké zápisky hlavního hrdiny.
Po přečtení této knihy jsem měla spoustu pocitů.
Byla jsem šťastná, ale zároveň smutná. Byla jsem smutná z osudu, který Vincenta, potkal. Ale zároveň jsem byla šťastná, že to všechno skvěle zvládl! Zvládl se naučit žít se svým osudem, smířil se se vším, co mu život nachystal.
Byla jsem naštvaná, ale zároveň veselá. Naštvaná na jednu osobu, která mě strašně moc zklamala. Osoba, která měla při Vincentovi stát od samotného začátku, ale která se na něj vykašlala. Byla jsem ale veselá, protože náš hlavní hrdina ztratil sice osobu, na které mu hodně záleželo, ale zároveň mnoho získal.
Zkrátka tato kniha mi plno dala. Uvědomila jsem si pár věcí. Díky knize jsem se nad několika z nich i hodně zamyslela.
Kniha se mi skvěle četla. Autorčin styl psaní mě u knihy držel a skoro nepustil. Už z předchozích řádků je znát, že mě kniha oslnila. Postavy byly skvěle. Teda, na úplném začátku knihy jsem se trošku bála, že si nebudu "rozumět" s Vincentem, ale to se naštěstí nestalo. Stal se pravý opak. Hlavní postavu jsem si moc oblíbila. Byla jen jedna osoba, která mě štvala, a to byla přítelkyně Vincenta. Jinak mi byly všechny postavy moc sympatické, například Coline jsem si strašně moc oblíbila.
Zvláště podivně krásná kniha. Ne nejlepší z této edice, určitě by se našly lepší příběhy. V konečném důsledku se mi líbila, ale těžko jsem si zvykala na psaní v přítomném čase. Věty byly krátké, to samé kapitoly a vypravování tím pádem rychle odsýpalo. Romantiku tu moc nehledejte, je spíše o hledání nového smyslu života, když se vám ten dosavadní zhroutil jak domeček z karet.
Čekala jsem všechno, jen ne to co jsem nakonec na stránkách dostala. A to je dobře.
Kapitoly krátké a děj plyne s jemným posláním o životě ve tmě.
Vincent se svou slepotou a tím vším vyrovnává po svém. Jsou zde ukázány klasiké vzory pro vzdor, popírání až ke konečnému smíření a nalezení správné cesty.
Není to přeslazené, ale ani na city hrající. Je to psané tak, aby každý normální pochopil, že tohle se může stát a jak se s tím vším dá vyrovnat.
Moc se mi líbila část uvědomění svých pocitů, zvuků a všeho kolem vás, když jste uvěznění ve tmě. Připomnělo mi to můj malý zvyk, kdy ráno vstanu, otevřu hlavní dveře na dvorek a nasaju vůni probouzejícího dne. Člověk je ještě rozespalý a tak vnímá věci ostřeji. Vnímá vůni chladu i vůni deště, když náhodou prší. V každém období vše voní jinak. Ptáci zpívají jinak a tohle všechno dává obraz toho, jaký bude nový den.
Možná že i náš hlavní hrdina to tak míval....
Knížku s takovým námětem jsem ještě nikdy nečetla. Jsem ráda, že jsem se prostřednictvím spolupráce k něčemu takovému dostala. Díky téhle knize se totiž dozvíte, jak těžké je, když najednou oslepnete. Tahle knížka by mohla být přínosem také pro někoho, kdo má třeba v příbuzenstvu někoho nevidomého, tak aby ho lépe pochopil. Ale i mně to přišlo zajímavé. Kniha má krátké kapitoly a čte se celkem rychle. Akorát by mohla být čtivější. Hlavní hrdina mi ze začátku moc nesedl, ale pak se ukázal v lepším světle, díky tomu, jak se s tím vyrovnal. Taky se mi líbilo, jak si pěstoval na zahrádce. Určitě doporučuju spíš pro dospělé, mě to nepřišlo tolik záživné, ale rozhodně to není špatné.
3⭐️/5⭐️
Všechny barvy noci
Pro mě je to příběh o naději. O štěstí ukrytém v obyčejných věcech. Není o hrdinech a přitom je o velkých výhrách a prohrách všedního dne člověka, který čelí nezvratné diagnoze. Dokázala bych si představit, že by šla kniha ještě hlouběji v přiblížení niterních pocitů hlavní postavy, tady mi přišlo, že tak trochu klouže po povrchu. Ale asi by pak byl příběh příliš hutný. A romantická linka? Je to kniha z edice románů o lásce, je tedy jasné, že nebude chybět a i když by se dalo říct - až příliš dobrá náhoda - přijde mi, že "láska" není jediným motivem, jak tomu občas bývá v některých románech a tím je právě reálnější. I ve skutečnosti potkáváme takové "obyčejné" náhody, lidi, kteří nám jsou sympatičtí a vztah vzniká postupně a díky nějaké snaze, kde je vášeň, ale taková normální, ne všepohlcující.