Všechny cesty vedou do Santiaga
Ladislav Zibura
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/523900/bmid_vsechny-cesty-vedou-do-santiaga-652128e614db5.jpg
5
670
670
Už více než tisíc let míří lidé ze všech koutů Evropy do Santiaga de Compostela. Ladislav Zibura tam poprvé putoval v osmnácti letech a teď se do Španělska vydává znovu – za vzpomínkami, dobrodružstvím a příběhy poutníků z celého světa. Přidejte se k nim a ponořte se do vyprávění plného humoru a přátelství mezi lidmi, kteří se nikdy neviděli. Dozvíte se, jak poutnictví hýbalo evropskými dějinami, a taky načerpáte tipy pro vlastní cestu. Budou se vám hodit – možná totiž zjistíte, že camino volá i vás.... celý text
Přidat komentář
Cesta, která plyne nejen po nohama, ale také v hlavě. Pouť do Santiaga napsaná bezprostředně od srdce. Bavil jsem se, užil jsem si to a některé myšlenky mě inspirovaly. Zatím nejlepší Ziburova kniha!
Jééé, tahle knížka mě nějak dojala! :') Larry tentokrát opět nezklamal, i když je to trošku jiné... Hlavně mě potěšil, že opět chodí pěšky :D Nechybí humor, laskavost, nadhled, schopnost zasmát se sám sobě. Až je mi líto, že o zmiňovaných poutnících nevím nic dál... Čím blíž k oceánu Larry s ostatními byl, tím větší smutno na mě padalo... :) Dřív mě odrazovalo camino díky množství lidí, ale po přečtení a "zasvěcení" jak to tam chodí, mě to tedy solidně navnadilo :D Bylo by krásné to taky prožít! :) Zajímalo by mě též, jestli ten neoblíbený poutník objevil Bibli na dně batohu a co na to říkal :D Díky za pár pěkných letních odpolední s touto bezvadnou knížkou!
Tahle knížka se mi od Zibury líbila zatím nejvíc. Je mi blízký jeho humor, který byl v příjemném poměru k myšlenkám hodným rozjímání.
"Cítím v ní dobro. Někde hluboko, ale je tam." Tuhle větu si chci zapamatovat
Poslechnuto jako audiokniha, zpracování bylo velmi pěkné. Tentokrát je hlavním tématem spíše komunikace s lidmi a jejich příběhy, než popisy cesty jako takové. Vyprávění je zpestřeno taky několika situacemi k zamyšlení, ať už autora, nebo čtenáře. Hodnotím jako jednu z top knih pana Zibury a doporučuji.
Dlouho jsem nečetla cestopis. Tento je tak trochu jiný, je hodně o komunikaci. Řekla bych, že je tam všeho tak akorát a proto se to dobře čte a i proto se člověk dokáže pro podobnou cestu nadchnout. Taky by se mi to líbilo, prožít něco podobného...
Z první knihy jsem byla nadšená, z druhé taky, ze třetí už méně, čtvrtou jsem pořád ještě nepřečetla, pátou už nemám a šestou jsem dostala a na konec se dostala jenom proto, že víceméně neodkládám rozečtené knihy.
S Cestou do Santiaga není v zásadě nic špatně, knížka je krásně vyvedená, jsou v ní nádherné ilustrace a to samo o sobě si zasluhuje jednu hvězdu navíc.
Jinak je to přemoudřelé, repetitivní (Ladislav miluje svou skvělou přítelkyni Karolínu, doporučuju udělat dřep pokaždé, když to zopakuje a voila: svalnatý zadek jak když najdeš!) a v zásadě nudné.
Chápu, že to může fungovat a chápu i proč, ale vlastně ne. Principiálně nerozumím masovým záležitostem a tomu, proč chodit někde, kde jsou tisíce a tisíce dalších lidí a šlapete většinu času po asfaltu, už vůbec ne.
Ale toť můj problém. Čili vzhůru na cestu, pokud vás tohle láká.
Krásná kniha, doporučuji. Je určitě trochu jiná oproti ostatním, protože zážitky s lidmi nejsou s ,,domorodci" dané země, ale s ostatními poutníky. Ilustrace knihy je prostě nádherná.
poutavé čtení, které vás určitě posune blíž k realizaci cesty, pokud už jí trochu plánujete a pokud zatím ne, věřte, že o ní začnete přemýšlet. Tohle budete chtít prostě zažít na vlastní puchýře. Šťastné putování.
Posloucham ve sluchatkach po castech, a bylo to moc hezke, mile a zajimave vypraveni. Autor pise zajimave, asi sahnu po nektere z jeho dalsich knih
Posloucháno jako audiokniha - čte Martin Písařík.
Je to milé vyprávění, ale kdybych to měla číst, asi bych nedočetla. Přišlo mi to trochu moc filozofické a "duchovní" oproti předchozím knihám. Ale ona to vlastně pro Larryho byla taková duchovní cesta, takže je to můj problém.
Tady vím, že nikdy nešlápnu vedle a opět se to potvrdilo. Krásný a humorný text, skvělé ilustrace a informacemi nabitá knížka, která vám vysvětlí věci o kterých jste možná nikdy nepřemýšleli (mě hodně zaujala zmínka o templářských rytířích) a zárovň určitě i dobrý návod pokud se chcete vydat na camino.
Tenhle človíček mě fakt moc baví :) . Jeho knihy i přednášky mají přesah v tom, že popisuje nejen samotnou cestu, ale přidává i různé zajímavosti o navštívených místech a taky nenápadné rady pro poutníky. Díky :)
Dcera v nejbližších dnech odlétá do Porta. Sama. Můžu se snažit , jak to jde, ale strach a obavy o ni mít nepřestanu. Díky Ládíkovi se alespoň trochu zmenšily. Věřím, že na cestě potká jen hodné lidi, kteří jí pomohou, když pomoc bude potřebovat. Každopádně - rozhodla se a já nemůžu soudit, co si potřebuje prožít, aby ji to lidsky posunulo.
Láďo, díky moc. Povedla se ti nádherná kniha!
Tohle je přesně ono! To je to, proč milujeme čtení. Kniha vás plně vtáhne do děje a vy můžete celou cestu prožívat s autorem. Nechybí Ziburův klasický český humor a mnoho zajímavostí o zdánlivě nezajímavých věcech, místech i lidech. Kniha vás tedy rozesměje, dojme, občas poučí a vede i k hlubšímu zamyšlení. Co více si přát. Tento cestopis jsem určitě nečetla naposledy a děkuji za něj!
Moje čtvrtá a určitě ne poslední kniha prince Ládíka, dvě z nich jsem si i koupila a mohu potvrdit, že opravdu zraje jako to víno z la Rioja… byl to opět zážitek a moc mu děkuji za zprostředkování této pouti, na kterou si já sama netroufám.
“Kdybych viděl východ slunce jenom jednou v životě, určitě ho označím za tu nejkrásnější věc, jakou jsem kdy spatřil. Přijde mi neuvěřitelné, že se něco takového opakuje každé ráno. Kdyby nic jiného, je pro mě možnost vidět další reprízu tohohle nebeského spektáklu dostatečný důvod žít ještě jeden den.
AUDIOKNIHA: Znám předchozí Ládíkovy knihy a Santiago je zase o kus lepší. Tím, že se někteří poutníci ve vyprávění opakovaně "vracejí do děje", nabývá kniha tentokrát podoby "skoro - románu" s vedlejšími postavami, což jí dává nový a poutavější rozměr. Najdeme zde opět Ziburovu lehkost vyprávění, smysl udělat si legraci ze sebe i jiných, prolínání osobního příběhu s barvitými popisy přírody, městeček a hlavně zábavných historek z cest. Přibylo ale i reflexe a vážnější ton v osobním poodhalení se a svých starostí, které jen čtenáři připomínají, že i autor je člověk jako každý jiný, který se v životě potýká s různými bolestmi i radostmi. Interpretace v podání Martina Pisaříka výborná.
Dnes jsem s autorem doputovala až k oceánu. Bylo to moc pěkné a zajímavé putování. Četla jsem i všechny předchozí autorovy knihy a všechny - včetně této - mám doma v knihovně. Líbily se mi všechny. V této je více různých zamyšlení a osudů či střípků osudů ostatních poutníků, příběhů a příhod ze setkávání s nimi. Bylo to moc příjemné čtení.
Tak jsem právě doputovala až k oceánu a na pár posledních stránkách jsem měla skoro slzy v očích. Nechci se ještě loučit ... chci jít ještě kousek dál ... i když jenom na papíře. Jsem strašně zvědavá na autorův další počin, protože tímhle si nastavil opravdu hodně vysokou laťku.
Štítky knihy
putování cestopisy poutní místa Santiago de Compostela poutníci Svatojakubská cesta náboženské poutě autobiografické příběhyAutorovy další knížky
| 2016 |  Pěšky mezi buddhisty a komunisty |
| 2019 | Prázdniny v Evropě |
| 2017 | Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii |
| 2021 | Prázdniny v Česku |
| 2020 | 40 dní pěšky do Jeruzaléma |
Tahle kniha je jako cesta do Santiaga - ze zacatku nepospichate, vite, ze konec je v nedohlednu. Uzivate si vse nove kolem. Od pulky uz znate cestu (autoruv styl psani) a chuze (cteni) pro vas ma hlubsi vyznam. Kdyz dojdete do Santiaga, tak moc se vam nechce pout ukoncit, ze musite pokracovat dal, az na samy konec cesty (knihy).
Ps. Ilustrace od Lukase Tomka daly knize krasny nadech! :)