Všechny cesty vedou do Santiaga
Ladislav Zibura
Už více než tisíc let míří lidé ze všech koutů Evropy do Santiaga de Compostela. Ladislav Zibura tam poprvé putoval v osmnácti letech a teď se do Španělska vydává znovu – za vzpomínkami, dobrodružstvím a příběhy poutníků z celého světa. Přidejte se k nim a ponořte se do vyprávění plného humoru a přátelství mezi lidmi, kteří se nikdy neviděli. Dozvíte se, jak poutnictví hýbalo evropskými dějinami, a taky načerpáte tipy pro vlastní cestu. Budou se vám hodit – možná totiž zjistíte, že camino volá i vás.... celý text
Přidat komentář
Moje třetí přečtená kniha od autora. V čem se odlišuje od ostatních? Určite tím, že autor, zde nechává trochu více nahlédnout do svého nitra a ukazuje i jeho hlavní pohnutky, proč se na cestu vydal, což moc oceňuji. Jít Camino je už pár let na mém listu, co bych někdy chtěla podniknout, jsem ráda, že jsem to mohla (zatím) díky knize zažít. V knize mne nejvíc vzali za srdce některé příběhy lidí, se kterými se autor na cestě setkal, ať už to byl Jim, Johanna nebo Andy, díky kterému vznikla aplikace Camino ninja...
Autor mi sedí od prvního okamžiku, kdy jsem zaregistroval jeho existenci. Je mu stejně jako mě, humor máme taky skoro stejný, lidé kolem nás tím často trpí. Dokonce jsme oba dělali řidičák ve stejný rok. Jenže doposud jsem jeho personu nasával z příspěvků na sociálních sítích a sem tam nějakého rozhovoru a samozřejmě výstupu v AZ-Kvízu. Knihu jsem si plánoval koupit tak dlouho až je venku už šestá.
Nicméně jsem měl taky velké štěstí, že se Láďa občas ukázal do Rožnova pod Radhoštěm o něčem přednášet, a následně tu smůlu, že kdykoliv jsem událost zaznamenal, byl přes ní nalepen papírek "vyprodáno". Poštěstilo se až nyní, kdy se nám konečně podařilo lístky sehnat a oba jsme s ženou odcházeli naprosto nadšení Láďovým vyprávěním o Africe.
Věděl jsem, že tam bude pravděpodobně prodávat své knihy, načež jsem si takticky nevzal hotovost, abych odolal pokušení utrácet. Byli na mě však připraveni a šlo platit kartou a tak jsem si konečně pořídil nejnovější přírůstek do Ziburovic rodiny.
Nemohu tedy porovnávat s předchozí tvorbou, ale četlo se to samo. Humor se mísil s hlubokými příběhy ostatních poutníků a na závěr knížky na mě taky dolehla jakási nostalgie a divný pocit z loučení se s ostatními lidmi. Sám nemám rád, když něco končí. Stačí události jako konec studia, změna práce, odchod kolegy a vždy to nesu těžko, proto mi až na stránkách knihy došlo, jak vlastně těžké musí být chodit takovou pouť pravidelně. Tohle loučení vás čeká asi na každé z nich. Ale příběhy lidí ve vás zůstanou a díky Láďovi si o nich můžeme přečíst i my. Začež mu děkuji a plánuji dokoupit všechny jeho knihy. A už se moc těšíme na další přednášky.
Kniha o Svatojakubské pouti do Santiaga de Compostela je stejně jako předchozí knihy autora krásně napsaná a plná humoru. Je ovšem hloubavější a čtenářský prožitek z ní je o to silnější. Bezesporu se jedná o autorovu nejlepší knihu. Musíte ji číst pomalu s velkou pozorností, pak se vám odvděčí jedinečným čtenářským zážitkem.
Celá recenze v recenzích.
Když já tak ráda putuju! :-)
A taky moc ráda čtu cestopisy!
Tenhle je jedním z těch, kdy si uvědomíte kolik poznání a lidskosti vás na podobných cestách potká a jak různorodá mohou vznikat přátelství :-)
A že nezáleží na tom, odkud lidé pocházejí, protože zde je spojuje jeden jediný cíl.... Camino!
Autor vystihl atmosféru pouti mimořádně přesně, se všemi radostmi i starostmi.
Skvěle napsaná kniha.
Štítky knihy
putování cestopisy poutní místa Santiago de Compostela poutníci Svatojakubská cesta náboženské poutě autobiografické příběhyAutorovy další knížky
2016 | Pěšky mezi buddhisty a komunisty |
2019 | Prázdniny v Evropě |
2017 | Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii |
2021 | Prázdniny v Česku |
2020 | 40 dní pěšky do Jeruzaléma |
Každý má svoje problémy, jen o nich nemluví na potkání. Často jsou závažnější než ty moje. Než se něčím začnu trápit, měl bych se zeptat sám sebe: Nezlepší se to časem? Pokud ano, stačí se těšit.
To bylo tak krásné čtení. Dojemné, vtipné, plné zajímavých informací i hlubokých myšlenek a podmětů k zamyšlení. Autor popsal svou cestu do Santiaga tak sugestivně a barvitě, že jsem si vážně připadala, jako bych camino absolvovala společně s ním. Všechny cesty vedou do Santiaga – to je za mě určitě nejlepší Ladislavova kniha!