Všechny malé zázraky
Jennifer Niven
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/225827/bmid_vsechny-male-zazraky-eHU-225827.jpg
4
1524
1524
Strhující příběh o hledání a (ne)nalézání, o lidských předsudcích a první lásce. Theodora Finche fascinuje smrt. Violet Markeyová zase žije pro budoucnost – těší se na den, kdy dokončí střední školu a bude moct opustit rodné městečko, které jí připomíná nedávnou tragickou smrt sestry. Když se ti dva potkají na římse školní zvonice, není ale docela jasné, kdo koho vlastně bude zachraňovat. Finch je obyčejný kluk, až na to, že trpí bipolární poruchou. Violet je obyčejná holka, až na to, že Finchovi přijde úplně neobyčejná. Ty dva svede dohromady školní projekt, jehož cílem je objevovat „krásy Indiany“, a oba při tom učiní zajímavé objevy...... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2015 , Yoli (ČR)Originální název:
All the Bright Places, 2015
více info...
Přidat komentář
Většinou nečtu knihy amerických autorů, taky se nezabývám problémy středoškoláků a už vůbec nesahám po tématech zabývajících se sebevraždou. Názvem a obálkou si mě kniha přitáhla a nějak se to vše čtivě potkalo a moc se líbilo. Napsané s citem a porozuměním, jak hluboce mladí lidé prožívají život okolo sebe a podle mě je to kniha i pro nás odrostlé střední škole, protože i moje děti jsou o víc než deset let starší než hlavní hrdinové a přesto jsem se do čtení ponořila a něco mi to dalo. Musíme se naučit naslouchat svým nejbližším, ať už jsou mladí nebo staří a bude nám lépe na světě.
Tahle knížka mi ležela v knihovně opravdu hodně dlouhou dobu. Koupila jsem si ji tenkrát těsně po vydání, ale vlastně jsem se k ní nikdy nedostala. Až teď, když jsem o ní viděla video na Tiktoku u slečny, která ji označila za jednu z nejlepších knih. Začetla jsem se a na konci knihy mně kniha vyplivla zmuchlanou, zlomenou, zničenou. I když je to young adult kniha, doporučuji ji úplně všem. Měli by si ji přečíst všichni. Měla by se stát povinnou četbou na školách. Mělo by se o ní co nejvíce mluvit. Věnuje se zajímavým tématům, jako jsou hledání sebe sama, bipolární porucha, první láska, škola ... Autorka zde vypsala svoji duši (kdo četl její poznámku na konci knihy, tak pochopí, jak to myslím) a zlomila srdce tisícovkám čtenářů po celé Zemi. Violet si takový konec knihy rozhodně nezasloužila, po tom čím si prošla, ale tak nějak zároveň cítím, že to bylo očekávané. Stává se to. Je to život. Život, ve kterém lidi přicházejí, a odcházejí. Miluju tu knihu a zároveň ji nenávidím. Viděla jsem i film, ale ten ani zdaleka nedosahuje kvalit této knihy. Tahle kniha je prostě jedinečná. Někdo jí přirovnával ke knize od Johna Greena "Hvězdy nám nepřály". S tímhle přirovnáním souhlasím a nesouhlasím. Ano, objevuje se tu pár teenagerů, kteří mají vlastní problémy, ale oproti Hvězdám jsou Zázraky propracovanější a surovější. Určitě si ale velice brzy dám re-reading a vezmu si i lepíky a budu si lepíkovat citáty a oblíbeně pasáže. Tahle kniha si to zaslouží. A musím říct, že mně dost nakopla k tomu přečíst si něco od Virginie Woolf, která je v této knize hojně zmiňovaná.
Váhala jsem nad hodnocením této knížky ale nakonec se mi líbila. Nemůžu říct, že nějak extra moc, ale četla se dobře, nebyla dlouhá a navíc byla i napínavá. Vůbec bych neřekla, že bude mít takový konec, byl opravdu nečekaný. Každému by se asi tato knížka nelíbila, ale nebyla to taková ta typická romantika, ale i to, že se dva mladí lidé s problémy, mohou dát dohromady a zažít i pěkné dny, když jsou spolu. Určitě se podívám i na film. ;)
Od této knihy jsem neměla moc velké očekávání a možná i proto mě hodně překvapila. Kniha měla rychlý start a krátké kapitoly, četlo se to jedna báseň. Krásný příběh mi ale přijde trošku nedovysvětlený, když jeden z hlavních hrdinů odchází. Celkově se mi to ale líbilo , akorát Finch mi přišel jako trochu divný, i když to je asi jeho charakter, který autorka zamýšlela. Na konci si někdo pobrečí, ale nedoporučovala bych to lidem, pro které je sebevražda citlivější téma. Doporučuji.
(SPOILER) Na tuto knihu jsem se chystala dlouho a byla jsem zvědavá, jestli se mi bude líbit. A po přečtení anotace jsem se rozhoupala k tomu, že se do ní pustím a jsem ráda, že jsem to udělala. Knížka mě naprosto pohltila a nemohla jsem se od ní vůbec odtrhnout. Finch mi někdy sice lezl trochu krkem, to samé Violet, ale i tak jsem si oba zamilovala. Už od začátku jsem tušila, že tu nebude happy-end, ale to mi vůbec nevadilo, protože i tak jsem z knihy naprosto nadšená. Místy mi to připomínalo Papírová města - ale to až úplně ke konci, kdy Violet hledala místa podle mapy.
Dva tři roky zpátky jsem viděla filmovou adaptaci All the Bright Places na Netflixu a řekla jsem si, že si ji přečtu, jelikož se mi film tehdy líbil. Jak už je zvykem, tak film nebyl úplně podle knihy (největší rozdíl byl asi ve vzhledu Finche).
Theodore Finch a Ultraviolet Remarkey-able byli naprosto skvělí, mladí lidi, kteří si procházeli něčím tak těžkým, že si to ani nechci představovat. Šlo vidět mnoho problémů, se kterými se denně potýká snad několik miliónů lidí po celém světě a nejhorší na tom je, že to často ani nemusíme tušit.
"We can't always see what others don't want us to see. Especially when they go to great lengths to hide it."
Kniha byla neskutečně moc čtivá, pořád se v ní něco dělo. Angličtina byla lehčí, takže se všemu dalo, bez větších problémů, rozumět.
Přečtená před lety .
Finch: sympatický mladík, hraje na kytaru. Neustále myslí na sebevraždu- má "bipolárku."
Violet: Mladá maturantka,která při autonehodě přišla o sestru, pomocí terapií a sezení se a učí a snaží se překonat strach z jízdy autem, společenský život a hlavně samu sebe.
Oba mají vážný psychický problém, když se ale setkají v ten nejvíce vyhrocený okamžik a později spolu začnou pracovat na projektu zjistí, že k sobě mají hodně blízko, i když je každý povahově jiný. Součástí knihy je včetně kontaktů na Linky bezpečí také poznámka autorky, ve které se svěřuje čtenářům s dost tragickým a osobním zážitkem.
Nenápadná fialová kniha s obálkou z lístečků, která vás naprosto strhne.
Setkáváme se zde s Violet Markeyovou, která se vyrovnává se smrtí svoji sestry, a Theodorem Finchem, který má bipolární poruchu. Je skvělé, že u nás vycházejí knihy i s vážnými tématy, které by neměly být tabu, a tohle je jedna z knih, kde je to úžasně podané.
Knížka u nás vyšla před asi 5 lety a drží si vysoké hodnocení, navíc ji doplnil film, který není úplně špatný.
Příběh je vyprávěný z pohledu obou hrdinů, silný, čtivý, krásný a za mě se budou hodit i kapesníčky,. Postavy se vás dostanou pod kůži, já osobně jsem si víc oblíbila Finche. Závěr mě překvapil, ale s odstupem času si člověk připustí, že je to správný konec. Kniha se nám snaží sdělit spoustu myslenek, i to že život není a nebude jednoduchý, a je třeba ho žít i s překážkami.
Pokud máte rádi vážnější témata, ale v YA podání, jděte do toho. Já hodnotím 4*/5*.
Od autorky u nás vyšla ještě Tíha vesmíru, kterou jsem četla v rámci štafety, ale ta mě tolik neoslovila.
Ještě bych ráda zmínila, že kniha je často přirovnávána k titulu Hvězdy nám nepřály od Johna Greena. Za mě je tohle lepší, Hvězdy mám ráda, ale četla jsem je už před lety, možná zvážím rereading a porovnám znovu. Navíc jsem od autora měla možnost číst Hledání Aljašky, a to byl děs.
Jaké YA s vážnějším tématem jsou pro vás TY knihy?
Další kniha z mého seznamu restů. Už ani nevím jak dlouho jsem ji odkládala. Jsem ráda, že jsem ji přečetla, přestože už nejsem cílovka, ale i tak mi příběh něco dal. A protože se mi kniha líbila a emočně mě zase odrovnala, tak jsem po přečtení ze zvědavosti koukla na film a neměla jsem to dělat... podle mě se tedy moc nepovedl. Kniha má dost pěkných citátů a myšlenek. A i když jsem věděla jak to skončí, stejně mě ten konec dostal. Rozhodně doporučuji.
Původně jsem si myslela, že mě tahle kniha mine. Dokud jsem ji nedostala jako dárek od Yoli na Yoli narozeninách, a přesto mi doma trčela nějakou tu dobu, než jsem si ji s sebou vzala na dovču. Bála jsem se, že už se mi nebude líbit, protože vyšla před dávnou dobou, a mezitím navycházelo mraky knih podobného žánru. A ono mě to velmi mile překvapilo.
Po dlouhé době je to kniha, ve které se otevírá téma sebevražd, což je za mě téma, které by mělo být vidět, aby jsme nakoukli, co se vlastně dokáže některým lidem honit v hlavě, že to může dospět až takhle daleko. Stejně tak tu máme ztrátu blízké osoby, což spolu tak nějak souvisí.
Hlavní postavy jsou rozdílné jako den a noc, ale přesto mezi nimi vzniká zápletka, která je dost zvláštní a tím i dost originální. A je to celé napsané čtivým způsobem, který nenudí. Tom pomáhají všechna ta malá dobrodružství.
Konec mě rozsekal, což jsem podle ohlasů mohla očekávat, ale nějak jsem to vytěsnila, a o to víc to bylo šokující.
Každý svou lásku prožívá po svém.Příběh o lásce,naději,beznaději.I tohle je život.A může se zdát i nespravedlivý,ale pořád jde dál.Dobře čtivé,
Za mne dobrá YA kniha. Dceři jsem ji s klidným srdcem doporučil. Témata depresí, psychické nemoci, sebevražedných myšlenek, ztráty blízké osoby jsou zde dobře vyobrazené a hlavní poselství je podle mne předáno dobře a srozumitelně. Příběh vyprávěný z pohledu mladých lidí a díky tomu nepůsobí, že by chtěl poučovat. Jako starší čtenář jsem se s postavami už neztotožňoval, ale myslím, že jsem je uměl pochopit. Viděl jsem i filmové zpracování a musím konstatovat, že nebylo špatné ve své kategorii, ale kniha má prostě víc prostoru pro popis a pro vysvětlení a pro pochopení. To znamená jednoznačně doporučuji knihu před filmem a tím spíše, když jde o vážná témata.
BTW. vzkaz pro mladé, nezanechávejte po sobě boty na stromech, v přírodě zahrabané harampádí a nápisy sprejem, nechte krásy světa tak jak jsou.
Ze začátku jsem k tomu měla pár výhrad. Nebylo to nic, co bych nedočkavě četla, ale od půlky knihy jsem tomu přišla na chuť. Konec byl skvělý. Překvapivý, hořký, ale svým způsobem ideální.
Reaguji na Váš komentář. Mě osobně se kniha líbil, podle mě nebyl účel, aby byla kniha skvělá, ale dokázala alespoň malinko zaujmout a na něco třeba poukázat. Je totiž pravda, že to, co se v knížce děje, se v reálném životě děje velmi často. Knížka opravdu místa rvala srdce, řekla bych, že byla až vražedná. Kniha je to podle mě dobrá a dokáže vás úplně vtáhnout do děje. Tak to vidím já.
(SPOILER) Mně asi nějak uniklo proč že je tahle knížka tak skvělá. Jakože tohle má být heavy contemporary? A kde to tam bylo prosím? Já vlastně nemám co vytknout, jen mě to vůbec nevzalo, nezaujalo a nepřišla jsem na to, proč to všichni milují. Ano, bylo tam pár hezkých myšlenek, Violet se musí potýkat se smrtí svojí sestry, Finch má bipolární poruchu, ale vůbec to tam nebylo. Zmínka o tom tam byla asi dvakrát a to až za půlkou knížky. Pokud jsem z jeho chování měla pochopit jak na tom je, tak to se nějak nestalo. Knížka se rychle četla, ale že bych se k ní s radostí vracela a těšila se na ní, to ne. Vůbec nic to ve mně nevzbudilo, ani když se stal ten největší a nejvíce srdceryvný zvrat. Ani jsem nebrečela a to já brečím u všeho! Za mě tady bylo hodně vidět že je to starší knížka a začátek tohoto žánru, protože to bylo fakt slabé. Na další knížky autorky se ale chystám, jen si dám určitě chvíli pauzu.
Ze začátku celkem pěkný příběh, v druhé polovině se to přehouplo v katastrofu. Finch mi byl po většinu knihy jedno, to stejné s Violet. Ta mi byla nesympatická, její chování mi přišlo dost často nelogické. Každému ta kniha nesedne.
Také jsem čekala víc. Asi to ani nestojí o nějaké rozepisování, četla jsem knížku před několika lety a pamatuji si pouze, že to nebylo úplně ono.
Čekala jsem o maličko více ... Příběh to byl velmi pěkný ale u mě bude asi chyba že mi v knize nesedlo výpravěni Violet ovšem Finche jsem si moc oblíbila.
Štítky knihy
sebevražda láska smrt zfilmováno deprese studenti bipolární afektivní porucha pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
| 2015 |  Všechny malé zázraky |
| 2017 |  Tíha vesmíru |
| 2021 | Bez dechu |
| 2001 | Ledová pustina |
| 2023 | Až půjdeš, vezmi mě s sebou |
Na knihu už jsem se dlouho těšila a konečně na ni přišel cas. Kniha me bavila, jen mi bylo lito osudu hlavních hrdinu- Violet i Thea. Ovšem i přesto, ze kniha pohednavala o vážnějších tématech jako bipolární afektivní porucha osobnosti či postraumaticka stresová porucha, Theodoruv smysl pro humor byl důvodem , proč jsem v některých pasážích nepropadla pláči. Knihu tedy hodnotim velice pozitivně a určite ji doporučuji vsem dospívajícím dívkám