Všechny malé zázraky
Jennifer Niven
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/225827/bmid_vsechny-male-zazraky-eHU-225827.jpg
4
1527
1527
Strhující příběh o hledání a (ne)nalézání, o lidských předsudcích a první lásce. Theodora Finche fascinuje smrt. Violet Markeyová zase žije pro budoucnost – těší se na den, kdy dokončí střední školu a bude moct opustit rodné městečko, které jí připomíná nedávnou tragickou smrt sestry. Když se ti dva potkají na římse školní zvonice, není ale docela jasné, kdo koho vlastně bude zachraňovat. Finch je obyčejný kluk, až na to, že trpí bipolární poruchou. Violet je obyčejná holka, až na to, že Finchovi přijde úplně neobyčejná. Ty dva svede dohromady školní projekt, jehož cílem je objevovat „krásy Indiany“, a oba při tom učiní zajímavé objevy...... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2015 , Yoli (ČR)Originální název:
All the Bright Places, 2015
více info...
Přidat komentář
Překrásná kniha. Nadšení střídaly slzy a ty zůstaly až do konce. Úžasný příběh dvou mladých lidí. Takhle kniha mě hřála u srdce a poté ho roztříštila na milion střepů. Úžasně napsané. Jednou se k ní vrátím a bude to brzy.
Ze začátku jsem měla problém se do knihy začíst, ale nakonec skvělé čtení. Zásoba kapesníků to jistila. Kniha krásná, ale smutná.
Úžasná kniha nejen pro mladé lidi, kteří se hledají, ale i pro dospělé (třeba pro ty, kteří si myslí, že už se našli...). Znovu mě donutila přemýšlet nad životem a smrtí, nad nadějí, smyslem života, zodpovědností za naše chování, nad naším vlivem na životy druhých... Přečetla jsem ji jedním dechem a chystám se na další knihy autorky.
"V tu chvíli si uvědomuju, že není důležité to, co si vezmete, ale to, co zanecháte."
Dokonalost... I když opět nejsem cílová skupina. Od knihy jsem nic nečekala jen oddechové čtení a byla jsem mile překvapena. A ten konec... To si prostě musíte přečíst.
Knihu jsem četla dvakrát a i podruhé jsem si pobrečela. Velice čtivá a milá a taky nádherná knížka. Nad touto knihou přemýšlím o životě. Nutí mě o něm přemýšlet. Tato kniha mě nikdy neomrzí. Finche miluju od prvního písmene a Violet také zbožňuju. Pro mě nejkrásnější knížka. :)
Ze začatku jsem měla velký problém se do knížky začíst, i když se mi to nikdy s žádnou předchozí knihou nestalo. Ovšem pak nastal zlom a knížku jsem přečetla jedním dechem a velmi mě chytla za srdce.
Depka depkoucí, i když krásná. I když zkušený čtenář předem odhalí, co se bude dít. I když ...
Dokonalost. K téhle knize mě nenapadá jiné slovo, než je dokonalost. Tak realistické vykreslení pocitů na mě z knihy už dlouho nedýchalo. Musím přiznat, že během čtení jsem se i já dostala do mírné deprese, kvůli věrohodnému popisu hlavních hrdinů a jejich myšlenek. Finchův pocit prázdnoty na mě zapůsobil natolik, že jsem měla chuť se taky zavřít do skříně, vytvořit si tam vlastní vesmír a nikoho do něj nepustit. A plně jsem chápala Violetinu bezmoc a strach o Finche, i když jsem tohle doopravdy nikdy nezažila. Ten konec mě rozdrásal a rozbil na milion malých kousků. Kniha má také spoustu skvělých momentů na zamyšlení. Mnohokrát všem doporučuji.
P. S.: Zažil někdo z vás perfektní den? A věříte vůbec, že nějaký takový může existovat?
Tento příběh mě zaujal hned po přečtení prvních řádků. Je na něm něco neobyčejného a fascinujícího. Když jsem knihu četla, tak se ve mně neustále střídalo hrozně moc pocitů. Chtělo se mi brečet, smát, někdy jsem přestala číst a jen přemýšlela. Myslím, že po dočtení téhle knihy se ve mně něco změnilo, ale ne ve špatném slova smyslu. Z každé knížky, kterou čtu si chci něco odnést, nějaké ponauční, novou informaci, myšlenku, avšak teď u této knihy mám pocit, že mi toho dala víc než bych chtěla. Všechny malé zázraky je kniha, která mi ukázala jakou má živo doopravdy cenu.
Všechny malé zázraky je jedna z mála knih, které mě opravdu dojaly. Už teď vím, že ji budu ještě dlouho vstřebávat. Slovy nemohu vyjádřit, jak mě příběh Violet a Finche zasáhl. Nemám slov.
Já
jsem
na
kousky.
Cítím, jak ve mně narůstají tisíce pocitů. Rozložila jsem se na milion malých střípků a teď se postupně skládám dohromady. Cítím to až v kostech. Jako bych byla všemi barvami v jedné. Zanechalo to ve mně hlubokou propast a zároveň to naplnilo moje srdce. Je to jeden malý velký zázrak.
Jako mladší jsem četla vesměs všechno, co mi přišlo pod ruku, teď už si spíš vybírám knihy, ve kterých bych se mohla najít, pochopit a které by mi mohly pomoct s mým životem a změnit ho. A tohle byla další z nich. Znám to až moc dobře. Prošla a procházím si tím vším. Jsem sama, uvězněná ve svém těle a ve vlastní mysli. Spánky a Probuzení, není nic mezi tím.
Jsem strašně ráda, že Jennifer tuto knihu napsala. Mám pocit že se jí podařilo něco sdělit. Aspoň mně ano. Jako by konečně někdo dokázal popsat to, co se děje v mé hlavě. Pochopila jsem opět něco více ze sebe a co se se mnou děje. Dřív jsem si myslela, že jsem špatná, že jsem divná a že si za to můžu sama. Nechápala jsem, co se se mnou děje. Teď už ano. Není to moje vina. A vlastně jsem za to na sebe hrdá.
Já nevím, jestli jste to na konci pochopili, ale Finch se neztratil, on se právě našel. Takoví my jsme. Chvíli tady, chvíli pryč. Chvíli ztraceni, chvíli nalezeni. Chvíli spíme, chvíli jsme vzhůru. Chvíli živí, chvíli... Přála bych si, abych mohla něco udělat, ale nezazlívám mu to. Nejsem na něj naštvaná, nemám vztek, nejsem zklamaná, jen to bolí. Jenže takhle to je, a kdo nikdy nebyl v této kůži, v tomto těle, v této mysli, v této duši, nepochopí to. Jen mi možná chybělo pár posledních stran putování z pohledu Finche. Ale lidé jako Theodor Finch nemizí. Jenom putují. Je tu. Stále tu je. A navždy bude, v našich srdcích.
Když jsem potkala Finche, život najednou začal dávat smysl. Chtěla bych žít ve světě, který by projektoval Theodor Finch.
Navždy změněný.
Rozumím Ti, Finchi, ani nevíš, jak moc. Mám tě ráda a nikdy na Tebe nezapomenu. Zachránil jsi mě. Můžeš za to, že Tě miluju. Ale tentokrát to bude jiný. Teď zůstanu vzhůru (doufám).
P.S.: Můj komentář není přecitlivělý ani vyhraněný. Jsou to moje pocity a jsou takové, jaké jsou, nikdo nemá právo je hanit. Prostě to každý vidí a bere jinak. Jen jste v tom nenašli to, co v tom je. Třeba jste to nezažili. Já jo. Takže... udělejte si přece názor sami a neberte si můj. AMEN.
(tento komentář už jsem psala asi před rokem, ale nějaký imbecil, který má potřebu se nabourávat do profilů, mi ho smazal, takže poslední poznámka je v reakci na komentář od DominaCZ o něco níže)
Do téhle knihy jsem se zamilovala! Je to už delší dobu, co jsem to četla ale vše si pamatuji (a to se nestává moc často). Všem vřele doporučuji. Našla jsem v ní něco, co nedokážu popsat slovy a úplně mě to pohltilo.
Člověk je jiný a najednou je z toho bipolární porucha nebo nemoc, nebo něco jiného, co lidé potřebují, aby si vysvětlili, proč se tak někdo jiný chová. Do Finche jsem se vcítila a možná to bylo proto, že má občas podobné myšlení jako já. Jediné, co mě vytáčelo bylo, jak chtěl být normální.
Jsou knihy, které nás nebaví a nejraději bychom je nečetli (např. povinná četba-samozřejmě netvrdím, že knížky z povinné četby nebaví nikoho)...a pak jsou knihy, u kterých bychom byli radši, kdyby byly delší, mnohem delší...a pro mě jsou Všechny malé zázraky jednou z nich...ten konec moc hezký nebyl, ale kdyby byl, už by to nebylo ono...rozhodně doporučuji všem, kterým se líbily Hvězdy nám nepřály...a i když se vám Hvězdy nelíbily, tohle třeba bude.... :)
Kniha se mi velmi líbila, je neobvyklé jak byla pojata. Dva vypravěči kteří se v příběhu střídají podávají informace z obou stran tak, abychom si dokonale představili co cítí a čím žijí.
Závěr knihy mě opravdu rozesmutnil. Bylo mi hned jasné, že to nebude mít šťastný konec, ale toto bylo zajímavé. Bylo mi líto že kniha končí, přečetla jsem ji jedním dechem!
No tato kniha je pro mě sama o sobě takový malý zázrak. Nejen kvůli Finchovi, který mi přirostl k mému srdíčku, ale také protože kniha ve mě zanechala kousek pocitu toho že si nevážím toho jak se mám dobře když jsem zdravá.
Doufám že sa tahle kniha dostane k lidem kterým by to možná pomohlo si uvědomit že opravdu nejsou na světě sami.
Co si budeme namlouvat, ano u konce jsem uronila slzičku a řekla si jak velké štěstí mám.
Myslím že Finch nebyl takzvaný magor ale byl to JEDEN MALÝ ZÁZRAK.
Posledni dobou mam pocit, zev knihovne saham po spatnych knihach, i pres to, ze s to nejdrive hledam tady na databazi.
Nedocetla jsem, ac jaem se na knihu dost tesila..tema se jevilo jako zajimave, ale ve skutecnoati nezazivne, o nicem..text se mi sam o sobe cetl blbe, i myslenkove pochody u me nezabodovy..takze bohužel
Zpočátku jsem vůbec nevěděla, jak knihu hodnotit. Ani mě napřed nijak zvlášť nezaujala, ale pak ke konci se to změnilo. Nakonec jsem se rozhodla dát plný počet, protože mám pocit, že ve mně něco zanechala a o to asi jde.
Knížka byla čtivá a líbila se mi i svým příběhem, jen jsem nečekala takový konec, který mě dohnal k slzám.
Štítky knihy
sebevražda láska smrt zfilmováno deprese studenti bipolární afektivní porucha pro dospívající mládež (young adult)Autorovy další knížky
| 2015 |  Všechny malé zázraky |
| 2017 |  Tíha vesmíru |
| 2021 | Bez dechu |
| 2001 | Ledová pustina |
| 2023 | Až půjdeš, vezmi mě s sebou |
Kniha mohla mít klidně o 100 stránek méně, na mě tam toho bylo občas až moc. Navíc jsem čekala, že u knihy budí brečet, jako skoro všichni, a ono nic.
Konec byl očekávaný, nic, co by ke překvapilo. Kniha se četla hezky, ale pro mě YA žánr prostě není to pravé ořechové.