Všechny malé zázraky
Jennifer Niven
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/225827/bmid_vsechny-male-zazraky-eHU-225827.jpg
4
1523
1523
Strhující příběh o hledání a (ne)nalézání, o lidských předsudcích a první lásce. Theodora Finche fascinuje smrt. Violet Markeyová zase žije pro budoucnost – těší se na den, kdy dokončí střední školu a bude moct opustit rodné městečko, které jí připomíná nedávnou tragickou smrt sestry. Když se ti dva potkají na římse školní zvonice, není ale docela jasné, kdo koho vlastně bude zachraňovat. Finch je obyčejný kluk, až na to, že trpí bipolární poruchou. Violet je obyčejná holka, až na to, že Finchovi přijde úplně neobyčejná. Ty dva svede dohromady školní projekt, jehož cílem je objevovat „krásy Indiany“, a oba při tom učiní zajímavé objevy...... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2015 , Yoli (ČR)Originální název:
All the Bright Places, 2015
více info...
Přidat komentář
Moc pěkná a silná kniha. Začátek je trochu zvláštní, ale dobrý. Stačí si přečíst pár (desítek) stran a člověk se do děje vžije. Příběh je krásný, myslím si, že i v mnoha ohledech originální.
Musím přiznat, že na konci jsem si trochu pobrečela (což se mi u knih obvykle nestává), protože některé pocity byly napsány opravdu skvěle, takže jsem je mohla prožívat s postavami.
Dávám knize pět hvězdiček a v hlavě si ji řadím mezi mé nejoblíbenější.
Mimochodem, v roce 2016 se začne natáčet film, podle knižní předlohy, tak jsem na něj zvědavá.
Velmi silná kniha, která všem krásně ukazuje, jak těžké je žít s bipolární poruchou, kterou trpěl Finch. Pobrečela jsem si, nebudu lhát. Kniha ve mně zanechala spoustu věcí, pocitů, myšlenek, ale na papír je dát nedokážu… Držela jsem všechny palce, které mám, aby kniha skončila dobře, ale………
Knihu oživovaly vložené ilustrace = lístečky z poznámkových bločků. Doplňovalo to tu nádhernou atmosféru, kterou kniha měla, když si Finch s Violet hráli se slovy. Bylo nádherné být chvíli součástí jejich světa.
Kniha si zaslouží 5 hvězdiček… A myslím, že by mohla pomoci spoustě lidí, kteří se o svých problémech stydí, či z nějakého důvodu bojí mluvit.
To jsem si zase jednou pobrečela...Svým stylem připomíná romány Rainbow Rowell a Johna Greena.
Tahle knížka je sice určená mladším čtenářům, zejména těm přemýšlivým a hloubavým, ale ocení ji i ti starší, kteří nezapomněli na "nástrahy" mládí. Dojemné a k zamyšlení.
Vydržela jsem to do cca 140 stránky, a pak to vzdala. Škoda času, je to nudné k uzoufání.
Nevim vlastne co napsat, i kdyz je toho tolik, co ve mne tato kniha zanechala. Nekdy staci jen naslouchat a slyset to, co jini neslysi, otevrit oci a videt to, co jini nevidi v ten spravny okamzik.A hledat male zazraky i v tech nejobycejnejsich vecech. Obalka, styl psani a pribeh samotny = nadhera!
Svet Theodora Fincha...ten si zaslúži 5 hviezdičiek, život v ktorom sa dá žiť naplno len vďaka tomu, že sa odohráva na pokraji smrti. Veľká škoda, že táto kniha spojleruje samu seba a tiež, že koniec sa dá predpokladať od samého začiatku. Krásne myšlienky, originálny motív /lebo maniodepresivita sa často v knihách nevidí/, všadeprítimná hra so slovíčkami, krátke kapitoly a štýl písania autorky robí z tohto príbehu veľmi rýchle, veľmi pútavé čítanie a koniec je napriek zvýšenému výskytu klišé tiež veľmi podarený až dojemný.
Jennifer Nivenová ve své kniza zpracovala aktuální téma. Stále víc a víc lidí propadá depresím či duševním poruchám a nedokáží ovládat své chování. Sama autorka o své knize říká, že chtěla napsat něco znervózňujícího, něco současného, něco vážného, těžkého, smutného, ale zábavného. Vše se ji podařilo splnit.
Pro někoho může být kniha důležitá tím, že ukazuje, jak se vyrovnat se smrtí. Zároveň však ukazuje, jak se člověk může propadat do prázdnoty - i když se snaží, aby se to nestalo. Finch na jednu stranu pomáhá Violet překonat ztrátu sestry, pomáhá ji, aby byla taková jako dřív a aby se vrátila k věcem, které milovala - ukazuje ji, jak je důležité dělat to, co milujeme. Zároveň však Finch nedokáže bojovat se svými pocity, sám se sebou, a propadá se víc a víc do prázdnoty.
V celé knize se mi velmi líbila hra se slovy mezi Finchem a Violet - kdo z nás se už zamyslel nad tím, kolik krásných slov existuje? Oba milují slova a oba s nimi umí pracovat. Potěšily mě i ilustrace, které se v knize objevují a jsou příjemným zpestřením četby.
Celá recenze zde:
https://www.facebook.com/ivusky.knizni.svet/posts/2189894281151297:0
Nechci tuhle knihu recenzovat, ani nijak hlubokomyslně hodnotit, to mi v tomhle případě nepřísluší.
Ano, plakala jsem. Právě proto, že se s Finchem dokážu plně sžít, chápu (a i prožívám) jeho myšlenkové pochody.
Nedokážu si vybavit jinou young adult knihu, kde by se o bipolární poruše, depresích a jiných stavech mluvilo víc otevřeně. Takovéhle knihy jsou potřeba, je potřeba všímat si malých signálů, které vysíláme.
Protože ve Finchovi se otvírá celý svět.
Velmi zajímavá kniha, při čtení Vás provází oddělené kapitoly o tom, co si myslí Violet a o tom, co si myslí Finch. Téma o kterém autorka píše je těžké, ale povedlo se jí příběh napsat poutavým rukopisem. Violet si při čtení každý zamiluje, nad Finchem a hlavně jeho rodiči budete kroutit hlavou. Konec je spíše nečekaný a....
Z té knihy jsou všichni rozjuchaní a já si nejsem úplně jistá proč. Ano, je pěkná a místy dost... roztomilá. Ano, rozbrečí vás, protože používá klasické tahy na ždímání, ale jinak je to naprosto průměrné a zapomenutelné. Aspoň má hezkou obálku a bude dělat v knihovničce parádu, když už nic.
Uzasna kniha, otevrene reseni psychickych problemu mladych, dospivani, rodinne vztahy, lasky.. Zaver me prekvapil, ale tak to asi melo byt. Tema knihy je dulezite a melo by se o nem vic mluvit i psat. Z YOLI knizek je to ma druha oblibena po Eleanor a Parkovi ..
Theodora a Violet jsem měla ráda. Líbila se mi Putování, která podnikli nejdřív kvůli školnímu projektu, ale stane se z toho něco víc. Theodor se stále zabývá způsobem, jak zemřít a pokaždé, když o tom uvažoval, tak jsem si říkala : Proboha nedělej to! Violet se díky Theovi přenese přes smrt své sestry a konečně začne znovu žít. Theo se ale stále propadá a Violet o něho má strach. Nakonec se stane tragédie po které se musí znovu postavit na nohy. Rozhodne se dokončit Putování, které ji dovede až ke vzkazu. Ke konci jsem z toho byla smutná a brečela jsem. Je to vážně dobrá knížka. Rozhodně mě tato knížka zasáhla. Rozhodně je někdy dobré vyčnívat, být něčím výjímečný. Není na tom nic špatného, ať si říká kdo chce co chce. Odlišovat se od těch stovek, tisíců jiných lidí. :)
Smutné, dojemné... o životě...o lásce... o psychických problémech... .A přece vřelé, místy vtipné. Přesně "ta" kniha, která se kromě čtení musí i prožívat.
Oceňuji, že autorka nebyla patetická.
Život není jednoduchý a je důležité ho žít. Bohužel ne vždy je to, jak dlouho ho budeme žít naší volbou. Ale pokud to naší volbou je, jak se rozhodnout??
Většina lidí je jako Violet, šťastná a sluníčková než se stane něco strašného a jim se život zastaví. A ten moment se v nich zakoření, sžírá je zaživa a nutí je zůstat strnulými. Říkejte si tomu jak chcete, stesk, slabost, odmítnutí vyrovnání, pravda je taková, že to co Vás sžírá zaživa je vina. Že vy tady jste, spíše nějaká verze Vás. Když Vám zemře někdo blízký, vždycky spolu s ním zemře i nějaká část Vás samotných, část vaší duše.
Když Violet potkala Finche bála se, že život už pro ní není. Byla strnulá a čekala na zázrak, něco velkého a magického co ji změní život. A ani si skoro sama nevšimla, že Finch ji ho mění každým dnem. Spoustou malých zázraků, které nejprve ani nepostřehnete,ale dohromady dávají kouzelný celek - ten jeden velký dokonalý zázrak. A vy přestanete být strnulý a můžete se pomalu pohnout.
Když Finch potkal Violet, myslel, že našel někoho kdo mu rozumí. Kdo ho dokáže pochopit, jeho myšlenky, obavy, jeho vnitřní světy. A Violet se opravdu snažila, možná ho na nějaký malý moment i pochopila,ale.. jeho jako celek pojmout nedokázala. Ne proto, že by toho nebyla schopna,ale proto, že on ji to nikdy neumožnil. Nevěděl jak, protože to neznal. Protože vlastně pořádně nikdy nikoho nezajímal. Jak moc mohl být jeho život jiný, pokud by v něm byl někdo, kdo by o něj měl opravdu starost...
Číst tuhle knihu mě chvílemi opravdu fyzicky bolelo. Každá buňka mého těla křičela, věděla co se stane a nechtěla to. Chtěla ten zázrak, ten o kterém věděla, že nikdy nepřijde. Nemá přijít, protože takhle to prostě není.
Paní N. oproti Greenovi (já mu důvěrně říkám citový ždímal :-)) na nic netlačí, nechává myšlenky volně plynout a vy čtete a najednou...BUM.. prostě to tam je. Myšlenka, pocit, námět který Vás na dlouho zaměstná. A to je v podstatě ten největší zázrak, který Vám literatura může dát.
Za mě si tahle kniha zaslouží minimálně 100 hvězd a vím, že to není naposledy co jsem ji ve svém životě četla. I když jak už jsem říkala, vím, že mě to bude zase bolet až se opět ponořím do příběhu. Ale není i na bolesti něco krásného??
Nějak nevím, co napsat.. Kniha byla svým způsobem výborná, zdrcující a smutná zároveň.. Když se blížil konec, přes slzy jsem neviděla.. Ještě dlouho budu mít tuhle knihu v povědomí..
Úžasná kniha ... Udělala na mě obrovský dojem, stejně tak jako Hvězdy nám nepřály. Určitě doporučuji přečíst. :)
Knížku jsem četla v angličtině ještě před českým vydáním a kvůli všeobecnému hypu jsem asi čekala trochu víc. Přesto se mi moc líbila. Ke konci jsem hltala stránku za stránkou a přála si umět číst rychleji. :) Srovnání s The Fault In Our Stars se nevyhne a příběh má opravdu dost podobnou stavbu (trochu excentrický mladík tahá dívku z jejího černého světa.. a dál nechci spoilerovat :) ). Zde je ale více děje a méně hlubokých i 'hlubokých' myšlenek, což je za mě velké plus. Violet a Finch ve mně zanechali pocit melancholie a myslím, že na ně ještě pěkných pár týdnů budu myslet..
Štítky knihy
sebevražda láska smrt zfilmováno deprese studenti bipolární afektivní porucha pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
| 2015 |  Všechny malé zázraky |
| 2017 |  Tíha vesmíru |
| 2021 | Bez dechu |
| 2001 | Ledová pustina |
| 2023 | Až půjdeš, vezmi mě s sebou |
Celkově jsem s knihou byla spokojená, i když se tu jedná o takovou tu školní romanci, kterou opravdu nemusím, tak je tady podána tak nějak jinak.
Myslím, že pro všechny fanoušky knih Johna Greena je kniha opravdu jako dělaná.