Všechny mé domovy
Ivanka Devátá
„Katastrofické“ vyprávění o stěhování, malování, renovaci bytu a příbuzných pohromách, které autorka osobně prožila a – co je důležitější – přežila. Obchází přitom problémy z jiných oblastí života, například zdravotní, finanční i citové, a drží se houževnatě stěhováckých popruhů a malířské štětky, jelikož soudí, že větší příděl drsné reality by čtenář neunesl. O své zkušenosti s překonáváním bytových malérů se rozhodla podělit se čtenáři poté, co dospěla k moudrému poznání, že nic člověka nerozveselí tak jako pohled na cizí mizérii. Proto je tato knížka určena především těm, kteří mají momentálně zatopený sklep, vypnutý telefon, přepálené elektrické vedení, nefungující topení a vražedný vztek. Pokud se tento vztek po přečtení knihy nezmírní, nabízí autorka ještě možnost knihu přetrhnout.... celý text
Přidat komentář
Krátké docela vtipné líčení různých životních situací autorky tematicky spojených s bydlením a stěhováním. Řada postřehů je velmi trefných, čtenář se pobaví. Taková milá oddechovka.
Ivanka Devátá tak, jak ji znám. Vtipná, zábavná, oddechová - její knížky ve mně vždycky vyvolávají pohodu a dobrou náladu. Do spousty situací se lze docela dobře vžít…prostě klasika ze života. I když předchozí přečtené její knížky se mi líbily o chloupek víc, proto ubírám jednu hvězdičku.
Tak už vím, že se dá na 130 stran napsat o stěhování. Už i vím, že to pro někoho může být vtipný zážitek. Na mne bylo toho humoru ale až moc. Jakoby to tam autorka tlačila za každou cenu. Když musíte hledat „normální“ nevtipnou větu, přestane humor být humorný a je to jen jedna velká hrouda s titulkem „zábava.“
Jak píšete- na sílu "vtipný".
Nezaujalo, protože mě stěhování a trable s komančskýma kachlíkářema, to, že měla pozdně děcko a nářky, jak po večerech hrála komtesy, prostě neberou.
Člověk si říká, že to snad ani nemůže být v životě jedné bytosti pravda. Ale jak víme, o tom literatura není. Člověk si také říká, že s takovým vtipem se na dané situace opravdu nedá reagovat. Ale o tom to také není. Prostě bez ohledu na řešení těchto dvou otázek jsem se bavila a to je hlavní.
Kdo se několikrát v životě stěhoval musí s autorkou souhlasit. Lepší je vyhořet než se pořád stěhovat.
Milá vtipně pojatá knížka. Autorka košatým jazykem popisuje svoje útrapy během celoživotního stěhování z bytu do bytu.
Zajímavá publikace, autorka velmi dobře popsala všechny její problémy se stěhováním a to velmi populárně a s humorem.
Opět vtipně napsaná kniha od paní Ivanky a jejím bydlení -stěhování, malování a katastrof okolo toho. Zábavná oddechovka.
Moc pěkná knížka. Dost jsem se u ní nasmála. Zároveň je mi blízké téma, v životě jsem se už několikrát stěhovala, vylepšovala bydlení (což je spíše slabé slovo), takže téma pro mě, rozhodně si člověk uvědomí, že v tom není sám - nebo spíše sama. Knížka mě nejen bavila, ale dost mi i pomohla. Poprvé jsem ji četla po posledním stěhování (a doufám, že už opravdu posledním, určitě nemám další v úmyslu), kdy jsem se přestěhovala z jednoho města do jiného a knížku jsem si půjčila ve zdejší knihovně. Vzhledem k následnému vylepšování bydlení - a to z gruntu - mi knížka opravdu přišla moc vhod. Po přečtení jsem ji vrátila do knihovny a koupila si ji do té svojí domácí knihovničky.
Ivanka opět nezklamala. Její humor je mi tak blízký, jako můj vlastní.
http://siraelxy.blogspot.cz/2015/05/ivanka-devata-vsechny-me-domovy.html
Autorovy další knížky
2013 | Jak jsem se zbláznila |
2004 | Lázeňská kúra |
2019 | Džungle v kuchyni |
2004 | Rodinný podnik |
2000 | Soužití k zabití |
Vtipné a srdečné vyprávění paní Ivanky o radostech a strastech s bydlením a stěhováním. Až mi přišlo, že zažít tolika karambolů v životě snad není ani možné. Ovšem některé výroky a přirovnání mě upřímně rozesmály. ''Tančila v cihlové drti tak, jako by se narodila v neckách s maltou.'' "Zrcadlo však bylo učiněný Jan Hus."