Všeník
Daniel Landa
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/318350/bmid_vsenik-Pir-318350.jpg
4
47
47
Pro mnohé stále kontroverzní umělec DANIEL LANDA, zpěvák, herec, skladatel, scénárista, boxer, jezdec rallye a kouzelník Žito, si konečně udělal čas, aby se ze svých různých směrů na chvíli vrátil především sám k sobě. A při tom si poprvé v životě začal psát deník, který se mu nečekaně pod rukama tematicky tak rozrostl, že ho pojmenoval VŠENÍK. Pro důkladnější pátrání v zákoutích své vlastní duše nalezl odlehlé místo na vzdáleném ostrově Bali, kde dobrovolně přijal roli dočasného askety. Kromě vtipných popisů úspěšných i marných bojů s démony jídla, pití, kouření či internetu se na papír dostalo mnohem víc – klíč k pochopení Daniela Landy. Jak definuje sám autor v úvodu své knihy: „Všeník je pro mě cosi jako dosud utajované, avšak překvapivě solidně uklizené podzemní skladiště myšlenek na mentálním pozemku zvenku nečitelného podivína a bordeláře.“ Všeník je zábavné, poutavé a objevné čtení o nechápaných, vysmívaných nebo odsuzovaných tématech, která jejich šiřitel dosud nedokázal (možná ani nechtěl) vysvětlit. Autor např. píše o tom, proč uctívá korunu prvního českého krále Vratislava II., proč pátrá po stopách našich pradávných předků, záhadného národa indoevropských Árjů či co ho vedlo k divoké proměně v kouzelníka Žita. Bez obalu líčí, jaké myšlenky ho napadaly ve chvíli, kdy ho mistr světa v thajském boxu nakopl bez chráničů do hlavy, na co myslel v hlubinách mezi žraloky nebo co mu běželo hlavou v Afghánistánu, když dva dny před Vánocemi nedaleko od něj vybuchovaly smrtící rakety…... celý text
Přidat komentář
Protože Landu miluju, dala bych pět hvězd, ale protože chci být objektivní, dávám tři. Knížka je spíše pro fanoušky, k večernímu čtení bez citové vazby k Landovi asi nepoužitelná. Některé pasáže jsou si v knížce hodně podobné a opakující se (ano, chápu, že je to deník ze zahraniční cesty), ale i tak jsem od textaře (velmi šikovného textaře) čekala trochu víc. Škoda, že Landa nepíše něco jiného než deníky, každá jeho písnička by mohla být hodně dobrou knížkou.
Tohle určitě není čtení pro každého. Po slohové stránce by tohle mohlo klidně napsat i desetileté dítě, po stránce obsahové jsme ale úplně někde jinde.. Šel jsem do toho hlavně kvůli Danovi, kterého od určité doby začali zatracovat i "skalní" příznivci. Ne všechno, co Dan dělal - nebo dělá - úplně chápu, proto místo odsuzování, jsem si radši pořídil tento jeho deník. Něco se mi osvětlilo, něco vůbec, přibilo pár otázek.. Dan bude asi velký snílek a svět v jeho hlavě je svým způsobem nádherný. Plně chápu. Taky mám v hlavě nádherný svět, který se od toho reálného výrazně liší, liší se i od toho Danova. Nějak takhle by měl podle mě vypadat věřící - či lépe řečeno - duchovně založený člověk. Upřímně respektuje božstvo, či jinou vyšší moc, má rád přírodu a pokorně uznává její obrovskou moc a sílu vše vytvořit nebo zničit. Je to vlastně láska, protože přírodu nemáme rádi pro svůj prospěch, prostě ji buď rádi máme, nebo nás nezajímá. Řídit se morálními pravidly a ne jen hloupě jako kolovrátek odříkávat v kostele modlitby a přitom myslet na něco úplně jiného. Skutečná víra žádná pravidla, zákazy, zákony ani podmínky nepotřebuje. Stačí víra samotná.
"Co si ale hlavně myslím, že se žádnému opravdovému bohu nemůže líbit, když je někde jeho jménem popírána lidskost nebo v jeho jménu či zájmu prolévána krev jakékoliv bytosti. Lidi si to umí krásně zaonačit, a když si zrovna potřebují odůvodňovat mocenské i jiné prasárny, jsou schopni je zahalovat těmi nejušlechtilejšími jmény. A bude to veliká nebeská sportovní událost a podívaná, až jim bude po jejich smrti přímo Ten, jehož jménem celý život šermovali, s pořádným rozběhem nakopávat prdele".
Danovy písně poslouchám od malička a jeho tvorbu obdivuji. Proto mě Všeník hodně zajímal, čekala jsem, že se tam dozvím něco víc o svém oblíbeném zpěvákovi. Všeník se četl moc dobře, občas mě některé pasáže pobavily a hlavně jsem alespoň trochu mohla nakouknout to Danova "nitra". Děkuji, Dane, za tu možnost.
Z komentářů ke knize jsem čekal lehce něco jiného a asi právě proto bych přidal krátký komentář. Nejvíc ve mně prohloubila touhu zmizet někam na chvíli pryč, čímž už nějakou dobu trpím. Nicméně už během čtení jsem se dostával do naprosté pohody, jako kdybych pryč byl, to bylo naprosto super, jak jsem dokázal dva dny nic nedělat, číst a nemít stres z odkládání důležitějších věcí na později. Zároveň se tam objevilo pár věcí k zamyšlení, pár vysvětlivek k Žitovi (ačkoliv pořád čekám hlavně na to, jestli z toho teda něco bude) a pak tam bylo pár nesmyslů. Fanouškům určitě doporučuji, ostatním? Nevím...
Jistě jsem neobjektivní, protože autorovu tvorbu mám ráda už jen z principu, avšak možná proto jsem cílová skupina, pro kterou je tento Všeník psán. Je to kniha, u které jsem se v některých chvílích musela nahlas smát, ale nad některými věcmi se naopak delší dobu zamýšlet. Jak jsem již zmínila na začátku, tento deník je psán především pro ty, kteří mají rádi kouzelníka z Vyšehradu, hrátky se slovíčky a výlety do historie.
Příjemné čtení o příjemném místě. Autor přiblížil svůj pohled na život a postoj ke společnosti. Místy se nezasvěcený čtenář ztrácí v proudu myšlenek a názorů. Autor až fanaticky sdílí historické a náboženské proudy. Jeho duchovní boj s démony, našeptávači mysli je fascinující a poučný. Deník je vítána změna stylu beletrie.
Kdo si nikdy nepsal denik, ten je - prominte mi tu drzost, ale ona je to skutecne pravda - zcela nekompetentni k jakemukoliv soudu.
Par veci jsem pochopila. U par jsem protacela oci. Jenze nemohu odsuzovat, protoze se jedna o denik. V nem clovek pise vzdy pro sebe a kdokoliv druhy to zkratka nemuze chapat vsechno, jestli vubec neco...
Dekuji Dane za Vasi hudbu, vzdy jsem ji mela rada. Ten zbytek chapu o malinko vic diky Vasi knize. Dekuji za ni, dekuji za hudbu, dekuji za Vas.
Howgh! :-)
Určitě to není knížka pro každého a pro každé citové rozpoložení. Ač je to knížka útlá, četla jsem ji dlouho, protože jednak má hodně malá písmenka a také jsem každou část musela chvíli vstřebávat. Není napínavá jako detektivka, ani tam nenajdete žádné pikantnosti ze soukromí. Je to spíš takové zamyšlení, ale místy hodně do hloubky. Asi nejvíc mne dostalo vyznání mamince někde ke konci knížky. Jen je mi trochu smutno z toho, že mnozí, ač nic nepochopili a neví, jsou schopni hned odsuzovat a zavrhovat...
Všeník
Záleží na tom jestli čtenář pochytí sdělení knihy, protože na první pohled je to pěkný kýč, ostatně jako většina deníků. Ale na ten druhý a pak třetí pohled se vám otevírá mnohem víc. Mně kniha dodala velkou sílu a vážím si autora za to, že se otevřel a zpřístupnil své myšlení a pocity. Umožnil trochu nahlédnout do svého nitra a o tom vlastně ta celá kniha je. Pak možná zjistíte, že děj nemá s žádným ostrovem nic společného. Je to na mnohem bližším místě. Je to děj v každém z nás, ať už jsme kdekoliv na světě.
P.S. Pokud je Dan Landa blázen, a já o tom nepochybuji, jsem jím také. A tím pádem jsem v dost dobré společnosti. :)