Všichni hrajeme divadlo: Sebeprezentace v každodenním životě
Erving Goffman
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/366669/mid_vsichni-hrajeme-divadlo-sebeprezent-QQx-366669.jpg
4
39
39
Jedná se o Goffmanovo klasické dílo na pomezí sociologie a psychologie, v němž autor téměř beletristickým způsobem popisuje základní myšlenky své dramaturgické sociologie (či dramaturgické sociální psychologie). Na základě Shakespearovy metafory „všichni hrajeme divadlo“ popisuje lidské interakce pomocí divadelní terminologie (představení, herec, role, scénář, obecenstvo, přední region, který u něj znamená jeviště, či zadní region ve významu zákulisí). Podle Goffmana často utváříme vlastní chování bez ohledu na to, co prožíváme, takže se ve své roli snažíme vytvářet určitý dojem podle určitého scénáře (např. lékař užívá prostředky pro to, aby na své pacienty působil důvěryhodně). Na svou roli se připravujeme, abychom ji pro své obecenstvo sehráli co nejpřesvědčivěji, přičemž naše chování v roli a mimo roli se může značně lišit. K mnohým rolím potřebujeme další jedince, kteří s námi sdílejí řadu informací, jež obecenstvo nemá. Kniha je založena na detailním výzkumu a pozorování společenských zvyků v řadě životních oblastí.... celý text
Sociologie, společnost
Vydáno: 2018 , PortálOriginální název:
Presentation of Self in Everyday Life, 1956
více info...
Přidat komentář
Dokáži si představit, že tento Goffmanův spis je důležitý především pro studenty sociologie, ale pro laického čtenáře není na rozdíl od studenta možná tolik nezbytná. Zde bylo totiž formulováno ve své době velmi inovativní pojetí společenských projevů, které dnes již ale ztrácí jisté kouzlo. Přesto ale dává smysl, aby tuto knihu lidé, resp. laici četli i dnes, zejména proto, že představuje výchozí bod pro další sociologické myšlení.
Pro studenty sociologie povinná kniha k přečtení, pro ostatní zajímavý náhled do tohoto tématu. Určitě doporučuji k přečtení.
"Ať už je prezentovaná osoba rozvážná, či bezstarostná, vysokého, nebo nízkého postavení, jednotlivec, který tuto osobu ztělesňuje, bude viděn tak, jaký téměr skutečně je, jako osamělý herec pronásledovaný obavami a o svou produkci. Za mnoho maskami a mnoho ztělesňovanými osobami mívá každý účinkující jednotný výraz, nahý, nesocializovaný výraz, výraz plný soustředění, výraz člověka, který se soukromě zabývá obtížným a záludným úkolem."
(str. 268)
Dle mého názoru čtivě napsaná kniha, která formuluje základní autorovi myšlenky o sebeprezentaci a jejím uplatnění v každodenním životě.
Čekala jsem, že to bude trochu popularističtější (není to zas tak snadné čtivo), ale musím říct, že je to skvělá kniha, bezvadné kompaktní myšlenky a v žádném případě suchá, díky spoustě příkladů z reálného života, jimiž autor své myšlenky dokládá...skoro jsem brečela, že už jsem na konci. Potěší každého milovníka sociologie.
Autorovy další knížky
| 1999 |  Všichni hrajeme divadlo: Sebeprezentace v každodenním životě |
| 2003 |  Stigma: Poznámky o způsobech zvládání narušené identity |
Loajalita, kázeň, obezřetnost dramaturgická a lidská. Aneb jak hrát sám sebe. Spíše prolistováno než přečteno, divadlo je můj obor, a tak jsem se spíš bavila tím, jak jsou jeho principy aplikovatelné na lidské konání obecně. Nic moc originálního, ale čtení vcelku stravitelné.