Všichni jsou psychopati, jenom já jsem letadlo
Michal Tříska , Jan Hnízdil
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/462287/bmid_vsichni-jsou-psychopati-jenom-ja-js-wBn-462287.jpg
3
72
72
Žijeme v neklidné době, která od politiků žádá neustálou improvizaci. Problémy, se kterými se společnost v dalších letech utká, budou složité a nové. Jednu krizi vystřídá jiná. O to důležitější bude osobnostní integrita lidí ve vedoucích pozicích, jejich morální kompas. Volba politika s poruchou osobnosti do vysoké funkce nikdy žádné zemi neprospěla. Argumentovat pragmatickými důvody se vždy ukázalo jako liché. Psychopat, který nezná empatii, pocit odpovědnosti ani hlas svědomí, pro kterého je jazyk prostředkem manipulace, ale nikoliv nástrojem komunikace, dnes dokáže fatálně ohrozit nejen své společenství, ale celou planetu. Jak je možné, že psychologické posudky vyžadujeme od vrcholných manažerů a pilotů letadel, ale politiku může dělat každý? Zkusme na chvíli nepřemýšlet o tom, co nám politici říkají a slibují, ale o něčem mnohem důležitějším. Jací jsou to lidé.... celý text
Přidat komentář
Nečetla se mi zrovna lehce, v některých částech na mne padal smutek. Je pravda, že je hodně znát, že ty hlavní tři psychopaty nemá autor rád. Kdo by taky měl rád psychopaty, že? Také v mém okolí pár takových bylo, já jim tehdy říkala upíři. Zjistila jsem, že dost popsaného znám, ale pěkně jsem si všechno dala do souvislostí. Také jsem konečně pochopila proč tolik lidí stále psychopatům věří.
Nepřesvědčivá záležitost, pan doktor Hnízdil totiž zapomněl připojit i objektivní hodnocení své osoby, to by ale asi nezvládl, tak parádně jako u těch, kteří mají jiné názory než on.
Nejsem přívrženec Zemana, Babiše nebo Klause (opak je pravdou), ale i pana Hnízdila považuji za osobnost, která by stála za rozbor... Psychologii nepovažuji právě za exaktní vědu, ale (jak trefně napsal ve svém komentáři jitrnic) způsob rozboru osobností našich třech “velikánů” z útržků a náhodně posbíraných informací vnímám jako trochu amatérský a navíc i devalvující některé očividné pravdy.
Měla jsem velký problém knihu dočíst, dávkovala jsem si tu negativní energii po troškách a třebaže vím, že popisoval lumpy, vždy, když jsem jí otevřela, se na mě ta negativní energie sypala. Celkově jsem z knihy unavená a znechucená, třebaže jsem pochopila, proč někteří voliči dávají své hlasy takovým kreaturám, jako je Babiš, Zeman, Klaus a jim podobní. To je ale asi jediný přínos tohoto literárního veledíla.
Knihu nedoporučuji.
Takhle ne. Psychologický rozbor na dálku, kdy do hry vstupují vztah k matce, latentní homosexualita, poruchy osobnosti, jsou eticky nepřípustné, byť se jedná o ty, o které se jedná. Autor dělá závěry z bůhvíkde sehnaných citací, často pitvá každé slovo, jako by byl schopen v každé promluvě o rodičích odhalit skrytou pravdu.
K psychologii jako vědě chovám značný despekt, hlavně k tomu, že vychází z jakési normality, tedy z naprostého průměru. Vše, co se kamkoliv odchyluje, je pak podle mě zcestnými teoriemi připisováno jakýmsi našim nevyřešeným traumatům z dětství atd. Svět a život jsou mnohem barevnější a fantastičtější, než by psychologie (a koneckonců i ti tři chlapíci na obálce) potřebovala.
Velmi zajímavá kniha, kde se dozvíte mnoho detailů ze života našich politiků. Je na tom hodně pravdy a pochopíte některé motivy jejich jednání. Na mě působí, že kniha není zcela objektivní. Vadilo mi, že za to, že se někdo stane psychopatem viní, ve většině případů, jejich matky. Samozřejmě berte mé hodnocení za zjednodušené a knuhu si přečtěte!
Hledání odpovědi na otázku, proč jsou (nejen ti tři páni na přebalu knihy) takoví, jací jsou.
Upřímně přesně nevím, jak se mám k této knize vyjádřit. Po skončení mi zůstávají rozporuplné emoce. Byla tam řečena spousta pravd a odcházím s pocitem, že si moc přeji, abychom byli schopnosti z tohohle kolotoče vystoupit. Ale zase ne druhou stranu jsem tam cítila hodně osobní antipatie autora (možná jen můj pocit), takže mi to trochu ubíralo na hodnotě obsahu.
Nicméně kniha byla napsána hezky.
Psychologický rozbor konkrétních lidí. Bohužel nám vládnou psychopati a bohužel se najde spousta jejich podporovatelů, což asi nikdy nepochopím. Smutné čtení.
Tak nevím, má-li své hodnocení vůbec psát. Vím, co mě autor na mysli, opravdu nejsem přívrženec Zemana ani Babiše a to co provádí Klaus v době pandemie je do nebe volající. Však ať si ale i pan Hnízdil sáhne do svědomí. V pohodlí své ordinace s covidem do styku jistě nepřišel a jestli se k němu chce vyjádřit, ráda do na našem plicním oddělení přivítám a pak ať mluví o nesmyslnosti roušek, testů....
Ale zpět ke knize. Měla jsem velký problém ji dočíst, čišelo z ní tolik negativní energie. Vím, že popisoval lumpy, ale vždy, když jsem jí otevřela se na mě ta negativní energie sypala....
Ale z některých pasáží jsem pochopila, proč někteří voli Babiše a Zemana.
Opravdu tyto knihy nečtu, protože mě politici nezajímají…. Ale tento rozbor postav me zaujal jen díky psychogii postav nebo-li psychopatů, pár jich v okolí mám a ujistilo mě to, ze se jim mám nadále vyhýbat, protože s nimi nechci trávit čas, stejně tak jako se zmiňovaným politiky v této knize…. ale to naštěstí nemusím.
Odvážný počin...Myslím, že snad i do určité míry potřebný... Až na ty bláboly, co tam místy zazněly, a knize fakt nepomohly...
No a v neposlední řadě rozporuplná osobnost pana Hnízdila, která by stála též za rozbor...
https://www.znamylekar.cz/jan-hnizdil/prakticky-lekar-ortoped/trebon#tab=profile-reviews
Tak to byla síla! Některé věci popsané v knize vím, jiné pro mne byly nemilým překvapením. Obávám se, že knihu hodně lidí nepochopí, neuvěří, odsoudí. Pro mne byla potvrzením, že mnoho mých názorů snad není úplně hloupých. Autorům děkuji za odvahu a za to, že mne znovu přiměli zamyslet se (i sám nad sebou). Vřele doporučuji.
Dobrý den, přečetl jsem také knihu od MUDr. Hnízdila Všichni jsou psychopati, jenom já jsem letadlo a dovolte mi s Vámi v něčem nesouhlasit. Myslím si, že v TUTO CHVÍLI (!!!) a MUDr. Hnízdil to tam jasně zmiňuje, ti, co volí ANO, Zemana, SPD a spol. musejí být nějak vnitřně zranění, když je zcela evidentní, jak jejich počínání (voličů i těch politiků) rozkládá tuto zemi. Ano, v roce 2013, a MUDr. Hnízdil to tam také zmiňuje, byla volba ANO pochopitelná. Ale jde o současnost. V tuto chvíli je volba ODS, TOP 09, Pirátů (zdá se) životadárnější variantou pro tuto zemi. Protože oni tuto zemi systémově nerozvracejí, i když se tam zcela určitě najdou i kariéristé i prospěcháři. Dalo by se také říct, že volba menšího zla (nedělám si iluze o ODS a spol.) je v tuto chvíli volbou dobra. V knize se nikde neříká, že ti, co volí ODS a spol., jsou duševně zdraví (i když jste si to tak vysvětlil). A ruku na srdce, když máte před sebou prokazatelné Zlo (když budu hodně patetický) a Dobro (chcete-li menší zlo), nemůžete nezvolit, abyste si nepošpinil čakru. To je alibismus. To je v tuto chvíli principielně stejné, jako kdybyste se zdržel hlasování ve volbě mezi Hitlerem a Churchillem (protože Churchill taky nebyl žádný svatoušek v prosazování zájmů Britského impéria). Toto přirovnání MUDr. Hnízdil také v knize uvádí. Lidé mohou být zranění, ale mohou být i hloupí, což je ve své podstatě také zranění. Myslím, že jste tu knihu ne zcela přesně pochopil. Ale máte samozřejmě právo na svůj úhel pohledu.
Super napsaná knížka. Moc mě to bavilo. A pochopil jsem, co chtějí tím říct. Až do chvíle. Po, či během části Babiš, sem nabyl dojmu, že se z toho stává politická agitka. Takže: kdo volí ANO, TRIKOLÓRU, SPD, KSČM jsou zranění a chtějí se pomstít. Ti co nevolí vůbec jsou taky zranění, ale kašlou na všechno. Takže, jediní lidé, co jsou v pořádku, jsou voliči ODS, ČSSD, KDU-ČSL, PIRÁTŮ a TOP 09. ??????? To myslíte vážně? Zkazilo mi to celý dojem z knihy. Tak jsem se vešel do množiny zraněných, kteří na to kašlou. A to proto, že nechci poškodit žádnou že svých "čaker" tím, že dám někomu svůj hlas a pak budu muset bejt zticha. Dr. Hnízdila jsem si vždycky vážil, vážím a pravděpodobně i vážit budu. I když podle mýho názoru na tomto počinu trochu ulítl. Každopádně výborně napsané a doporučuju k přečtení.
Nádherně popsáno, jaký vliv na nás má dětství a to, jak se k nám chovají naši rodiče a nejbližší. Pokud to neumíme v dospělosti zpracovat a odpustit jim a sobě, neseme si to v sobě až do konce života..
*Vymýt mozek si nechá jen člověk žijící v minulosti nebo v budoucnosti.
Vymýt mozek si nechá jen ten, kdo má nějaký problém, nějakou emocionální bolest. Bolest otupuje postřeh, vnímání, obezřetnost, obranu. Když máte nůž v zádech, snadno přehlédnete překlep na jídelním lístku. Člověk může udělat chybu, špatné rozhodnutí, nebo může váhat. Všechno je možné. Jsme jen lidi. Jedině člověk s vnitřní bolestí dělá chybu opakovaně. Opakovaná chyba už není jen chyba, je to rozhodnutí. Rozhodnutí vyhnout se bolesti.
*Touha po vnější moci se vyskytuje u dětí, jejichž rodiče emočně zachraňovali jen sebe, neměli na děti čas, nejevili o ně zájem. Nedokázali jim poskytnout podmínky k nalezení a upevnění sebejistoty. Nejcennější, co může rodič dítěti předat, je schopnost být připravený na život. Nepřítomní rodiče děti na život nejenže nepřipraví, ale odsoudí je planému hledání ve formě různých emočních útěků. Z dětí mohou vyrůst navenek úspěšní a silní jedinci. Uvnitř ale zůstanou zoufalými, někdy i nebezpečnými dětmi.
*Psychopat nemusí být jen zlý a škodlivý. Jestliže má negativní sociální vlastnosti nastavené do nízkého modu, dokáže je kontrolovat a správně nasměrovat, jestliže dokáže lidi přesvědčit o své pravdě a bez násilí je přimět ke spolupráci, může být nejen úspěšný, ale dokonce prospěšný.
Vůbec se mi to nelíbilo... :-D
Protože je to příliš pravdivé, příliš kruté, pravda do očí bijící... Protože jsem mezi řádky vyčetla i tu svoji ulitu :-)
Autoři naprosto vystihli současný stav, ve kterém se nyní nacházíme. Z celé knihy bych nesouhlasila tak se třemi, čtyřmi větami. A jedna mě opravdu pobavila: "...zkuste psychopatovi vysvětlit svůj pohled na situaci a nechte si jím potvrdit, že to chápe..." - úplně si nemyslím, že by psychopat-cholerik byl tak vzácný úkaz...
A koblihy už se šikují...
Zaujímavý je rozbor detstva politikov.
Bohužiaľ kniha nezostáva v objektívnej rovine.
V niektorých bodoch preháňa, napr. "Láhev a cigareta pak velkému dítěti nevědomě nahrazují matčin prs." (s.143)
Mrzí ma, že to musím povedať, ale niektoré pasáže sú bludy napr. "Krádež životní energie je znásilněním bezmocné dětské duše." (s.204)
Pojem sadizmus vykladá nesprávne, "Pokud sadismus definujeme jako 'touhu po absolutní a neomezené moci' (From, 1997), musíme každého kdo touží po moci, označiť za sadistu." (s.228)
Odporúčal by som vydať druhú verziu knihy, ktorú učešete s editorom. Potom to môže byť celkom pekná satiricko-psychologická kniha s puncom investigatívy.