Všude kolem černý les
Ruth Warburton
ROZLUČKU PŘED SVATBOU… Leonora, spisovatelka úspěšných detektivek, žije sama celkem spokojeným životem v Londýně až do dne, kdy dostane nečekané pozvání na předsvatební rozlučkový víkend své bývalé kamarádky Clare, kterou deset let neviděla. Leonora po dlouhém váhání pozvání přijme a ocitá se s hrstkou dalších lidí – s většinou z nich má společné pouze to, že se znají s Clare – v extravagantním skleněném domě kdesi na anglickém venkově. Zanedlouho se začnou dít podivné věci. V Leonoře vzrůstá napětí a spolu s další přítelkyní se rozhodnou, že se hned ráno vrátí do Londýna. Jenže v noci dojde k osudné události… …NAVŠTÍVÍ SMRT Leonora se probudí s těžkým zraněním v nemocnici – a dozvídá se o vraždě. Její pokoj hlídá policie: chrání ji před někým, nebo ji hlídají jako vězně? Aby mohla odpovědět, musí si vzpomenout, co se vlastně během víkendu přihodilo. Dokáže se oprostit od pocitu viny a odhalit skutečné motivy a skutečného vraha? Najde odvahu, aby se svěřila s tajemstvím, které dosud nechala pohřbeno v minulosti?... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 2016 , Audioteka , BookmediaOriginální název:
In a Dark, Dark Wood, 2015
Interpreti: Simona Postlerová
více info...
Přidat komentář
Styl jakým je to napsané je opravdu super. Skvěle se to čte a příběh je napínavý, ale občas se mi zdálo, že to autorka až moc natahovala a u konce už jsem věděla kdo a co. Konec byl tedy pro mě jen potvrzení, že jsem se nemýlila, proto dávám knížce o hvězdičku méně :)
Tak nějak zbytečně vše zdlouhavý a o ničem. Zbytečně zdlouhavý start, pořád se nic neděje, za půlkou knihy malá chvilka napětí a pak zase dlouho o ničem. Až konec mě v podstatě tak trochu bavil.
Pomalý rozjezd, pak docela slušné tempo. Děj je ovšem předvídatelný, takže jsem dočítala už jen s tím, že si potvrdím svoji teorii.
Na knihu jsem byla opravdu dost zvědavá. Hned po vydání byla vidět úplně všude, všichni ji četli a všichni byli nadšení. Následně se objevily i negativní nebo taková neutrální hodnocení a tak jsem si říkala, jak kniha zapůsobí na mě. Musím říct, že prvních alespoň 150 stran, což je poměrně hodně, jsem se nudila. Postavy mi byly většinou nesympatické, jejich chování podle mě neodpovídalo vůbec jejich věku. Měla jsem pocit, že mě autorka zavedla na večírek puberťáků a ne dospělých lidí. Ale potom se začala slibně rozvíjet zápletka a já se začala konečně bavit. Nakonec jsem s chutí četla až do konce. Byla jsem moc zvědavá, jak se vše nakonec rozplete a vyvrbí.
Knihu Všude kolem černý les určitě můžu doporučit, jenom musí čtenář počítat s tím, že první třetina knihy je rozvláčnější a ne až tak chytlavá.
Knížku jsem přečetla velmi rychle především díky tomu, že první dvě třetiny jsem se už konečně chtěla dostat k tomu, až se začne něco dít. No a když to konečně začalo o něčem být, tak byl konec.
První dvě třetiny knížky mě úplně pohltily a nemohla jsem se od knihy vůbec odtrhnout, jak moc mě to bavilo a chtěla jsem vědět, co bude dál. Ke konci knížka bohužel trochu ztrácí dech a konec jsem vytušila předem.
Knížku jsem začala číst pozdě odpoledne a s velkou nevolí jsem jí odložila, až když mi únavou klesaly oči a tma kolem mi oznámila, že je hluboká noc. Vtáhla mě i následující den a nepustila až do svého konce! Pro mě strhující zážitek, v kterém jsem si dost dobře dokázala představit sebe samotnou. Doporučuji číst pouze u lampičky, do rána, obklopit se jen černou nocí a ideálně lesem za oknem ;-)
Knihu jsem si od prvních stránek užila. Ale trochu mě přeci jen zklamalo, že se dala tak moc předvídat, až jsem doufala, že se to ještě ukáže nějak zamotané, ale bohužel ne. Ale přeci jen mě nechávala místy na pochybách, takže jsem se nenudila. Doporučuji na dlouhé zimní večery :)
Bála jsem se, že to s tou rozlučkou bude trochu moc do ženského románu a že to bude z pohledu čtenáře detektivek nuda. Nakonec ale musím říct, že to bylo příjemné překvapení, protože se kniha dobře četla a i rozuzlení nebylo hned tak zřejmé.
Čtu, čtu a pak se někde v hlavě ozve hlas - no jo, to je tak a tak, udělal to ten a ten. Čtu, čtu a pak - božeeeee, to snad ne, ono to je opravdu tak, jak jsem si myslela- no to je neskutečný! Takhle se to ve mně při čtení téhle knihy mlátilo. Poprvé mě však neznechucovalo, že předem vím, ale šokovalo mě, že to může být skutečně tak. Teď tápu. Mám předpoklady spisovatelky, nebo v sobě nosím také hysterického a pomateného zabijáka? Dávám pět hvězdiček i přes velké zklamání, že hlavní hrdinka nezachránila, co milovala.
Na knížku jsem se těšila, ale byla pro mě vcelku zklamáním, spousta hluchých míst, první dvě třetiny vlekoucí se a nezáživné, a ani konec to moc nevylepšil. Thriller si představuji jinak. Pochybuji, že budu mít zájem číst ji znovu.
Lákavá obálka, moc jsem se těšila. Vyloženě mě nezklamala, ale nějak zdlouhavá, chvílemi nudná. Hlavní hrdinka mi přijde divná...10 let stále trauma z rozchodu v 16-ti letech? Nevím, no.. Znovu bych ji rozhodně nečetla.
Zápletka zajímavá, kniha udržuje v napětí, co se vlastně stalo a proč, ale konečné rozuzlení docela ubohé, motiv podle mě nesmyslný. Postavy se opravdu chovají jako teenageři, konec mě zklamal. Ale celkem se to dalo číst.
Spíše slabší kousek. Nápad dobrý, zločin zajímavý, chladnokrevný a poměrně promyšlený, ale motiv chatrný a postavy jakési podivné - ani já nevěřím, že se lidé jsou schopni za deset let od puberty absolutně nikam neposunout, ustrnout a hýčkat si jakousi teenagerovskou bolístku. To je hodně nereálný prvek v celém příběhu a bohužel dost zásadní. Potenciál tam byl, v tom prostředí se dal rozehrát neskutečný horor, ale bohužel, tady k tomu nedošlo.
Štítky knihy
vraždy thrillery nemocnice, špitály ztráta paměti, amnézie pátrání v minulosti vyrovnání se s minulostíAutorovy další knížky
2016 | Všude kolem černý les |
2017 | Žena z kajuty č. 10 |
2018 | Hra na lháře |
2019 | Smrt paní Westawayové |
2022 | Chata v horách |
Kniha je dobrá, krásně se čte. I když jsem si domyslela, kdo za všechno může, tak až do konce mi nebylo úplně jasné proč.