Vůle ke smyslu
Viktor Emil Frankl
Vybrané přednášky o logoterapii. "Člověk je tvor hledající smysl, logos, a poskytnout člověku pomoc v jeho hledání je jeden z úkolů psychoterapie - je to právě úkol logoterapie."
Literatura naučná Psychologie a pedagogika
Vydáno: 2006 , CestaOriginální název:
Der Wille zum Sinn, 1982
více info...
Přidat komentář
"Nikoli u zeleného stolu, nikoli u psacího stolu v ordinaci byla vymyšlena nová psychoterapie a obraz člověka, který je jejím základem. Formoval se v tvrdé škole trychtýřů po bombách a protileteckých krytů, zajateckých a koncentračních táborů."
Občas si vravím, že ak by som nebol v súčasnom výcviku, skončím v logoterapii. Frankl a jeho názory sú mi sympatické.
Kniha, v podstate zbierka prednášok, je obohacujúca s množstvom zaujímavých myšlienok, avšak písaná dosť náročným jazykom. Frankl navyše dosť kritizoval vtedajšiu psychoanalýzu a behaviorizmus, pobavilo psychoanalytické vysvetlenie Messnerovej vášne pre hory - totálne odtrhnuté od reality a zdravého rozumu.
Nerozumiem ale tomu, prečo sú v českom preklade ponechané citácie v angličtine s následným prekladom v zátvorke. Bolo to takto aj v origináli? Rušivo pôsobili aj občasné výrazy v latine či francúzštine (neovládam ani jedno, ale nejak som sa dovtípil).
Občas je to náročné, občas trochu opakujúce sa (ako prednášky na tú istú tému) - oboje už tak s prednáškami býva. Jedna z najlepších vecí, ktorú som si z knihy odniesla do praxe bola "teze o důležitosti rozbití sekundárních kruhových mechanismů.... psychoterapie jako prolomení takzvaných „feedback mechanisms” (mechanismů zpětné vazby).
Abychom přetrhli všechny tyto neblahé kruhy, o nichž byla řeč, jako první věc je nutno vzít vítr z plachet očekávací úzkosti, z níž záporné stavy vyplývají. Právě to je úkol, který má obstarat paradoxní intence...Ta může být definována jako postup, v jehož rámci se pacientům dodává odvaha, aby dělali nebo si přáli dělat právě ty věci, jichž se bojí – dokonce s vyplazeným jazykem. Skutečně, „integrálním prvkem paradoxní intence je osvobozující vyvolávání humoru”.
Musím povedať, že to funguje - stačí mi povedať si s vyplazeným jazykom: "zajtra to celé totálne pokazím" a tak nejak si pripadám ako človek, čo sa trápi hlúposťami :-)
Ve svých přednáškách V. Frankl seznamuje publikum se základními principy logoterapie - terapeutické léčebné metody zaměřené na hledání smyslu; a odpovídá tak na skutečnost, že mnoho lidí trpí tím, co nazval existenciálním vakuem. Vymezuje se přitom proti biologismu, psychologismu a sociologismu a pojímá člověka v jeho celosti.
Pro mě, jakožto člověka, který se psychoterapií nezabývá odborně, to bylo místy obtížné čtení a netroufám si říct, že jsem všemu porozuměla. Co jsem si z toho ale mimo jiné vzala, byl důraz V. Frankla na svobodu a odpovědnost. I když v sobě člověk má určité biologické a psychologické vlohy a působí na něj prostředí, ve kterém žije, vždy si může zvolit, jak na tyto podmínky bude reagovat: "Člověk není svobodný od podmínek, nýbrž pouze svobodný k tomu, aby k nim zaujal stanovisko."
Autorovy další knížky
| 1996 |  A přesto říci životu ano: (Psycholog prožívá koncentrační tábor) |
| 1994 | Člověk hledá smysl: Úvod do logoterapie |
| 2006 | Vůle ke smyslu |
| 2016 | Utrpení z nesmyslnosti života |
| 2006 | Lékařská péče o duši |
Kniha je poskladaná z odborných prednášok V. E. Frankla zameraných na oblasť psychológie/psychoterapie. Nie som odborník v tomto smere, preto som často narážal na pasáže, ktorým som nerozumel dostatočne. Niektoré myšlienky sa opakujú, niektoré sú pre laika irelevantné, niektoré sú hlavne obhajobou logoterapie. Kniha obsahuje i niekoľko veľmi poučných, sumarujuzucich a hlbokých pasáží, ktoré Frankl nevydá čitateľovi len tak bez námahy, preto sa oplatí vytrvať až do konca. Po prečítaní celej knihy môžem zhodnotiť, že sa vo výsledku cítim obohatený a čítanie bolo podnetné.