Vůle ke smyslu

Vůle ke smyslu
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/529794/bmid_vule-ke-smyslu-659d40d340d7a.jpg 4 42 42

Vůle ke smyslu představuje autorský výbor z Franklových přednášek, které měl mezi lety 1946 a 1980. Jejich základní téma je následující: Člověk je tvor hledající smysl (logos) a poskytnout člověku pomoc v jeho hledání je jedním z úkolů psychoterapie – a to především Franklem koncipované logoterapie. Výbor doplňuje příspěvek Franklovy žačky Elisabeth S. Lukasové o validizaci účinků logoterapie a Logo-test k měření životní smysluplnosti a jejího opaku – existenciální frustrace. Jedná se o jednu z nejznámějších Fraklových knih, která byla v tomto vydání obohacena o stať „Alpinismus a patologie ducha doby“.... celý text

Literatura naučná Psychologie a pedagogika
Vydáno: , Portál
Originální název:

Der Wille zum Sinn, 1982


více info...

Přidat komentář

wilhelmlaubach
17.09.2024 4 z 5

Kniha je poskladaná z odborných prednášok V. E. Frankla zameraných na oblasť psychológie/psychoterapie. Nie som odborník v tomto smere, preto som často narážal na pasáže, ktorým som nerozumel dostatočne. Niektoré myšlienky sa opakujú, niektoré sú pre laika irelevantné, niektoré sú hlavne obhajobou logoterapie. Kniha obsahuje i niekoľko veľmi poučných, sumarujuzucich a hlbokých pasáží, ktoré Frankl nevydá čitateľovi len tak bez námahy, preto sa oplatí vytrvať až do konca. Po prečítaní celej knihy môžem zhodnotiť, že sa vo výsledku cítim obohatený a čítanie bolo podnetné.

Shindo
25.01.2024 4 z 5

"Nikoli u zeleného stolu, nikoli u psacího stolu v ordinaci byla vymyšlena nová psychoterapie a obraz člověka, který je jejím základem. Formoval se v tvrdé škole trychtýřů po bombách a protileteckých krytů, zajateckých a koncentračních táborů."

Občas si vravím, že ak by som nebol v súčasnom výcviku, skončím v logoterapii. Frankl a jeho názory sú mi sympatické.

Kniha, v podstate zbierka prednášok, je obohacujúca s množstvom zaujímavých myšlienok, avšak písaná dosť náročným jazykom. Frankl navyše dosť kritizoval vtedajšiu psychoanalýzu a behaviorizmus, pobavilo psychoanalytické vysvetlenie Messnerovej vášne pre hory - totálne odtrhnuté od reality a zdravého rozumu.

Nerozumiem ale tomu, prečo sú v českom preklade ponechané citácie v angličtine s následným prekladom v zátvorke. Bolo to takto aj v origináli? Rušivo pôsobili aj občasné výrazy v latine či francúzštine (neovládam ani jedno, ale nejak som sa dovtípil).


zuvacka
14.02.2021 4 z 5

Občas je to náročné, občas trochu opakujúce sa (ako prednášky na tú istú tému) - oboje už tak s prednáškami býva. Jedna z najlepších vecí, ktorú som si z knihy odniesla do praxe bola "teze o důležitosti rozbití sekundárních kruhových mechanismů.... psychoterapie jako prolomení takzvaných „feedback mechanisms” (mechanismů zpětné vazby).
Abychom přetrhli všechny tyto neblahé kruhy, o nichž byla řeč, jako první věc je nutno vzít vítr z plachet očekávací úzkosti, z níž záporné stavy vyplývají. Právě to je úkol, který má obstarat paradoxní intence...Ta může být definována jako postup, v jehož rámci se pacientům dodává odvaha, aby dělali nebo si přáli dělat právě ty věci, jichž se bojí – dokonce s vyplazeným jazykem. Skutečně, „integrálním prvkem paradoxní intence je osvobozující vyvolávání humoru”.
Musím povedať, že to funguje - stačí mi povedať si s vyplazeným jazykom: "zajtra to celé totálne pokazím" a tak nejak si pripadám ako človek, čo sa trápi hlúposťami :-)

Simona99
19.10.2020 5 z 5

Velice zajímavá knížka...
Vedla mě několikrát k zamyšlení...
Doporučuji.

Kateřin-a
25.07.2018 4 z 5

Ve svých přednáškách V. Frankl seznamuje publikum se základními principy logoterapie - terapeutické léčebné metody zaměřené na hledání smyslu; a odpovídá tak na skutečnost, že mnoho lidí trpí tím, co nazval existenciálním vakuem. Vymezuje se přitom proti biologismu, psychologismu a sociologismu a pojímá člověka v jeho celosti.

Pro mě, jakožto člověka, který se psychoterapií nezabývá odborně, to bylo místy obtížné čtení a netroufám si říct, že jsem všemu porozuměla. Co jsem si z toho ale mimo jiné vzala, byl důraz V. Frankla na svobodu a odpovědnost. I když v sobě člověk má určité biologické a psychologické vlohy a působí na něj prostředí, ve kterém žije, vždy si může zvolit, jak na tyto podmínky bude reagovat: "Člověk není svobodný od podmínek, nýbrž pouze svobodný k tomu, aby k nim zaujal stanovisko."