Vůně kávy
Dany Laferrière
Jeden z nejvýznamnějších kanadských spisovatelů Dany Laferriere napsal útlou knihu vzpomínek na jednu etapu svého raného dětství, jež bylo navzdory tehdejší kruté haitské diktatuře a všeobecně panujícímu strachu idylické. Malý chlapec žije u babičky, které se říká Da, pod bdělým, ale vroucím dohledem tetiček. Stačí malá horečka a hoch se musí na nějakou dobu vzdát her s kamarády. A tak tráví čas na dřevěné terase spolu s Da, která se pohupuje v křesle a pro sousedy a kolemjdoucí má kdykoliv připravený šálek kávy. Její vnuk zatím pozoruje mravence mezi prkny podlahy, sleduje kapky deště dopadající na zem, dívá se a poslouchá, o čem mluví dospělí, poslouchá, a přitom vdechuje vůni života a kávy. Vůně kávy je uhrančivá kronika dětství, příběh cesty do časů, kdy je všechno křehké a okouzlující.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno: 2018 , ArgoOriginální název:
L'odeur du café, 1991
více info...
Přidat komentář


Kaleidoskop nostalgických vzpomínek na dny dětství, kdy čas plyne pomaleji, manga chutnají nejvíc kradená, první lásky jsou dech beroucí, příběhy tajemné a kolo opřené o zeď plné příslibů.


Půvabné střípky vzpomínek z autorova dětství prožitého v šedesátých letech na malém městečku Petit-Goave na Haiti. Nejbližším člověkem je chlapci jeho laskavá a životem zkušená babička Da, která všechny trable řeší šálkem horké kávy. Chlapcův svět tvoří i jeho vrstevníci - spolužáci Frantz a Rico, krásná Vava ve žlutých šatech - autorova první láska, nejlepší kamarádka Sylphise, kamarád Auguste, spolužáci Frantz a Rico, i věrný společník pes Markýz. Ve vzpomínkách ožívají i další příbuzní - dědeček, pět tetiček, sousedé a další svérázní obyvatelé městečka - doktor Cayetmitte, bratr Jerome, Silák Simon, notář Loné, hokynář Mozart a jeho žena Thérése a další lidičky.
Kniha vlastně nemá žádný děj, jednotlivé krátké epizody skládají dohromady mozaiku každodenního života desetiletého chlapce. Při čtení této pěkné knížky si možná zavzpomínáme i na vlastní dětství, které už je dávno pryč a zbyly na něj jen útržky vzpomínek.


Hezky se četly krátké úryvky ze života, a dokonce mě některé odreagovaly od starostí, které mám v současnosti, a za to autorovi knihy děkuju.


Kniha z pro nás hodně neobvyklého prostředí. Trochu mě mátlo, že děj neplynul zcela chronologicky


Příjemné vyprávění desetiletého uličníka, při jehož četbě se zastaví čas a dostaví se chuť na posezení s přáteli u kávy.
Takoví Páni kluci z exotického prostředí Haiti.
Nejzajímavější je na knížce mozaikovitá struktura a pro českého čtenáře exotické prostředí Haiti. Docela mě ale zklamal jazyk — knihy, ve kterých se toho moc neděje, by měly být o to hezčeji napsané. Tady mi ten styl přišel takový nemastný neslaný.