Vůně pouštní růže
Beatrix Mannel
V klášteře vyrostla mladá dívka, kterou pronásleduje jedna jediná otázka. Kdo je? Odkud pochází? Ví o sobě jen to, že se jmenuje Fanny a před dvaceti lety ji jako malé miminko našli před branou kláštera na zemi. Byla opuštěná. Považovali ji za sirotka, a tak se jí ujali a vychovali. Nyní je dospělá a musí přijít na to, kdo je a proč musela žít bez své rodiny. Má jen jednu jedinou nápovědu, která ji mate mnohem víc, než pomáhá. Má u sebe náramek ze skleněných perel. Může ji cetka, kterou střežila jako oko v hlavě pomoci nalézt svůj původ a kořeny? Dívka se nevzdává a pátrá. Ačkoliv jsou stopy nejasné, všechno jí vede k cestě do Afriky. Možná, že na nejstarším kontinentě pochopí, kam patří. Černá Afrika má pro Fanny nejedno překvapení a tajemné setkání. Její pouť ji odvede do daleké pouště Namib, kde se setká s mocnou kouzelnicí Zahaboo. Ta ji pomůže odhalit celou pravdu o její rodině a také důvod, proč právě perly znamenaly strašné prokletí pro celou řadu žen z Fannina rodu. -- 1. vydání. -- zdroj: www.legie.info --... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2013 , AlpressOriginální název:
Der Duft der Wüstenrose
více info...
Přidat komentář
Príbeh sa odohráva v roku 1893. Romantický príbeh z dôb kolonializmu, tentoraz nemeckého v Afrike. Za dej príbehu by som pokojne dala plný počet hviezdičiek ALE!.....
Tak nacionalisticky, (priam nacisticky!) príbeh v kategórii ženskej literatúry som už dávno nečítala, AK vôbec! Naozaj ma to nemilo prekvapilo.
Autorka jednoznačne odkazuje čitateľovi, že súžitie multikultúrnej spoločnosti je na zamyslenie, ak je vôbec možné. Každá kultúra má svoje špecifiká a zrejme nie je možné z tohoto kultúrneho gulášu urobiť jednotnú kultúrnu líniu. Celý tento nacionalistický podtext mi pokazil zážitok z romantickej literatúry a preto dávam iba jednu hviezdičku.
Červená knihovna připomínající Pytlákovu schovanku, sice místy poněkud nacionalistická, ale nechť. Čte se skvěle, prostředí dobře popsané, hrdinka se snaží a dokonce mě rozesmála. Při koupání v jezeře, když byla její láska bohužel od pasu dolů ve vodě a ona se nemohla kochat jeho zajímavými partiemi:) Také pasáž, kdy John podrobně popisuje čarodějnické odění svojí matky je hodně legrační - připomnělo mi to Básníky, jak tam student popisuje moravský kroj. Ale tady je John v popisování mnohem pečlivější, zabere to docela dost místa na stránce i trpělivosti čtenářů:) Pokud knihu nebereme smrtelně vážně, je to docela fajn čtení na léto.
Od knihy jsem se nemohla odtrhnout. Moc hezky se četla až skoro nakonec mi trochu vadilo cestování v čase, ale i to jsem přečetla. Pěkně tam byl popsán život němců žijících v Africe. Stojí za to se knihu přečíst.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2013 | Vůně pouštní růže |
2016 | Ostrov souznění |
2008 | Příběhy ledních medvědů |
2006 | Juli je cool! |
Kniha je poměrně čtivá, zajímavé téma, ale není to můj styl.