Přidat komentář
Příběh o střetu dvou naprosto odlišných světů, čínského a amerického se mi četl velmi dobře a jsem ráda, že jsem na něj v knihovničce koupaliště narazila.
Dva prolínající se příběhy, dva rozdílné světy - čínský a americký. Ml.čínská žena Kwej-lan z aristokrat.rodiny dospěla do věku na vdávání v letech, kdy se obrovská země, dosud uzavřená světu, začíná modernizovat. Její rodina však odmítá všechny změny vzít na vědomí a chce nadále žít podle pravidel neměnných po staletí. Kwej-lan je připravena vdát se za muže z jiné aristokr.rodiny, kterému ji rodiče přislíbili v dětství. Vrátil se však ze studií v Americe a vyznává moderní přístup k životu. Kwej-lan má i bratra, který také vystavil svět starých zvyků nové zkoušce. Z amer.studií si domů přivezl manželku Američanku. Každý den dochází ke střetu, čínského a amerického životního stylu, zvyklostí a názorů. Každý den se pokoušejí mladí bourat čínskou zeď izolace. Setkávají se dva světy v neustálé konfrontaci, dvě civilizace v neustálém prolínání.
Tohle byla oblíbená kniha mojí babičky a četla jsem ji už dost dávno, někdy před 25. lety. Kupodivu jsem na ni moc názor nezměnila a i když bych asi měla fandit pokroku a západnímu stylu, nejvíc mě oslovil nesoulad mezi manželem a manželkou a hlavně zcela nepokrokově samozřejmý fakt, že manželka se automaticky podřídí jeho názoru.
Vlastně mi bylo líto, že staré tradice ustupují nové modernímu větru ze západu a žena se musí "odrodit" od všeho v čem byla vychována a co doposud považovala za hodnoty a smysl života. Manžel ji nemiloval tolik, aby byl ochoten i on udělat nějaký kompromis. Ale přesto nebo právě proto mne příběh velmi dojímal.
Střet čínských tradic a nového, moderního myšlení pronikajícího ze Západu. Obzvlášť silně na mne zapůsobila bolest novomanželky Kvej-lan, vše, k čemu byla dokonale vychována, vše krásné, bylo pro jejího manžela směšné a plné zastaralých pověr.
Další moje setkání s tvorbou autorky, jež mě navnadila Dobrou zemí. I tentokrát se příběh odehrává v Číně, kterou P.S.Bucková poznala už jako dítě díky pracovnímu umístění svého otce.
Kniha se čte dobře. Avšak i přes zručně napsaný příběh, jsem se nedokázal sžít s jeho postavami. Události ve mně nevzbuzovaly pocity pohoršení nad tvrdohlavostí některých osob, fandění novátorskému myšlení jiných, nebo souznění s obavami dalších. Celé to působí popisně, bez větších emocí.
P.S. Sonda do životů jisté skupiny lidí v jistém století a jisté vzdálené zemi. Proč ne? Zkuste i vy!
Autorka opět využívá znalosti čínské kultury, myšlení a života. Tyto informace předává formou lehce čtivého románu, kde je od začátku jasné, že všechno dobře dopadne. Na laureátku až příliš zjednodušené, ale celkem příjemné oddechové čtení. Působí jako snaha předat své znalosti nejširším vrstvám. Možná ve své době působila kniha odvážně, těžko soudit.
Problémy, které se zde řeší, ovšem nabízejí látku k mnohem propracovanějšímu dílu, takže načrtnutá témata mi připadají jaksi nevyužitá. Model: problém, řešení. Problém, vyčkávání, řešení. Problém, otázky, odpovědi.
Moje hodnocení: 3,5*, za zajímavé informace a propracovaný styl dávám 4*.
Autorovy další knížky
| 1968 |  Dobrá země |
| 1948 | Pavilon žen |
| 2000 |  Příběh jednoho manželství |
| 1994 | Východní vítr a Západní vítr |
| 1971 | Je teprve poledne |
Kniha je podle mne psána dosti kostrbatě a nezáživně. Ano, je zajímavé se dozvědět, jak žili lidé v té době a ctili svou kulturu, pro nás dosti vzdálenou a nepochopitelnou, avšak kniha Dobrá země je daleko lepší.