Vyhnání Gerty Schnirch
Kateřina Tučková
Román odehrávající se těsně před koncem 2. světové války. Hlavní hrdinka, Gerta Schnirch, je odsunuta spolu s dalšími brněnskými Němci směrem na Vídeň. Jejich putování však končí na jižní Moravě, kde se musí zastavit pro nemoc mnoha žen a dětí. Gertě, pocházející z napůl české rodiny, se nakonec podaří zachránit. Díky nuceným pracím může zůstat v Pohořelicích i po ukončení transportů. Po znovuzískání českého občanství se hlavní hrdinka vrací do Brna, kde ji však nic dobrého nečeká. Navíc je Gerta matkou malé dcerky. Jejich společný život se bude odehrávat na okraji společnosti a otázka viny a trestu zůstane navždy nevyřešena.... celý text
Přidat komentář
Wow. Válečnou literaturu zásadně nečtu, ale tohle mám v knihovně už strašně dlouho, kupovala jsem to zároveň s Žítkovskými bohyněmi. Tak jsem to zkusila. A wow. Je to příběh zase z úplně druhé strany a tak nádherně bolestivě popsaný, že vás to úplně vtáhne. Těch pár dní, co jsem to četla, jsem o příběhu Gerty každou volnou chvíli přemýšlela, i se mi o určitých pasážích zdálo. A tím, že je tam popsán celý Gerty život (a nejen její), obecně, ale vlastně detailně, to získává úplně jinou perspektivu. Už teď knihu doporučuju dál.
Tak to bylo drsné. Toto je moje první setkání s paní Tučkovou. Vybral jsem si tři knihy a postupně se do nich budu pouštět. Vyhnání německého obyvatelstva z našich krajin nepatří do minulosti. Je to stále aktuání téma a já jsem rád, že jsem se to této knihy pustil. Neumíme si totiž představit jak těm lidem bylo (hlavně těm, kteří o válku nestáli, byli antifašisti nebo, jako Gerta Schnirch, byla součástí česko-německé rodiny. Kniha obsáhla období od roku 1938 - po téměř současnost (rok vydání 2009). Ženské postavy jsou vždy hrdinkami autorčinych knížek. A je to dobře, protože je tam cítit to spříznění a to ženství. A navíc - spisovatelka si o daném tématu nastuduje kvanta materiálu, takže kniha je věrným odrazem skutečných událostí. Děkuji.
Skvěle napsané, i když si stále plánuji odlehčit, tak zase jsem spadla do této doby. Člověka to asi fascinuje tím, že to neprožil a to utrpení lidí si nedovede představit. Sám neví jak by se zachoval po těch hrůzách války. Jestli by chtěl zapomenout a nějak žít dál nebo v sobě pěstoval křivdu jako Gerta a do konce života se užíral a odcizil se tím svým dětem, kterým je to cizí. I ta kolektivní vina je mi svým způsobem pochopitelná, i když někdy se prostě podle mě jen projevil sadismus . A vlastně jsem si prvně i přečetla jak bídně se měli odsunutí lidé. Jak se na ně dívali. Výstižné - doma nejsem ani tady ani tam. Smutné osudy některých lidí co nic nezavinili, jen se špatně narodili.
Vůbec to nebylo lehké čtení a ztotožňuji se s: cituji - "Beneš, který to tu celé prosral a sám utekl do Londýna..."
Knihu jsem četla se zatajeným dechem. Autorka umí čtenáře vtáhnout do děje a s napětím sledovat osudy jejich postav.
O odsunu německých obyvatel z Brna, jak se děje v této knížce, je vlastně pohled na válku z druhé strany. O utrpení židovských obyvatel v koncentračních táborech je zpracováno na stovky knih. Proto mě však více zajímalo, jak na tom byly jiní lidé, kterých se válka dotkla...
Gerta měla tu smůlu, že se ocitla v době, kdy se dbalo na to, jaké jste národnosti či vaši rodiče...
Ačkoliv má kniha přes 400 stran, čtení ubíhalo rychle.. Jediné, co mě vadilo, že byl občas děj prozrazen dopředu.. Nebo byla jedna kapitola, pak následovala další a děj skočil dopředu o několik měsíců či let bez vysvětlení.
Avšak líbilo se mi, že byl v podstatě ukázán závěr všech důležitých postav v knize.
Kniha obsahuje mnoho poutavých a pravdivých myšlenek. Rozpoutala ve mně celou řadu emocí a donutila mě zamyslet se.
Kateřina Tučková psát umí. A moc dobře.
Její knihy odvypráví příběh lehounce, poučí a přitom vyvolají a zanechají silné emoce. Četla jsem, že tuto knihu čeká televizní zpracování, tak se na to těším. Stejně jako na další aurorčinu knihu.
(SPOILER) Kniha,která ukazuje dějiny z druhé strany,ze strany německého obyvatelstva. Hlavní hrdinka je poznamenaná svým osudem a měla smůlu,že se narodila do špatné rodiny. Ona za nic osobně nemohla,ale protože její otec a bratr podlehli ideologii,musela trpět i ona. Nikdo se vůbec nedívá na to,že ona byla dcerou české matky. O znásilnění vlastním otcem nemluvila,což je podle mě škoda. Je to mrazivé a nehorázné,ale alespoň její dcera by se mohla dozvědět,kdo byl vlastně její otec. Asi by to mělo mrazivé dopady,a proto o tom Gerta mlčela. Sama se totiž musela vyrovnat se sebou a vlastní minulostí a utrpením.
Uf, hodně těžkopádné příběhy Němců vyhnaného během tzv. divokého odsunu. Tato kniha se mi četla poměrně velmi těžce. K. Tučková se zkrátka umí popasovat i s těmi nejčernějšími osudy našeho národa.
Recenze byly okázalé - nejlepší z knížek Tučkové.
Můj závěr: Žitkovské bohyně jsou lepší.
Asi to bude tím, že Gerta hraje celou dobu na obě strany, a tak je vždycky ublíženou obětí...
(a pak jsou tam ty pasáže, kdy obětí skutečně je, a ve mně z toho mrazí)
(SPOILER) Tato kniha mi příjemným, a především jednoduchým způsobem dovolila nahlédnou na problematiku odsunu Němců, ale také nastavila zrcadlo celé tehdejší doby. Příběh je dle mého názoru napsán poutavě, avšak také se všemi krutostmi či strastmi. Překvapilo mě, kolik násilí během tohoto procesu proběhlo. Ukázalo mi to krutou stránku Čechů, kteří v dané době jejich chováním nebyli o nic lepší než Němci. Přesto za největší zločin považuji znásilnění vlastním otcem, které Gertu uzavřelo do sebe a donutilo následovné rodičovství vést chladným přístupem. Osudy jednotlivých postav mě ke konci velmi zasáhly a byla jsem ráda, že budoucnost samotné Gerty nebyla jedna z těch nejhorších. Konkrétně stará paní Zipfelová si získala mé srdce hned od začátku a nevím jaké jiné potěšení bych v příběhu našla, kdyby právě ona nesehrála svou roli. Obecně moc pěkně napsané dílo, jenž bych určitě doporučila dál.
Zůstala ve mě myšlenka na ženu, kterou jedna traumatická událost tak zakonzervovala, že nedokázala jít dál. Nedokázala se pohnout z místa, jako by tam byla jako hlavní připomínka minulosti. Skoro si říkám co by se dělo dál, kdyby Gerta nezatrpkla? Znamenalo by to zametení minulosti pod koberec? Asi se mnou nejvíc rezonuje nakonec toto a ne tolik věci, co se děli okolo s Němci. Ne že by nebyli těžké, ale mám pocit, že obecně je toto téma za mě hrozně používané až moc. Osobně mám pocit že knihy Tučkové není o vyhnání němců, ale víc o tom jak se k tomu postaví Gerty. Hezký porovnání je tam s Hermínou...
Má třetí přečtená kniha od autorky, každá z nich je skvělá. Tahle je hodně drsná, takový ten žánr "raději bych ani nečetla, ale nemůžu přestat číst". A ta poslední věta...
Kniha se mi nečetla lehce, protože moje matka pochází z českoněmecké rodiny, kterou potkal podobný osud. A bohužel matka se mnou o tomto tématu do smrti nedokázala promluvit. Autorce děkuji, že vyhnání takto velmi precizně zpracovala. Přinesla zde pohledy nejen na vlastní vyhnání a děje kolem něj, ale též na další osudy německé menšiny v dalších letech především v období komunistické diktatury (pěkně, i když jen náznakově jsou tu zpracované i padesátky).
Knihu jsem prave zaklapla a jsem plna dojmu. Wow. Prvni kniha od Kateriny Tuckove a zcela me pohltila, od cteni jsem se nemohla odtrhnout. Tema je plne bolesti, rozporuplnosti, ale take smireni. Diky za nadherne cteni!
Po Žítkovských bohyních je to pro mě druhá autorčina kniha a tahle mi sedla o trochu více. Knih o holokaustu už mám načteno mnoho, tahle je zase trošku z jiného pohledu a to z pohledu dívky narozené do česko-německé rodiny žijící v Brně. Asi nemusím psát jak jí nebyl osud nakloněn (hlavně po válce, ale i během ní) a jak musela pykat za svůj původ. Krásná kniha, stojí za přečtení.
Tohle byl velmi silný příběh, byť fiktivní, tak inspirován událostmi, které se opravdu staly. Tolik neštěstí a smůly v životě ženy, která se pouze "špatně" narodila do nesprávné rodiny. A přitom tolik aktuální i v dnešním světě. Kniha mě velmi zasáhla, považuji ji asi za nejlepší od této autorky. Velmi zajímavé pro mě byly i pasáže z tehdejšího Brna, kam přesně v popisovaných místech docházím do práce.
Nemohu se začíst, odkládám. Asi je to tím, že velice nedávno jsem dočetla Osmý život (pro Brilku) a jsem hrůzami války přesycená. Příběh určitě silný, tak třeba zkusím jindy.
Moc pěkně napsaná kniha, otázkou je, nakolik je to reálný příběh, ale autorka si s tímto celkem dává práci, takže dobré. Takovýhle prasárny se prostě po válce děly (kolikrát i horší, jak za války, tak po válce) a je dobře, že tomu někdo dal formu. Škoda, že trochu víc nevypíchla ty bojovníky ze Zbrojovky, kteří stejně jako Škodováci za války vesele chrochtali u koryta a měli se líp než všichni ostatní a po válce měli máslo na hlavě, takže se chovali podle toho. Jen škoda, že občas ta faktografie dostává trochu na prdel (kupř. Judex asi neměl dceru ; Fricek rukoval v roce 1943, kdy už se Stalingrad určitě neřešil ; hodnost Hauptmannführer je nesmysl, Malín byl vypálen v létě 1943 takže s otazníčkem ...). Ta akce v Malíně by mě celkem zajímala krze tu účast Friedricha, ale to je zase vedlejška. Jen trochu škoda, že některé ty postavy zůstaly otevřené, ale asi se dá předpokládat, že ne všechno se dalo dohledat tenkrát, natož dnes. No, po tý revoluci jsem si říkal, že mohla Gerta vesele smáznout toho estébáka na radnici, jenže na to už asi nebyla nálada ani chuť.
Ale jinak bych knihu klidně doporučil, má to co říct
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Brno ženy pro ženy venkov sudetští Němci vysídlení Němců Němci Češi a Němci vyrovnání se s minulostíAutorovy další knížky
2012 | Žítkovské bohyně |
2022 | Bílá Voda |
2009 | Vyhnání Gerty Schnirch |
2014 | Fabrika |
2018 | Vitka |
Knihy Kateřiny Tučkové mám ráda, tahle na mě zapůsobila nejvíc. Hrozná doba, smutné vyprávění o osudu Gerty a dalších lidí, kteří měli smůlu, že v té době museli žít. Jsem hodně zvědavá na filmové zpracování.