Vyhnání Gerty Schnirch
Kateřina Tučková
Román odehrávající se těsně před koncem 2. světové války. Hlavní hrdinka, Gerta Schnirch, je odsunuta spolu s dalšími brněnskými Němci směrem na Vídeň. Jejich putování však končí na jižní Moravě, kde se musí zastavit pro nemoc mnoha žen a dětí. Gertě, pocházející z napůl české rodiny, se nakonec podaří zachránit. Díky nuceným pracím může zůstat v Pohořelicích i po ukončení transportů. Po znovuzískání českého občanství se hlavní hrdinka vrací do Brna, kde ji však nic dobrého nečeká. Navíc je Gerta matkou malé dcerky. Jejich společný život se bude odehrávat na okraji společnosti a otázka viny a trestu zůstane navždy nevyřešena.... celý text
Přidat komentář
Úžasná kniha. I manžel konstatoval, že musí být skvělá, když o ní pořád mluvím (jinak ho se zážitky ze své četby moc neotravuju). Nemohla jsem si pomoct, byla jsem plná dojmů. Škoda, že mé znalosti historie nejsou takové, abych věděla, kolik z toho je nebo mohla být pravda.
Pro mě neskutečně poučná a zajímavá kniha, přečetla jsem jedním dechem a kdybych to bylo možné dám hvězdiček šest. Velká poklona mladé spisovatelce!
Depresivní knížka v jaké autenticky ožívá drsná doba, jakou prožila minulá generace. Autorka je asi po stránce dějepisu velmi vzdělaná, dokáže o dějinách dobře psát.
Velmi dobře zpracované téma odsunu Němců po druhé světové válce. Autorka sice místy balancuje na hraně velmi negativního postoje k Čechům, kteří jako by všichni se sadistickým potěšením ubližovali nevinný Němcům, ale snaží se tento postoj vyrovnat, vyvážit. Román je velmi rozsáhlý, jak počtem stran, tak i obdobím, které mapuje. Jde o překvapivě vyzrálé dílo mladé spisovatelky.
Existuje spravedlnost? Nakolik může člověk ovlivňovat svůj osud a nakolik o něm rozhoduje společnost, politika, lidé? Co je to vlastně domov? Co zapomínat, co odpouštět, jak chápat další generace? Zajímavá kniha. Nejen o osudu Gerty Schnirch, brněnské dcery Němce a Češky.
(citace,str.378) Koukala se na ten náš stát jako na něco, do čeho nepatří a čím šíleně opovrhuje. Po těch sáhodlouhých výlevech, co si mi stěžovala, jak ji odsud Češi vyháněli a jak ji nikdy nepřijali! koukala jsem se na ni jako na cvoka. Jako by v mojí mámě byly dvě ženské. Jedna ta ukřivděná německá, co ji vyhnali z domu, a druhá nadřazená německá, co se Čechoslovákům, mezi kterými žije, jen posmívá. A ta česká, co v sobě vždycky viděla, ta jako by někam zmizela.
Velmi zajímavá knihy na neotřelé téma. A před Katkou Tučkovou smekám. Mladí lidé se musí dozvědět nefalšovanou historii.
Strašně depresivní kniha, která mě zatáhla do Brna a poté na jižní Moravu během a po skončení 2. světové války. Přiznám se, že po jejím přečtení jsem si musela "odpočinout" u Agathy Christie! Ale doporučuju - hlavně kvůli realistickému vykreslení brněnského prostředí a vztahů mezi Němci a Čechy.
Silné a dlouhou dobu velmi ožehavé téma zpracovala Kateřina Tučková poměrně typickým a nepříliš překvapivým způsobem. Škoda, že se více nevěnovala poválečné atmosféře v naší republice, ale rozhodla se příběh přenést i do dob nám blízkých. Na jednu stranu díky tomu poměrně dobře zachytila proměnu krajiny, kterou po Němcích začali devastovat komunisté, na stranu druhou tím trpí kniha samotná. Výpověď o nesmyslné kolektivní vině se tak rozmělňuje na vyprávění o osudem neustále okopáváné Gertě Schnirch.
Kniha získala letošní Magnesii literu - Cenu čtenářů a její autorka byla mezi nominovanými na Cenu Jiřího Ortena 2010. Její obsah je pro mne děsivý. Na stránkách, popisujících jak Češi hnali brněnské Němce z města ven, jsem si vybavila povídku Šála, která pojednávala o jiném pochodu - židů do koncentračního tábora. Nebyl v tom žádný rozdíl! Děj románu postihuje více než šedesát pět let hlavní hrdinky - napůl Češky, napůl Němky i dalších žen, které celý život žily, ať už v Československu či v Rakousku, na okraji společnosti, v podstatě bez domova. Bohužel nejen ony, ale často i jejich děti ...
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Brno ženy pro ženy venkov sudetští Němci vysídlení Němců Němci Češi a Němci vyrovnání se s minulostíAutorovy další knížky
2012 | Žítkovské bohyně |
2022 | Bílá Voda |
2009 | Vyhnání Gerty Schnirch |
2014 | Fabrika |
2018 | Vitka |
Syrový, bezútěšný příběh. S tématem, jež podobně jako Habermannův mlýn Josefa Urbana, odkrývá kontroverzní a temné stránky československých dějin. Z románu místy prosakuje čirá bolest, zoufalství a bezmoc - o co se nepostará reálná předloha vyprávění a faktické události (pohořelický pochod, zvěrstva během vysídlení Němců z Československa, etc.), dotvoří autorčina licence: hlavní hrdinka do vínku dostává takovou dávku nepřízní a neštěstí, s kterou by se vypořádal jen vskutku málokdo – každá z nich by vydala na samostatný román. Katarze však nepřichází ani závěrem, a pokud ano, pouze v nepatrných náznacích. Časový záběr románu je ohromný, zahrnuje předválečné roky i dobu po sametové revoluci, což představuje na jednu stranu odvážný počin, který má své určité opodstatnění (generační pohledy v otázce viny a možného odpuštění), nicméně jednotlivé periody působí poměrně nevyváženě a spousta postav, jimž byl zpočátku věnován značně velký prostor, vymizí zbytečně brzy nebo se v ději opět náhle objeví, ovšem „nepřirozeně“ (až šablonovitě) např. jen skrze formu dopisu.