Vyhnání Gerty Schnirch
Kateřina Tučková
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/113591/bmid_vyhnani-gerty-schnirch-pZF-113591.jpg
4
4347
4347
Román odehrávající se těsně před koncem 2. světové války. Hlavní hrdinka, Gerta Schnirch, je odsunuta spolu s dalšími brněnskými Němci směrem na Vídeň. Jejich putování však končí na jižní Moravě, kde se musí zastavit pro nemoc mnoha žen a dětí. Gertě, pocházející z napůl české rodiny, se nakonec podaří zachránit. Díky nuceným pracím může zůstat v Pohořelicích i po ukončení transportů. Po znovuzískání českého občanství se hlavní hrdinka vrací do Brna, kde ji však nic dobrého nečeká. Navíc je Gerta matkou malé dcerky. Jejich společný život se bude odehrávat na okraji společnosti a otázka viny a trestu zůstane navždy nevyřešena.... celý text
Přidat komentář
Knížka Vyhnání Gerty Schnirch byla první knihou, kterou jsem od Kateřiny Tučkové četla. Musím říct, že je to velmi smutný příběh, který chytne za srdce. Myslím, že by se tato kniha měla zařadit do povinné četby ve školách, aby i dnešní mládež věděla, že tomu není zase tak dávno, co se u nás děly hrozná zvěrstva - černá skvrna na našich dějinách. Jelikož jsem si po přečtení tohoto příběhu autorku velmi oblíbila, hned jak vyšly Žítkovské bohyně, tak jsem si je koupila a staly se součástí mé knihovny. Musím říct, že mě osobně se více líbilo "Vyhnání Gerty Schnirch", ale i přesto, si koupím hned další knihu, která od Kateřiny Tučkové vyjde.
Velmi silný, krutý příběh. Ještě teď se mi tají dech.
Oceňuji pečlivost a energii, kterou autorka věnovala přípravě knihy, včetně absolvování vzpomínkového pochodu do Pohořelic.
Druha polovina knihy mne bavila o dost vic. Obcas mi to prislo docela prehnane-nemyslim tim popis vyhnani Nemcu z Brna, ale treba ten vztah s otcem. To chtela autorka vykreslit uplne zleho Nemce? Pribeh Barbory by mne docela zajimal dal.
Skvělá knížka, která ukazuje, že nic není černé ani bílé a myslím, že by si ji měli přečíst především lidé stojící v čele našeho státu. Výborně napsané, čtivé, poučné a nesmírně silné dílo.
Tak tento kousek je stejně jako Bohyně na hodně vykřičníků! (pro neznalé, čím víc vykřičníků, ne víc adidas ale lepší a lepší) Nemohu pochválit grafickou a typografickou úpravu knihy. Nebojte se, nestojí za hovno ale četl jsem digitální verzi. Ale jelikož v papírové verzi má na starosti tyto dvě věci pan Pecina, dám jakýkoliv svůj úd do ohně za to, že půjde o perfektní práci a estetický zážitek. Popojedem...
Je to fakt síla. Vědel jsem sice, že na některých místech v ČR došlo k nějakým popravám Němců a různým excesům ale netušil jsem, že v Brně to mělo tak obrovský rozsah a o tom, že existovaly české koncentrační tábory (tedy ještě než je postavili komouši) jsem též nevěděl. Opět se projevilo klasické české přizdisráčství v plné kráse. V čechách asi vždy bude víc důvodů se za svůj původ stydět, než být na něj hrdý. Zejména nyní, když je na Hradě "prezident", který největší část své prezidenstské kampaně postavil na protiněmecké nenávisti a zatím byl financován tím druhým našim úhlavním nepřítelem.
To že v češích je stále zažraná primitivní xenofobie jak špína v oblečení dnes a denně dokazují spousty nenávistných stránek a statusů na FB a to, že stále častěji můžete potkat lidi oblečené v nacistické uniformě značky Thor Steinar. během čtení knihy jsem nacházel hodně paralel s nynější dobou. Bohužel.
Teď zpět ke knize. Autorce se podařilo najít ideální tempo vyprávění. Díky tomu, že je psaná převážně z pohledu hlavní hrdinky, nabývá příběh na niternosti a čtenáře vtáhne do děje. Občas je hlavní osa příběhu nahlíženého z pohledu Gerty "proložena" jednou, či více kapitolami, které jsou psané z pohledu jiné postavy ale většinou jde věci, které čtenář již zná z pohledu hlavní hrdinky. A nyní je vše znovu konfrontována z pohledu někoho jiného, kdo vše může vidět úplně jinak.
Také vyvážení popisu násilných scén s mi zdá ideální. Autorka nic oc nezakrývá ale ani se nevyžívá v detailech. I tak je většina pasáží dost depresivních. Příběh se je rozptýlen v celkem širokém časovém období. Od konce první republiky, po téměř součastnost. S tím, že období kolem roku 1945 se autorka věnuje nejvíce.
Ještě že se najde mezi těmi spousty českých píp píp pár kladných postav + kladná postava jednoho gruzínce. Ale třeba nejsou Gruzínci takoví píp píp jako Rusové a Stalin nebyl typický Gruzínec al spíše taková černá vrána. Teď taky trošku používám klektivní vinu xD
Každopádně pokud vám nebude vadit, že vaše národní hrdost půjde na nějakou dobu do kytek, Vyhnání velmi doporučuji. Kniha ač obsáhlá mne tak uchvátila, že jsem ji přelouskal téměř za víkend a to jsem smradlavý chlap!
Přestože se nedá očekávat šťastný konec, autorčin styl je tak autentický, že jsem knihu přečetl jedním dechem. Nevadily mi ani občasné dlouhé pasáže bez odstavců - tyto výpovědi mi přišly funkční; měl jsem totiž pocit, že mi je sděluje přímý účastník. Těžká doba je popsána velice realisticky. Autorka mě překvapila změnou vypravěček v závěru. Většinu knihy vypráví Gerta, čtenář si o ní udělá nějakou představu, ale v závěru ji naruší jiné vypravěčky (dcera, přítelkyně). Zajímavě podaný je (celoživotní) vztah Gerty a Janinky, respektive vazba mezi nimi.
Knihu jsem četla se zaujetím silný zážitek-doporučují přečíst každému-u čtení mi někdy ukápla i slza ,musela to být hrozná doba nespravedlnosti díky bohu že jsem ji nezažila.
Četla jsem asi před měsícem a musím jen chválit, je to silný příběh silné ženy. Knihy o válce nemám moc ráda a čtu je jen zřídka .
Jako by spisovatelka tu dobu prožila, moc pěkně a poutavě napsaný román.
Tuto knihu, stejně jako Žitkovské bohyně, jsem si koupil, jakmile vyšla. Nezklamala mě. Syrový příběh ženy, která dokázala bojovat s osudem. Asi v každém zanechá pocit studu nad chováním některých našich předků.
Vzhledem k tomu, že jsem o K. Tučkové neslyšela nikdy nic do té doby, než jsem někde zaregistrovala tuto knížku, tak jsem k ní přistupovala trochu s nedůvěrou. Ale proto, že mám ráda přesně tento typ knih - tj. sice beletrii, ale zasazenou do historických reálií a v rámci nich zpracovanou podle skutečnosti - mi Vyhnání přesně sedlo. Kateřina na mě dělá ohromný dojem právě proto, že to není spisovatelka, která by si z nudy sedla k počítači a napsala knihu o něčem, o čem toho ani moc neví. Podle informací které jsem o ní nastřádala, věnovala přípravě knihy hodně času, historii si skutečně nastudovala a věci, o kterých se píše, se skutečně staly. Ne přímo ženě, která se jmenovala Gerta Schnirch - jedná se o spojení osudů několika různých osob do osudu jedné ženy, zpracované do čtivě napsané knihy.
Dost dlouho mi trvalo, než jsem se do knihy začetla, ale nakonec jsem se do toho vrhla a dokončila ji během pár dnů. Mírně jsem se ztrácela v těch jménech, postav tady bylo až požehnaně, nějak jsem tomu nemohla přijít na chuť. Moc se mi nelíbilo střídání vypravěče, hlavně pak v druhé polovině myslím. Celkově ale kniha byla velmi čtivá, námět mě opravdu zaujal. Bylo zajímavé se dozvědět, jak to probíhalo i z pohledu Němců, přijde mi, že o tom se až tolik nemluví. Poslední část knihy byla docela dojemná, zakončení velmi pesimistické.
Dobře napsaná kniha o kousku naši historie, na kterou hrdí nikdy nebudeme. Ve válce se ale lidskost ztrácí na obou stranách. Zda bychom se chovali dnes jinak v tak extrémních situacích, je těžké posoudit.
Úžasný příběh, který osvětluje situaci u nás po válce. Čte se jedním dechem. Získání širšího přehledu. V televizi jsem viděla rozhovor s autorkou, která popisovala co ji přivedlo k psaní této knihy i jak se sama zúčastnila pochodu. Velký emoční náboj.
Příběh vyprávěný knížkou me hodně zaujal a zasáhl... možná jsem i tak trošku začala přemýšlet jak to byl u nás doma v domě komunismu.... ale styl v jakém je kniha napsaná se mi nelíbil... autorka skákala z postavy na postavu, některé pasáže mohli být více rozvité (těšíte se na pokračování v další kapitole ale tam už se děje úplně něco jiného). Každopádně to nebude má poslední kniha od paní Tučkové.... ;-)
Dojemně napsaný příběh ženy, která čelila nemilosrdnému osudu. Stránka téhle minulosti by nám všem měla být dostatečně popsaná a upozornit nás na to, že i my Češi jsme rozhodně nebyli svatí ( někteří hodně rychle převlékli své kabáty !) Byli zde i lidé, kteří s tím vším neměli absolutně nic společného! A přesto dokázali hrdě čelit osudu...
Kniha mě zasáhla a oslovila, protože i má prababička byla Němka a jsem hrdá, že ona vše ustála a nezůstala v ní hořkost vůči češství a všemu čemu se říká dějiny.
Moje první dílo od Kateřiny Tučkové, které jsem četl. Musím uznat, že takové knihy mám rád. Zaujal mě pohled „z druhé strany“ na celý odsun (o kterém jsem toho tehdy věděl tak málo.) Kniha je zajímavá a poučná, o tom není pochyb. Avšak musím přiznat, že od první stránky mě dílo určitě nepohltilo, chvíli trvalo, než jsem se „začetl.“ Dílo je to čtivé a jakmile vás zaujme, čtete a čtete stále dál a najednou jste u konce. Abych to shrnul, celkově jsem byl nadšený! (Mimochodem, děkuji paní učitelce za doporučení…)
Krásně napsaná kniha o německé dívce, která si svůj osud nezasloužila. Velmi smutn á kniha
Kniha zajímavá, vyprávějící místy velmi "žensky", tedy tak nějak nejasně, zmateně a nelogicky svůj příběh. Až po mnoha stránkách si čtenář udělá jasnější úsudek, oč předtím šlo, neboť si zvykne. Možná to byl geniální záměr, který vznikl i z vcítění se do uvažování ženy na pokraji kolapsu, možná pouze nedostatek ze strany mladé autorky, to nedokážu posoudit. Rozhodně zajímavá kniha. Na netu jsou k dispozici související videa z besed se čtenáři a z natáčení dokumentu, který jako by zapadal do závěru příběhu, protaženého až do současnosti. Snad jen drobná výtka: SS se píše velkými písmeny, neboť jde o zkratku názvu (Schutzstaffel). V knize to však vypadá jako zkrácená mluva Harryho P.: ss.
Na tuto knihu jsem se hodně těšila a bohužel, musím říct, že mě trochu zklamala. Příběh jako takový, je pěkný a zajímavý. Na začátku knihy, kde je popisován pochod z Brna, jsem měla ztažený žaludek nad tím, čeho všeho jsou lidi schopni. Krutost, která se tam objevuje, je děsivá a neumím si představit, být na jejich místě a přežít se zdravím rozumem. Jaké bezpráví a bezmoc musely tyto ženy prožít a jejich život byl neutěšený až do konce. Jako vždy zůstali nepotrestáni ti, co nejvíc škodili a ještě si polepšili.
Co mi nevyhovovalo, byl styl, jakým je kniha psaná. Trochu zmateně nebo jak to říci. Děj občas přeskakoval a vracel se. Vždy mě nějakou událostí šokovala a to bez přípravy, že jsem si kolikrát musela odstavec či větu přečíst znovu, jestli jsem to dobře pochopila. Nějaké události nevyjasněné nebo naopak moc zdlouhavé.
Celkevě se mi kniha líbila, ale Žítkovské bohyně byly lepší. Časem jí dám ještě jednou a uvidíme, jak to půjde, když už vím, co čekat. Doporučit jí rozhodně můžu neb je to silný příběh. Dávám 4 a půl hvězdy.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Brno ženy pro ženy venkov sudetští Němci vysídlení Němců Němci Češi a Němci vyrovnání se s minulostíAutorovy další knížky
| 2012 |  Žítkovské bohyně |
| 2022 | Bílá Voda |
| 2009 | Vyhnání Gerty Schnirch |
| 2014 |  Fabrika |
| 2018 | Vitka |
Moje druhá kniha od této autorky a snad ještě o něco více mě nadchla než Žítkovské Bohyně. Téma 2.sv. války, Němců a Židů je už hodně zpracované, ale to, co se dělo s Němci po válce, a hlavně s německými dětmi, ženami a starými lidmi žijícími v Česku (Brně a dalších městech) už o něco méně. Chvílemi velmi detailní, šokující, ale pravdivé popisy a vyprávění, o lidech, kteří si museli projít peklem.... četla se mi jedním dechem, i když pojednává o velmi smutné minulosti.