Vyhnání Gerty Schnirch
Kateřina Tučková
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/113591/bmid_vyhnani-gerty-schnirch-pZF-113591.jpg
4
4355
4355
Román odehrávající se těsně před koncem 2. světové války. Hlavní hrdinka, Gerta Schnirch, je odsunuta spolu s dalšími brněnskými Němci směrem na Vídeň. Jejich putování však končí na jižní Moravě, kde se musí zastavit pro nemoc mnoha žen a dětí. Gertě, pocházející z napůl české rodiny, se nakonec podaří zachránit. Díky nuceným pracím může zůstat v Pohořelicích i po ukončení transportů. Po znovuzískání českého občanství se hlavní hrdinka vrací do Brna, kde ji však nic dobrého nečeká. Navíc je Gerta matkou malé dcerky. Jejich společný život se bude odehrávat na okraji společnosti a otázka viny a trestu zůstane navždy nevyřešena.... celý text
Přidat komentář
Zajímavě napsaná kniha. Autorku muselo stát spoustu úsilí než dala dohromady fakta událostí. A pak vše spojit v jeden silný příběh. Nechci hodnotit vinu a nevinu a situaci po válce to si myslím čtenářům a nezůčastněným osobám nepřísluší.
Tedy moc krásně napsaná kniha! Za pět!
Určitě velké plus za to téma. Odsun Němců v roce 1945 je stále dost opomíjené téma, navíc dosud vzbuzující rozdílné emoce, je to příběh o tom, že zlo, násilí a zloba se objevuje na každé straně a nic není jen černo-bílé.
Ale…
Dále mohou být SPOILERY. Gerta mi vlastně až tak moc sympatická nebyla, a tak jsem její osud nemohla prožít tak, jak bych chtěla. Od mala děvče bez názoru, bez vztahu k lidem okolo (s výjimkou své maminky) – a to jí v podstatě vydrželo celý život, kdy kromě německých přítelkyň z doby nucených prací na jižní Moravě žila vlastně opuštěným životem (s výjimkou divně naroubovaného vztahu s ženatým Karlem, který podle mě měl hlavně ukázat, jak i komunisté požírali vlastní lidi), za svou osamělost si podle mě ale mohla aspoň zčásti sama.
A to podivné početí na počátku příběhu, jaký mělo v příběhu smysl? Znásilnění to nebylo a na zneužívání byla Gerta přeci jen už velká, tak nějak i pro tohle jsem hlavní hrdince moc nerozuměla, snad to mělo ukázat Gertinu povahu, nerozhodnou, bez schopnosti klást odpor, jinak fakt nevím…
Nicméně za mě, pokud by kniha končila někdy na konci pobytu v Perné, byla by přesto působivá a silná. Dovyprávění života Gerty až do současnosti na mě už příliš nezapůsobilo, život osamělé ženy, i po desetiletích zaseknuté v roce 1945, mě už tolik nedojímal. Navíc mi připadalo, že líčení tohoto pozdějšího období nemá zdaleka tu šťávu a náboj, a postavy ztrácejí na životnosti.
Ale abych jen nehanila. Velmi působivé byly akční scény z období pochodu a pak pobytu v Perné. Střídající se přímá řeč bez uvozovacích vět má tu správnou dynamiku, postavy jsou neuvěřitelně životné a člověk jejich dramatickým konfliktům skutečně věří.
Autorka neuvěřitelně dobře uchopila obtížné a kontroverzní téma, skoro se mi nechtělo věřit, že je Tučková takové mládě. Klobouk dolů, jedna z knih, které mi v hlavě uvízly natrvalo a pevně. Není to lehké čtení o zlu, které plodí zlo a odnesou to často nevinní...
To je příběh s velkým "P". Po přečtení knihy jsem pochopila chování spousty zatrpklých starších lidí. Pochopila jsem že své výchovné metody na dětech v dětských očích mohou být viděny jinak. A to i včetně lásky k nim. O této straně války a poválečné doby jsem ještě nečetla. Mrzí mě, že moje babička Němka, která bydlela v příhraničí již nežije, jistě by mi vyprávěla další zajímavé příběhy...
Reaguji na příspěvek riity - myslím, ze zlo je zlo a je jedno, kdo ho pacha.Nelze přece všechny strkat do jednoho pytle, tak jako se mezi Němci našli ti spatní, našli se i mezi námi a odsun sudetských Němců je myslím část naší historie o které se málo mluví, snad pro špatné svědomí...
Knihu mam doma a těším se až si ji přečtu
Kronika kruté doby, popisy zmařených životů. První polovina je naprosto strhující, druhá vyznívá tak trochu do ztracena rozbitím formy, přenesením děje na různé vypravěče a nedotažením některých motivů. Přesto jsem tento zoufalý boj bezmocného jedince s nemilosrdným režimem dočítal se zájmem. Mladá autorka se pustila do nečekaně podrobně propracovaného díla, plného historických faktů a úvah o kolektivní vině, naší národní povaze i smutných letech fašizmu a komunizmu u nás. Jen se v knize na můj vkus málo ukazuje hlavní viník deformace našich dějin: pokud by v roce 1938 nepřišli Němci, pak by sotva v roce 1945 mohli přijít Rusové.
85 % (801 hodnotících, průměr 90 %).
Nechápu hodnocení,jak je kniha skvělá.Hrůza,něco tak vleklého a nudného jsem dlouho nečetla a proto jsem ani nedočetla.Vůbec se mi nedařilo sympatizovat s hlavní hrdinkou a celkově jsem nepochopila tento autorčin počin.Pokud se někdo trochu zajímá o historii a hrůzy druhé světové války,tak ví,které národy byly oběťmi a co se dělo v koncentračních táborech asi netřeba psát.Gertu jsem rozhodně nelitovala. Knihu NEDOPORUČUJI.
Výborná knížka. Zjistila jsem,že vlastně v 45 válka neskončila a peklo bylo dál. A dělali ho Češi.Zlo opláceli zlem. To je ta zatajená historie. Učili nás ,že hodní byli Češi,Rusáci byli ještě hodnější a špatní byli jen Němčouři.A tady je vidět,že zas až tak pravda to nebyla.
Stejně strhující jako Žítkovské bohyně... ale tak naprosto jiné. Odhlédnuto od fantasticky zpracovaných reálií a zachycení té neustále zapírané části historie (a taková byla a ještě občas je na mnoha místech naší země) tu je i strhující a dusný příběh o zničených životech. A je to mnohovrstevné - o nenávisti a jejím překonání, o splynutí a odlišnosti, o zapomínání a udržování paměti - a taky o tom, kdo píše dějiny. A všechny strany mají svou pravdu a v každém postoji jí kus je...
Už se nemůžu dočkat dalších knih od této autorky, kniha je skvělá a moc mě bavila.
Klobouk dolů před Kateřinou Tučkovou. Autorka se chopila velice obtížného tématu našich temných dějin. Vyhnání Němců byl zločin, za který si náš národ ponese nálepku už navždy. Velice silný příběh. Myslím si, že tato kniha by měla být povinná ve školní četbě. Určitě jedna z nejlepších českých knih, co kdy byla napsána.
Až do přečtení této knihy jsem žila v iluzi, že když skončila válka, tak se všichni objali a radovali se z opětovně nabyté svobody. Omyl jako Brno! Z našeho dějepisu ve škole se toto jaksi vypařilo. Zařadila bych jako povinnou četbu pro střední školy. Poutavě napsaný příběh jedné statečné ženy. Před autorkou smekám.
Tahle kniha mi změnila život. Do té doby jsem se obloukem vyhýbala historickým knihám, a těm z války obzvlášť. Pak mi knihu půjčila kamarádka, já ji za pár dnů zhltla a od té doby chodím po Brně a dívám se na něj úplně jinýma očima. Například jsem vůbec netušila, že přímo uprostřed Moravského náměstí stával Německý dům! Na každé stránce knihy je patrné, jak moc si autorka dala záležet na prostudování historických pramenů. Precizní práce. Přitom děj je strhující, kniha se čte jako thriller. Pravda, konec trochu ztrácí tah, ale v tu chvíli už je člověk tak rozsekaný dosavadním příběhem, že to nevadí. Knihu si rozhodně přečtu ještě mnohokrát. Díky, Kateřino T.!
Moc krásná knížka, chvílemi jsem se do děje vžívala a nemohla přestat číst a chvílemi se jsem jen "četla" .Nejvíce se mi líbí, že život hrdinky je zachycen od začátku až do konce, že ukazuje nejen tu poutavou část pochodu, ale i to co následovalo roky po něm a jak to změnilo osudy všech lidí, i těch, kterých se to přímo netýkalo. Knihu jsem četla už asi čtyřikrát a pořád v ní hledám nové zajímavé skutečnosti, kterých jsem si dříve nevšimla.
Nejvíce obdivuji, kolik práce muselo autorce dát nashromáždit potřebné údaje a informace k napsání této knihy.
Velmi čtivá, poučná a odhalující kniha. Absolutně doporučuji. Velké díky autorce.
Jako malá jsem se hrabala na půdě a objevovala tam "poklady". Když jsem se ptala, dozvěděla jsem se někdy, že to je "ještě po Němcích". Přijímala jsem to s dětskou bezstarostností, i když si dodnes pamatuju ten neklid v hlase a divný tón, jakým mi to říkali. Vesnice se asi se svou sudetskou minulostí vyrovnávají hůř než města, kde se dějiny "překryjí" rychleji. Tam, odkud pocházím, se to naštěstí podařilo se ctí. Zřídili muzeum, kde se dají alespoň dohledat dokumenty a zjistit, kdo ve kterém domě žil a jak dlouho.
A tak obdivuju Kateřinu Tučkovou za to, jak odvážně kousla do tohohle kyselého jablka. Za to, že otevírá lidem oči. Akorát že teď už nemůžu říkat, že jsem do Brna odešla z těch strašných, prokletých Sudet. Teď chtě nechtě vím, že tady jsou místa poznamenaná vyhnáním stejně nebo ještě víc. Akorát to není tak vidět.
Velmi dobře popsané období, které bych opravdu nechtěla zažít - ani na straně českých ani na straně německých obyvatel. Zlá doba a my jen na všechno nadáváme a nevážíme si toho, že si dnes můžeme dělat, co je nám libo !!!!
Obdivuji mládí spisovatelky, obdivuji, že se dala na tak těžké a složité téma, ale zhostila se úkolu velmi dobře.
Kniha se mi moc líbila - přiměla mě k hlubšímu zamyšlení nad otázkou viny (především té kolektivní), pořád ještě se k ní vracím. Vzhledem k tomu, že znám místa, kam je příběh zasazen, a mentalitu lidí v těch místech žijících, bylo to čtení o to poutavější.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Brno ženy pro ženy venkov sudetští Němci vysídlení Němců Němci Češi a Němci vyrovnání se s minulostíAutorovy další knížky
| 2012 |  Žítkovské bohyně |
| 2022 | Bílá Voda |
| 2009 | Vyhnání Gerty Schnirch |
| 2014 |  Fabrika |
| 2018 | Vitka |
Nechci hodnotit postoj Cechu k Nemcum po valce. Zlo plodi zlo a nasili plodi nasili.
A prijde mi dost naivni pojmout celou situaci tak, ze Nemci byli jen zli a Rusi jen dobri... Na to se ale staci zeptat babicek a prababicek...
A pro ty, kteri jste tak sokovani, ze lidi, kterym bylo ublizeno se meli potrebu pomstit, prectete si Oko za oko - John Sack (popis zidovske msty).
Gerta a jeji alibisticky postoj je mi protivny a snad proto me jeji pribeh extra nedojima.
Ma pravo ocekavat cokoliv clovek, ktery si, v dobach nejhorsich, usurpoval pravo nedelat nic???
Do niceho se neplete; snad ani sobe same do zivota se neplete. Jen ceka, ze vsim nejak hladce propluje. Nechce videt, nepripousti si, nevzepre se.
Je naprosto lhostejna k okoli, ale na druhe strane ocekava, ze kdyz ona primo neublizovala, tak na ni bude bran ohled.
Je to moje prvni Tuckova a nevim nevim, zda to bylo spravne rozhodnuti. Asi jsem se mela pustit do Zitkovskych bohyni. Takto ani nevim, jestli se mi do nich bude chtit zacist.