Vyhnání Gerty Schnirch
Kateřina Tučková
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29103/bmid_vyhnani-gerty-schnirch-SiS-29103.jpg
4
4277
4277
Noc z 30. na 31. 5. 1945. Gerta Schnirch, matka několikaměsíční dcerky, je jen s osobními věcmi odsunuta společně s ostatními brněnskými Němci směrem na Vídeň. Vyčerpávající pochod skončí v Pohořelicích, kde mnoho vyhnanců podlehne epidemii tyfu a úplavice. Gerta a některé další německé ženy se zachrání při nucených pracích na jižní Moravě, kde setrvají i po ukončení transportů. Po znovuzískání československého občanství se Gerta vrací do Brna, v němž prožívá další bouřlivé události druhé poloviny dvacátého století.... celý text
Přidat komentář
Na Vyhnání Gerty Schnirch jsem se celkem těšila. Zajímavé téma o kterém se chcete dozvědět víc. Kniha jako taková není špatná, osobně mi jen nesedí styl psaní paní Tučkové.
Téma, které je velice opomíjené, ale rozhodně by nemělo zapadnout. Kolektivní vina a válka z druhé strany. Cením si především dokumentární hodnoty díla, ale upřímně - literárně mě příliš nenadchla.
Kniha o tom, že nic není černobílé. A že válku vždy odnášejí ti nevinní, ať už na jedné nebo na druhé straně. K tomu příběh Gerty, která už od útlého věku neměla jednoduchý život, navíc zkomplikovaný tím, že vlastně nikam nebyla zařaditelná. Němci ji brali jako Češku a Češi jako Němku.
Velmi silná kniha, která je navzdory zpracování skutečně těžkého tématu napsaná poutavě, zajímavě a fakticky správně. Přestože se jedná o román, člověku nenásilnou formou rozšíří obzory. Rozhodně stojí za přečtení.
☆ Ojedinělé zpracování poválečného tématu, kde nejsou řešeny jen koncentrační tábory, ale také věci, které se děly kolem ...
☆ Děkuji za možnost vžít se do vnímání dalších postav z románu, nejen Gerty! To člověku hned ukáže jiné rozměry ...
Nevím, zda je to mou menší "čtenářskou krizí", ale kniha se mi četla pomalu, chvilkami mě dokonce nudila a moc jsem se těšila, až skončí.
Příběh je jinak skvělý, zajímavý, ale přesto (s odstupem měsíce) musím hodnotit 3*.
Čekala jsem,abych sepsala nějaký souvislý komentář. Nejde to. Mísí se ve mně soucit, zlost, bezmoc... Jak můžeme tohle všechno odčinit? A kterou z těch všech věcí a za koho se cítím "vina" nejvíc? Kateřina Tučková touto knihou udělala neuvěřitelnou práci pro popularizaci bolestné historie. Každý týden se pohybuji Brnem, to vědomí při pohledu na domy na Cejlu... Přečtěte si Gertu, čím více lidí bude vědět,tím menší je riziko,že uděláme podobné chyby znovu. Velmi doporučuji i knihu Fabrika.
SPOILERY:
Jednu chvíli jsem si říkala, že se autorka nemusela vracet k vedlejším příběhům, že to knihu zbytečně prodlužuje a čtenáře začíná nudit... Naopak! Příběhy ukázaly jak rozsáhlý a různorodý dopad měly na osudy lidí válka, odsun a nakonec i socialismus.
Tučková je jednou z nejlepších autorek v ČR. I přes tu ofinu :)
Za jejími knihami je vidět neskutečně odborná práce. Reálie v Gertě jsou perfektně zpracované, děti ve škole by se z ní mohly učit.
Ačkoli pro mne jsou srdcovka Žítkovské bohyně, Gerta si v mém srdci místo také našla.
Perfektní příklad toho, že nic není černobílé. Natož druhá světová válka a její konec.
Někam do strany 80 jsem uvažovala o odložení knihy, pak mě konečně Gerta vtáhla a nelituji. Drsné, děsivé, chvílemi jsem si říkala, zda vůbec toto chci číst, ale je potřeba si historii připomínat.. Ke konci opět trochu ztratilo šťávu.
Úžasný příběh, nebýt některých zbytečně dlouhých popisů situace, bych knihu asi přečetla jedním dechem. Takhle sem ji měla na pár dní a mezitím stihla přečíst i jiné. Každopádně u druhé poloviny knihy jsem se začetla a knihu zavřela až k ránu na poslední stránce, nakonec jsem ráda, že jsem ji četla
Na Gertu jsem dlouho sbírala odvahu, je to hodně drsný příběh a velmi nepěkný pohled do československé poválečné duše, která si po nekonečných letech utrpení vybila svou frustraci na velké spoustě nevinných lidí. A před Kateřinou Tučkovou smekám, její práce je obdivuhodná, styl vyprávění mi tedy úplně nesedl, ale díky ní i Gertě jsem poznala Brno zase z úplně nové a jiné strany.
Velmi smutná kniha, hodně drsný osud. Skončila válka, lidé se chtěli těšit a zatím tady byla nevraživost, lidé byli plni msty a neřešili kdo je kdo. Strašné, když člověk uvízl, neměl šanci obhajoby, zacházelo se s ním hůře než se zvířetem. Obrovská lidská tragédie ztracených duší na pozadí dějiných událostí a politických rozhodnutí s nimiž jeden jediný člověk nemá nic společného a přesto ho to semele hlava nehlava.
Další silná kniha od autorky.Psáno z pohledu nevinné německé ženy,která se provinila jen svou národností.A drtí ji soukolí nacismu,komunismu a démon vlástního otce.Není mnoho knih,které jsou psány z německého pohledu.Ikdyž jich přibývá.Jsem za to rád.Každá mince má dvě strany.Knihu by měl číst každý,koho zajímají českoněmecké vztahy.
Ve válkách trpí většinou nevinní,a za konkrétními zločiny nejsou ideologie,ale konkrétní lidé-zločinci.(Urban-Habermanův mlýn)
Tato kniha má jedinečný děj. Uznávám autorku za toto téma - odsun Němců z jejich pohledu. Většina knih je psána z pohledu Čechů a právě tato rozlišnost dělá tuto knihu skvělou. Akorát styl autorčina psaní mi nesedl, chvílemi jsem se ztrácela. Dlouhá souvětí a na můj vkus až moc němčiny, ale ta tam prostě patří. Kniha na mě byla až moc těžká a četla se mi obtížně.
Autorce velmi kvituji, že se nebála jít do tématu odsunu Němců a zpracovat ho jinak než "my hodní a oni zlí", přestože se nabízelo, že to ne každému bude po chuti. Co naplat, taková byla doba a je dobře, že se o tom mluví a píše (a taky si myslím, že nám, co žijeme 75 let po konci války, se to kecá a kdoví, jak bychom se tehdy chovali my sami).
Kniha sama o sobě je...bohatá. Dlouhá souvětí, květnaté věty, spousta historických informací, rozvedené dějové linky i vedlejších postav. Na jednu stranu chápu, že toto je prostě styl autorčina psaní a takovou ji máme rádi, na druhou bych se nebála to trochu proškrtat. Zejména druhou polovinu, která v mých očích odváděla pozornost od odsunu coby hlavního tématu - pokud by děj končil krátce po válce, výsledek by byl údernější. Také se mi postupem času Gerta jevila stále více nesympatická - pasivní, ublížená, zanevřená na všechny okolo. Sympatie, které jsem k ní měla na začátku knihy, se postupně vytratily.
Jinak, už vidím, kde se vzala v české současné literatuře móda příběhů několika generací na pozadí dějin 20. století :-)
Kniha se zajímavým námětem, jež ve mně zanechala rozporuplné pocity.
Na jednu stranu to bylo zajímavé čtení. Z hlediska faktických informací nelze Tučkové nic vytknout. Všechno si opravdu pečlivě nastuduje a projde, než začne psát. Ke všemu je skvělé podívat se na tyto události také z pohledu Němky. Nepřijde mi to jako nadržování, člověk by se ale zkrátka měl zamyslet nad tím, jak dané události vnímala druhá strana. Nikdy neexistuje jen jeden pohled. Za toto má u mě Tučková body navíc. Samotný příběh je skvělý a vylíčení pocitů hlavní hrdinky je věrohodné. Gerta ve skutečnosti celý život promarnila, což je v závěru to smutné zjištění. Lpěla na minulosti a nemohla naplno prožívat současnost.
Jiné to už ale bylo u zpracování. Na střední škole jsem četla Žítkovské bohyně a od té doby jsem už zapomněla, jak těžce mi styl Tučkové vlastně nesedí. Kolikrát jsem se v textu ztratila! Její přímá řeč a nečekané změny osob mě často mátly a já se musela vracet, abych si uvědomila, do čí mysli teď vlastně nahlížíme nebo kdo mluví. Z tohoto pohledu pro mě byla kniha hodně náročná. Styl psaní mi zkrátka těžce nesedí a nemohla jsem se díky němu do příběhu více ponořit.
Přesto je kniha svým způsobem obohacující, i když patrně z hlediska, jaké si ne každý připustí.
Kniha s těžkým tématem, která ve mě vyvolávala marnost s každou další kapitolou a otevřela mi obzory, že každá strana má dvě mince. Prozatím jsem 2. světovou válku brala jako zlo Němců na ostatních, což se teď obrátilo. Kniha je napsaná poutavě, zabrání pohledu od několika postav je obohacující a poskytne rozhled v situaci.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Brno ženy pro ženy venkov sudetští Němci vysídlení Němců Němci Češi a Němci vyrovnání se s minulostí
Autorovy další knížky
| 2012 |  Žítkovské bohyně |
| 2022 | Bílá Voda |
| 2009 | Vyhnání Gerty Schnirch |
| 2014 |  Fabrika |
| 2018 | Vitka |
Styl psaní Kateřiny Tučkové je jedním slovem úžasný. Jasně, barveně a bez patosu. Historie prolnutá s fikcí. A poměrně závažné téma, o kterém by se mělo mluvit, ale nemluví