Vyhnání Gerty Schnirch diskuze

Vyhnání Gerty Schnirch
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29103/bmid_vyhnani-gerty-schnirch-SiS-29103.jpg 4 4339 4339

Noc z 30. na 31. 5. 1945. Gerta Schnirch, matka několikaměsíční dcerky, je jen s osobními věcmi odsunuta společně s ostatními brněnskými Němci směrem na Vídeň. Vyčerpávající pochod skončí v Pohořelicích, kde mnoho vyhnanců podlehne epidemii tyfu a úplavice. Gerta a některé další německé ženy se zachrání při nucených pracích na jižní Moravě, kde setrvají i po ukončení transportů. Po znovuzískání československého občanství se Gerta vrací do Brna, v němž prožívá další bouřlivé události druhé poloviny dvacátého století.... celý text

Diskuze o knize (16)

Přidat komentář

Pavlata
14.06.2022 3 z 5

Jedná se o příběh, kde hrdinka skutečně neměla tendenci se postavit svému osudu čelem. Přijímala veškerá úskalí tak,jak přicházela. Smutná, ale pravdivá byla slova Barbory, která pronesla, že mamka žila zcela zbytečný a promrhaný život. Smutný příběh.

Svijanskej
17.01.2022 1 z 5

Takovéto dílo je těžké hodnotit jen na pár řádcích a proto hodnocení vystavuji na svém blogu.


Hobo
16.02.2020 1 z 5

Mne osobně nezajímá, je-li kniha psána z pohledu Čechů, nebo Němců, zajímá mne, nakolik je psaná z pohledu pravdy.

Hobo
09.07.2019 1 z 5

Ve skutečnosti fandí příběh německé komunitě bez ohledu na skutečné příčiny a dokonce i na fakta.

KnihomolkaEva
09.07.2019 5 z 5

Pro ty, co navrhují, že by se kniha měla stát povinnou četbou - ona už tam je. Měla jsem ji v seznamu k maturitě, jako jediná ze třídy. :)

Armin1984
19.04.2019

Stydím se za dnešní neznalost protektorátní historie, omezenost uvažování a zrůdnou módní přehlíživost statisíců přímých obětí okupace, natož pak dalších statisíců druhotně postižených. Stydím se za každého člověka, který si myslí, že si vůbec může dovolit něco takového z dnešního pohledu soudit.
Soud přísluší pouze obětem té doby...

EL.ZA
11.11.2018 2 z 5

Drsné, nevěděla jsem, že odsun Němců z Brna byl až takový. Ve válce se tyto věci bohužel dějí. Vidět ale po válce fotografie z koncentračních táborů, tak se za svůj národ, být Němkou, hluboce stydím (slabé slovo). Johanna se snažila své děti vychovávat v hrdosti na své němectví, jak bylo několikrát zdůrazněno. To nedávám. Oni nic, jen malé kolečko v Hitlerově mašinerii. Být Němcem, mluvím o 2. světové válce šeptem.

Hobo
20.08.2018 1 z 5

pro knihomoli:
Thomas Mann řekl v relaci BBC „Deutsche Hörer“ z 30. prosince 1945:
"Komu již dávno zešedl svět, když si uvědomil hony nenávisti, které se vztyčily kolem Německa, kdo si již dávno v bezesných nocích maloval, jak hrozná bude odplata, která na Německo musí dopadnout za nelidské skutky nacistů, ten nyní v tom, co se Němcům děje od Rusů, Poláků nebo Čechů nemůže se vší lítostí vidět nic jiného, než jen mechanickou a neodvratnou reakci na zločiny, které spáchal lid jako celek, přičemž bohužel nehraje roli ani individuální spravedlnost, ani vina a nevina jednotlivce."
Pravda, v dnešní době jako by byl cítit podivný tlak na omlouvání sudetských Němců. Zachovejme si proto zdravý rozum a neposuzujme literární dílo z hlediska těchto snah, ale čistě z literární hodnoty. Je mnoho děl, která neobsahují plnou pravdu a toto k nim patří.

Loubooker
14.07.2017 5 z 5

Co se tyce chovani Cechu k Nemcum na konci 2. svetove valky, tak o tom je i kratce ve Zbabelcich od Josefa Skvoreckeho, jez se nekterym lidem po vydani nelibila.
Tam pise o tom, jak Cesi mlatiti bezmocne vojaky {pravda, byvale prislusniky SS, takze dobrovolne vojaky nejhorsiho zrna} a pak je strileli na louce... Kdo to v te dobe nezazil, tak asi tezko bude soudit....
Pekne tam i zminuje, ze revoluci delali lide, kteri byli s Nemci zadobre...ale zase tezko soudit, nekteri s Nemci proste zadobre byt museli, aby prezili, protoze v te dobe slo opravdu o zivot a preziti... A ti, jez museli byt s Nemci zadobre, tak provozovali fabriku, kde mohli delat Cesi a ti nemuseli jit na totalni nasazeni do Reichu... Tezke a slozite obdobi, v kterem tezko dnes soudit {to uz vubec ne} nebo hodnotit chovani lidi...

Makropulos
29.11.2016 5 z 5

Včera jsem viděla inscenaci brněnského HADIVADLA a byla jsem vážně nadšená.

BUBINA1971
20.07.2016 5 z 5

Vy nejste Messiአ(viz komentář ke knize), vy jste přímo Spasitel.

Trissi
24.02.2016

Ráda bych věděla, kde autorka příspěvku pode mnou sbírala informace? Mám spíše dojem, že viděla nějaký dokument z koncentračního tábora. Ano, tam byly matkám odebírány děti, pokud nebyly i s nimi poslány ihned do plynové komory k očistě. To ovšem dělali ti ubozí a trpící Němci.

Stolda
13.08.2015 2 z 5

JEDNA z mála knih, na kterou máme doma stejný názor- na rozdíl od manželky já jsem to nedočetl- doba byla zlá a nikdo z generace po roce 1945 nemůže objektivně posuzovat- samozřejmě na rozdíl od historiků, kteří naopak musí- ale ti to studují a snad objektivně posuzují. Ale jinak to podle mě nepřísluší , samozřejmě vlastní názor má každý. Bydlím v bývalých Sudetech a párkrát jsem se s těmi odsunutými chudáky potkal- a věřte, že jejich arogance a suverenita, se kterou se tady pohybují je daleka jakéhokoli usmíření.

pipetion
30.01.2014 5 z 5

Pro ty, kteří knížku již četli!
Mistrně napsané. Dokonale vykreslená bolest dívky, která ztrácí všechny jistoty. Maminka umírá a otec je zhmotněním všech negativ. Otec upřednostňuje bratra, maminku utýrá a nakonec Gertu znásilňuje. Otěhotní. Skřet. Nakonec se dítě stává jediným důvodem k životu. Její přítel Karel. Proč mu neřekla o otci svého dítěte? Vyhnání. Masakr u Pohořelic. Janinka. Jediná přítelkyně, která ji později čistě nenávidí. Jako Němku a matku. Ona dítě mít nemůže.
Ztráta identity (Život v socialistickém státě, strach, pasivita, samota. Nepochopení. Nechápala se za Němku, za kterou byla označována. Cítila se Češkou po mamince.). Odcizení matky a dcery (až když Gerta umírá, dcera se s ní smiřuje - generační spor, její dcera ji ani nemůže pochopit). Silný příběh, na který často myslím a jsem velmi ráda, že jsem tuhle knížku přečetla.

tulipa
13.09.2013 5 z 5

Souhlasím, že přesně takový typ knih by měl být součástí výuky ve školách. V dnešní době už totiž vůbec není povědomí o tom, že se něco takového vůbec dělo.

danazeskolky
13.11.2012 5 z 5

Přiznám se, že knihu jsem začala číst z čistě osobních důvodů: Abych lépe porozuměla své matce, která se narodila r. 1941 německé ženě v Sudetech. Mojí babičce bylo tenkrát 17, partner zmizel kdesi ve válce a obě dvě pak byly z Aše po válce odsunuty do vnitrozemí na nějaký statek v Jižních Čechách. Moje máma dnes nepromluví slovo německy, i když to byla její rodná řeč. Má v sobě velký blok a celé toto téma je docela velké tabu. Po přečtení knihy jsem toho dost pochopila... A mohu říci, že mě čtení hodně chytilo a nemohla jsem se odpoutat. Četla ji i má dcera a téma uplatní i při zpracování jedné své seminární práce. Její otázka: "A fakt se tohle všechno dělo?" je důkazem toho, že by kniha opravdu měla být doporučena ke čtení pro studenty.