Vyhnání Gerty Schnirch
Kateřina Tučková
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29103/bmid_vyhnani-gerty-schnirch-SiS-29103.jpg
4
4311
4311
Noc z 30. na 31. 5. 1945. Gerta Schnirch, matka několikaměsíční dcerky, je jen s osobními věcmi odsunuta společně s ostatními brněnskými Němci směrem na Vídeň. Vyčerpávající pochod skončí v Pohořelicích, kde mnoho vyhnanců podlehne epidemii tyfu a úplavice. Gerta a některé další německé ženy se zachrání při nucených pracích na jižní Moravě, kde setrvají i po ukončení transportů. Po znovuzískání československého občanství se Gerta vrací do Brna, v němž prožívá další bouřlivé události druhé poloviny dvacátého století.... celý text
Přidat komentář
Velmi hutný příběh na téma vysídlení brněnských Němců. Paní Tučková vytvořila nesmírně autentický pohled na poválečnou dobu, kdy nevinní lidé, tentokráte Němci doplatili na svou národnost. Tato kniha byla pro mne velmi užitečná a umožnila mi vidět poválečnou situaci i z druhé strany. Tak těžké téma od tak mladé autorky, to je nevídané.
Poslouchala jsem tento pribeh jako audioknihu a dal mi hodne premysleni, o zivote v teto dobe. Diky za kazdou takovou knihu, dnes by mely byt povinnou cetbou
Silná a skvěle napsaná kniha: nerada čtu o válce a jiných hrůzách, přesto mi to nedalo... a přečetla jsem jako první od autorky. Trošku mi zpočátku vadil styl - z ničeho nic vypráví někdo jiný, ale postupně jsem uznala, že je to vlastně dobrý přístup (urychluje a doplňuje děj). Některé hrůzy jsem musela přeskakovat, zato jsem byla zvědavá, kam až Gertin příběh v našich dějinách dospěje. Nečekala jsem, že to dojde až vlastně do nedávné doby.
Ovšem doby, kterou si stále ještě ani autorka nemůže skoro pamatovat - pro mě nepochopitelné, že takto dobrou knihu napsala vlastně bez vlastních zkušeností s popisovanými dějinnými úseky. Jako mladá, začínající spisovatelka, si tedy svoji prvotinu nijak neulehčila...
Počítám, že brněnské reálie budou dalším bonusem pro místní, pro Pražáka to až tak přínosné nebylo.
Doba, vlastně doby popisované, byly děsné, Gertin osud specifický (jak se pořád chtěla vrátit domů - do domova, který už domovem nebyl), ovšem vyvážený osudy dalších žen a jejich dětí - každá měla svůj recept na přežití, svůj pohled na věc, své názory a své plány, což náležitě vyvážilo celkový obsah. A k tomu se výborně hodil zvolený styl střídajících se vypravěčů.
Celkové ocenění: 90%, obsahově za odhalení událostí provázejících válku a situace v Brně a na jižní Moravě v době (po)válečné.
Pozn.: schválně jsem se vyhnula těm nastoleným palčivým otázkám - i nám nepamětníkům války těžko hodnotit "kolektivní vinu a její odplatu" - jak kniha ukázala, každý Němec i v zázemí měl jinou míru viny a každý si to také "odskákal" různě; ale co může každý hodnotit je, jak se díváme na druhé, jak/zda se mění či nemění naše hodnocení druhých v souvislosti s dobou a změnami uspořádání politického, mocenského, národnostního - vždycky je to nakonec o konkrétních lidech, kteří rozhodují (třeba i o našem vlastním osudu v dobách pohnutých).
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
Hned po dočtení a napsání krátkého komentáře jsem se začetla do komentářů předchozích. Je jich hodně a jejich čtení si vyžádalo hodně času, ale nelituji: téměř každý totiž přináší opravdu autentický osobní pocit z knihy, mnohdy doplněný vlastní/rodinnou zkušeností. Díky tomu jsem se dozvěděla i pár dalších věcí nad/za rámec románu a rovněž jsem měla možnost si i srovnat vlastní dojmy (na Gertu nemám vyhraněný názor, sympatie jsem neřešila, zato Barbora mi připadala zejména v závěrečném resumé matčina života víc než neuvěřitelná, už kvůli svému původu, který jí autorka z mně neznámého důvodu vybrala a který dozajista hrozí jistou degenerací).
Až na naprosté výjimky (jako lakonický "Literární zmetek.") vlastně s každým komentářem mohu víceméně souhlasit. Komentáře níže dle mého tak slouží jako velmi zdařilý a užitečný doslov - ozvěny mnoha set čtenářů. (Domnívám se, že kvalita komentářů odpovídá kvalitě knihy - vycházím ze srovnání s jinými nicneříkajícími stovkami komentářů u "bestsellerů" jiného charakteru).
Super, super a znovu super! Tedy kniha, méně již pravdivá předloha...
Nádherně a napsaná kniha, čtenář se zcela vžije do děje a zažívá spolu s hrdiny celé to bezpráví a křivdy. Úplně slyším vyprávět babičku a další známé, kteří též s velkým písmenem "N" chodili mýt dlažbu na náměstí, kdy ženské s dětmi hlídali se samopaly...
Konec knihy se mi zdá lehce slabší, za mě by poslední část být nemusela.
Doporučuji přečíst, jak vypadá rčení "když se kácí les, lítají třísky" .
Kniha byla ze začátku hodně čtivá. Potom ve vetší části poloviny knihy jsem měla občas nutkání nějakou tu stránku přeskočit. A na konci jsem čekala a četla s dychtivostí jak to celé dopadne . kniha se mi jinak moc líbila .Až na ten konec , ten mi přišel docela odfláknutý .
Každopádně jsem se dozvěděla něco o historii a to mě vždy hodně těší.
Konečně jsem díky tomuto románu pochopila, co se dělo po Hitlerovu pádu a zachytila tu nenávist ze strany Čechů.
Další zdařilá kniha, kterou by si měli všichni přečíst- jako varování před nebezpečnými činy a myšlenkami, souvislost mezi příčinou a následkem a nikdy nezapomínat na lidskost, morálnost, sounáležitost a soucit.
Skvěle napsaná kniha. Už podruhé mě paní Tučková přesvědčila, že její knihy stojí za to číst. Jsem velmi ráda, že dokáže své vzdělání propojit se studiem historie a vytvořit pak tyto dechberoucí příběhy. Kniha rozhodně stojí za přečtení!
Velmi zajímavý příběh zase z druhé strany, jak se doba po válce zachovala k nevinným lidem, který s neměli nic společného s Německem a jeho politikou. Ale bohužel taková byla doba a my se z toho můžeme jen poučit a neopakovat chyby.
Silná kniha, smutná, nadchla mě, vyděsila, zjistila jsem, že neznám historii, čtivá, krásná, nedokážu vyjádřit všechny pocity. Doporučuji určitě přečíst.
Smutný, silně emoční příběh nutící k zamyšlení, bohužel zpracovaný na základě skutečné události. Ještě dnes cítím tu tíseň, která mě provázela při čtení a pak ještě dlouho po odložení knihy. Soudit je tak těžké.
Těžké, těžké čtení. Tíživé téma, které stále bouří diskuze a nutí se zamyslet. Místy mě kniha zas až tak nevtáhla a nejradši bych sem tam něco přeskočila, ale celkově ji vidím jako velmi dobrou knihu, která dokáže přiblížit naší minulost a má silný emoční příběh.
Prvních 50 stran jsem se nemohla do knihy začíst. Zdálo se to zdlouhavé, spíš novinářsky popisné. Pak sem si zvykla a nemohla přestat číst. Pořád to bylo těžké, tak jako Gertin osud. Přála jsem jí aspoň trošku toho štěstí, ale nedočkala jsem se. Osudy Němců byly po válce opravdu kruté a přiznávám, že jsem netušila, že za to, že jsou Němci, pykali ještě v 70. letech. Bylo to poučné, příběh ve mně dozrával ještě minimálně 14 dní po dočtení a hodně to změnilo můj pohled na vítěze i poražené.
Jen ten konec se mi zdál odbytý. O co byl zdlouhavější začátek, o to víc byl useknutý konec. A na můj vkus bylo v knize dost editorských chyb. Škoda :)
Velmi obtížné, obsáhlé téma o kterém by se mělo mluvit víc minimálně v hodinách dějepisu. Bohužel mi nesedl styl a zpracování. Nejdříve jsem se nemohla začíst, pak jsem zhltla 150 stran na jeden nádech a závěr už byl takovým odevzdaným shrnutím.
Skvěle napsaná knížka. Kromě toho, že jsem si přečetla zajímavý příběh, dozvěděla jsem se spoustu nových informací z historie. Tím víc pro mě knížka měla zvláštní kouzlo, protože na území, kde se příběh odehrává žiji já sama.
Kromě osudu brněnských německých občanů Československa mě v knize zaujal i motiv (ne) odpuštění a následného vlivu takového postoje na samotné aktéry i na další generaci(e). Děkuji paní Tučkové za uvědomění si širších souvislostí i za emočně silný příběh...
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Brno ženy pro ženy venkov sudetští Němci vysídlení Němců Němci Češi a Němci vyrovnání se s minulostí
Autorovy další knížky
| 2012 |  Žítkovské bohyně |
| 2022 | Bílá Voda |
| 2009 | Vyhnání Gerty Schnirch |
| 2014 |  Fabrika |
| 2018 | Vitka |
Žiju v Brně od roku 1976 a až do porevolučních let jsem neměla o skutečné historii města ani ponětí...až se můj tehdejší kolega Luděk Navara začal zajímat právě o brněnský pochod smrti, jak se mu také říká...Příběh, který Kateřina Tučková popsala, všechny související okolnosti i následující osudy, jsou dodnes pro mnohé neuvěřitelné a nepochopitelné. A tragické. Je to skvělá kniha a přidávám se k těm, kteří doporučují, aby se stala povinnou školní četbou. Ta minulost, o které se v příběhu Gerty Schnirch píše, není zas tak vzdálená a naše děti o ní většinou nevědí vůbec nic.
Dávám plný počet a doporučuji.
P.S. Jen ten konec, ten mě vzal jako matku u srdce. Asi bych se bez něj obešla.