Vyhnání Gerty Schnirch
Kateřina Tučková
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29103/bmid_vyhnani-gerty-schnirch-SiS-29103.jpg
4
4281
4281
Noc z 30. na 31. 5. 1945. Gerta Schnirch, matka několikaměsíční dcerky, je jen s osobními věcmi odsunuta společně s ostatními brněnskými Němci směrem na Vídeň. Vyčerpávající pochod skončí v Pohořelicích, kde mnoho vyhnanců podlehne epidemii tyfu a úplavice. Gerta a některé další německé ženy se zachrání při nucených pracích na jižní Moravě, kde setrvají i po ukončení transportů. Po znovuzískání československého občanství se Gerta vrací do Brna, v němž prožívá další bouřlivé události druhé poloviny dvacátého století.... celý text
Přidat komentář
Velice silná kniha. Z Gerty se na pár dní stala má nejlepší kamarádka, obdivovaná a vzhlížená. Díky knize jsem si uvědomila, jakou váhu mají některé naše dnešní starosti. Jen, co se stalo s Karlem? Byl, zmizel, vrátil se a byl odejit. Ale kam? A historie dolehla skoro na všechny, na všechny zúčastněné...
O tom, že Kateřina Tučková psát umí, není pochyb. Ale také není pochyb o tom, že její knihy nejsou pro nenáročné čtenáře, kteří chtějí jen tak vypnout. Když pominu témata, která zpracovává, je její čeština - slovní obraty, zásoba - na velmi vysoké úrovni.
I to je jeden z důvodů, proč se kniha čte trochu obtížněji. Chvíli mi trvalo se opravdu začíst. V Brně jsem byla všehovšudy jednou na hlavním nádraží, takže popis městských částí - navíc s německými názvy - mi dal trochu zabrat.
Navíc Tučková některé scény popisuje jen tak mimochodem, aby obratem detailně vykreslila situace, které život Gerty ovlivnily mnohem méně.
Celkový obraz o situaci v tehdejším Československu však čtenář dostane - otázka, do jaké míry se jedná o realitu a do jaké míry o zkrášlení pro čtenáře. Ke konci se začala knížka trochu rozplouvat a najednou - krom pohledu Gerty - se čtenář díval na situaci z různých pohledů. Kvituji, že nám autorka nezatajila osudy ostatních, ale přiznávám, že jsem se chvílemi ztrácela v tom, kdo zrovna vypravuje.
Kniha by měla bezesporu trochu jiný nádech, kdyby se zabývala jen obdobím několika let po válce. Poslední kapitoly z přelomu tisíciletí se mi do celkové kompozice už moc nehodily.
Mezi negativními komentáři zaznělo například to, že autorka útočí na tehdejší Čechy a snaží se vzbudit lítost s hrdinkou Gertou. Já si to ale nemyslím. Neměla jsem pocit, že by se Tučková nějak snažila o to, aby v nás ony pocity vyvolala. Jen popsala tehdejší dobu očima někoho, kdo byl na té druhé straně.
Vyhnání Gerty Schnirch je kniha, která v sobě spojuje mnoho obtížných a bolestivých témat. Na počátku sledujete rozklad česko-německé rodiny, poté poválečný odsun němců z Brna a vše to završuje období komunismu, které v podstatě "semele" všechny zúčastněné bez rozdílu. To nejhorší, ale přijde nakonec, když Barbora shnuje své pocity a říká, že její matka v podstatě kromě pár let, prožila úplně prázdný život. Z této věty mne doslova zamrazilo, ale současně ji považuji asi za nejdůležitější poselství celé knihy.
Zároveň mne zaujalo i závěrečné období po sametové revoluci, protože si moc dobře vzpomínám na dobu, kdy jsme jako malé děti běhali a křičeli "Praha, Brno, Paříž, Hitler patří za mříž", takže ta kniha se tak trochu, byť okrajově, týkala i naší generace, která si z událostí popsaných v knize už nic nedělala a v podstatě si ani nedovedla představit, čím vším si tento národ prošel. A to byl druhý okamžik, kdy mne doslova přeběhl mráz po zádech.
I přes výše zmíněné, je Vyhnání Gerty Schnirch kniha, která se čte velmi dobře a stránky vám doslova utíkají před očima. Dávám čtyři hvězdy, ale vůbec si nejsem jistý tím, zda toto hodnocení více odraží kvalitu knihy a nebo to, jak na mne tato kniha zapůsobila.
Z této knihy jsem na vážkách. Na jednu stranu autorka píše o stokrát diskutovaném tématu (myslím nyní pozadí války a dalšího politického vývoje), ale na druhou stranu podává svébytný smutný příběh o člověku, kterému tato společnost křivdila. Autorka se pustila do velmi složitého a nevyřešitelného problému, který bude ve společnosti panovat navždy. Jenže kde je pravda? Myslím, že autorka ani odpověď nehledala, ale spíše chtěla ukázat odvrácenou stranu mince.
K autorčině stylu - zpočátku jsem si na něho nemohl zvyknout a do knihy se začíst, ale zhruba od poloviny příběhu jsem se od knihy nemohl odtrhnout.
Velmi silný příběh. Napsaný z jiného úhlu pohledu. Měla jsem z knihy smutný pocit. Bylo mi hrdinky opravdu líto a styděla sem se za to, co udělali Češi po konci války nevinným lidem, kteří za svoji národnost nemohli.Kniha vede k zamyšlení. Já si třeba kladla otázku, čím se ti co se mstili lišili od těch proti komu bojovali, když bez rozmyslu udělali téměř totéž. No prostě velmi dobrá kniha
Kniha popisuje odsun Němců a jejich osudy. Autorka se snaží ve čtenářích probudit soucit s odsunutými ,a překládá nám osud pár žen, samozřejmě nevinných.
Kdo rozpoutá vítr, sklidí bouři a musí počítat i s nevinnými ,kterých je mi opravdu líto ,nesouhlasím s každým násilím spáchaném na civilním obyvatelstvu. Na každé straně se najdou zrůdy, které zneužijí situace ,ale na druhou stranu zločiny Němců na Češích, odsun Čechů v 1938 a březen 1939,židé,vyhlazovací válka na východě ,oběti koncentračních táborů ,Lidice, Ležáky ,brutální výslechy na gestapu ,popravy ,co k smířlivé náladě určitě nevedlo a určitě to prohloubilo ještě vetší nenávist k Němcům. Němci dělali problémy už od roku 1918 ,a snažili se za každou cenu dostat do Německa ,nebo do Rakouska a rok 38 se jim velmi hodil. Radil bych si nejprve prostudovat literaturu let minulých ,než začnete soudit, samozřejmě vrah je vrah a nebudu je omlouvat. Kniha se mi četla velmi špatně.
Všem doporučuji si nejprve přečíst knihu ,,Vyhnání Čechů z pohraničí v roce 1938'' a pak suďte.
Úchvatně napsaná kniha o neuvěřitelně smutné historii a o 13. komnatě poválečných českých dějin. Mnoho lidí o tomto tématu nepíše, proto smekám před Kateřinou Tučkovou a děkuji jí za to, že tuto černou komoru otevřela a vypustila bubáky ven. Je to určitě obohacující i pro mladší generace, které již tuto dobu nezažily a ve škole se jí téměř vůbec nevěnovaly. Až alarmujícím způsobem jsou historické události popisované v knize opět aktuální. Kniha, ke které se určitě budu vracet, i když to není po psychické stránce lehké čtení.
Pribeh zeny, ktera dospivala v dobe druhe svetove valky. Tato doba pro ni nebyla jednoducha, byla ditetem rodicu nemecke i ceske narodnosti. Po skonceni valky byla jednou z mnoha, kteri se stali obeti nasilneho odsunu. Tento pribeh je urcite pouze jednim z mnoha podobnych v te dobe. Autorka mistrne vystihla dobu po valce, krute zachazeni a mstivost a naslednou neschopnost lidi, kteri se dostali k moci a svym pocinanim pouze nicili skutecne majetkove hodnoty, ktere pracne vytvorily predchozi generace. Skvela knizka, nadherny i kdyz smutny pribeh.
Skvělé, výborná kniha napsaná s velkým citem pro lidskou povahu. Jsem ráda, že i u nás na malém českém rybníčku máme tak dobré spisovatele.
Velmi smutná knížka se všemi hrůzami války, odsunu a následujícího krutého osudu hlavní hrdinky příběhu.
Netušila jsem, co se vlastně odehrávalo v Brně, velmi smutný a zároveň pro mě poučný příběh. Neuvěřitelné, co lidé dokáží přežít. Určitě doporučuji k přečtení !
Ach jo... Moc smutná knížka. Neumíme si vůbec představit jaké to bylo žít ve válce. A po ní. Po celou dobu čtení jsem si všechno dokázala živě představit, a tím dávám 5 hvězdiček autorce za úžasný styl psaní...
Krásný a dojemný příběh. Četla jsem tuto knihu déle, protože jsem si ji prostě musela náležitě vychutnat.
Až mi z ní mráz běhal po zádech. Jsem skoro rodačka z Brna (i když vlastně místo narození Brno mám), takže já spolu s postavami procházela mně známá místa a bylo mi z toho všeho velmi ouzko. Viděla jsem i divadelní zpracování. Pěkné, smutné a velmi realistické :(
Tak předně jsem ráda, že si autorka pro svůj román zvolila téma odsunu. Téma citlivé, choulostivé a v beletrii dost opomíjené. Za komunismu naprosto tabuizované. Dnes už se o něm sice mluví více než dřív, ale stále je to něco, co není příliš v obecném povědomí. Ve školách se o odsunu neučí a většina lidí jen ví, že "proběhl". Vlastně je to stále určité tabu, část naší novodobé historie, ke které se nechceme moc znát. Radši se my Češi vidíme jako ti chudáci, kterým ostatní vždycky jen ubližovali. Nebo jako mírumilovní dobráci, kteří se i se Slováky rozešli v míru a pokoji... Ale nic není černobílé a existuje i pohled z druhé strany, jak román skvěle ukazuje.
Nebylo to jednoduché čtení. Ne, nevadilo mi, jako mnohým, střídání vypravěčů, je spousta knih, které jsou po této stránce mnohem komplikovanější. Tady, co se týče formy, nic obtížného nebo netradičního nebylo. Ani v událostech kolem postav jsem nezaznamenala žádné nejasnosti (kdo je Barbořiným otcem, je celkem brzy naprosto jasné). Kniha se čte dobře, brzy mě pohltila, ale - je to všechno strašně depresivní! Drsné, kruté, mrazí z toho. Zvlášť když člověk ví, že tohle se doopravdy dělo...
Chudák Gerta. Vůbec ji neviním z toho, že se časem stala hrozně pasivní, že měla komplikovaný vztah s dcerou, že se pořád vracela k tomu, co prožila, a nemohla to překonat a žít dál... Vždyť jenom to, co jí dělal její otec, by vystačilo na celoživotní trauma. A ona toho na bedrech nesla mnohem, mnohem víc. Jen proto, že se "špatně" narodila. Jak si pak člověk váží toho, kdy a kde žije.
ŽB jsem přečetla jedním dechem, Gertu jakbysmet. Za oběma knihami je znát spousta práce - obdivuji, kolik toho autorka prostudovala. A ještě jednu podobnost pozoruji - v obou knihách jsou obětmi především ženy, ty vždycky všechno schytají. A skoro všichni chlapi jsou všiváci.
Zaujaly mě osudy ostatních odsunutých žen (jak se s touto životní tragédií vyrovnávaly každá po svém), dojímala mě dobrota paní Zipfelové, zajímalo by mě, co se stalo s Karlem, překvapila mě Janinka.
Citát: "A víš, co proti tomu můžeš udělat? Suma sumárum nic moc. Zespoda s tím hýbnout nedokážeš. Ale něco přece. Nenechat se rozšlápnout a těšit se sama ze svého. Ze svého prostého, krásného života, který bude tak malý, že už jim nebude stát za to ho znova lámat. Víš. To můžeš udělat." (Hermína)
První kniha, kterou jsem od Kateřiny Tučkové četla, a jsem příjemně překvapená. Chytlavý příběh, který rozhodně přečtěte :-)
Zlo plodí jen další zlo.... A bohužel to na 99% odskáčou nevinní lidé. Dofám, že se nikdy ničeho podobného nedočkám. Doporučuju k přečtení. A jsem vděčná, že je letos Výzva jaká je. K této knize bych se jinak nedostala.
Pro mě výborný příběh člověka, kterého zcela semlely dějiny a vzaly mu veškerou minulost, budoucnost a perspektivu. Je to trochu nepohodlné čtení, protože bychom byli rádi, aby se dobrým lidem děly dobré věci a zlí byli potrestáni, což tady tak úplně nefunguje. Pro čtenáře i v reálném životě je to někdy těžké přijmout, ale je dobré, že nás některé knihy nutí ke konfrontaci i s touhle drsnou realitou. Oceňuji také historickou stránku knihy.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Brno ženy pro ženy venkov sudetští Němci vysídlení Němců Němci Češi a Němci vyrovnání se s minulostí
Autorovy další knížky
| 2012 |  Žítkovské bohyně |
| 2022 | Bílá Voda |
| 2009 | Vyhnání Gerty Schnirch |
| 2014 |  Fabrika |
| 2018 | Vitka |
Už se toho napsalo hodně o utrpení židů, o holocaustu a všech těch hrůzách z 2. světové války, ale ještě nikdo se nepokusil o vyobrazení příběhu jako tato autorka. O životě ženy, která byla odsunuta jako Němka, vyvrhel lidstva, jako osoba, která musí zaplatit za hříchy a bolesti způsobené nesmyslnou válkou. Ale byli všichni z nich vinní? Bylo oprávněné je trestat? Nechat je trpět, zacházet s nimi jako se zvířaty? Kniha otvírá toto téma a nabízí se k zamyšlení nad těmito otázkami. Bolestivým doplňkem příběhu je následný komunismus a další příkoří, které se do života hlavní hrdinky připlete a nepřinese jí vysněný klid.