Vyhnání Gerty Schnirch
Kateřina Tučková
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29103/bmid_vyhnani-gerty-schnirch-SiS-29103.jpg
4
4311
4311
Noc z 30. na 31. 5. 1945. Gerta Schnirch, matka několikaměsíční dcerky, je jen s osobními věcmi odsunuta společně s ostatními brněnskými Němci směrem na Vídeň. Vyčerpávající pochod skončí v Pohořelicích, kde mnoho vyhnanců podlehne epidemii tyfu a úplavice. Gerta a některé další německé ženy se zachrání při nucených pracích na jižní Moravě, kde setrvají i po ukončení transportů. Po znovuzískání československého občanství se Gerta vrací do Brna, v němž prožívá další bouřlivé události druhé poloviny dvacátého století.... celý text
Přidat komentář
Ach jo... Moc smutná knížka. Neumíme si vůbec představit jaké to bylo žít ve válce. A po ní. Po celou dobu čtení jsem si všechno dokázala živě představit, a tím dávám 5 hvězdiček autorce za úžasný styl psaní...
Krásný a dojemný příběh. Četla jsem tuto knihu déle, protože jsem si ji prostě musela náležitě vychutnat.
Až mi z ní mráz běhal po zádech. Jsem skoro rodačka z Brna (i když vlastně místo narození Brno mám), takže já spolu s postavami procházela mně známá místa a bylo mi z toho všeho velmi ouzko. Viděla jsem i divadelní zpracování. Pěkné, smutné a velmi realistické :(
Tak předně jsem ráda, že si autorka pro svůj román zvolila téma odsunu. Téma citlivé, choulostivé a v beletrii dost opomíjené. Za komunismu naprosto tabuizované. Dnes už se o něm sice mluví více než dřív, ale stále je to něco, co není příliš v obecném povědomí. Ve školách se o odsunu neučí a většina lidí jen ví, že "proběhl". Vlastně je to stále určité tabu, část naší novodobé historie, ke které se nechceme moc znát. Radši se my Češi vidíme jako ti chudáci, kterým ostatní vždycky jen ubližovali. Nebo jako mírumilovní dobráci, kteří se i se Slováky rozešli v míru a pokoji... Ale nic není černobílé a existuje i pohled z druhé strany, jak román skvěle ukazuje.
Nebylo to jednoduché čtení. Ne, nevadilo mi, jako mnohým, střídání vypravěčů, je spousta knih, které jsou po této stránce mnohem komplikovanější. Tady, co se týče formy, nic obtížného nebo netradičního nebylo. Ani v událostech kolem postav jsem nezaznamenala žádné nejasnosti (kdo je Barbořiným otcem, je celkem brzy naprosto jasné). Kniha se čte dobře, brzy mě pohltila, ale - je to všechno strašně depresivní! Drsné, kruté, mrazí z toho. Zvlášť když člověk ví, že tohle se doopravdy dělo...
Chudák Gerta. Vůbec ji neviním z toho, že se časem stala hrozně pasivní, že měla komplikovaný vztah s dcerou, že se pořád vracela k tomu, co prožila, a nemohla to překonat a žít dál... Vždyť jenom to, co jí dělal její otec, by vystačilo na celoživotní trauma. A ona toho na bedrech nesla mnohem, mnohem víc. Jen proto, že se "špatně" narodila. Jak si pak člověk váží toho, kdy a kde žije.
ŽB jsem přečetla jedním dechem, Gertu jakbysmet. Za oběma knihami je znát spousta práce - obdivuji, kolik toho autorka prostudovala. A ještě jednu podobnost pozoruji - v obou knihách jsou obětmi především ženy, ty vždycky všechno schytají. A skoro všichni chlapi jsou všiváci.
Zaujaly mě osudy ostatních odsunutých žen (jak se s touto životní tragédií vyrovnávaly každá po svém), dojímala mě dobrota paní Zipfelové, zajímalo by mě, co se stalo s Karlem, překvapila mě Janinka.
Citát: "A víš, co proti tomu můžeš udělat? Suma sumárum nic moc. Zespoda s tím hýbnout nedokážeš. Ale něco přece. Nenechat se rozšlápnout a těšit se sama ze svého. Ze svého prostého, krásného života, který bude tak malý, že už jim nebude stát za to ho znova lámat. Víš. To můžeš udělat." (Hermína)
První kniha, kterou jsem od Kateřiny Tučkové četla, a jsem příjemně překvapená. Chytlavý příběh, který rozhodně přečtěte :-)
Zlo plodí jen další zlo.... A bohužel to na 99% odskáčou nevinní lidé. Dofám, že se nikdy ničeho podobného nedočkám. Doporučuju k přečtení. A jsem vděčná, že je letos Výzva jaká je. K této knize bych se jinak nedostala.
Pro mě výborný příběh člověka, kterého zcela semlely dějiny a vzaly mu veškerou minulost, budoucnost a perspektivu. Je to trochu nepohodlné čtení, protože bychom byli rádi, aby se dobrým lidem děly dobré věci a zlí byli potrestáni, což tady tak úplně nefunguje. Pro čtenáře i v reálném životě je to někdy těžké přijmout, ale je dobré, že nás některé knihy nutí ke konfrontaci i s touhle drsnou realitou. Oceňuji také historickou stránku knihy.
Kniha je hodně zajímavá svým obsahem i dějem. Co mi však vůbec nesedlo, byl styl vyprávění. Jednak bylo hodně popisu Brna, což asi ocení místní (já někdy celé odstavce přeskakovala, jelikož Brno vůbec neznám), v textu byla německá slova a věty (někdy bylo přeloženo, ale ne vždy) a co mi hlavně vadilo: čtete, příběh plyne, narazíte na další kapitolu a najednou to vůbec nedává smysl. Po půl stránce totiž zjistíte, že příběh je už u jiného hrdiny. Jednu kapitolu jsem dokonce četla dvakrát, protože mi to opět nedávalo smysl a myslela jsem si, že mi něco uniklo. No neuniklo, vysvětleno to bylo až za několik dalších kapitol, nepochopila jsem důvod. Taky mi chyběl osud jednoho hrdiny, asi jsme si ho měli domyslet. Ale jinak paní Tučková určitě psát umí, protože pokud takto nepřeskakovala, tak se četlo moc hezky, moc mě to bavilo a hlavně to opravdu bylo zajímavé. Děsné, kruté, ale zajímavé. Nevěděla, jsem, že se něco takového dělo. O co tedy byli Češi lepší než Němci? Někteří o nic.
Tak tohle byla síla. Kniha byla opravdu velice těžká na čtení. Musela jsem si asi uprostřed dát 3 týdny pauzu, než jsem se odhodlala k pokračování. Nebylo to způsobeno jen obsahem, od kterého opravdu bylo nutno si odpočinout, ale také stylem autorčina psaní, který mě na jednu stranu trochu rozčiloval, ale na druhou stranu fascinoval. Právě uspostřed příběhu byla část, která mě moc nebavila a četla jsem opravdu z donucení, ale nakonec se to ještě vyvinulo velmi dobře. Gertin příběh byl ozvláštněn pohledy jiných postav, zjistili jsme spoustu dávno zapomenutých věcí. Celkově knihu hodnotím kladně. Opravdu stojí za přečtení, ale je třeba se připravit na hodně silný příběh.
Nevím, ale s paní autorkou a jejím stylem psaní se těžce míjím. Po ŽB druhá kniha a do další se už pouštět nebudu. Velmi zajímavá a pro čechy ostudná část historie, bohužel zpracování mě nechalo poměrně chladnou.
Tahle knížka je úžasná. Tolik emocí ve mě dlouho žádná jiná neprobudila. Ve tři ráno jsem seděla na posteli a střídavě jsem nadávala na tu tehdejší situaci a střídavě jsem brečela, že jsem ani písmenka nemohla přečíst. Hrozně moc doporučuju
Od autorky jsem četla Žítkovské bohyně (které mě na rozdíl od okolí moc nenadchly). Tato knížka ale patří k mým nejoblíbenějším. Úžasný popis českého pohraničí. Příběh o tom, že kdysi Němci a Češi dokázali žít pohromadě, a jak to události 20. století natrvalo změnily. Knížka by měla být povinnou četbou pro všechny, kteří mají tendenci vidět svět černobíle. Neuvěřitelně čtivá.
Moje první kniha od této autorky. Skličující na příběhu odsunu brněnských Němců je chování našich českých lidí. Vždy jsem jen slyšela, jak se chovali Němci, ale že by i naši byli tak krutí... Jsem ráda, že se mi kniha dostala do rukou, doporučuji.
Po delší době zase jedna kniha, která ve mě zanechává dojmy ještě na několik dní možná i týdnů dopředu. Při čtení vám rozhodně bude běhat mráz po zádech. Nevím jak je to možné, ale kniha mě postihla silněji než kdejaký válečný román. S největší pravděpodobností i proto, že mé povědomí o odsunu brněnských Němců bylo do přečtení této knihy minimální. Nějak si neuvědomuji, že by se nám o tom zmiňovali na střední škole, ale je pravda, že historie a hodiny dějepisu nepatřily mezi mé favority a tak jsem danému tématu možná jen nevěnovala žádnou pozornost. Válka musela být strašná, ale páchané poválečné zlo na prakticky nevinných ženách, dětech a starých lidech je dechberoucí. Tolik zbytečně zmařených životů odsouzených na smrt jež se omlouvá kolektivní vinou. Opravdu to není pěkné počtení a kniha je velmi depresivní, má však své kvality a vysokou faktickou hodnotu pro čtenáře, kteří si chtějí rozšířit rozhled o poválečném Brně a náladě ve střední Evropě.
Je to opravdu velmi silný příběh a o odsunu (sudetských či brněnských) Němců toho nebylo napsáno moc. Většina válečné beletrie se formuje kolem holocaustu, ale o tomhle ví málokdo, o tomhle se ani nemluví, nebo spíš nechce mluvit... Příběh jsem musela číst postupně, protože mne to vskutku hodně zasáhlo. Gerta Schnirch je opravdu zajímavá postava, se kterou se život nemazlil a vztah s Barborou také nebyl jednoduchý, už jen z toho hlediska, s kým ji měla... Ale není to jen příběh samotné Gerty, můžete zde naleznout mnoho různých střípků i celých životů. Vzpomeňme na Hermínu, Johannu i Teresu, kterou jsem velmi obrečela.
I když byla kniha velice čtivá, musela jsem přemýšlet, jaké dát hodnocení, protože to pro mne bylo místy matečné, jednou povídala Barbora, poté Teresa, hned zase Friedrich... Nebylo úplně lehké se vyznat. Ale přesto dávám pět hvězdiček, a doporučuji ji všem, kteří mají rádi silné příběhy :)
Mám pocit že príbehov o utrpení v koncentračných táboroch je v poslednom období množstvo, o čom sa ale hovorí málo a priznám sa, že nebyť tejto knihy tak ani ja neviem o utrpení Nemcov. Tých Nemcov, ktorí nesmypatizovali s Hitlerom no napriek tomu stáli na stranne vojnových zločincov. Autorka geniálne vykresľuje život týchto Nemcov na jednej konkrétnej žene, Gerte Schnirch a neskôr ponúka aj pohľad jej dcéry Barbory. Veľmi sa mi páčilo ako opisuje jeden život na pozadí konca druhej svetovej vojny, neskôr nástupu komunizmu, socializmu, normalizácie a dokonca aj prevrat v 89-tom. Bol to smutný príbeh no čítal sa veľmi dobre, jedinému čomu nerozumiem, je tá veľmi veľmi škaredá obálka, ktorá nemá s dejom knihy spoločné podľa mňa nič.
Teda , zase po dlouhé době jsem si přečetl něco z domácí literatury a musím říct že rozhodně nelituji. Jedná se o silny rodinný příběh , napříč generacemi, kde je vidět že je jedno , jestli nácek nebo bolševik ..Moc nad lidma je prostě svinstvo!
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Brno ženy pro ženy venkov sudetští Němci vysídlení Němců Němci Češi a Němci vyrovnání se s minulostí
Autorovy další knížky
| 2012 |  Žítkovské bohyně |
| 2022 | Bílá Voda |
| 2009 | Vyhnání Gerty Schnirch |
| 2014 |  Fabrika |
| 2018 | Vitka |
Netušila jsem, co se vlastně odehrávalo v Brně, velmi smutný a zároveň pro mě poučný příběh. Neuvěřitelné, co lidé dokáží přežít. Určitě doporučuji k přečtení !