Vyhnání Gerty Schnirch
Kateřina Tučková
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29103/bmid_vyhnani-gerty-schnirch-SiS-29103.jpg
4
4302
4302
Noc z 30. na 31. 5. 1945. Gerta Schnirch, matka několikaměsíční dcerky, je jen s osobními věcmi odsunuta společně s ostatními brněnskými Němci směrem na Vídeň. Vyčerpávající pochod skončí v Pohořelicích, kde mnoho vyhnanců podlehne epidemii tyfu a úplavice. Gerta a některé další německé ženy se zachrání při nucených pracích na jižní Moravě, kde setrvají i po ukončení transportů. Po znovuzískání československého občanství se Gerta vrací do Brna, v němž prožívá další bouřlivé události druhé poloviny dvacátého století.... celý text
Přidat komentář
Neuvěřitelná kniha a neuvěřitelná autorka. Přes její mládí se jí podařilo zachytit těžký osud "českých Němců" po válce. O této kapitole se ve škole neučí. A je stejně hrůzná jako ta válečná. Strach a nenávist, jak snadné je stát na druhé straně a nic nezmůžete. Je jedno, jakým jazykem hovoříte. Co jsou platné vaše činy a postoje, když jste se prostě jen špatně narodili.
Doplňuji za nějakou dobu. Půjčila jsem knihu mamce. Narodila 1945 v Brně v Židenicích. Nevěděla jsem, jak se jí bude líbit, přece jenom se jí to docela osobně dotýká. S nadšením mi vyprávěla, jak si díky knize přesně vzpomínala, kam chodila pro maso, pro chléb. Jak to tam vypadalo, kde byl který dům a obchod. A vyprávěla i o českých Němcích. Jsem ráda, že jsem jí udělala radost.
Další kniha s válečnou tematikou tentokrát pohled z druhé strany.Velmi silný příběh.První polovina dost temná až syrová,druhá spíše o pocitech a příbězích i ostatních postav.
Toto je moje první kniha, která ukazuje vysídlení Němců po válce. Bohužel tenkrát platilo pouze jedno pravidlo. Nejsi nacista? Nevadí, jsi Němec a to stačí. Všichni byli vhozeni do jednoho pytle a všichni museli trpět. Gerty mi bylo moc líto a čekala jsem happy end. Tentokrát však nepřišel. Osud uštědřil Gertě tolik ran, že její život byl už navždy poznamenán. Velmi smutný příběh.
Silný a hluboký čtenářský zážitek.
Krásný příklad toho, že lidé spolu mají o všem mluvit, jinak se těžko mohou navzájem pochopit...
Velmi čtivá kniha s hrůzným osudem. Poprvé jsem se setkala s osudem vysídlených německých občanů, poprvé jsem četla osudy válečného a poválečného Brna a jižní Moravy. Kniha byla exceletně napsána a s tím, že osud byl tak krutý nemůže ani autorka nic uDělat. Klobouk dolů před její sílou a SÍLOU PŘÍBĚHU.
Majsterka slova opäť nesklamala. Vynikajúco spracovaný príbeh, autorka priblížila pútavou formou život v povojnovom Československu inak ako väčšina strohým informácií poskytnutých v učebniciach dejepisu. Snáď sa táto doba už nikdy nebude opakovať.
hrůza... ze které není východisko.
vím, proč jsem odolával a nechtěl se do této knihy pustit.
smekám před autorkou, protože když si uvědomím, kolik jí bylo, když knížku psala a jak mistrně dokázala spojit oficiální historii a oral history a co z toho vytvořila... prostě nemám slov.
je to jako plátno, na které se nechcete dívat, protože je hrůzné, ale musíte se dívat, když chcete aspoň něco pochopit.
Sice jsem to četla v Chorvatsku na dovolené, ale to poutavé čtení vytvořilo iluzi hladu a zmaru. Rozhodně velmi silný příběh. Bojím se, aby se něco podobného nebude neopakovalo.
Souhlasím s Vivianou, od knihy jsem několikrát odešla, ale dočíst jsem ji musela. Žítkovské bohyně se mi četly lépe.
Neumím moc komentovat takovou knihu. Přečíst mi ji trvalo strašně dlouho, doslova jsem s ní bojovala. Je velmi dobře napsána, velmi mne překvapilo, jak autorka bohatě a precizně popisuje nešťastné životy. Velký pocit zmaru z této knihy mám, čeho všeho lidé jsou a budou schopni. Velmi dobrá kniha, pro mne však vcelku obtížný zážitek.
Na fiktívnom osude Gerty Schnirch popisuje autorka osudy mnohých brnenských Nemcov vyhnaných po vojne z mesta. Beznádej a množstvo premrhaných životov v krajine, ktorá ich nechcela. Posledná veta knihy kompletne vystihuje moje pocity.
V porovnaní s Bohyňami sa mi Vyhnání čítalo lepšie, ale paradoxne mi prišlo rozháranejšie, chýbali mi kapitoly, ktoré by dovysvetlili veci resp. mi niektoré odbočky bez vysvetlenia prišli zbytočné.
Po přečtení této knihy jsem zběžně prolistoval učebnici dějepisu, ze které jsem se učil na gymplu. O poválečném dění na našem území se v ní píše pouze to, že nás osvobodila vojska SSSR a USA. Nic víc...prostě konec a tečka. Doslova "učebnicový" příklad toho, že dějiny píšou vítězové. Važme si toho, že knihy, které obsahují podobné příběhy, dokazující, že svět není černobílý, nejsou systematicky zakazovány, zabavovány a likvidovány, ale jsou volně dostupné pro ty, kteří chtějí poznat víc. I to totiž vždy nebylo samozřejmostí.
Ke komentářům těch, kteří namítají, že je velká část knihy zcela smyšlená - i kdyby jen desetina z toho byla pravda, pořád je to víc než dost.
Až neskutečně hořká, plastická a do nejmenšího detailu vykreslená mozaika bídy, prázdnoty, ubohosti, utrpení, zla. . . .
Nejen díky sugestivnímu hlasu Vilmy Cibulkové, mírné a poddajné povaze Gerty (ve které postupně umírá lidství píše Aya81 výstižně), ale i mnoha vrstvám různých vypravěčů, se přede mnou otevřela naše minulost, kterou jsem každou chvíli toužila odhodit. Neslyšet, nevidět.
Autorce se povedlo navodit atmosféru zmaru a beznaděje. Autentické prožívání války, odsunu, bídy hmotné i duchovní a zejména následný jakoby plynulý přechod z hnědé do rudé!! Srpen 68 v podání Gerty mi trochu vysvětlil poddajnost poválečného národa.
Jak píše Malýmedvěd, je to kniha, která nastoluje mnoho otázek!!
Vyplatí se četbu či poslech vydržet. Otevře se před vámi trochu jiný úhel pohledu na naši současnou politickou reprezentaci. Diskuze nad knihou mohly zabránit vhození volebního lístku poté, co dostanu na ulici koblihu se slovy Ano, bude líp.
Nebude. Rozhodování pro pravdu, čest, mravnost a odvahu k ní bude stále nepohodlné. Násilí, lenost skutečnou pravdu hledat a manipulace s ní bude vždy v přesile. Příběh dnešního Velkého pátku o tom mnohé napovídá :))
Super komentář píše Heavy66. S jemným doplněním - nemám problém se stydět či omluvit za hrůzy pochodů smrti. I přesto, že nikdo z mé široké rodiny se aktivně nepodílel. Omluva a odpuštění mají kouzelnou moc :)
Přes veškeré brutality či nesympatie s postavami je kniha také velice lidská, jemná a citlivá ve vykreslení vztahů a souvislostí pod povrchem hrůz, které šokují a odpuzují.
Přesně jak píše kap66.
Závěrečný přesah do současnosti skrývá mnohá vysvětlení. Například rozdíl mezi Johannou a Gertou ve vztahu k "pokání smyje hříchy otců" a tím pádem k celému postoji životu. Nebo Barbory nesnadno překonávánou hořkost ze vztahu k matce.
Mnoho je v této knize skryto i mezi řádky ;)
Zajímavé téma. Smutný příběh ženy napříč generacemi. Otázka, kde končí touha po odplatě a začíná sadismus. Těžko se četla, po dočtení mám pocit marnosti. I přesto, že některé pasáže byly zdlouhavé a místy přehnaně květnaté popisy, kniha se mi líbila.
Čtení to pro mě nebylo nejpříjemnější. Z počátku kvůli popisovaným hrůzám a tomu, jak podrobně a realisticky je autorka líčila. Nakonec však především kvůli tragickému tónu, který se knihou táhne až do samotného konce, který už tak hrůzné události nepopisuje. Ale ta nechutná pachuť zůstává. Téma odsunu Němců (stejně jako okupace, případně celého komunistického režimu) je dodnes citlivé, ale podle mě má smysl se o něm bavit neustále a má cenu klást si nepříjemné otázky a snažit se najít na ně odpověď. Tahle kniha má podle mě smysl.
Poslouchám audio na výzvu a musím trochu souhlasit s šokováním v úvodu. Měla jsem co dělat, abych si to všechno vyposlechla. Vilma Cibulková, která knihu načetla je mistr svého oboru a její Gerta nemá chybu. Příběh je plastický a uvěřitelný natolik, že jsem brutalitou a utrpením totálně zahlcená. Vím, že realita byla a je taková. Válka je zvěrstvo, které zanechává šrámy na tělech i duších mnoha dalších generací.
Protože mám ve velké oblibě Kateřinu Tučkovou a uchvátily mě její Žítkovské bohyně, dávám 4* a uvidíme jak si povede dále :))
Určitě nesouhlasím s tím, že postava Gerty je nesympatická nebo celý román nudný a neatraktivní.
Trochu se mi zdá, že se autorka z počátku snažila za každou cenu šokovat a druhá polovina se pak už jenom zvrtla v klasickou litanii nad nespravedlností komunismu.
Moje rodina v popisované době žila v Pohořelicích a věřte mi, že to opravdu nevypadalo jako v knize. Normálně bych proti tomu nic neměl, přece jen existuje nějaká autorská licence, kdy si může spisovatel skutečnost upravit, ale možná proto, že je toto téma tak blízko mého domova, jsem knize prostě nevěřil.
Porovnejte třeba s Krvavými jahodami. Tam z každé strany čiší ta surovost a syrovost tehdejší doby (i přesto, že Jahody jsou podle posledních informací také smyšlené). Tady je to prostě... umělé.
Kniho o dlouho zamlčované části poválečné historie a vině, která často bývá (bohužel) uvalována kolektivně. Na jednu stranu poválečné chování Čechů chápu, ale na druhou stranu, v čem pak byli lepší? Na to je těžko odpovědět. Ani jedno (protektorát ani poválečná léta) jsem si neprožil a jak tedy mohu lidi tehdy žijící soudit? Na obou stranách byli svině a oběti...
Knihu mi doniesla moja pražská švagriná, na prečítanie ...patrí je za to vďaka :) Táto stránka konfliktu mi unikala. Bolo to teda drsné a mnoho ľudí, vplyvom okolností strácalo zo svojej ľudskosti nevídaným spôsobom. Dá sa tá neĺudskosť vôbec odpustiť?
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Brno ženy pro ženy venkov sudetští Němci vysídlení Němců Němci Češi a Němci vyrovnání se s minulostí
Autorovy další knížky
| 2012 |  Žítkovské bohyně |
| 2022 | Bílá Voda |
| 2009 | Vyhnání Gerty Schnirch |
| 2014 |  Fabrika |
| 2018 | Vitka |
Za mě lepší kniha, než Žítkovské bohyně, které jsem si taktéž oblíbila, ale smutný osud a popis událostí mě dostal více. Myslím, že si tuhle knihu budu ještě dlouho pamatovat.