Vyhnání Gerty Schnirch
Kateřina Tučková
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29103/bmid_vyhnani-gerty-schnirch-SiS-29103.jpg
4
4311
4311
Noc z 30. na 31. 5. 1945. Gerta Schnirch, matka několikaměsíční dcerky, je jen s osobními věcmi odsunuta společně s ostatními brněnskými Němci směrem na Vídeň. Vyčerpávající pochod skončí v Pohořelicích, kde mnoho vyhnanců podlehne epidemii tyfu a úplavice. Gerta a některé další německé ženy se zachrání při nucených pracích na jižní Moravě, kde setrvají i po ukončení transportů. Po znovuzískání československého občanství se Gerta vrací do Brna, v němž prožívá další bouřlivé události druhé poloviny dvacátého století.... celý text
Přidat komentář
Knihu mi doniesla moja pražská švagriná, na prečítanie ...patrí je za to vďaka :) Táto stránka konfliktu mi unikala. Bolo to teda drsné a mnoho ľudí, vplyvom okolností strácalo zo svojej ľudskosti nevídaným spôsobom. Dá sa tá neĺudskosť vôbec odpustiť?
Předem jsem si o knize nezjistila nic, moje knihovnice mi jí prostě strčila do ruky, když jsem jí požádala, že bych chtěla splnit bod tématu něco o válce v Knižní výzvě.
Byla jsem příjemně překvapena, že kniha nebyla jen o krátkém válečném nebo poválečném období, ale že zasahovala až do roku 2000. Že příběh šel společně s jednou ženou celým obdobím od války až do současnosti a bohužel ukázal, co se o Češích říká, že si prostě nechaj všechno líbit.
Odejde Němec, přijde Rus a Čech se podřídí zas.
V knize mi vadilo stridani vypravecu, coz zvlast ke konci mi prislo trochu rusive, ale asi na druhou stranu chapu, proc to bylo takto napsano. Clovek tak mohl videt, jak to citi dalsi postavy mimo Gertu. Ocenuju presah az jakoby do soucasnosti, popis strasti po navratu a skonceni valky. Drive jsem knihy s valecnou tematiku nemela vubec rada, ale cim jsem starsi, tim casteji je beru do ruky a ve spojeni s pametmi meho pradedecka me ty ppribehy silne zasahuji.
Bohužel nejdou dávat půl hvězdy, tak připisují, že by to bylo spíš 4,5. A přidám pár osobních postřehů v odrážkách, které snad vystihnou nejlépe dojem z knihy:
- oceňuji, že samotnému pochodu z Brna a brutalitě, která ho provázela je věnováno cca 20% knihy - hodně jsem se před čtením bála, že půjde jen o popis násilí
- oceňuji širší kontext, který celý příběh má
- střídání vypravěčů a osob, které popisují situace ze svého úhlu pohledu mě osobně rušilo a zdá se mi nezdařené, kdyby tohle nebylo, dám směle 4 hvězdy a ráda
- až moc bych řekla, že se straní německé straně, trocha smířlivosti i z opačného spektra by románu slušela, i když je mi jasné, že zrovna tohle je velmi těžké, ten opačný pohled mi tam chyběl
- a ocenění si zaslouží už jen zpracování toho tématu, za tohle si autorka zaslouží medaili a každý koho zajímá 20. Století, jeho historie a děje by po tomhle románu mohl a měl směle sáhnout. Například pro studenty na střední škole bych tohle označila skoro až za povinnou četbu, ukazuje to totiž hrůzostrašnost nejen nacistického režimu, ale i let po válce a režimu, který následoval dál.
Knižní zpracování smutné kapitoly českých poválečných dějin Vyhnání Gerty Schnirch z pera Kateřiny Tučkové, brněnské rodačky, sleduje osud dívky z národnostně smíšené rodiny: Gertina maminka je Češka, tatínek Němec. Přestože se Gerta cítí býti Češkou a na své češství je hrdá, s cejchem německé krve i jména se vláčí celý život. A protože za války měla potravinové lístky s natištěným D, po válce musí nosit pásku s černým N.
Rozhodně zajímavý příběh, který stojí za to. Ovšem styl, jakým je napsán, trochu pokulhává. Když Tučková popisuje, jak se Gerta bojí, připodobňuje strach k pavoukovi a líčí, jak jí končetiny hmyzu tlačí na orgány, metafora je neúměrná příběhu. A takováto přirovnání jsou na každé dvojstraně, ne-li v každém odstavci. Jakoby se Tučková snažila za každou cenu ukázat, že má bohatou slovní zásobu, obrazotvornost a psát umí, i když čtenář může přemýšlet o opaku. Snad chtěla text vyšperkovat tak moc, až ho krutě přezdobila. Také některá souvětí jsou příliš dlouhá a těžko se v nich orientuje. Zvláštní je, že některé věci jsou pouze naznačeny a čtenář celou dobu přemýšlí, co se vlastně stalo (například Barbořino početí), ale jiné jsou zopakovány několikrát, až to může některé čtenáře urazit.
Německé fráze zakomponované do textu sice zajistily větší autenticitu příběhu, ale bez znalostí německého jazyka nebo slovníku v ruce se čtenář setkával s obtížemi porozumět tomu, co se v tom a tom odstavci dělo, co tyto dvě postavy řešily.
Je zajímavé, že se tak mladá autorka pustila do takto náročného tématu, ale nepřišla s ničím novým ani převratným. Je sice vidět, že si o tématu násilného odsunu mnohé nastudovala, ale způsob, jakým to podala, nebyl nejšťastnější. Napěchováním všech detailů o vyhnání, dobových zeměpisných názvů a názorů, které odpovídají spíše smýšlení z jednadvacátého století, než čtyřicátých let, se kniha stala velmi obsáhlou a v některých pasážích nezáživnou a nudnou.
Postava Gerty je čtenáři krajně nesympatická, protože sebou nechává vláčet sem a tam, ke všemu se chová pasivně, je nespolečenská, vždy jen tiše trpí s nezájmem k okolnímu světu, nikdy nevzdoruje, ba ani ve svých myšlenkách.
Román Vyhnání Gerty Schnirch je nudný a čtenářsky neatraktivní, byť se zabývá tématem s velkým potenciálem. Pokud se čtenář chce něco skutečně dozvědět o odsunu Němců z Brna, ať si to raději vyhledá na internetu. Bude to rychlejší, záživnější a nebude se muset potýkat s nadevše nezajímavou hrdinkou, kterou nic nezajímá.
Súhlasím s Bar16, ťažká kniha, ťažký príbeh ženy, ktorá chcela žiť bežný život, ale bohužiaľ politika sa jej až príliš dotkla.
Rozhodně se nejedná o nijak těžkou literaturu, naopak jde o čtivý román, který čtenáře chytne. V první polovině knihy, tedy než se Gerta vrátí do Brna, je opravdu její příběh jitřivý, poutavý. Něco málo o tom, jak vyhnání probíhalo a jaké kroky proti Němcům tehdy česká společnost činila, vím, takže na rozdíl od některých plkavců níže nezpochybňuji popisované krutosti. Nicméně pokud toto člověk přijme, nijak to nezpochybňuje fakta o krutosti páchaných hitlerovci (hitlerovec ≠ Němec!), ani to nesnižuje jejich závažnost. Za ty první dvě části bych s klidem dala pět hvězdiček, to bylo skvělé až mistrné!
Druhá polovina knihy ale byla slabší, byť jsem na jednu stranu ocenila možnost sledovat z Gertina pohledu vývoj dalších cca 40 let. Nesedly mi však časté změny vypravěče a přišlo mi to zbytečně rozvleklé, klidně bych to zkrátila a shrnula, vše z pohledu Gerty (+ max. Barbory), a stačilo by. Druhá část byla tak za tři hvězdy.
Snadnou matematikou (5 + 3) : 2 docházím tedy ke čtyřem udělených hvězdičkám. Každopádně si od Tučkové opět velmi ráda v budoucnu nějakou knihu přečtu. =)
Těžká, velmi těžká knížka, na kterou musí mít čtenář tu správnou náladu, aby se po ní cítil jakžtakž dobře...
Po přečtení všude vychvalovanych Zitkovskych bohyni se mi do další knihy od této spisovatelky příliš nechtělo. Tolik mě ta kniha zklamala. Nechápu, proč nedostala takovou reklamu tato kniha. Vyhnání Gerty Schnirch je úžasně propracovaný příběh, který vypráví o zoufalé době tak, že čtenáře mrazí po celém těle. Hlavní hrdinka prožila neskutečně dojebany život, přesně tak, jak to v poslední větě knížky shrnuje její dcera. Příběh je fikcí, která však může být klidně i pravdivá. Není to příliš vzdálená minulost, na kterou se však tak snadno zapomíná, dokonce se navíc čím dál víc začíná popírat.
Ano, chtěla jsem napsat komentář, ale pak jsem si všimla, že kap66 to už udělala za mně :-)
Jsem ráda, že jsou takové knížky, které mluví o tom, co se dělo s němci po druhé světové válce.
Knihy o tom, že nic není černobílé...
K této knize jsem se dostal opravdu jen letošní čtenářské výzvě a jsem za to velice rád. Určitě bych po této knize jinak nesáhl. Jsem však za to velice rád. příběhů o druhé světové válce jsem četl spoustu, ale jak probíhala takřka válka po válce jsem zatím znal jen z doslechu. Díky za tuto knihu.
Jsem moc vděčná, že existují i tyto knihy - knihy z druhé strany příběhu, které ukazují, že s koncem války zlo úplně nezmizelo a nebylo vždy namířeno vůči provinilcům. Jelikož mi Gerta nebyla příliš sympatická, jsem ráda, že v knize najdete i promítnutí dalších postav. Spousta lidí hodnotí hlavně obsah příběhu a jeho věrohodnost, případně historickou přesnost. Myslím, že bychom neměli zapomínat, že je to především beletrie a nevyčítat knize, zda je, či není dle pravdy, ale také zároveň slepě nevěřit, že "co je psáno, to je dáno".
Krásná knížka, hodně silný příběh. Knížek z 2. světové války jsem četla už celkem dost, ale nikdy ne z pohledu německé strany. Je to velmi zajímavý příběh, Gerty mi bylo opravdu líto. Po knížce jsem sáhla v rámci Čtenářské výzvy, ale nyní jsem ráda,
že jsem si jí koupila a můžu jí půjčit dál svým blízkým.
Silný příběh, který popisuje drama konce 2.světové války, odsunu brněnských občanů německé národnosti a jejich následnou stigmatizaci v poválečném období a během éry komunismu. Ukazuje, jakých zvěrstev je lidský dav zmítaný emocemi nenávisti, pomstychtivosti nebo i jen lhostejnosti schopen. Syrové obrazy z živelného transportu Němců obrací žaludek při pomyšlení, že se tento odsun skutečně stal. Mrazí při pomyšlení, že se obdobné chování děje stále, jen v jiných končinách, z jiných důvodů, v jiných podobách. Hrůzy války, ale i hrůzy v režii "míru" by neměly být zapomenuty, nebo dokonce popřeny, ale naopak by se o nich mělo vědět a vystříhat se principu kolektivní viny.
V popředí hrůz se odehrává život mladé Gerty. Život, který mohl být radostný a čistý, ale byl pošpiněn a zadupán jen na základě její národnostní příslušnosti. Podstatnou částí příběhu je Gertin vztah k jejímu okolí, k vlastní dceři a nejvíce k sobě samé. V Gertě vlivem vnějších okolností postupně umírá její lidství.
Zajímavým zpestřením příběhu jsou kapitoly, které ukazují pohled dalších osob, nejen samotné Gerty. Každou z nich poznamenaly tyto historické události jinak, a tím myslím zejména po psychické stránce. Je zajímavé, že způsoby vypořádání se jsou u každého jiné, ale vnitřně přeci tak stejné.
Je škoda, že tato kniha nebyla ze začátku medializovaná tak, jako Žítkovské bohyně, byť byla napsaná dřív. Pro mnoho lidí to můžou být jen cizí vzpomínky, ale v obcích, o kterých se v knize píše, žijí lidé, kteří si tohle ještě pamatují..... doufám, že najdete podobnosti...tahle paní pořád žije. V mnoha obcích po válce vznikla úplně nová komunita lidí, protože odsunem Němců vlastně zanikla původní historie měst a noví osídlenci si tak budovali vlastní historii. Navíc vesnice v pohraničí díky umístění na hranicích s imperialistickým státem (Rakousko) nebyly za socialismu zrovna předmětem zájmu.
V podání brněnského Ha-Divadla má divák dojem, že se ocitl přímo v knize.
Typ knihy, kdy se po pár stranách odvracíte, nejprve vás nebaví a pak nemáte žaludek na to číst, co se vlastně tehdy stalo. Ale čtete dál a pak se přistihnete, že máte přečteno a začnete vyhledávat na internetu souvislosti.
Je mi to líto. Všechno co se tenkrát stalo, ale viníci byli tenkrát očividně na obou stranách. Možná, že Němci zavinili válku, ale z tohohle pohledu ani Češi a Rusové neměli v sobě kouska studu a prováděli mnohdy ještě větší zvěrstva než jiní. Ale to už je na každém ať posoudí. Já jen skoro celou knihu obdivovala Gertu, která to břímě svého dospívání a těhotenství nesla sama, nikomu nikdy nic neřekla. Uzavřela se a díky tomu to taky přežila. O to víc nepochopitelné pro mě bylo chování Barbory a Járy, když se jim vlastně jen snažila pomoct. Ale i jejich vztah se nakonec urovnal.
Kniha pro mě byla velkým zážitkem, znásobeným tím, že tyto knihy vůbec nečtu. Všem vřele doporučuji :)
Tuto knihu rozhodně doporučuji. Není to lehké čtení, ale rozhodně stojí za to. Kateřina Tučková uchopila velmi nepohodlné téma "české viny" bravurně, není to ani sebemrskačství, ani káravé odsuzování. Je to napsáno syrově, tak jak to asi opravdu bylo. Ze čtení jde na člověka smutek a stud z toho, jací lidé (na obou stranách) jsou a zároveň obdiv k lidem co to všechno přetrpěli. Kniha otvírá i řadu dalších nosných témat jako třeba:
- "kdo rozhoduje o mém osudu - já, nebo okolí?",
- "jak naložit s nepřízní osudu - bojovat, zapomenout, vytěsnit, vyplakat, ignorovat, odpustit?",
- "jak naložit se svojí vinou, ať už domnělou, nebo skutečnou",
- "co z toho, co dělám má smysl?, pro koho? pro co? vlastně žiji"
- "vztah matka - dcera, rodič - dítě, výchova",
- "kdo jsem, naše příslušnost k nějaké skupině, udržování tradic".
Všechna témata jsou uchopena velmi citlivě a nutí přemýšlet. Přínosem knihy je právě ten pohled z různých stran a to porovnávání.
Kniha na mne nejvíce zapůsobila právě tím nastolováním dalších otázek.
Doporučuji
Úplně mě mrazilo, jak se lidé, kteři získají převahu a nikdo jim neurčí mantinely dokážou chovat.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Brno ženy pro ženy venkov sudetští Němci vysídlení Němců Němci Češi a Němci vyrovnání se s minulostí
Autorovy další knížky
| 2012 |  Žítkovské bohyně |
| 2022 | Bílá Voda |
| 2009 | Vyhnání Gerty Schnirch |
| 2014 |  Fabrika |
| 2018 | Vitka |
Kniho o dlouho zamlčované části poválečné historie a vině, která často bývá (bohužel) uvalována kolektivně. Na jednu stranu poválečné chování Čechů chápu, ale na druhou stranu, v čem pak byli lepší? Na to je těžko odpovědět. Ani jedno (protektorát ani poválečná léta) jsem si neprožil a jak tedy mohu lidi tehdy žijící soudit? Na obou stranách byli svině a oběti...