Vyhnání Gerty Schnirch
Kateřina Tučková
Noc z 30. na 31. 5. 1945. Gerta Schnirch, matka několikaměsíční dcerky, je jen s osobními věcmi odsunuta společně s ostatními brněnskými Němci směrem na Vídeň. Vyčerpávající pochod skončí v Pohořelicích, kde mnoho vyhnanců podlehne epidemii tyfu a úplavice. Gerta a některé další německé ženy se zachrání při nucených pracích na jižní Moravě, kde setrvají i po ukončení transportů. Po znovuzískání československého občanství se Gerta vrací do Brna, v němž prožívá další bouřlivé události druhé poloviny dvacátého století.... celý text
Přidat komentář
Nevím.Všichni se teď rozplývají nad vyhnáním Němců a co se přitom dělo,jak je ti Češi vyháněli a jak jim ubližovali.Nikdo se ale nezabývá v poslední době tím,proč to bylo.Proč ti tzv.chudáci vyhnali Čechy a vůbec si nezadali s tím,co je popisováno tady v té knize.Prostě dřív se psalo jenom o tom co ti chudáci Češi zkusili a teď se to zase otočilo a chudáci Němci.Pravdu nám ale nikdo nepřizná,bohužel.
Za mě, naprosto úžasná kniha, která bude mít vždy místo v mojí knihovně. Jednak obdivuji inteligenci autorky, která dokázala historická fakta naprosto bravurně zapracovat do knihy, kterou dokáže přečíst i člověk, který historii "moc nemusí" a dále Brno je mojí srdeční záležitostí, takže opravdu děkuji za tuto úžasnou knihu. Tím víc, že nyní žiji v bývalých Sudetech a otázka vystěhování poloněmeckých rodin mě zajímá víc než dříve.
Silná kniha, která mi nedala spát. Poklona autorce, že dokázala napsat takhle zralou knihu v jejím věku. Těžké, smutné, ale mistrovsky napsané.
Můj nejsilnější čtenářský zážitek za posledních pár let. Otevřela pro mě silné téma a nakopla mou maličkost prohrabat se ve spoustě dalsích knih, dobových zápiscích atd.
Hodně otřesné čtení o naší nedávné minulosti a o tom jak člověk trpí za věci za které nemůže,jen proto jakou má národnost a o tom že vysídlení byla pomsta ale do jaké míry oprávněná?Na obou stranách se děly křivdy ,které roztáčely kola pomsty a nenávisti na obyčejných lidech,kteří chtěli jen milovat a pracovat a bylo jim jedno kde
Přiznávám, že jsem spisovatelce po přečtení Žítkovských bohyň nedávala moc šanci a už z principu jsem odmítala si přečíst knihu Vyhnaní Gerty Sch., ale díky kolegyni, která mi knihu půjčila můžu sem teď psát tento komentář...Je to pozoruhodná kniha, kterou by si měl přečíst každý, kdo chce být v obraze, jaká minulost skutečně byla a nejen slepě jít s davem a odmítat to, co se historicky stalo a bylo i bohužel společností akceptováno. Jsem ráda, že někdo dokázal napsat takové téma, o kterém spousta lidí vůbec, ale vůbec nic neví...já se přiznám, že ač mám historii hodně ráda, tak o vyhnání Němců jsem opravdu nic nevěděla. Tuto kapitolu lidských dějin jaksi autoři ve svých učebnic dějepisu pro školy opomněli, a opomněli to i učitelé při hodinách dějepisu. I když to byli právě Němci, kteří zavinili hrůzy druhé světové války, nesmíme zapomenout, že násilí plodí jen násilí...mrzí mě, že jsme se my Češi, zachovali úplně stejně, jako tehdy Němci k nám...Z minulosti se musíme poučit, abychom ji neopakovali...Mělo by se o tomto tématu více mluvit.
Velmi působivá kniha, dokonce tak, že se mi o Gertě několikrát zdálo. Popsané pocity a myšlení osob a vykreslení děje, vše je podáno takovým způsobem, že se vám zdá, jako kdybyste sami byli součástí příběhu. Trochu slabší mi přišla zhruba poslední čtvrtina knihy, která zabírá poměrně velké časové období a vypadá to, že za cenu dostat se dějem až do dnešní doby, obsah poněkud klouže po povrchu. I přes to dávám pět hvězdiček a skláním se před nadanou spisovatelkou. Určitě mám v plánu přečíst si nějaké její další knihy. Již jsem od ní četla Žítkovské bohyně, kde jsem měla trochu problém s jazykem: ne vždy přesné a někdy zase naopak až příliš účelové použití místního nářečí. Ale kdo to až tak dobře nezná, ani to nepostřehne a i tuto knihu určitě mohu doporučit.
Jasně, já vím, že ten příběh je fikce, ale vlastně vůbec nemusí být. Faktem je, že v bledě modrém jej prožily tisíce našich předků, bez ohledu na "kolonku", ve které se narodili. Příběh o tom, jak malý je člověk ve vleku dějin, rozhodnutí mocných (ajaj, furt ještě mě žerou volby), fanatizace a bezmoci. Jak neuvěřitelně může život změnit náhoda, prst, který ukáže o pár centimetrů vedle.
Poklona patří Kateřině Tučkové, která v (na spisovatelku) nízkém věku zpracovává takto obtížná témata velmi vyzrálým způsobem a stylem. Přesto o kousek výš řadím Žítkovské bohyně, které mě víc vzaly za srdce, snad proto, že jejich kraj mám za rohem.
Poslouchala jsem jako audioknihu, a to bylo drobné mínus. Bohužel mi moc neseděl melodramatický přednes Vilmy Cibulkové, dávám přednost civilnějšímu stylu. Nicméně, ať už na papíře nebo v uších - stojí za to si ten příběh nechat vyprávět.
Dávám tři hvězdy, protože ačkoliv druhá polovina byla celkem čtivá, první jsem musela doslova přetrpět. Moc mi nesedl styl psaní a pár gramatických chyb. Příběh jako takový byl zajímavý, dojemný a děsivý.
Krásný silný příběh. Je nepředstavitelné, co si všechno hlavní hrdinka musela prožít. Jsem ráda za tuhle autorku, která dokáže přiblížit pro mě dávnou historii a její styl psaní mě úplně vtahoval do příběhu, kdy jsem měla i pocit, že jsem hnána do Pohořelic nebo pilně pracuji na poli pod Pálavou.
Silný příběh z druhé světové války. Knihu jsem musela několikrát odložit, protože jsem prostě nemohla číst dál. Ale rozhodně doporučuji přečíst, je to moje první kniha od této autorky a dávám pět hvězdiček.
Pro mně, fanouška literatury faktu je tato kniha velké zklamání. Čekal jsem nějaké jiné, méně známé informace o poválečném odsunu Němců z Brna. Kniha je zatím takové spíše romantické vyprávění a svou formou je cíleně napsaná zejména pro čtenářky, tedy ženy. Autorčino vyprávění mně nesedí a přiznám se, že chvílemi jsem mu i nerozuměl. Knihu jsem asi v půlce odložil a nakonec přece jen dočetl. Dějiny už nezměníme a kritizovat jednání našich předků je hodně laciné.
Snad jen doporučím všem čtenářům (čtenářkám), aby se nenechávali jedno straně manipulovat a přečetli si i jiné knihy na toto téma.
K odsunu Němců dodám jen poslední věc. Hodně českých Němců se ještě v době před obsazením Čech a Moravy dopustilo závažných a adekvátně sankcionovaných trestných činů. A to jako příslušníci Československého státu. Tedy poválečné zbavení občanství většiny zejména sudetských Němců a jejich odsun z republiky, tak vlastně desetitisíce z nich zachránily před přísným potrestáním, kterého tito lidé zasluhovali.
Oko za oko, zub za zub vede k slepému a bezzubému světu... vypomáhám si Mahátma Gándhim, protože jeho výrok se mi jak Ariadnina nit vinul hlavou při čtení celé této smutné knížky. Byla jsem na extrémně emocionální příběh připravena, přesto mě uplakal. Válka, to nejsou jenom ztráty na životech a ztráty materiální, ale celoživotní šrámy na duších přeživších. A Gerta, to děvče české matky a německého otce jich měla přehršel : zklamání z lidí, s nimiž se nedokázala sžít - nedokázala zapomenout, zklamání z Boha, přestože nebyla věřící - připustil tolik utrpení a bolesti. Knížka Kateřiny Tučkové - to není jenom popis událostí vyhnání, vybízí nás k přemýšlení o možnostech jednotlivce ovlivnit svůj osud, byť omezených. Může vůbec kolo dějin změnit ? Je to cena za lhostejnost, se kterou pozorujeme zárodky zla v době, kdy ho ještě lze ovlivnit ?
Dívám se do životopisu autorky, kniha vyšla v jejich 29 letech! Skutečně klobouk dolů před touto mladou dámou! Musím říci, že napsala knihu, která mne zasáhla a bylo pro mne těžké ji dočíst. Vždy, když jsem ji odložila, jsem rozdýchávala to, co jsem přečetla a ani se mi nechtělo pokračovat z obavy dalšího děje. Sama neuznávám princip kolektivní viny a tato kniha na motivy skutečných události mne navíc utvrdila v tom, že čeho se v životě opravdu bojím, je zfanatizovaná lůza!
Hodnotím průměrně. Miluji knihy z období druhé světové války, proto tohle už pro mě byl trochu odskok. Kniha se mi líbila, ale na druhou stranu unešená jsem nebyla.
Krásná knížka, která se dotýká tématu, které i po tolika letech může budit vášně. Nemohu nikoho soudit, v té době jsem nežila. Přesto se mi pochod a Brna do Pohořelic zdá opravdu otřesný, stejně tak chování lidí k někomu, vedle koho léta bez problémů žili. Gerta prožila život, který v ní zahubil i poslední jiskřičku, kdy doufala v nějaké štěstí. Je to smutná a bolestná kniha, ale otevírá témata, která by neměla zůstat hluchá. Oceňuji jakou práci s napsáním této knihy musela paní Tučková mít.
Moje druhá přečtená kniha od Kateřiny Tučkové a opět chci autorce zatleskat za tento úžasný počin. Téma velmi silné a pro mě mnoho nových informací. Netušila jsem, že se takové hrůzy děly. Autorku řadím mezi mé oblíbené a knihu mezi poklady své knihovny.
O povalecnem odsunu německych obyvatel z Brna a jejich dalším osudu jsem až do teď nic nevěděla, proto velmi oceňuji dane téma, podané strhujícím příběhem Gerty Schnirch a dalších žen. Vykreslení samotného odsunu, života v Perné a následně opět v Brně mě pohltil, a nuti mě k zamyšlení nad tolik odlisnym postojem k životu a všemu prozitemu Gerty a Barbory.
Je to někde na pomezí mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami, nemůžu se úplně rozhodnout. Určitě je to kniha velmi působivá, literární styl Kateřiny Tučkové mám velmi ráda, přesto některé pasáže byly snad velmi rozvleklé a relativně krátký text jsem četla celý týden. Nicméně nelituji ani vteřiny, kterou jsem nad Vyhnáním Gerty Schnirch strávila. Otázkou však také zůstává, nakolik se autorka opírala o doložená fakta.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Brno ženy pro ženy venkov sudetští Němci vysídlení Němců Němci Češi a Němci vyrovnání se s minulostí
Autorovy další knížky
2012 | Žítkovské bohyně |
2022 | Bílá Voda |
2009 | Vyhnání Gerty Schnirch |
2014 | Fabrika |
2018 | Vitka |
Uf, silná kniha. Četla se sama, tak lehce a zároveň hrozně těžce. Líbilo se mi, že byla chvílemi z jiných úhlů pohledu, jiných postav v knize. Opravdu čtivý příběh malé dívky Gerty, který končí... A já nebudu nic prozrazovat. Přečtěte si jí, ode mě doporučení.