Vyhnání Gerty Schnirch
Kateřina Tučková
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29103/bmid_vyhnani-gerty-schnirch-SiS-29103.jpg
4
4328
4328
Noc z 30. na 31. 5. 1945. Gerta Schnirch, matka několikaměsíční dcerky, je jen s osobními věcmi odsunuta společně s ostatními brněnskými Němci směrem na Vídeň. Vyčerpávající pochod skončí v Pohořelicích, kde mnoho vyhnanců podlehne epidemii tyfu a úplavice. Gerta a některé další německé ženy se zachrání při nucených pracích na jižní Moravě, kde setrvají i po ukončení transportů. Po znovuzískání československého občanství se Gerta vrací do Brna, v němž prožívá další bouřlivé události druhé poloviny dvacátého století.... celý text
Přidat komentář
Má poslední kniha od Tučkové, kterou jsem četl. Ano, já vím, je to její prvotina... Zároveň věřím, že nyní by to napsala trošku jinak a možná by se více i zaobírala reáliemi. Nicméně za mě jedinečný skvost současné české literatury! Krásně popsaný příběh, poutavý děj, čte se to samo...
Pokud znáte Brno, jižní Moravu nebo tam dokonce bydlíte a nevěděli jste o odsunu Němců, tak doporučuju přečíst. Sám když teď jdu například přes Dominikánské náměstí v Brně, kdysi "Rathausplatz" a představím si na radnici Beneše, který je pro odsun nevinných Němců pryč z Brna, tak mně běhá mráz po zádech.
Jediné co mě na knížce možná mrzí jsou zbytečné dlouhé nezajímavé pasáže o osudu jiných postav, které v ději nehrály úplnou roli. I tak ale pět z pěti. :)
(SPOILER)
Podle mě celkem dobře napsaná kniha o (alespoň do doby 1. vydání) méně literárně zpracované kapitole našich dějin. Ani k jedné postavě jsem si za celou dobu nevytvořila žádný hlubší vztah, brala jsem je spíš jako "nositele" dějin, i když ne v tom slova smyslu, že by to byly jen "figurky". Spíš takové "archetypy" své generace - Gerta se "omluvy" nedožila, po válce spěchala s tím, aby vše vytěsnila (ale režim jí to jaksi neumožnil), Barbora byla věčně nespokojená a spíš chtěla "zapomenout" a dělat, že se vlastně nic neděje a že se jí to netýká. Třetí generace Blaničky se jala situaci řešit po svém - povzbuzeni svobodou projevu se k tématu odsunu vrací a chtějí ho oživit, očistit od nánosů, nezapomenout. Ani jedna generace však ve svém snažení tak úplně neuspěje. V závěru jsem cítila trochu marnost...
Líbilo se mi, že se vypravěč neomezil jen na tento trojlístek a nechal po válce žít i další postavy a postupně připomínal i jejich příběhy. Románu to dodává na jakési "živosti", uvěřitelnosti. Určitě doporučuju přečíst.
Poslouchala jsem audio...
Nejsem si jistá, že by mně kniha bavila číst. I takhle jsem se dost ztrácela v ději. Nevím no. Určitě silné téma. Ale to, že spoustu čtenářů rozsekala, se u mě nestalo. Vůbec mě to nevtáhlo, hodně jsem se vracela, a kdyby knihu nečetla paní Cibulková, tak to možná nedoposlouchám. Na druhou stranu jsem ráda, že jsem se dozvěděla něco, o čem jsem dosud mnoho nevěděla.
Ale to, kolik toho Gerta za svůj život prožila a jak se jí dotklo snad všechno od války až do roku 1989, tak to mi Silně připomínalo Stoletého staříka. Podobně neuvěřitelné.
Knihu jsem poslouchala namluvenou paní Cibulkovou, a její přednes můj dojem z knihy pozvedl výše.
Asi nikdo z nás si nedokáže představit dobu za války, ...co lidi museli snášet v bídě, strachu a hladu. I samotní Němci to neměli lehké. A proto cením tento příběh "z druhé strany mince". Autorka mě velmi překvapila stylem psaní, ke kterému jsem se v průběhu čtení docela přizpůsobila a lehce jsem si dokázala všechno představit. Asi jako kupříkladu nejvíc první část knihy, která ve mě vyvolávala velké emoce a převážně smutek. Knihu mám zapůjčenou a doporučenou od příbuzné. V mém případě bych po knize normálně nesáhla. Proto jsem mile překvapena a mohu také doporučit. #ctenarskavyzva2023
" Z pravěku"
Nádherný a tragický příběh v jednom. Nejdřív jsem si nebyla jistá jak knihu hodnotit je to přeci jen dávno, co jsem příběh o odsunu Němců četla. Z pohledu Gerty jako matky malé dcery bych napsala tohle : cesta byla velmi náročná, mnoho lidí - matek jako já- cestou zemřelo na tyfus a další choroby. Jsem ale moc ráda, že jsem vše přežila ve zdraví, i když to nebylo vůbec jednoduché.
Snad můj výstižný komentář stačil.
Velice silná kniha. Narozdíl od Žítkovských bohyní jsem ji nedokázal přečíst na jeden zátah a musel ji několikrát odložit. Zážitek ze čtení byl umocněn tím, že jsem se k Brnu přistěhoval a ta popisovaná místa znám.
Pokud potřebujete srazit hřebínek a pocit hrdosti k češství, tak tuto knihu jednoznačně doporučuji. Svět prostě není černobílý a tako kniha to krásně ilustruje.
Paní Tučková prostě umí. A tahle knížka je pro mě to nejlepší, co jsem od ní zatím četla. Je hrozné, představit si, jakou bolest a trápení museli lidé prožívat nejen v období válečném, ale i po něm.
Silný emocionální příběh s hořkým koncem, který se dotkne každého čtenáře. Při čtení knihy naskakuje člověku husí kůže. Je až neuvěřitelné, jaké zlo, nenávist, zášť přináší válka. Útrapy a nezměrnou bolest, kterou prožívali Češi v době války, se po válce obrátila proti lidem s německou národností. Smutné na tom je, že v mnoha případech byli postiženi nevinni lidé - děti, ženy a staří. Při odsunu hodně lidí zemřelo a ti, co přežili, byli touto zkušeností poznamenáni celý život. Nejhorší bylo, že v některých případech situaci po válce uchopili lidé, kteří byli někde během války zalezlí, udavači, bez svědomí se sadistickými sklony si hojili své ego na bezmocných. Válka je největší zlo, které si lidstvo vzájemně připravuje a je třeba o tom psát.
Kniha se zabývá tématikou násilného odsunu Němců z našeho území po skončení druhé světové války. Doba byla komplikovaná v každém svém ohledu, trauma českých obyvatel a jejich frustrace z předchozích let se dramaticky podepsala na jejich psychickém stavu. Ne jinak tomu ale bylo u českých Němců, kteří s námi sdíleli jeden prostor a ten samý svět. Krutost druhé světové války i ideologie samotná vytvořily kolektivní vinu, která se na chování Čechů odrazila. Spekulovat o vztahu příčiny a následku je ale nesmysl. Nelze omlouvat trestný čin jiným trestným činem, pochopení v sobě ale hledat můžeme. Příběh se zaměřuje na konkrétní skupinu brněnských Němců, kteří jsou odsunuti do Vídně. Kniha popisuje traumatickou a vyčerpávající cestu, krutost a frustraci lidí i psychický stav jednotlivce v krizové situaci. Místy se nečte lehce a několikrát mě přepadl vztek, vztek na lidské bytosti a zrůdy, které v sobě máme. Smutek z toho, že historie se opakuje neustále a nic a nikdo nám nezaručí, že tyhle odporné události se znovu nestanou. Každý jedinec v sobě má největší světlo tohoto světa stejně, jako největší tmu.
Emoce.Šílenství.Bezpráví.Bezmoc.Spravedlnost.Zmar.Smutek.Žal.Smrt.
Na okamžik si to představit.Ztotožnit.Pochopit.
Složitost doby.Ti poražení.Kolektivní vina.Oko za oko.Vlastenci zalezlí.Největší bojovnící za práva.Lynčující dav posedlý psychozou-mstít se.Za každou cenu.Zadostiučinění.Charakter doby.
Není se čemu divit.Temná doba.Umírání a strastí.Jde to vůbec ? Dostat se do myslí dnes nežijících ?
To když se dostane práv obyčejným lidem.Lidové soudy.Patolízalové.Chlouba čistoty mravů.Kšeftující vlastenci.
Fašisti,fanatici,kolaboranti.Náckové.
Převlékači kabátů.Osvoboditelé vlasti.Rudí.Donašeči.Přisluhovači.Ovádi.
Jací by jsme byli my ? Je tak těžké zůstat obyčejným.Co bychom dělali na jejich místě ? Vždyt soudit je tak snadné ...
Zlá doba.My nezažili.Nepředstavitelné věci.Nemusíme být historikem ani politologem,abychom pochopili.Těžko jen těžko křičet z teplíčka domova současnosti.
Tím si prošli.To zažívali.Osudy.Nenaplněné.Na věky poznamenané.Nejen fyzicky,duševně a co člověk.Rozpolcené vztahy.Vazby k druhým.Nenávist.Strach.
Obavy z budoucnosti.A když už si lidi myslí,že nemůže být hůř.Ale ono může.
Především.A o ty lidi jde.Jsou vždy,až na prvním místě.Tak jako tak to stejně odserou.
A co ti nevinní ? Neviní ? Ti jsou snad jen andělé !
Zmar.Bolest.Zášt.Bezmoc.Tísen.Zloba.
Tahle Katčina knížka tohle vyprávění o truchlivé neveselé zlé době naplnuje měrou vrchovatou.To mi stačí při mé inteligenci.
Jo voni lidi dokážou být i svině.
Stačí mě přečíst půlku.Je jasné,co si lidi dokáží dělat navzájem.
Nikdo se tu neospravedlnuje,nezástává němců.Pohled z druhé strany.
Rozpětí od čtyřicátých let až k současnosti je důmyslným mementem.
Občas je nutné číst pozorně.Lecos může uniknout ve vztazích nepřeberných osob.Roztaženost tu má své důvody.Komlexně to do sebe náramně zapadá.Rozmáchlé přes epochy našich novodobých dějin působí působivě.
Uvědomit si a snažit se aspon trochu pochopit.Činy a důsledky.Dá se vůbec ? Generační rozkol.Rozpolcené duše.Nenaplněné životy.Zkažené nenavratné životy.
Jak někomu vysvětlit,něco,když to sám nezažil.Nepřísluší se kritizovat.Jak ožehavé do dnešních dní.
Najdou se popírači.Je to jejich úděl.Ono to takové nebylo: je to přehnané,nadsazené,ohýbá se historie.Modní záležitost,nebo snad poplatné době.Na druhou stranu,co není poplatné.Vždy tam bude nějaký rozpor.Z obou stran.
Co mi dala ? Knížka čtyřsetstránková ? Ponaučení ?
Hlavně,že tohle nechceme jistě nikdo zažít.Žijeme ted a máme se nevýslovně vlastně fajn.A jak dlouho to bude trvat ?
Ti nad nami a tím nemyslím zrovna andělíčky.Ti se o nás postarají aneb: historie se neustále opakuje.
At žijí vítězové !
Každý národ má nějaký ten škraloup.
Svinstvo zůstane svinstvem.Hovno stejně zůstane sračkou.
Tak se neumaž
Letos jsem dohnala svůj obrovský rest - přečetla jsem Vyhnání Gerty Schnirch od Kateřiny Tučkové.
Bylo to opět silné a emotivní čtení… Postavy mi přirostly k srdci a přála jsem jim alespoň kapku štěstí v té hrůze, kterou zažívaly.
Autorka píše skvěle! Pořád u mě vedou sice Žitkovské bohyně, ale její tvorbu má prostě smysl sledovat a číst.
První část knihy byla asi nejsilnější, pak se děj místy trochu táhnul. Stejně jako ostatní knihy, i tato musela dát autorce neskutečné množství práce a času nad poctivými rešeršemi.
(SPOILER)
Po Žítkovských bohyních jsem mileráda sáhla po druhém titulu Kateřiny Tučkové. Věděla jsem, že námět knihy je vážný, že to nebude žádné oddychové čtení. A opravdu nebylo. Nejvíce na mě zapůsobila první třetina knížky a pak její závěr.
Při čtení popisu násilného vyhnání německých obyvatel z Brna očima Gerty jsem se bezděčně mračila a v mých představách mi naskakovaly až neskutečně kruté 'obrázky'. Asi naštěstí pro mě děj zvolnil, když Gerta nebyla v přímém ohrožení a život se jí více méně stabilizoval.
Předem jsem neřešila, kam až se děj rozvine, ale že knížka shrne více než padesát let jejího života a skončí jejím koncem jsem nečekala. Ale když o tom teďka přemýšlím, jak jinak by skončila.
To co se stalo nejde odestát !
Jen je třeba to neustále připomínat , neboť pouze ten , kdo zná historii svou a svého národa , vyhne se opakování chyb svých a svých předků . (Alespoň ti trochu moudřejší...)
Výborně napsaná jedna z kapitol našeho národa . Přečteno jedním dechem . Doporučuji .
Sám jsem psal závěrečnou práci na téma "vysídlení" Němců (vyhnání ani odsun nejsou přesné výrazy, rád používám termín "vysídlení" Adriana Portmanna, kterého považuji spolu s Tomášem Staňkem za největší kapacity pro danou problematiku), proto jsem byl zvědavý, jak autorka téma uchopí. No, uchopila ho s jasně vyhraněným názorem, jenom přesně z opačné strany spektra (Hubert Šenk to vážně nezachrání). Škoda. Mizí tím polemika a nastupuje fáze předchystání názorů. I když to naštěstí není vůbec tak zlé.
"Divoký odsun" byl zlo nad zla, ale byl vskutku nějakým způsobem vyhnutelný? Češi rádi odpoví: "A co Lidice..." A jsme opět ve slepé uličce. Já vám nevím, tohle bych si nikdy netroufal posuzovat. Nu ale k samotnému dílu a tomu, co mě nějakým způsobem oslovilo. Vyhnání Gerty Snirch chce rozhodně šokovat. O tom není potřeba vést diskuse, první, řekněme třetina knihy, je solidní koncentrace hnusu. Je to jasný záměr, jak si čtenáře navést, kam je třeba. Pochopitelně. Jsem rád, že do toho tématu někdo šlápnul, ale ta jednostrannost mě lehce zlobí. Jenže chápeme se... s více úhly pohledu by to zase nemělo ten kýžený efekt. Za první půlku jsem chtěl ohodnotit 3***, druhá půlka však byla lepší, tam už se dostáváme i k marasmu socialismu s lidskou tváří, a to je dnes důležité pomalu ještě víc.
Ale jednu věc si neodpustím. Beneš mi připadá jako tragická figurka českých dějin (zrovna tak jako Hácha). A co dělal po válce je VELMI rozporuplné. Autorka nechá svoji hlavní postavu promluvit (myslet), že Beneš je "tupec", protože to s Mnichovem "prosral a odjel si sám do exilu". To chápu jako velmi zkreslené vnímání. Takové Gerta samozřejmě mít může, ale když s ní celou dobu soucítíme a ona pak pronáší
historické soudy, je čtenář zpracováván zrovna tak, jako ono těsto, které hněte dle autorčiných slov Beneš z tehdejších Čechů. Já bych si možnou genocidu národa na triko taky vzít nechtěl. Čili "předválečného" Beneše nemůžu takto kategoricky historicky ohodnotit. S tím poválečným už je to jinak. Dejme 4**** ale,... ;-)
Velmi silný příběh, ze které ho mrazí. I to je ale část historie, na kterou bychom neměli zapomínat. Díky knížce jsem i lépe poznala Brno, ve kterém už několik let žiji.
Zajímavý příběh plný informací, které běžně člověk neslyší. Tak trošku pohled z druhé strany ať se nám to líbí nebo ne. První dvě třetiny mi utíkaly rychleji, ale i tak se četlo velmi dobře.
Čerstvě po dočtení ve mně rezonuje celý ten šílený kolotoč nejen jednoho života, života ve strachu cokoliv chtít, protože zlovůlí vám to mohou kdykoliv vzít, ale i těch historických událostí. Hrůz, kdy život člověka, jednotlivce, byl nepodstatný a závisel na náhodě, na tom, kdo, kdy a jestli na koho ukáže prstem.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Brno ženy pro ženy venkov sudetští Němci vysídlení Němců Němci Češi a Němci vyrovnání se s minulostí
Autorovy další knížky
| 2012 |  Žítkovské bohyně |
| 2022 | Bílá Voda |
| 2009 | Vyhnání Gerty Schnirch |
| 2014 |  Fabrika |
| 2018 | Vitka |
Za mě nejlepší kniha od Tučkové. Napnutá jsem byla od začátku do konce. Samozřejmě celou dobu mi bylo úzko a šoufl. Vždycky po dočtení knížky s tímto tématem nechápu, proč? Proč jsou prostě lidi tak zlí. No a klasicky jsem zhnusená z nacistů a komunistů.