Vyhnání Gerty Schnirch
Kateřina Tučková
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/533982/bmid_vyhnani-gerty-schnirch-65ec48f3db159.jpg
4
4365
4365
Byla rodilá Brňačka než začalo být důležité, jestli má víc české nebo německé krve. Příběh děvčete „dvojí krve“ začíná nevinně na hodinách kreslení s kamarádkou Janinkou a s příchodem nacismu potemňuje stejně jako postava násilnického otce, jemuž nástup fašismu vlije energii do žil. Neblahé následky nese Gerta ještě před koncem války, který je pro ni začátkem nového pekla. Uplatňování principu kolektivní viny na těch, kteří byli po ruce, se v sugestivním líčení pohořelického pochodu smrti, jímž vygradoval divoký odsun Němců z Brna, doslova zhmotňuje před očima. I přes hrůzné zážitky se však Gerta rozhodne Československo, jež považuje za svůj domov, neopustit. Dočasný azyl nachází ve vsi Perná pod Pálavskými vrchy, odkud ji nakonec vyžene násilná kolektivizace a noví usedlíci, kteří k nedávno nabyté půdě ani krajině nemají žádný vztah.... celý text
Přidat komentář
Kniha se mi moc líbila - přiměla mě k hlubšímu zamyšlení nad otázkou viny (především té kolektivní), pořád ještě se k ní vracím. Vzhledem k tomu, že znám místa, kam je příběh zasazen, a mentalitu lidí v těch místech žijících, bylo to čtení o to poutavější.
Tak málem jsem i já napsala nedočteno. Nakonec jsem knihu dočetla, ale jsem z ní dost na rozpacích. Zkusím ještě Žítkovské bohyně a pokud ani tahle kniha nic, od autorky odstupuji.
Nějak jsem se s tou knihou neuměla 'sžít'.
Myslím, že tohle dílo je úžasným pohledem na celou dlouhou historii našeho národa. Takových pohledů je v naší literatuře málo. Moc se mi líbí, že drastické pasáže jsou popsány spíše tak nějak v náznacích, ale možná o to více působí. Postava hlavní hrdinky je vykreslena až do konce v průběhu historických změn a pro mě přináší možnost pochopit část dějin, kterou jsem sice nezažila, ale dle mého názoru, je velmi důležitá.
Naprosto souhlasím s názorem Trissi - sakra, vždyť ten odsun ty zbylé Němce de facto opravdu chránil- a to co se dělo s Židy a s politickými vězni v nacistických lágrech ? Už jsem to kdesi psala, ale stalo se snad odsunutým Němcům, že by jim brali- co brali- rvali děti z náručí matek a strkal je někdo do šílených baráků, kde je ostříhali, vysvlékli a nechali trpět? Zastal se snad někdo z "ubohých " odsunuvších německých občanů někdy nějakého Žida, který šel do transportu? Tak co čekali? Kateřina Tučková píše "čtivě", její knihy hodnotím dobře, ale tohle fakt nejde hodnotit.
Tohle je opravdu důležitá kniha. Její nejsilnější stránkou je uvěřitelnost: autorka nepřehání, nefabuluje, nepřikrášluje, zbytečně nedramatizuje. Vše, co se na těch čtyřech stech stranách odehrává, se klidně mohlo stát - a pravděpodobně v mnoha obměnách i stalo. Tučková se dokonce vyhýbá zdůrazňování a blízkému popisu těch největších nechutností, které se v době odsunu děly, všímá si jich jen prostřednictvím několika vzpomínkových vět nemluvného staříka. Opravdu nikdo ji tak nemůže nařknout z nějakého přehánění. Autentičnosti pak ještě dodává navrch závěrečné střídání úhlu pohledu na hlavní hrdinku od dalších postav příběhu. Stává se z toho téměř několikagenerační kronika "celého krásnéhé dvacátého století," jak zpívá Jarek Nohavica. Kdyby nebyl pojem "povinná četba" tak zprofanovaný, také bych volal po zařazení této knihy.
Silný příběh, ze kterého mi bylo až (z rodinných důvodů) špatně, proto nemohu hodnotit hvězdičky.., ALE waaaaw- tak kràsně napsáno! Miluju metafory, připadám si pak strašně chytrá, že to chápu:-)) Smekám před autorkou.
Vyhnání Gerty Schnirch je po všech stránkách silným příběhem, odehrávajícím se ve velmi těžké době, pro Českou republiku dodnes trochu stigmatizované. První polovina vyprávění žije svým vlastním příběhem, událost zde střídá událost a příběh plyne svižně kupředu. Druhá polovina zpomaluje, ale poodhaluje mnohem víc ze života ostatních postav a Barbory, dcery Gerty. Ta celou knihu ukončí skutečně silným monologem o své mamince. Nutno poznamenat, že právě těchto několik vět patří (alespoň tedy pro mě) k tomu nejlepšímu z celé knihy.
Jsem ráda, že se mi tato kniha dostala do ruky, to jsme se opravdu ve škole neučily.
V určité chvíli se stane z člověka zvěř. Mám z toho depresi, ale těším se, co dalšího Kateřina Tučková napíše.
Kdyby se celá kniha odvíjela v tom duchu, co cca první 1/3, tak bych to nevydržela, jak zle mi z ní bylo. To znamená, že je výborně napsaná. Zbytek už je volnější, ale pořád je dobrá.
Silný příběh, který ukazuje, že pomsta nikdy nepřinese zadostiučinění, a že násilí plodí jen násilí. Je mi z této části naší historie nevolno. Ale nechci nikoho soudit, protože nevím, jak bych se sama v dané situaci zachovala. Obecně čtu velmi nerada knihy z období novodobých válek a z období komunismu, protože zvěrstva v nich napáchaná jsou ještě nějak blízko a živá a nedělá mi to dobře. Takže mě velice překvapilo, že ač tato kniha byla plná zla, tak se mě moc nedotýkalo. Což pro mne není výtka, ale velký klad, mohla jsem se ponořit do příběhu a necítit se špatně.
Pokud bych srovnávala, tak čtivější pro mne byly Žítkovské bohyně. Oslovilo mě víc téma, cítila jsem v knize tajemství, energii, měla větší spád. Něco se odkrývalo a já musela být plně s tím, jinak by mi to uteklo. Ve Vyhnání bylo vše řečeno, v Bohyních musel člověk více hledat mezi řádky.
Dalsi dobra kniha co jsem od autorky cetla. Precetla jsem spoustu knih o valce a holocaustu, ale co bylo potom jako Benesovy dekrety atd.. O tom jsem nikdy necetla a popravde se v tom moc neorientovala a tato kniha mi v tom udelala jasno. Nejsem na strane nemcu, ale to co bylo po valce, jak se cesi zacali mstit o co byli lepsi nez nemci?? cesi delali hrozne veci jako nemci a take jim bylo jedno jestli jsou vinni nebo nevinni. Jednou to byli nemci a hotovo jako pro nacisty to byli jednou zidi a hotovo...
Kniha mne příliš neupoutala, ani stylem ani příběhem. Němci se vraceli do svého Reichu a mnoho lidí, Čechů, kteří kvůli nim před válkou museli utéci, před okupanty a jejich sudetskými příznivci, se mohlo vrátit do svých domovů. Možná by se těm, kteří si nyní nesmyslně sypou popel na hlavu skutečně zamlouvalo, kdyby se podařil jejich úmysl a Sudety by získali plnou autonomii, o čemž se reálně uvažovalo! A zbylo by české torzo, jež by postupně zaniklo. Popel na hlavu si nesypu, odsun byl v mých očích spravedlivým vyústěním.
Chytrolíni, ohánějící se "kolektivní vinou Čechů" za odsun Němců, nechť si tedy uvědomí kolektivní vinu německou. Politika německého obyvatelstva Sudet podporovala Hitlerovu politiku holocaustu.
Nehodnotím, nedočetla jsem.
Jsou momenty, kdy se stydím za náš národ. Jeden z nich byl při čtení tohoto strhujícího příběhu. O tématu odsunu Němců a kolektivní vině by se mělo mluvit a psát mnohem častěji, stejně jako tomu je s holocaustem. Odsun je ještě neustále velké tabu.
Já českou literaturu záměrně ignoruji, ale u této autorky dělám výjimku. Příběh je strhující, nikdy by mě nenapadlo, že to takového chování byli lidé schopni. Po dlouhé době mě kniha a její příběh donutil ukápnout slzu na veřejnosti. Jedinou výtku bych měla, pro mě je opravdu špatně stravitelné prokládání češtiny s němčinou bez žádného překladu nebo poznámky, to mi dost stěžovalo čtení a někdy jsem dokonce ztrácela úplně.
ze začátku jsem si musela trochu zvyknout na styl psaní, ale potom už to šlo samo.
hrozné věci, a potom ta generační propast. kdo nezažil, nepochopí, některé věci jsou zkrátka nepřenositelné
Skvěle napsaná kniha a velmi silný příběh. Opravdu by se měla stát povinnou školní četbou. Díky historické přesnosti má člověk opravdu pocit, že se ocitl v dávném Brně. Čtení jsem si moc užila, autorka krásně pracuje s českým jazykem.
Naprosto úžasná knížka, která by neměla zapadnout (minimálně ve školní výuce). Když jsem přemýšlela nad tím, co jsem se dozvěděla o Odsunu ve škole (základní, potažmo střední), nevzpomněla jsem si na žádný dojem. Protože se jedná o hodně velkou šmouhu na naší historii, určitě by se z toho nemělo dělat tabu téma, ale naopak tento šrám podrobit důsledné sebereflexi... A tahle knížka by v tom mohla pomoci...
Autorku obdivuji za to, že se odvážila píchnout do vosího hnízda a připomněla všem, za co je taky náš národ zodpovědný. Navíc donutila čtenáře zaujmout k takové látce stanovisko, což není úplně jednoduchá věc. I ve mně se to během čtení takřka celou dobu doslova "pralo". Pocit zhnusení z lidí, beznaděj, lítosti, zlost. Člověk se vžívá do rolí lidí na obou stranách barikády... Úžasné, když knížka s člověkem dovede "zamávat" :)
Další plusové body přičítám Kateřině Tučkové za to, že se zde snaží o historickou přesnost (to předvedla i v Žítkovských bohyních), kterou kombinuje s beletristickým rozměrem :)
Že se děj odehrává na mně dobře známých a blízkých místech, to už je jen třešinka na dortu.
Moc se těším na další díla od Káti :D
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Brno ženy pro ženy venkov sudetští Němci vysídlení Němců Němci Češi a Němci vyrovnání se s minulostíAutorovy další knížky
| 2012 |  Žítkovské bohyně |
| 2022 | Bílá Voda |
| 2009 | Vyhnání Gerty Schnirch |
| 2014 |  Fabrika |
| 2018 | Vitka |
Velmi dobře popsané období, které bych opravdu nechtěla zažít - ani na straně českých ani na straně německých obyvatel. Zlá doba a my jen na všechno nadáváme a nevážíme si toho, že si dnes můžeme dělat, co je nám libo !!!!
Obdivuji mládí spisovatelky, obdivuji, že se dala na tak těžké a složité téma, ale zhostila se úkolu velmi dobře.