Vyhnání Gerty Schnirch
Kateřina Tučková
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/533982/bmid_vyhnani-gerty-schnirch-65ec48f3db159.jpg
4
4380
4380
Byla rodilá Brňačka než začalo být důležité, jestli má víc české nebo německé krve. Příběh děvčete „dvojí krve“ začíná nevinně na hodinách kreslení s kamarádkou Janinkou a s příchodem nacismu potemňuje stejně jako postava násilnického otce, jemuž nástup fašismu vlije energii do žil. Neblahé následky nese Gerta ještě před koncem války, který je pro ni začátkem nového pekla. Uplatňování principu kolektivní viny na těch, kteří byli po ruce, se v sugestivním líčení pohořelického pochodu smrti, jímž vygradoval divoký odsun Němců z Brna, doslova zhmotňuje před očima. I přes hrůzné zážitky se však Gerta rozhodne Československo, jež považuje za svůj domov, neopustit. Dočasný azyl nachází ve vsi Perná pod Pálavskými vrchy, odkud ji nakonec vyžene násilná kolektivizace a noví usedlíci, kteří k nedávno nabyté půdě ani krajině nemají žádný vztah.... celý text
Přidat komentář
Na tuto knihu jsem se hodně těšila a bohužel, musím říct, že mě trochu zklamala. Příběh jako takový, je pěkný a zajímavý. Na začátku knihy, kde je popisován pochod z Brna, jsem měla ztažený žaludek nad tím, čeho všeho jsou lidi schopni. Krutost, která se tam objevuje, je děsivá a neumím si představit, být na jejich místě a přežít se zdravím rozumem. Jaké bezpráví a bezmoc musely tyto ženy prožít a jejich život byl neutěšený až do konce. Jako vždy zůstali nepotrestáni ti, co nejvíc škodili a ještě si polepšili.
Co mi nevyhovovalo, byl styl, jakým je kniha psaná. Trochu zmateně nebo jak to říci. Děj občas přeskakoval a vracel se. Vždy mě nějakou událostí šokovala a to bez přípravy, že jsem si kolikrát musela odstavec či větu přečíst znovu, jestli jsem to dobře pochopila. Nějaké události nevyjasněné nebo naopak moc zdlouhavé.
Celkevě se mi kniha líbila, ale Žítkovské bohyně byly lepší. Časem jí dám ještě jednou a uvidíme, jak to půjde, když už vím, co čekat. Doporučit jí rozhodně můžu neb je to silný příběh. Dávám 4 a půl hvězdy.
Vyhnání G.S. je příběh českoněmecké ženy a matky, která po 2. svět. válce nebyla žádoucí jak na českém, tak na německém území. Je to příběh smutného osudu a nenaplněného života. Popravdě, v úvodu četbu občas rušily nejasné návaznosti kapitol, jiné pasáže knihy byly zase zdlouhavé. Některé kapitoly jsou však natolik výjimečné, věrné a krásně napsané, že bez delších úvah hodnotím plným počtem bodů.
Nejsem zvyklá číst historickou beletrii, protože u ní pořád musím přemýšlet, co všechno je podle skutečnosti a co si autor přimyslel. Během prvních stránek této knihy jsem si nebyla jistá, jestli ji kvůli tomu vůbec dočtu, ale díky autorčinu stylu psaní se mi to lehce podařilo. Soustředila jsem se na příběh a Gertu a nechala pátrání po autenticitě stranou. I když mi pořád není u některých hrozných scén jasné, jestli si je autorka vymyslela (mohla by to vůbec lidská fantazie vymyslet?) nebo jestli se o tom dočetla v pramenech (v jakých, když nebylo v ničím zájmu, aby se zběsilé násilnosti evidovaly?). To ale nic nemění na skutečnosti, že kniha je napsána dobře srozumitelným, lehce čitelným stylem, který by určitě zvládla i současná mládež - a bylo by vhodné, aby se mladí lidé k této knize třeba ve škole dostali a měli o problematice povědomí. Kolektivní vina je hrozná věc - zde navíc popsána z opačné strany, než jsme my Češi zvyklí slýchat. Je to zvláštně nešťastný příběh nešťastné osoby. S Gertou čtenář sympatizuje až do konce, ať už je Němka nebo ne. Zaskočilo mě, v jaké době příběh skončil, s tím jsem vůbec nepočítala. Knihu doporučuji všem, kteří si stěžují, jak se máme dneska špatně a jak je to v ČR hrozné. Třeba pak uvidí ten luxus, který máme kolem sebe.
Poválečné drama, vesnický román i plynutí dnů za doby socialismu v Čechách. Čtenář má možnost pocítit opakované vlny zvratů v československých dějinách 20. století očima české brněnské Němky... Zdálo by se, že čas zub křivd 2. světové války ohlodal... Jak je to ale stále aktuální téma v době, kdy se při prezidentské volbě (2013) vytáhnou protiněmecké zbraně a uši Čechů tomu rádoby patriotismu naslouchají... A přitom jsme národ rouhačů svých tradic a země...
Osobně mě nejvíc bavila část dění v Perné... To se dělo věcí... Jsem ale rád, že ani jednu z dob příběhu jsem nemusel zažít...
Velmi ožehavé téma, které si troufla a pro mě velmi zdařile, zpracovat Kateřina Tučková do románové podoby. Je velmi těžké, hlavně pro generaci narozenou před válkou, uznat, že i Češi po válce páchali zločiny v podobě kolektivního odsouzení německého obyvatelstva. Po pár rozhovorech se staršími lidmi to dokážu pochopit. Lid tu za protektorátu velmi trpěl a ta chuť po odplatě a pomstě semlela i mnoho nevinných, kterých určitě bylo desítky tisíc (pokud se deklaruje, že na území ČSR žilo až 3 mil. lidí s německým občanstvím).
V knize se mi také líbilo to, že některé kapitoly jsou psány i z pohledů dalších hlavních hrdinů, kteří v příběhu vystupují. Troufám si tvrdit, že tato kniha bude časem zařazena mezi klenoty české literatury 21. století.
Myslím, že Žítkovské bohyně se mi líbily víc. ale myslím, že je to tím, že kniha od jedne autorky/autora, kterou čtete jako první je vždycky nejlepší.
Po nadšení ze Žítkovských bohyní jsem byla na prvotinu stejné autorky hodně zvědavá. Těžká, velmi těžká kniha, silná, emotivní, temnější než Bohyně. Jenže jaká jiná může být, když příběh sleduje poválečný osud Brňanky s matkou Češkou a otcem zapáleným nacistou. Odsun z Brna a všechny hrůzy s ním spojené, komunisti, normalizace.......Téma kolektivní viny, odpouštění na obou stranách.
U některých kapitol jsem musela hodně zhluboka dýchat a raději si vše nepředstavovat do detailů. Je to kniha, kterou dlouho nedostanu z hlavy.
"A když se Gerta sklonila nad Barborou, aby se podívala na ten hluboký detský spánek, uvědomila si, že nic nedokáže, ničemu se nevzepře. Že nevidí budoucnost. Že vidí jen stěny pokoje, ve kterém teď sedí na rohu postele, že stratila veškerou sílu. Troska vděčná za vlídné slovo těch, kterým teď patří. Ona i s Barborou. A co je nejhorší, díkybohu za ně. Protože ať je to sebenepochopitelnější, u Zipfelové cítí, že se jí ani Barboře už nic horšího nestane. A možná že když sleví ze všech svých představ, když se uskromní na dřeň kosti, když se přestane zaobírat tím, jak žít, že by tu mohla být i šťastná."
Čo dodať. Excelentné dielko, ktoré ma príjemne prekvapilo. A to nielen obsahovo, ale aj štýlom spisovateľky, ktorý rozhodne hovorí o tom, že Tučková píše veľmi dobre.
Silný príbeh Gerty, ktorý približuje tie najsmutnejšie dejiny, nielen počas druhej svetovej vojny, ale aj po nej. Neľahká téma, s ktorou si autorka precízne pohrala a napísala knihu, od ktorej sa nedá odtrhnúť. Niektoré pasáže som čítala so zatajeným dychom a slzami v očiach. Silné a šokujúce. Jednoznačne a bez premýšľania päť hviezdičiek.
Dost citlivé téma o kterém málokdo asi ví, ale možná se mýlím. Vyvolala ve mě hrozný pocit beznaděje, ale to asi byl účel. Jinak trošičku složitější v orientaci míst, kde se děj odehrává.
Příliš mnoho katastrof na jeden lidský život:( Při čtení si člověk uvědomí kolik zla všemi směry bylo vyvoláno za druhé světové války.
silná kniha, líbila se mi zejména poválečná část pochodu na Pohořelice a život na statku. To jsem doslova zhltla jedním dechem.
Podobný žánr: Jakuba Katalpa - Němci
Myslím, že tento pohled na vyhnání německých rodin (zejména ze zkušeností žen) velmi chyběl a měl by být více prezentován na veřejnosti, aby se konečně změnil černo-bílé vnímání odsunu českou společností. Kniha je naprosto výborná, skvěle napsaná, není téměř možné se od ní odtrhnout a má neskutečně silný příběh. Si tak někdy říkám, kolik žen s takovým osudem muselo být a jak to fyzicky a psychicky mohly přežít. Opravdu nechápu.
Naprosto úžasná kniha. Vůbec nechápu, jak autorka dokáže tak dokonale vystihnout dobu, kterou sama nezažila. A to jak období válečné a těsně poválečné (které nepamatuji), tak období bolševické tuposti a vyprázdněnosti, které už pamatuji.
Výborná kniha. Při jejím čtení jsem uvažovala nad tím, zdali by neměla být zařazena též do seznamů doporučené četby k maturitě. Téma, které by nemělo být zapomenuto. Závěr trochu slabší, ale čtenářský zážitek hlavní první poloviny nezapomenutelný, zarytý až pod kůži.
Knížku rozhodně doporučuji k přečtení. Je úžasně napsaná. Téma je dost silné a po přečtení jsem byla docela otřesená. Svět ani dnes není úžasný, ale člověk si uvědomí, jak se má skoro jako v bavlnce oproti některým epochám dějin nebo oproti některým osudům.
Velmi, velmi silné téma. Nečte se lehce, nic optimistického, hodně krutosti, o této kapitole českých dějin jsem toho moc nevěděla a byla jsem šokovaná. Krásná smutná kniha.
Z takového čtení až mrazí... Bezvadně napsaná kniha. Můj obdiv autorce za zpracování tak těžkého tématu!
O válce, vyhnání Němců, o pochodu na Pohořelice - o tom jsem přece jen už něco přečetla, byť o pochodu toho nebylo mnoho. To jsem zvládla bez problému. Ale popis dalšího dění, u toho jsem měla hodně často stažené hrdlo. Knížka člověka nutí si uvědomit, čeho všeho jsou lidé schopni se dopustit, co jsou schopni udělat druhým. Čím si vlastně české země, jejich obyvatelé, ať už Češi nebo Němci, museli prožít. Musím se sama sebe ptát, co nás vlastně po 20. století ještě čeká?
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Brno ženy pro ženy venkov sudetští Němci odsun, vysídlení Němců Němci Češi a Němci vyrovnání se s minulostíAutorovy další knížky
| 2012 |  Žítkovské bohyně |
| 2022 | Bílá Voda |
| 2009 | Vyhnání Gerty Schnirch |
| 2014 |  Fabrika |
| 2018 | Vitka |
Kniha zajímavá, vyprávějící místy velmi "žensky", tedy tak nějak nejasně, zmateně a nelogicky svůj příběh. Až po mnoha stránkách si čtenář udělá jasnější úsudek, oč předtím šlo, neboť si zvykne. Možná to byl geniální záměr, který vznikl i z vcítění se do uvažování ženy na pokraji kolapsu, možná pouze nedostatek ze strany mladé autorky, to nedokážu posoudit. Rozhodně zajímavá kniha. Na netu jsou k dispozici související videa z besed se čtenáři a z natáčení dokumentu, který jako by zapadal do závěru příběhu, protaženého až do současnosti. Snad jen drobná výtka: SS se píše velkými písmeny, neboť jde o zkratku názvu (Schutzstaffel). V knize to však vypadá jako zkrácená mluva Harryho P.: ss.