Vyhnání z pekla
Robert Menasse
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/165331/bmid_vyhnani-z-pekla-BB4-165331.jpg
4
11
11
Významný rakouský autor, nositel mnoha ocenění, skloubil v tomto románě do jednoho širokého celku „svá“ témata (židé a židovství, pronásledování židů, křesťanství, náboženský fanatismus, nacismus, Rakousko a jeho nedávná – nacistická a antisemitská – minulost a často i přítomnost, historie studentských revolt v 60. a 70. letech, útěky a vyhánění, historie jako taková – možnosti jejího zachycení, její opakování a (ne)schopnost se z historie „poučit“). Vytvořil z nich tematickou i ideovou syntézu – ve třech narativních liniích, dějově průzračných, plných zvratů a velmi poutavě vyprávěných: první je příběh z první poloviny 17. století, životní dráha portugalského židovského chlapce Maného, pozdějšího židovského učence (Samuel Manasseh ben Israel); druhou paralelní linií je (přirozeně nedokončený) příběh dětství a mládí autorova vrstevníka židovského původu (inspirován autobiograficky), třetí pak líčí události jednoho večera v současné době. Velmi působivá je umělecká metoda, již lze shrnout (a simplifikovat) do několika základních pojmů: panorama (příp. „historická mystifikace“); tautologie („kruh“); paradox a (lehká) ironie, nadhled. Autora zajímá otázka (objevující se čas od času se stále větší naléhavostí) prosté možnosti vůbec popsat, zachytit, verifikovat historii. Na řadě míst v románě rovněž předkládá otázku hodnoty lidského vnímání, reprodukce vnímaného, možnosti a limity takové reprodukce, otázku vnímání a posuzování davu, náboženského fanatismu ap.; tento problém je ostatně doveden až po samu obecnou gnoseologickou otázku možnosti pravdivě sdělit příp. dešifrovat skutečnost obecně. Nepřeberné množství motivů spájí veliká jazyková vynalézavost autorova, jazyk je vědomým subjektem i objektem díla.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2013 , AcademiaOriginální název:
Die Vertreibung aus der Hölle, 2001
více info...
Přidat komentář
Neexistuje začátek. Každá historie začíná slovy "co předcházelo." Vyhnání z pekla je kniha s plamenným názvem. Kniha o útlaku, bezmoci, srovnání se s minulostí svou, svých předků a potažmo celou historií. Robert Menasse si pro své dílo zvolil neobvyklé prostředky. Takřka do jedné linie zasadil příběh židovského chlapce Maného a příběh rakouského historika Viktora. Mané je malý kluk, naivní dítě žijící v 17. století v Portugalsku, jeho rodina své židovství skrývá, ovšem jen do doby, než do malého městečka Começos vtrhne španělská inkvizice. To naopak Viktor je dospělý muž současnosti a svůj příběh v knize odšpuntuje velice svérázně. Naruší středoškolský sraz pořádaný na počest pětadvaceti let od maturity tím, že nařkne své bývalé kantory z kolaborace s nacisty. Následně stráví zbytek večera popíjením se svou školní láskou a vyprávěním o svém životě. Takže z toho rázem máme tři dějové linie, jež nejsou odděleny kapitolami, mnohdy zcela splývají dohromady a společně tak tvoří jeden velký barvitý příběh. A 17. století se jeho prostřednictvím potkává s 20. stoletím v často děsivých skutečnostech.
Vyhnání z pekla je o židech, o jejich perzekuci, ve které není příliš rozdílů ani v případě, že události dělí stovky let. Místo svaté inkvizice si dosaďte gestapo, místo hořících hranic si představte plynové komory. Mění se prostředky, ne však smysl. Kniha vyžaduje soustředění, člověk musí dávat pozor, aby mu něco neuniklo, protože pokud se něco stane v příběhu židovského chlapce, je velmi pravděpodobné, že se to nějak promítne ve Viktorově životě.
Tuhle knihu nejde snadno popsat, a vlastně ani nevím, o co se tu pokouším, popsat ji ve třech krátkých odstavcích prostě nedokážu. Nelze vyjádřit vše, co jsem z ní byl schopen vyčíst. Vzal jsem si z ní však dost, ačkoliv uznávám, že velice pravděpodobně jsem ne všechno pochopil správně. Ale je snad mým úkolem zcela pochopit všechny knihy světa? Asi těžko.
Vypůjčil jsem si jako náhradu za Hlavní město, které v knihovně právě nebylo k mání. A zcela jistě jsem nebyl zklamán. Hutný spisek, ve kterém Menasse literárně zpracovává témata z rodinné historie. A činí tak, jak se u spisovatele jeho kvalit očekává, velmi obratně. Brzy vás text nutí k všeobecnému přemítání nad vztahem jedince k historii svých předků, a snad i vztahem historie k jedinci. A stranou nezůstává ani otázka co je či není, kde začíná a končí, historie mých předků. Co mne, skrze zkušenost předchůdců reálně formuje? Střih mezi třemi dějovými linkami je zde ve službách takového bádání, ale neméně poslouží k prolínání emocí a tedy k dalšímu zatraktivnění knihy pro jejího čtenáře. Pro každého s kladným zájmem o historická pozorování bych tento román s radostí doporučil.
Štítky knihy
rakouská literaturaAutorovy další knížky
| 2019 |  Hlavní město |
| 2013 |  Vyhnání z pekla |
| 1999 | Čelem vzad |
| 2014 | Evropský systém: Občanský hněv a evropský mír |
| 1997 | Blažená léta, křehký svět |
Tři dějové linie (Mané, Viktorovo dětství a mládí, večer po třídním srazu v současnosti) se střídají zcela bez upozornění, v dalším odstavci jsme prostě někde jinde. To mě na tom právě bavilo - nečekané přechody, ale také nečekané paralely - co se stane Manému, stane se v jiné podobě i Viktorovi o staletí později, případně naopak. V závěru se všechny linie propojí, ale ne najednou, spíše jako když vložíte do mozaiky poslední kamínek. A najednou vidíte celek.
Mě osobně víc zajímal příběh Maného a situace židů v Portugalsku, jejich útěk. Ale bez příběhu Viktora by to nebylo ono. Zase jeden autor současné německojazyčné literatury, kterého jsem pro sebe objevila.