Vyhnanství

20.02.2022

Krásná knížka z těžkého období nedávných českých dějin.

10.09.2018

Násilnou kolektivizaci venkova osobně řadím mezi nejtěžší zločiny komunismu. Nezažil jsem ji přímo, ale když se probírám tradicí selských rodů, pevným řádem, na němž venkovská společnost staletí stála, je neuvěřitelné, že někdo dokázal během pár desítek let ten odkaz mnoha generací předků zcela rozvrátit a z centra zorganizovat něco, proti čemuž se lidé jako celek nedokázali vzbouřit. Bylo to možné jen za cenu lámání charakterů, nucení dětí, aby se zřekli svých rodičů, uzavírání lidí do sebe a zbytků své hrdosti izolované od vnějšího světa. A právě o tomto vypráví velmi plasticky tato kniha. Vůbec jsem jí neznal, a to se pídím po historii venkova a čtu kdekterou starší venkovskou prózu. Autor prokazuje velkou znalost věci, ve zprostředkování pocitů a stylu uvažování včetně onoho vnitřního puzení k hospodaření si nezadá s nejlepšími ruralistickými romány. Na rozdíl od nich je prost patosu, vše vypráví velmi komorně. I líčení zlomových okamžiků jako vystěhování ze statku nebo rozluka rodiny je popisováno velmi civilně.
Filmový svět se také snažil reflektovat násilnou kolektivizaci, má své slavné a všeobecně známé vrcholy jako Noc nevěsty nebo Všechny dobré rodáky. U knih to tak jasné není a málokdo vám vyjmenuje nějaká stěžejní díla. A i kdyby, Klánského Vyhnanství mezi nimi nebude. Vyšlo v exilu, hned po revoluci u nás v reedici s tehdy ještě slušným nákladem 25 000 výtisků, ale v porevolučním kvasu nejspíš zapadlo. A to je škoda, protože je to kniha podle mého mnohem zdařilejší, než např. Čas kopřiv takového velikána ruralistů, jakým byl Knap.