Vyhoření
Anselm Grün
Klasik spirituální literatury se tentokrát věnuje problematice, jež provází lidi, kteří věnují často veškerou svou energii práci a výkonu a přitom zapomínají kvalitně prožívat vlastní život. Syndrom vyhoření může být ale také průvodním znakem nastupujícího středního věku nebo stárnutí. Symptomy, které se u těchto lidí hlásí, jsou předrážděnost, stres, pocity napětí a nedostatečnosti, které mohou ústit v depresi nebo vyhasnutí energie. Na základě psychologie flow a jungovské psychologie aktivní imaginace autor popisuje cesty ze zablokovanosti životodárné energie každého člověka. Jeho recepty zní: zdravé životní rituály, následování silných vnitřních obrazů a vizí a vědomé utváření pozitivního náhledu na vlastní život.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry Zdraví
Vydáno: 2014 , PortálOriginální název:
Kraftvolle Visionen gegen Burnout und Blockaden
více info...
Přidat komentář
V knize mě nejvíc zaujala myšlenka, že je rozdíl mezi zaměstnáním a povoláním. Zatímco zaměstnání většina lidí bere jako "nutné zlo", povolání je činnost, ke které se cítí být člověk "povolán". Když člověk najde své povolání, pravděpodobně se vyhne i pracovnímu vyhoření. Samozřejmě "vyhořet" můžeme nejen kvůli práci, ale také po opakovaných zklamáních, životních nezdarech, stresujících událostech, nadměrné zátěži. Věřím tomu, že vyhoření je však dočasný mentální a duševní stav, který se dá přemoci tím, že člověk bude hledat, co by ho nyní mohlo těšit. Důležité je hledat odpočinek, zdroj radosti a načerpání energie. A také hledat příčinu, co způsobuje naši únavu, depresi či nezájem. Někdy se může jednat o vztahové problémy promítající se do ostatních aspektů života, nevyřešené záležitosti z minulosti, jindy třeba chybí kontakt s přírodou nebo dostatek zájmů. Dobré je umět si udělat čas sami na sebe, zklidnit se, zameditovat si, popřemýšlet o tom, jaké jsou naše hodnoty a potřeby a podle toho se řídit a rozhodovat co dál se svým životem.
Souhlasím. S Magrivou i s Dixinkou. Hlubokomyslné, srozumitelné, ale zatížené opakováním myšlenek.
A. Grün je jako vždy poutavý, hluboký, srozumitelný. Nabízí konkrétní způsoby, jak zase získat energii.
Začátek knihy byl skvělý. Hltala jsem stránku po stránce, konec mě už nudil. Myšlenky se neustále opakovaly. Ale kdo chce najít trochu vnitřního klidu a nadechnutí tak doporučuji.
Autorovy další knížky
| 2009 |  Deprese jako šance |
| 2000 | Každý má svého anděla |
| 2005 | O mlčení |
| 2002 | Poselství shůry |
| 2017 |  Svět bez Boha |
Nedočetla jsem, nedokázala jsem udržet pozornost a sledovat autorovy myšlenky, po stránce jsem se často přistihla, že netuším, co čtu. Asi je to nějaký "syndrom kázání", kdy přílišná míra abstraktnosti a filosofie na mě působí jako mlha, ve které se ztrácím, v knize i v kostele. Více mě zaujala jeho kniha Lék na únavu ze života, což je i velmi blízké téma.