Vyhubení Slovanů pobaltských
Helmold von Bosau
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/125222/vyhubeni-slovanu-pob-125222.jpg
4
4
4
Boj Slovanů v Pobaltí a na březích Baltického moře proti německé rozpínavosti.
Literatura naučná Politologie, mezinárodní vztahy
Vydáno: 1924 , Šolc a ŠimáčekOriginální název:
Helmholdi presbyteri bozoviensis chronica slavorum, 1177
více info...
Přidat komentář
Tato kniha není moc pro laiky, ale spíš pro politology( ty kdo se snaží psát o boji mezi němci a slovany) I když pár věci o slovanech pochopí i laik( udajně bojechtivý, prý i dobří mořeplavci, ale především loupežnicí, ale i zbabělci. Je zde i několik jmen zemí i šlechty, které se zachovali do dneška- např. SCHLESVICKO- HOLSTYNSKO, BAVORSKO. Také jsou zde zachyceny kmeny, které známe z pověstí Aloise Jiráska - Luticové Obrodovičové, Jenom se divím, že po tom vyhubení zustali do dnešního světa zachovany Lužičtí Srbové v Německu nebo ne? Už jsem o nich dlouho nečetla naposledy za času NDR
Štítky knihy
Slované, slovanstvíAutorovy další knížky
| 2013 |  Kronika Slovanů |
| 1947 | Slovanská kronika Helmolda, kněze Buzovského |
| 1924 | Vyhubení Slovanů pobaltských |
"Slované domohše se vítězství, zpustošili mečem a ohněm celou krajinu hamburskou ... ba pohané polámali i kříže na posměch Spasiteli našemu." (Helmold - Chronica Slavorum, kniha I., hlava XXIV.)
Helmoldova "Chronica Slavorum" sa radí medzi základné pramene k dejinám polabských a pomoranských Slovanov. Obsahuje hlavne cenné zmienky o pôvodnom slovanskom náboženstve, o bohu Provem, o Radegastovi či o arkonskom Svantovítovi. Práve záujem o slovanské náboženstvo, zvyky a dejiny sú nosným pilierom tejto Helmoldovej kroniky. Všetko ostatné, všetci biskupovia, arcibiskupovia, vojvodovia a cisári, to všetko má význam iba v kontexte slovanského pohanstva. Inak, aspoň pre mňa, to bolo irelevantné a človek sa v záplave týchto cirkevných a kresťanských mien stráca. Každopádne, kniha obsahuje cenné informácie nielen k pôvodnej slovanskej viere, ale aj k významným slovanským panovníkom ako boli Gottšalk, Krut, Niklot či Pribislav a Vratislav. Odporúčam knihu čítať až po prečítaní Pludekových "Pověstí dávných časů", kde Alexej Pludek veľkou mierou čerpá práve z Helmolda, no podáva príbehy v stráviteľnejšej podobe.