Vykřičená panna

Z obsahového hlediska je to dost slabé. Laura je tu líčená jako slušná ženská, která nestojí o flirt, jak o sobě sama tvrdí, akorát za svobodna porodila dítě a často se na večírcích "vykrádá mezi keře a nechává se tam líbat a laskat tak, jak by to žádná poctivá dívka neměla připustit." :) D
K její postavě jsem si neuměla udělat dobrý vztah, o její dítě, domnělého sirotka, se stará příjemný muž ze strany příbuzných jejího milence, který její dceři Alici odkázal jmění, rozdal by se pro to děcko, dal mu domov i budoucnost, ale Laura lorda Wykehama šmahem odsoudí jako bezohledného sobce, je plná výčitek, chvíli mu třeba vyčítá, že "je mezi nimi sexuální pnutí," jak poznamenal, pak mu zase vyčítá, že s ní odmítá dotyčný flirtovat, no, docela jsem z ní rostla. Tenhle tip dlouho nevděčných a hašteřivých postav nemám ve slaďácích ráda. Příběh je příliš naivní, Laura mi byla od samého začátku protivná (nejdřív šmíruje druhé, snaží se vetřít do dceřiny rodiny, nechová se laskavě, je celkem panovačná..).
Možná jsem byla v hodnocení moc přísná, nicméně mně ta hrdinka prostě nesedla ani jsem se s ní nedokázala ztotožnit.
Za naprosto otřesný pak pokládám název knížky "Vykřičená panna", to je děs, když jsem ho říkala kamarádce, začala se nad názvem dlouze smát, nevěřila. Kdo tohle vymýšlel? :)

Druhá harlekýnka, kterou jsem dosud přečetla. Tento příběh mě nezaujal.