Výlet do Španěl
Karel Čapek
https://www.databazeknih.cz/img/books/57_/57871/vylet-do-spanel-57871.jpg
4
157
157
Soubor živých cestopisných črt a fejetonů o španělské zemi, jejím lidu, kultuře a přírodě.
Přidat komentář
Asi nejsem fanoušek cestopisů, kromě cestopisů od Karla Čapka.
Ty jsou skvělé. Fascinuje mě jeho jazyk (třeba slovo popivše) a jeho schopnost všímat si kdejaké maličkosti a drobnosti. Fotku člověk jenom proletí, ale když si ke čtení vezme fotky míst, tak ho autor donutí zastavit pohled a projít si všechny detaily, kterých si všiml on. Krása. Obzvlášť se mi líbily věty typu: Tady to vypadá u Pardubic.....
Taky se mi líbí, jak používá španělštinu a udivuje mě jak si zvládá pamatovat třeba latinské názvy rostlin. Vím, že byl fanoušek do zahradnictví, ale kolik laiků zná rostliny latinskými názvy.
(SPOILER)
Výlet do Španěl - Karel Čapek
Děj se odehrává ve Španělsku v první polovině 20. Století, kde se Karel Čapek vydal do Španělska vlakem, přitom se po cestě nic zajímavého nestane, akorát srážka vlaků. V knize popisoval zvyky, města, lidi a celkový Španělsko. Vyprávěl tam o městech jako Madrid, kde mluvil o hlavním městě "Puerta del sol". Také popsal do detailu město Toled, vypráví o jeho historii, památkách a různých zajímavostí. Také ho tam fascinovali bíčí zápasy, při čemž přiznal že mu zvířat bylo docela líto a že se mu líbilo ale někdy působili trapně, podle Čapka byl nástup zápasníků nejhezčí.
Kniha se mi docela líbila jediný můj problém je že mě cestopisy moc nezaujali. Nicméně knihu doporučuju, pokud se rádi dozvíte něco o jiné kultuře a zemi.
Kdo někdy cestoval po Španělsku, a tím nemyslím to klasické: jeden hotel, jedna pláž u Barcelony, pizza ze stánku a krabicová sangría, ten určitě nebude zklamán. Úžasný Čapkův jazyk, neskutečně tvárný a poetický, je i zde standardem; bonusem jsou překvapivě autorovy brilantní a výstižné ilustrace. Netuším, jak to v popisovaných místech vypadá dnes, ale staletí maurské nadvlády Španělsko přežilo, tak snad…
Pěkný jednoduchý a povrchní popis některých míst v Andalusii a v Katalánsku. Krátké zážitky z cest.
Připomnělo mi to naše cestování po Andalusii. Krásný popis býčích zápasů a lidí. To již dnes člověk nezažije.
Z mého pohledu byl Výlet do Španěl lepší, než Italské listy, ale nelíbil se mi tolik, jako Anglické listy nebo Cesta na sever.
Znovu musím smeknout před Čapkovými kresbami, ty jsou opravdu skvělé a text perfektně doplňují. Tradičně nejsilnější bylo pro mě Čapkovo závěrečné shrnutí:
"Jsou lidé, kteří by dovedli milovat svět, pokud by vzal na sebe jednu, a sice tu jejich civilizační tvář. Ale protože přesto nejsme dosud s láskou příliš daleko, zkusme to na jiný způsob. Je daleko radostnější mít rád celý svět, protože má tisícerou tvář a je všude jiný; a potom provolávat: Hoši, když už se tak rádi vidíme, udělejme Společnost národů; ale hrome, ať jsou to Národy se vším, co k tomu patří, každý s jiným chlupem a jazykem, se svými zvyky a kulturou, a je-li třeba, tedy spánembohem i se svým Pánem Bohem; neboť každý rozdíl je hoden lásky už proto, že rozmnožuje život. Ať nás spojuje všechno, co nás dělí!"
Cesta do Španielska a zároveň i cesta v čase. A to všetko okorenené vtipom a pozorovacím talentom majstra Čapka. Výborná kombinácia!
Moc pěkná kniha. Autor píše velmi dobře a úplně na mě dýchla ta atmosféra míst, které navštívil a v duchu jsem se tam přenesla. Určitě doporučuji :-)!
Opravdu by mě zajímalo, na jak dlouhou dobu Karel Čapek opouštěl svou zemi, protože z jeho cestopisů nabydete dojmu, že v dané zemi byl skoro všude, a ještě ho moc mrzelo, že nestihl další místa, a zažil celou řadu různých situací. Nejde jen o počet měst či zajímavých (a vlastně i nezajímavých) míst, ale o to množství detailů, které vkládá do svých popisů a textů. Já věřím, že spoustu věcí, lidí a úkazů nezaregistrovalo ani tamní obyvatelstvo. Úžasné.
Tato kniha by se mi velice hodila do vyzvy na tema "Kniha o vasem oblibenem miste/zemi", protoze Spanelsko miluji a mnoho mist v knize zminenych jsem jiz navstivila. Navic jsem ji cetla stylove zrovna behem dovolene ve Spanelsku (no dobre turisticke letovisko na Mallorce se moc nepocita, tam si tu atmosferu popisovanou panem Capkem tezko nasajete). A k tomu se tesila na vylet do Madridu a predtim si hledala informace o umeni v Pradu - takze jsem se jen tetelila u kapitoly o spanelskych malirich (na druhou stranu ta bude pro toho, kdo o sp. malirich nic nevi, z cele knihy asi nejnudnejsi). Prado jsem vcera navstivila a tak si na prislusnou kapitolu vzpomnela a uvedomila si, ze knize stale dluzim komentar. Mimochodem - stravila jsem tam asi 7 hodin a jeste to bylo malo. Krasa, krasa, krasa a pritom turistu pomerne malo (ale asi neni na Madrid sezona, jen takovi blazni jako ja sem jedou v horkem srpnu). Do uvedene kategorie ctenarske vyzvy zaradim jinou knihu odehravajici se v Barcelone, Capek mi zachranil kategorii cestopis, protoze u te jsem vazne uvazovala ze ji vynecham. Do popisu cest ruznych "novodobych" cestovatelu se mi vubec nechtelo. Capek nastesti splnuje jak tema vyzvy, tak svezi barvity jazyk. Mnohe se od tech dob zmenilo, senoritas a senoras uz nenosi v Seville mantillu, ale kdyz jsem dnes pozorovala vysnorene rodinky na prochazce v parku, tak tam ta noblesa, temperament a narodni pycha porad jsou. A Capek vse vystihl skvele, i to jak krajina a pocasi formovalo narodni charakter.
Az po byky jsem se nemohla zacist... byci to zachranili, Flamenco krasny, vino se povedlo, Kolombova lod taky fajn. Pardon pane Capek, ale vic z toho nevyzdimam
Čapek užíval velmi barvitý jazyk a z jeho vypravování je hezky vidět, že se uměl nadchnout pro to, co je krásné, respektive co za krásné považoval, neboť krása je samozřejmě velmi subjektivní. Nejhezčí na jeho díle je však ta lehkost, s níž uměl pracovat se slovy nejen českými, ale i s těmi cizími, odbornými. Všechnu tu krásu jazyka pak ještě dovršuje svými skicami a kresbami z cest, které dají ještě o to více ochutnat atmosféry, o níž vypráví. Snad jen ta korida mi byla proti srsti...
Bezpochyby je Čapek výraznou osobností naší historie, já si jej vážím ještě o to více, když jsem si mohla přečíst za slova v závěru, tedy: "Ať nás spojuje všechno, co nás dělí!"
Karel Čapek dovede úžasně popsat prostředí, o kterém vypráví, máte pocit, jako byste tuto nádhernou zemi navštívili spolu s ním. Poznáte zemi, lidi, kulturu, zvyky i jazyk. Autor vše popisuje s takovým nadšením a láskou, že se chcete do Španělska hned rozjet. Jazyk, kterým je tato kniha napsána je nádherný, ale myslím, že by kniha mohla být čtivější, je zde zbytečně mnoho vyjmenovávání a málo dějových částí.
Autorovy další knížky
| 1948 |  Bílá nemoc |
| 2004 | R.U.R. |
| 2017 | Válka s Mloky |
| 2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
| 2004 | Matka |
Já Čapka a jeho psaní jednoduše zbožňuju. Ale hlavou mi vrtá, jestli bych názor nezměnila, kdybych s ním cesty absolvovala :). Zda by situace taky vtipně glosoval nahlas, upozorňoval na každičkou zajímavost, anebo zda by cestu promlčel s papírem a tužkou v kapse... Každopádně nadčasovost jeho textů - v porovnání s ostatními autory oné doby - mě fascinuje.