Výlety do snů

06.05.2021

Výlety do snů Lubomíra Macháčka, jak už sám název napovídá, se dotýkají hranic reality a nejednou se vydávají až do oblastí čiré fantazie. Motivy jsou nekomplikované, odrážející vesměs všední životní situace. Fantastika v těchto případech není nástrojem, ale jen jakýmsi pomocným ramenem, o nějž se jádro povídky může opřít jako o základ a od něhož se pak může odrazit vstříc cílové metě. Bohužel mnohdy je tento odraz tak nepovedený, že kámen k zemi nepadá rychleji (Štvanice, Teplo rodinného krbu, Železná košile). Snovost pointy je u některých kousků taková, že si nejsem jist, že jsem pochopil, co jí chtěl autor vlastně vyjádřit (Semínka, Kokrháč, Plody neznámé odrůdy). Kuriózně víc jsem si užil ty povídky, které už koketují se science-fiction (Poválečné děti, Metoda kontrolního článku, Modrý obraz). Za nejpovedenější příspěvek pak považuji Cestu na Lemůj, která více či méně drží celou Macháčkovu sbírku nad vodou a zabraňuje jí sklouznut do propasti zapomnění.