Vymalováno

Autorkou příběhů (kromě desatero rad na konci knihy) není Eva Hauserová, ale ženy, které se zúčastnily jejího kurzu tvůrčího psaní. Většinou víceméně autobiografické příhody žen středního věku, které ve svém volnu baví něco tvořit, zkoušet, rozvíjet, osahávat, hrát si se slovy, něco nového v sobě objevit, snad i získat pár rad a reakcí na své psaní a ne jen pasivně vysedávat u kafíčka nebo TV. Nebudu hodnotit, tady hlavně vyhrává chuť hrát si se slovíčky, sdružovat se po určitou dobu s lidmi, kteří s vámi jedou na stejné vlně, něco sdílet, potěšit své blízké a třeba i nějaké další náhodné čtenáře. Z každého nemusí být spisovatel. Jak tak pěkně řekl R. P. McMurphy v úplně jiné knize: "Alespoň jsem to zkusil."
Děkuji všem spisovatelům, kteří se sdružují s amatérskými psavci na svých kurzech a nebo se setkávají se čtenáři. Každé setkání s umělcem je inspirující a obohacující, ať už se jedná o besedu nebo zajisté i o podobné kroužky. A k autorkám - je určitě odvážné vyjít s něčím vlastním do světa. Pokud vás psaní baví, nevzdávejte se své radosti, ať už je to příhoda nebo i kdyby to měl být třeba jen soukromí deník. Vše milé, co nás baví, má svojí hodnotu. Jen život neberme příliš vážně. Ať se daří, lehce tvoří a vaše povídky ať žijí.