Výměna
Beth O’Leary
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/478623/bmid_vymena-Nki-478623.jpeg
4
238
238
Když si přepracovaná Leena musí vzít dvouměsíční dovolenou, odjede nabrat síly do domu své babičky. Z Eileen se na prahu osmdesátky stala svobodná žena, ale v malé vesničce v Yorkshiru je o vhodné nápadníky nouze. Leena proto přijde s geniálním řešením: vymění si bydliště. Zatímco babička objevuje on-line seznamku a sžívá se s výstředními spolubydlícími v centru Londýna, vnučka přebírá její povinnosti na venkově. Tady se střetává se všetečnými sousedy a musí řešit komplikované vztahy uvnitř vlastní rodiny. Navíc ji dost rozptyluje jeden místní učitel, který je ale neodolatelně sexy…... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno:
2021
,
Motto
Originální název:
The Switch, 2020
více info...
Přidat komentář
Príbeh o strate, nových výzvach, nádeji, hľadaní samej seba a tiež témach ako osamelosť, staroba či mesto vs dedina. Kebyže skončím niekde v 3/4 knihy, asi zhodnotím príbeh ako nudný, veľmi pomaly sa vyvíjajúci a naťahujúci sa. Neromantický. Nakoľko som sa však dostala nakoniec, pridávam na hodnotení. Stále je viac menej nudný, naťahujúci sa. Ale v konečnom dôsledku vidíme aj viac druhov lásky a starostlivosti, silu ženy a priateľstva, ducha rodiny... Bolo to milé, rodinné, so správnymi prioritami a hodnotami, s akoby dokonalými kladnými postavami a naopak "dokonalými" zápornými postavami. Romantická časť bola predvídateľná, ale príjemná. Neoslni, neurazí.
Hmm něco mi chybělo, nebo možná přebývalo.....Babička neměla jediný chybný povahový rys a to samé Leena. Chápu, co se nám autorka pokoušela sdělit o osamělosti starších lidí i o těžkostech vyrovnávat se s životními ztrátami, ale pro mě to nebyl příběh, který si budu pamatovat po roce.
Jedná se o naprosto klasický romantický oddechový příběh, který Vás potěší, když jste třeba nemocní, nebo nechcete nic složitého. Občas Vás pobaví, některé momenty zahřejí u srdce a říkáte si, že by možná bylo fajn takhle vycházet se sousedy, mít tolik dobrých nesobeckých přátel, a takhle správnou babičku (tu mám).
Na druhou stranu hned od začátku víte, kdo s kým skončí, a není tu ani náznak náznaku, že by to mohlo dopadnout jinak. A s Leenou jsem se musela trochu sžít, nějak mi ten její přístup "máte štěstí, že jdu kolem, teď vám to tu všechno zorganizuju, protože beze mě jste ztracení" neseděl.
Takže sama za sebe kniha celkem funguje, po přečtení jsem spokojená, ale vím, že se k ní už nevrátím, protože není důvod. Hlavním problémem tak bude srovnávání se Spolubydlící(mi), první kniha je zkrátka lepší - vtipnější, lehčí, propracovanější, a nasazuje očekávání vysoko. A k této laťce se Výměna prostě nedostala. Budu tedy čekat a doufat, že se to povede dalšímu příběhu.
(SPOILER)
CITÁT: Ach, tihle lidé. Mají v sobě tolik urputnosti, tolik laskavosti. Když jsem sem přijela, myslela jsem si, že jejich životy jsou bezvýznamné a směšné, ale mýlila jsem se. Jsou mezi nimi nejlepší a nejsilnější lidé, které znám.
!!! POZOR SPOILERY !!!
Spolubydlící se mi líbili víc, ale to neznamená, že by Výměna byla horší, a tak za knihu trochu mrzí zdejší nízké hodnocení. Autorka se drží obdobného schématu, vyprávění se střídá z pohledu dvou ústředních postav a opět se dotýká i nějakých závažných témat. Na můj vkus tam bylo moc Carly, ale s tímhle nemám osobní zkušenost (a doufám, že ji ani nikdy neučiním), abych mohla objektivně říct, jak moc tíživě to zúčastnění prožívají a jestli to opravdu bylo moc. Vedle toho zde byl motiv domácího týrání (i když ne explicitního), vyžírkového přítele, nevěry, ale zejména zásadní myšlenka, že nikdy není pozdě na změnu.
CITÁT: Máme ještě pár let před sebou. Pojďme si slíbit, že odteď budeme strkat nos do záležitostí té druhé, kdykoli dojdeme k názoru, že je to nutné, ano?
Eileen byla taková ta správňácká babča, kterých je teď literatura vcelku plná, ale zůstávala pro mě uvěřitelná a nestala se potrhlou karikaturou jako třeba babička Mazurová. Leena byla typická hrdinka tohoto druhu literatury, což ale zase neznamená, že je to špatně. I když mi od začátku bylo jasné, s kým Leena i Eileen skončí, bavilo mne to číst, byly to příjemné chvíle, jiskření mezi Leenou a Jacksonem bylo napsané moc hezky. (Jen mě zase zaráží, že se většina příběhů a autorů drží schématu, kdy konkurent budoucího pana dokonalého nestojí za starou bačkoru. Většinou jsou ti přítelové prevíti, nevěrníci, hlupáci a šašci, aby hrdinka mohla skončit s ideálem.) Všechny vedlejší postavy (dobře, až na Betsyina manžela) si čtenář oblíbil, i když některé by si zasloužily i víc prostoru, než kolik dostaly. Možná ale autorka naváže nějakým pokračováním? Prostor si pro to vytvořila velice slušně.
CITÁT: U tohohle bych neměl být. Měl bych dole kouřit doutník, pít whisky a přecházet sem a tam, ne? To přece muži v podobných situacích dělávají.
Knihu si dobře dokážu představit zfilmovanou jako takovou tu lehce nadprůměrnou letní romantickou komedii, která ale zahrnuje i hlubší témata, divák u ní vyroní i slzičku a odchází pohlazen na duši a uspokojen, že vše dobře dopadlo. Po půl roce si toho už tolik nepamatuje, ale když pak film chytí v televizi, znovu se na něj s chutí podívá.
Trochu mne mrzel akorát místy kulhající překlad, např. diář / deník (to jsou dvě odlišné věci, i když je pro ně v AJ slůvko diary) nebo lívance/palačinky (opět, angličtina má jeden výraz pancakes, který jde přeložit oběma způsoby, ale v anglosaském prostředí jde v drtivé většině případů o lívance, obzvlášť, když je konzumují se sirupem). Haprovala i věta "V tuto chvíli už nám chybí jen povolení od poslední osoby v budově, ale ten budeme brzo mít." ale uznávám, že ne každý si neshody podmětu s přísudkem všimne. U knihy vydané v rámci Albatrosu by se ale takové chybky objevovat neměly ;-).
Pokud se někomu líbili Spolubydlící, je vysoce pravděpodobné, že se mu bude líbit i Výměna, nesmí ale čekat další Spolubydlící :-). Beth O'Leary toho má na kontě zatím docela málo, její knížky by možná ještě potřebovaly trochu vybrousit, aby byly lepší, držím jí ale palce a doufám, že zase něco napíše. Mně se to četlo opravdu dobře, užila jsem si to a knihu doporučuji. Pokud by se někdo v životě potřeboval rozhoupat k tomu, aby něco změnil, nevím, zda ho Výměna úplně naťukne, lepší je v tomhle ohledu Na co Alice zapomněla od Moriarty, přesto je kniha čtivá. Sama si mohu gratulovat, že nepociťuji žádnou palčivou touhu po životní změně a že svého Jacksona (spíše Arnolda :-) ) už doma mám.
CITÁT: Je docela dobře možné, že brownies jsou jako koně: vycítí váš stres.
Nebylo to špatné, ale asi jsem to čekala trochu lepší...myšlenka zajímavá, jen mi nesedly některé pasáže ( přeci jen Eileen bylo témeř osmdesát)...ale jinak vcelku dobré.
I když jsem se setkala s názorem, že "Výměna" je poměrně slabší než autorčina prvotina "Spolubydlící" a tak jsem šla do čtení s troškou obav, nakonec jsem byla překvapená, protože se mi kniha líbila stejně. Líbilo se mi střídání vypravěče, děj měl spád a zajímavé téma.
No nečekala jsem zázrak, ale musela jsem se nutit do čtení, prostě jsem ji nedočetla. Nebavilo mě to, moc se toho nedělo, prostě nuda, děj se táhl. Prvotina Spolubydlící je každopádně mnohem zábavnější.
Pro mě trochu slabší příběhově oproti Spolubidlící ta byla fajn .
Tady mi příšlo trochu přehnané co dělala babi v tom městě takhle měnit lidi snad ani není možné pro mě hodně vlezlí přístup. U Leeny to už je jiný oříšek ,nebylo to tak špané že tam trochu zápasila stím venkovským životem.
Výměna je o příběhu 2 žen, babičky a vnučky, které si na 2 měsíce vymění byty. Eileen touží skoro v 80 letech po dobrodružství, možná i lásce. A Leena si potřebuje odpočinout od práce ve velké firmě a ruchu velkoměsta. Každá si najde nové přátele, u kterých by to nikdy nečekala. Každá překoná své očekávání a zapojí se do různých aktivit a dobrodružství. Příběh se četl lehce a bavil mne, ale předchozí kniha Spolubydlící, byla mnohem lepší a víc zajímavá. Proto nižší hodnocení, vím, že to autorka dokáže líp.
Na podobné téma občas narazím ve filmech a mám je moc ráda, např. Prázdniny, Princezna z cukrárny apod
Skvela oddychovka. Kniha je nenarocna, lehce se cte. Parkrat jsem se i zasmala a ukapla i nejaka slzicka. Urcite si prectu i dalsi knihu tehle spisovatelky, taky Spolubydlici byla jeste mozna o kousicek lepsi.
Nenáročná četba, zajímavá zápletka (výměna), i když v reálnem životě nemyslitelné. Kniha nenadchne, tak jak by správná kniha měla, ale ani neurazí. Pro pár oddychových večerů doporučuji.
Dalo by se říct: "Vypusťte mezigeneračního Krakena do jiného prostředí!"
"Ach nech toho. Otázka zní, babi, jestli Londýn zvládne tebe."
"Došel jsem k závěru, že staré dámy jsou nejlepší spolubydlící. Obvykle dobře vaří, jsou přímočaré - nebo aspoň ty, co znám. A jsou pořád doma, což je bezva, když čekáš balíček. :-) Děkuju, žes mi otevřela oči."
Milé, čtivé, vtipné a samozřejmě HEPÍK!!!!!
Skvělá oddechovka napříč generacemi mezi velkoměstem a pohodovým městečkem,které má vždy co nabídnout,-)
Protože žít se má,né jen přežívat!
Nikdy není pozdě začít a zažít!
„Kde vůle neschází, cesta se nachází.“
„Nechtěj být člověkem, který je úspěšný, ale člověkem, který za něco stojí.“
Hned od začátku mě příběh příjemně chytil a pokaždé, když jsem brala knihu do ruky, jsem se už těšila na všechny nové přátele. Nutno podotknout, že jde o přátelství mezigenerační. Je to příběh obyčejných žen a jejich obyčejných životů, bez příkras. Eileen i Leena potřebují znovu najít samy sebe, obě jsou zajímavé a zábavné, i když každá po svém. Jsou zde i smutné části o nenaplněných snech, smrti a opuštěnosti, ale rozhodně to není čtení depresivní, ale spíš plné naděje, kde navíc očekávejte spoustu veselých a vtipných částí, proložených příjemnou hřejivostí. Tolik pěkných a milých vedlejších postav, které si za chvilku tak oblíbíte… Ani nevím koho mám raději, Arnold, Bee…radost číst! Skvěle jsem se bavila, je to moc pěkné pohodové čtení a můžu jen doporučit, tuto knihu jsem si velmi užila. Autorka píše lehkým stylem, kterému však nechybí hloubka a už se moc těším na její další knihu.
Tato knížka mě velmi mile překvapila. Nevěděla jsem, co od ní čekat, jelikož jsem předchozí autorčinu knihu nečetla a recenze na tuto byly spíše průměrné.
Možná na mě knížka tak zapůsobila, protože její téma, vyrovnávání se se ztrátou milovaného člověka, se mě osobně dotýká. Postupný posun hlavních postav na této nelehké cestě dává naději, že se s tím člověk jednou naučí žít.
Ale nebudu tu rozebírat jen tu vážnou stránku knihy. Kniha byla velmi čtivě napsaná a na záživnosti jí přidávala i netradiční zápletka - babička a vnučka si na nějaký čas vymění své životy. :) Postavy byly reálné, prožívaly každodenní životy i s ranami osudu a rychle jsme se do nich vcítila.
Kapitoly se střídaly, jedna kapitola z pohledu vnučky, druhá z pohledu babičky. Babiččiny kapitoly mě upřímně bavily mnohem víc. Byly vtipné a bavilo mě to propojení mladší a starší generace, které se od sebe navzájem učily a obohatily své životy. Bez čeho bych se obešla, byly babiččiny postelové scénky. :D Naštěstí jich nebylo mnoho a byly napsané velmi decentně.
Za mě to bylo skvělé čtení. Knížku s klidným srdcem doporučuji.
Příběh je velmi oddechový, žádné velké zvraty. Velmi milá, místy poněkud nudná, ale hezky se čte. Prostě průměr.
Část o babičce byla vtipnější a vůbec lepší.
Štítky knihy
pro ženy anglický venkov babička prarodiče a vnoučata humoristické příběhy
Autorovy další knížky
| 2019 |  Spolubydlící |
| 2021 |  Výměna |
| 2022 | Tři rande |
| 2022 | Road trip |
Mila oddechovka, bavila me mnohem vic nez Spolubydlící. Bavil me pribeh, anglicky venkov, babicka a cela ta komunita.