Výmluva samoty
Dalibor Ivanega
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/435808/bmid_vymluva-samoty-SXM-435808.jpg
4
3
3
Do čtyř ročních období rozložil autor prózu, která vlastně není ničím jiným než výpovědí o lásce. O vztahu, který začal "zamilovaným jarem", vrcholil v letních měsících, aby pak sklouzl do jakési podzimní šedi a v zimě pak došlo k jeho definitivnímu zániku. Próza však nepojednává pouze o milostném vzplanutí a zklamání, má v sobě i víru a přesvědčení, že poté, co se "rozplyne oblak poblouznění", musí člověk pořád věřit a doufat, nacházet a objevovat chuť k životu a po určitém čase bude odměněn, neboť se dostaví další, tentokrát už nefalšované a opravdové citové vzepětí. Protože "na pravou lásku stojí za to si počkat"... celý text
Přidat komentář
O citech se v této knize mluví snáz,
asi tak jako když voda pluje přes sráz.
Vzevření její je skvost,
uvnitř je však ještě lepší o dost.
Čtvero ročních období,
vyjadřuje lásku a soukolí.
Poezie mi vzdálená je,
avšak láskou si mě najde.
Skrz knížku a pocity v ní,
hodnotím kladně JI. ❤️
____________________________________________
Ne, tohle opravdu není úryvek z knihy. Tohle je můj pokus o poezii - ta v knize je mnohem hezčí a uhlazenější.
Kniha je plná emocí - láska, beznaděj, touha... hodně touhy, chtíč, uctívání, zklamání, zlost, nepřejícnost. Je z velké části vyprávěna v retrospektivě. A zvláštnost knihy je, že její erotická část je podána tak, že se stáváte členem příběhu. Jako by autor mluvil přímo k vám.
Příklad z knihy:
Rukama tě chytám pod koleny, nadzvedávám ti je k tělu, vytáčím do stran a tím se mi krásně rozevíráš jak knížka. Pomalu jazykem....
Takže vás to nenechá úplně chladnou.
Poezie byla moc hezky podána a knížka mě bavila. Možná byla moc krátká, zasloužila by si více stran. Ale tím, že je tak útlá je tak lehce čtivá.
Výmluva samoty
Ja a poézia sme nikdy neboli veľkými priateľkami, a tak som trošku váhala, či na možnosť prečítať si túto kratučkú knižôčku kývnuť alebo nie. Nakoniec som rada, že som neodmietla, pretože tá poézia tu bola prosto a jednoducho perfektná. A áno, dovoľujem si to tvrdiť aj napriek tomu, že s poéziou mnoho skúseností nemám.
Nebudem klamať, čítanie bolo záležitosťou necelej hodiny, avšak celá tá krátka doba bola plná veľmi silných emócií a aj keď som si povedala, že si jednotlivé časti budem dávkovať, nedalo sa to a musela som čítať ďalej. Mrzí ma ten rozsah, pretože by som určite zvládla prečítať si toho viac.
Naozaj sa mi ešte nestalo, že by som celý príbeh čítala so zimomriavkami na tele a slzami v očiach, ale presne to mi toto dielko spôsobilo. A ten koniec ma zničil, takže som si aj trošku pofňukala a poplakala.
Autorov spisovateľský talent, ktorý je v texte jasne viditeľný, mi úžasne sadol a nemám mu naozaj čo vytknúť. To, ako poézia dopĺňala súvislý písaný text bolo úžasné a celú atmosféru príbehu nádherne dopĺňali ilustrácie, na ktoré bolo radosť sa dívať a obdivovať ich.
Ja teda nemôžem inak, iba tento kratučký počin odporučiť s tým, že sa Vás proste dotkne na tých správnych miestach.