Vynález krídiel
Sue Monk Kidd
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/250245/mid_vynalez-kridiel-250245.jpg
4
258
258
Sarah Grimkéová, dievča z významnej rodiny, oplýva nenásytným intelektom a buričskými názormi. Od útleho veku tuší, že je predurčená na niečo veľké, no bránia jej v tom konvencie obmedzujúce ženy na začiatku 19. storočia. Na svoje jedenáste narodeniny v roku 1803 dostane od rodičov do vlastníctva čiernu slúžku Hetty zvanú Hŕstka. Sarah sa otroctvo protiví a Hŕstku by najradšej vrátila, darovala jej slobodu, no také čosi je v tých časoch nemysliteľné. „Otroctvo je náš životný štýl,“ hovorievala jej mama, „zmier sa s tým.“ Osudy Hŕstky a Sarah Grimkéovej sa tak navždy spoja a my sledujeme tridsaťpäť rokov ich života zasvätených túžbe po slobode a spravodlivosti. Zničené nádeje, zradu, neopätovanú lásku a spoločenské vyhostenie, to všetko musí Sarah pretrpieť, kým si nenájde miesto po boku svojej nebojácnej mladšej sestry Angeliny, bojovníčky za zrušenie otroctva a ženské práva. Ich odhodlanie preslávi sestry po celej krajine. Autorka sa pri písaní románu inšpirovala historickou postavou Sarah Grimkéovej a prostredníctvom skutočných aj fiktívnych postáv majstrovsky vykreslila jedno z najbolestnejších období amerických dejín.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2015 , Ikar (SK)Originální název:
The Invention of Wings
více info...
Přidat komentář
Fiktivní románové zpracování života téměř neznámé bojovnice proti otrokářství a za alespoň minimální emancipaci žen v Americe v 19.století mě zaujal, že jsem si vygooglovala skutečné informace o hrdince této knihy.
Kniha je psána v krátkých kapitolách , kde se střídá pohled na život bělošky Sarah a černé otrokyně. Mě se příběh líbil.
Velmi šikovně uchopené vyprávění. Téma je ukázáno ze všech stran, příběh se plynule přelévá a autorka dobře snoubí realitu s fikcí.
Díky knize jsem se dozvěděla o sestrách Grimkéových, o kterých jsem nikdy před tím neslyšela. Což je s podivem. Velmi překvapená jsem ale byla, že ani v Americe, která je s historií otroctví mnohem blíže spjatá a je na toto téma (z pochopitelných důvodů) háklivá, jsou prakticky neznámé!
Vždycky mám problém neubrat knize z hodnocení, když mi hlavní hrdina není úplně sympatický (ač to objektivně nepovažuji za podmínku kvalitní knihy). Až do konce knihy jsem měla ze Sarah rozporuplné pocity. Na druhou stranu - neumím si ani představit žít v té době. V dané společnosti. A být ženou. A co teprve být černoch. Nebo rovnou černá žena. Stejně jako její kamarádka Drobek.
Je něco úplně jiného číst o otrokářství nebo postavení žen v minulosti v "encyklopedie" a číst o tom v osobních příbězích (částečně vycházejících z reálných postav). Jediné, co na mě působilo rušivě, byl překlad do češtiny některých "negerských" slov (hlavně třeba jmen). Ale neuměla bych to líp (a nevím, jestli k tomu čeština dává prostor) a naopak smekám před viditelným ale nenásilným/"nepřehrávajícím" rozdílem mezi tím, když vypráví Sarah a kdy Drobek.
Velmi zajímavé a neotřelé téma. Knihu obdobnou tematikou jsem četla poprvé, byla velmi zajímavá především tím, jak se prolínaly dvě linie vypravěče, na jedné straně stojí emancipovaná žena a na druhé straně stojí černá otrokyně.
Další plus knihy je, že vychází z reálných situací, které se skutečně staly. Myslím, že se spíše jedná o čtivo pro ženy, protože je kniha navozuje pocit, že se jedná o romanci, ale není tomu tak.
Po přečtení knihy jsem si vyhledala další informace, které se vztahují k této tématice, a to mě právě na čtení velmi baví, když se dozvím něco nového a že mě obohatí a další vědomosti.
Pohled na otrokářství z obou úhlů, vlastně tak trochu ze tří, protože Sarah se s rolí majitelky otroka smířit rozhodně nechtěla. Dlouho jsem se do knihy nemohla začíst, často jsem bojovala s odhodláním knihu odložit...Nakonec jsem vydržela a knihu dočetla. Určitě zajímavé téma.
Stále vidím Drobka procházet se po městě, spát za dveřmi na studené podlaze, přihlížet bičování jiného otroka ve vlastnictví rodiny G., Zde vystupuje Sarah, a její neméně poutavá část vyprávění, její pohled na Drobka, s mašlí, jejího dárku. Jak jsou lidé schopni podrobit si jiného člověka, a udělat z něj otroka?
Otroctví bylo nepochybně tou částí lidské historie, na kterou nemůžeme být pyšní. Tady se dozvídáme pravdivý příběh o boji za jeho zrušení. Příběh je podán z obou konců . Tedy o Sarah, která byla bojovnicí za práva žen a zrušení otroctví a taky o Drobkovi, která byla černoškou, tedy otrokem. Vyprávění se mi líbilo, bavilo mě, až na konec, kdy se pitvá nábožensví a vztah k Bohu (tady přivírám obě oči při hodnocení).
Tak z téhle knihy na mě dýchlo hodně smutku. Sarah i Hetti-Drobek byly každá svým způsobem neuvěřitelně silné ženy. Upřímně obdivuji jejich odvahu, s jakou dokázaly jít za tím, po čem toužily. Nejvíce mě ale rozesmutnila Drobčina matka Charlotte, jejíž nezlomnost jsem obdivovala snad ze všeho nejvíc. Právě její životní osudy mi přišly z celé knihy asi nejdojemnější. O sestrách Grimkeových jsem nikdy neslyšela, autorce se, myslím, podařilo vylíčit jejich příběh poměrně dost autenticky, prostudovala hodně pramenů a sekundární literatury k jejich tématu. Kniha byla skvělá, jediným jejím nedostatkem byl pomalý rozjezd. Až téměř do poloviny mě kniha moc neoslovila, všechny hrdinky se mi ale postupně dostaly natolik pod kůži, že mi nezbývalo než jen číst a číst až do poslední strany.
Hezké téma, ale místy mi kniha přišla zdlouhavá. Trvalo mi, než jsem se začetla. Konec je lepší než začátek. Ve finále jsme ráda, že jsme knihu přečetla, ale znova bych se k ní asi již nevrátila.
Krásný příběh,hltala jsem každou stránku a těšila se na další. Knihu jsem přečetla za dva dny a neubránila jsem se slzám
Četla se lehce, téma sice stokrát probrané, ale nenudilo. Postavy sympatické tím, že nejsou černobílé.
Kniha mě bavila do první poloviny, bohužel druhá polovina knihy přebila všechna superlativa a spadla do průměrného čtení.
Kniha o otrokářství a jeho zlovůli. Při čtení takovýchto příběhů se mi ani nechce věřit, že se něco takového dělo...a není tomu ani tak dávno.
Knížka není moc dějová, tím, že je podle skutečných událostí, spíše popisuje každodenní životy otrokyně a otrokáře. Čte se ale dobře.
Velmi čtivě napsaná knížka o hrdinkách své doby, překvapilo mě, že je to o skutečných osobách.
Príbeh o dievčati z amerického Juhu a jeho otrokyni. O dievčati, ktoré predbehlo svoju dobu a o otrokyni, ktorá chcela viac. Páčila sa mi štruktúra príbehu, štýl mi prišiel trošku ťažkopádny, aj keď v zmysle dobovosti mu rozumiem. Ako čisto fiktívny príbeh by to bolo na tri hviezdy a ok oddychovku na dovolenku (hoc o ťažkej téme). Keďže ide o príbeh založený na skutočných osobách (Sarah a Angelina Grimké), tak dávam o hviezdu viac a idem študovať, lebo som tie mená videla v tejto knihe prvý raz.
U této knihy čas plyne pomalu. Žádné napínavé a dramatické chvilky nečekejte. Celou dobu jsem si říkala, že na téma otroctví byla napsána spousta lepších knih, dokud jsem nepřišla na to, že je to podle pravdy a hlavní hrdinka opravdu žila.
Poutavý příběh o odvaze. Četla jsem ho jako fikci. To, že mají postavy skutečný historický podklad umocňuje zážitek několikanásobně. Nejraději bych se do domu Grimkeových jela podívat.
Štítky knihy
19. století otroctví USA (Spojené státy americké) feminismus podle skutečných událostí otroci ženská právaAutorovy další knížky
| 2015 |  Křídla ve větru |
| 2005 | Tajný život včel |
| 2021 | Kniha tužeb |
| 2006 |  Trón morskej panny |
Vynález křídel, ten symbol svobody, symbol letu . S touto knihou jsem letěla na křídlech fantazie a nechtěla přistat i když příběh je smutný a krutý a celé otrokářství bylo špatné a ponižující. Ale lidé se nikdy nepoučí a budou stále týrat jeden druhého a závidět si a ubližovat si nejen ranami ale i slovy. Jsi mi sympatická Sarah Grimke.
A když jsem pak zjistila, že autorka napsala i Tajný život včel, který je nádherný film, byla jsem velmi spokojená.