Vynález krídiel
Sue Monk Kidd
Sarah Grimkéová, dievča z významnej rodiny, oplýva nenásytným intelektom a buričskými názormi. Od útleho veku tuší, že je predurčená na niečo veľké, no bránia jej v tom konvencie obmedzujúce ženy na začiatku 19. storočia. Na svoje jedenáste narodeniny v roku 1803 dostane od rodičov do vlastníctva čiernu slúžku Hetty zvanú Hŕstka. Sarah sa otroctvo protiví a Hŕstku by najradšej vrátila, darovala jej slobodu, no také čosi je v tých časoch nemysliteľné. „Otroctvo je náš životný štýl,“ hovorievala jej mama, „zmier sa s tým.“ Osudy Hŕstky a Sarah Grimkéovej sa tak navždy spoja a my sledujeme tridsaťpäť rokov ich života zasvätených túžbe po slobode a spravodlivosti. Zničené nádeje, zradu, neopätovanú lásku a spoločenské vyhostenie, to všetko musí Sarah pretrpieť, kým si nenájde miesto po boku svojej nebojácnej mladšej sestry Angeliny, bojovníčky za zrušenie otroctva a ženské práva. Ich odhodlanie preslávi sestry po celej krajine. Autorka sa pri písaní románu inšpirovala historickou postavou Sarah Grimkéovej a prostredníctvom skutočných aj fiktívnych postáv majstrovsky vykreslila jedno z najbolestnejších období amerických dejín.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2015 , Ikar (SK)Originální název:
The Invention of Wings
více info...
Přidat komentář
Príbeh Sarah Grimkeovej ktorá ako malé dieťa dostala darom k narodeninám čiernu slúžku Hŕstku, s ktorou sa stanú napriek dobe v akej žijú celoživotnými kamarátkami.
Aj vďaka tomu, že vidí aký krutý život bez základných práv majú otroci sa rozhodne bojovať za ich práva.
Je to vlastne autobiografický román o sestrách Grimkéových ktoré naozaj žili a ako prvé ženy v Amerike verejne vystupovali za zrušenie otroctva.
Příběhy tohoto typu mám ráda a občas je také cíleně vyhledávám. Právě to byl důvod, proč jsem začala číst tuto knihu. Líbila se mi, to ano, hezky se četla a příběh Sarah byl zajímavý a současně smutný. Dávám ale čtyři hvězdy, něco mi na knize malinko vadilo.
Popisy osudů otrokyně a její matky a sestry, plus dalších blízkých černých nevolníků měly domorodý nádech plný příběhů, které se vyprávějí beze slov.
A příběh otrokářky, která jí být nechtěla už od svých jedenácti, dvanácti let, hezky dozrál.
"Prostě takový knížky mám ráda," řekla by Drobek :). Haha, Otrokyně, která umí číst? Jo? Jojo :).
Kniha o otroctví z pohledu otroka i otrokáře. Pro mě velmi krásný a silný příběh. Je neuvěřitelné, že jeden člověk bral druhého jako svůj majetek, za nic ho neměl a dokázal si vymyslet neskutečně kruté tresty.
Dlouho jsem nečetla knihu tak pěkně napsanou.Autorka mě svým vyprávěním zcela připoutala ke knize.
Tato kniha mě tak zaujala že jsem si to musel přečíst. Jak se žilo v letech 1803 až 1838
Je to Román, který staví na historické přesnosti s fiktivním příběhem.
Jak se spojí dvě rozdílné ženy, které bojují za práva a svobodu
Pěkný román, souhasím s MichelleS, ale dávám 4 hvězdičky, protože se mi to i přes ty výtky líbilo.
Já jsem celkem zklamaná, čekala jsem něco hlubšího... četlo se to dobře, Drobkovo vyprávění mě vždy bavilo víc, za přečtení určitě stojí, ale podruhý už jí číst nebudu a moc toho ve mě z příběhu taky nezbyde. Škoda.
Zajímavá kniha že smutného období otrokarstvi, Jižní Karolína. Vyprávění Drobka i Sarah se mi líbilo. Bylo tam hodně hlubokých myšlenek, hodně smutnychchvil a naději. Kniha tužeb se mi ale líbila víc.
Velmi se mi líbí vyprávění Sarah i otrokyně Drobka. Oceňuji i závěr, kde je psáno co bylo dle skutečnosti a co jen fantazie autorky.
Na knihu jsem se těšila, ale nakonec mě docela zklamala. Samozřejmě rozumím, že život hlavních hrdinů byl úplně jiný než dnes a Sarah je bezesporu velmi výraznou osobností, a to i přes to, že to co provedla je z dnešního pohledu hrozně drobné, ale tehdy to bylo neskutečně významné. Nicméně já jsem v tom jejím životě sebeupírání pořád cítila, že se zcela zbytečně sama svazuje okovy. Určitě to bylo velice zajímavé a prolínání dvou osudů otrokářky a otrokyně bylo určitě zajímavé. Nicméně tak nějak mi nesedlo ani to podivné zašívání příběhu do deky, ani jiné postavy v knize. Asi nejvíc se mi líbila matka Sarah, která opravdu prošla zajímavým vývojem své postavy. Kniha mi spíše ukazuje, jak se doba opravdu zrychluje a to, co tehdy trvalo mnoho generací dnes lze provést během pár let.
Kniha mi nesedla úplně tak, jak jsem očekávala. Moc se mi líbil začátek a zhruba první polovina příběhu. Ale po čase vyprávění začalo být rozvláčné a poněkud zdlouhavé. Jinak životní osudy Sarah a Drobka jsou opravdu zajímavé a strhující. V té době to bylo hodně těžké, hlavně jako děvče či později žena, se vzepřít zaběhnutým, zkostnatělým a mnohdy nesmyslným tradicím, proto na mne boj Sarah proti těmto konvencím působil jaksi zoufale a místy i zbytečně. Ale zase na druhé straně - někdo přece být první musí... Sympatické mi bylo především rodinné pouto Drobka a mamči. A když se potom mamča ztratí, bytostně jsem cítila její smutek. Kniha končí víceméně smířlivě, i když happyend jako takový zde nenajdeme. Snad jen jakousi naději, že bude líp?
Inšpiratívni príbeh sestier Grimkeových povzbudzuje k tomu, aby sme neprihliadali na neprávosti, ktoré sa dejú ostatným, ale pomohli k zlepšeniu sveta kúskom dobra v sebe. Kniha sa číta veľmi dobre, zvlášť, keď sa na konci dozviete, že príbeh bol inšpirovaný skutočnými životmi historicky dôležitých žien. Fakt som o tom počas čítania nemala ani poňatia.
4/5 kvôli rýchlemu spádu deja. Pri takomto námete mohol byť príbeh rozsiahlejší.
Stejně jako se vinou červené nitě kolem “stromu duší”, tak i mě si ovinul příběh, jeho hrdinky.
Pomalu, nenápadně, ale o to silněji.
Někdy nejsou potřeba podrobné popisy lidského utrpení, aby čtenář cítil a chápal.
Nádherný příběh, tuhle knížku i obě hlavní hrdinky jsem si zamilovala. A navíc se mi moc líbilo, jak autorka na konci knížky uvedla co bylo podle skutečnosti a co si do příběhu sama přidala. Knížky většinou nečtu dvakrát, umím si ale představit, že k této se ještě někdy vrátím.
Moje první kniha, ve které jsem se setkala s tématem otroctví.. Musím říct, že jsem ráda že byla první knihou právě tato, protože mi otevřela dveře k podobným tématům. Příběh byl zajímavý, četl se velice dobře. Líbilo se mi, že hlavní postavy opravdu žily a po dočtení knihy můžete pokračovat v hledání skutečných informací o těchto postavách. Opravdu zdařilé dílo, které nám poskytuje pohled nejenom panstva (i když nesouhlasícího s otroctvím), ale i samotných otroků.
Kniha si právem zaslouží plný počet hvězdiček. Krásný příběh o neobyčejném přátelství. Odolávala jsem, ale jsem ráda, že jsem ji četla.
Štítky knihy
19. století otroctví USA (Spojené státy americké) feminismus podle skutečných událostí otroci ženská právaAutorovy další knížky
2015 | Křídla ve větru |
2005 | Tajný život včel |
2021 | Kniha tužeb |
2006 | Trón morskej panny |
Nijak zvlášť nezaujalo. Jakoby opět příliš angažované, nejen na téma emancipace, ale i práv otroků. Křídla ve větru, schopnost létat, neznamená průkopnice v létání, ale pouhou autorčinu abstrakci. Autorka se nestane mojí oblíbenkyní. Už druhý román odkládám.
Zato mne zaujalo v komentářích, že Hetty Drobek je vlastně také Hŕstka.