Výnimoční

Z určitého úhlu pohledu je to vlastně taková populárnější Černá labuť. Baví vás něco? Věnujte tomu čas, moře času. A až přijde příležitost, chopte se jí. Připravených může být spousta.

Kniha o tom, že za největší úspěch mohou nejen schopnosti, ale hlavně příležitosti. Inteligentních lidí je více, než si myslíme, příležitostí je však daleko méně. Kdyby příležitost nedostali ti slavní, za nějakou dobu by k podobnému objevu nebo vynálezu došlo někým jiným stejně, protože k němu dozrála doba. Ti, k nimž vzhlížíme, nejsou zdaleka tak nenahraditelní a jedineční, jak to na první pohled vypadá.

"Příležitostí číslo jedna byla samotná škola Lakeside. Kolik středních škol na světě mělo v roce 1968 přístup k terminálu a počítačové technologii sdílení času? Příležitostí číslo dvě byly peníze lakesideského Klubu matek, z nichž se platily poplatky za užívání mainframu. Číslo tři byl fakt, že když tyto prostředky došly, jeden z rodičů náhodou pracoval v C na třetí, kde právě náhodou potřebovali někoho k testování svých programů a kde také jen čirou náhodou nedělali drama z toho, když si ten někdo protahoval dny až do noci. Příležitost číslo čtyři se naskytla, když se Gates náhodou dozvěděl o ISI v době, kdy ISI náhodou potřebovala napsat mzdový software. Číslo pět byla skutečnost, že Gates náhodou bydlel kousek od Washingtonské univerzity. Číslo šest – na univerzitě byl počítač, kde byl zdarma čas od třetí do šesté ráno. Číslo sedm – TRW náhodou kontaktovala Buda Pembrokea. Číslo osm – Pembroke si vzpomněl právě na dva středoškoláky. A číslo devět – Lakeside dovolila svým dvěma studentům strávit jaro programováním na opačném konci státu. A co mají prakticky všechny tyto příležitosti společného? Inu, pro Billa Gatese znamenaly možnost nadstandardního tréninku."

Velmi slabe. V knihe som nasiel par postrehov ktore boli zaujimave ale citanie bolo v style nuda, zaujimave a potom uz nuda a ked uz sa hovorilo o casti kde rodiny spolu bojovali, tak uz som zaspaval az som ju nedocital. Nezazivne a nudne v konecom dosledku :(

Malcolm Gladwell v knize Outliers (v češtině vyšlo pod názvem Mimo řadu) popisuje anatomii úspěchu a příběhy úspěšných lidí. Činí tak ale z jiné perspektivy. Navzdory běžnému přesvědčení, že úspěch je výlučně zásluhou jednotlivce, Gladwell věnuje pozornost i méně zřejmým okolnostem.

Na čem závisí úspěch?
Úspěch závisí z velké části na štěstí a okolnostech mimo kontrolu jednotlivce, které dohromady mohou poskytnout příležitost získat komparativní výhodu vůči ostatním, přičemž zároveň tato výhoda spočívá z velké části v obrovském množství času (přibližně 10.000 hodin) věnovanému procvičování dané aktivity (např. programování, právní expertiza, trénink hokeje, hra na hudební nástroj atd.). Gladwell tvrdí, že vrozené předpoklady, jako talent nebo inteligence, mají mnohem menší význam v jakémkoli příběhu úspěchu, než je obecně přijímaný názor (byť netvrdí, že tyto jsou nedůležité).

Samozřejmě, že na pozadí každého úspěchu lze najít hodiny dřiny a odříkání; nicméně Gladwell ve své knize tvrdí, že člověk předně musí mít vůbec příležitost tvrdě pracovat. A právě taková příležitost často závisí na naprosto náhodných okolnostech – jako např. datum narození nebo dokonce historické období.

Musím říct, že něco tak mimořádně zajímavého jsem vůbec nečekala a od autora si určitě přečtu další jeho knihy. Gladwell v několika kapitolách rozebírá, proč je mnoho významných osobnostní či skupin tak dobrých v tom, co dělají. Proč měl Bill Gates ty správné předpoklady pro založení Microsoftu, proč jsou hokejisti narození v lednu úspěšnější než jejich vrstevníci, proč jsou asiati lepší v počítání ale horší při řízení letadla apod. Musím říct, že některé pasáže z knihy asi nikdy nezapomenu a knihu hodnotím tak skvěle, protože mě zábavnou formou poučila o spoustě věcech. Musím říct, že se na úspěch už navždy budu koukat úplně z jiné perspektivy a už nikdy nebudu věřit zjednodušujícím pohádkám o tom, jak se někdo zázračně z chudoby vypracoval k úspěchu. Odteď už budu vědět, že kromě štěstí záleží na příležitostech i tvrdé práci.

O autorovi jsem již několikrát slyšel, a jeho přemýšlení mě zaujalo, tak jsem sáhl po tomto titulu. Hned od začátku se snaží změnit pohled na úspěch. Úspěch není jen otázkou několika málo vyvolených, ale spíše dílem kultury a štěstěny. Nikdy mě nenapadlo spojit témata jako rýžová pole a matematiku, či postoj k autoritám a letectví. Knížka mi přinesla i pár nápadů jak jít úspěchu naproti. Tak uvidíme :-)

Výjimečná kniha, která je skutečným přínosem pro každého čtenáře. Bylo zajímavé číst poprvé o slavných osobnostech jako o lidech, kteří nedosáhli úspěchu jen kvůli sobě samým, ale také příznivým okolnostem v jejich okolí, podmínkách které měli a tomu, že příležitosti dokázali vždy chytit za pačesy.

Nejvíce se mi líbil výkzkum v oblasti Roseta a dopadu příznivých sociologických vztahu na obyvatele vesničky. Fascinovali mě piloti Jižní Koreje, kterým jejich hierarchické postavení zabraňovalo vykonávat své povolání v krizových situacích. A největší čočky jsem měl když jsem viděl soupisky hráčů různých týmu. Už vím proč mě nevzali v páte třídě na základní škole do házenkářského výběru.

Rasové předsudky, zvýhodňování a celkový dopad na společenství je v této knize perfektně vykreslen.

+ autor nám předkládá řadu fascinujících výzkumů
+ po přečtení budeme již vědět, že pokud chcete být v něčem úspěšní, je potřeba vykonat spoustu tvrdé práce a být ve správný čas na správném místě
+ autor nám nenabízí žádné řešení, ale předkládá spoustu zajímavých a ohromujících zjištění, nad kterými jsem musel přemýšlet ještě dlouho po dočtení této knížky.

Tuto knížku by jsem doporučil každému, je to přesně ta knížka u které vím, že jí musím mít ve vlastní knihovně, protože je to klenot v oblasti psychologie, který nikoho nemůže urazit, jen pomoct a nadchnout ostatní.

Zajímavé, i když jsem občas přeskakovala, některé pasáže jsou super. Nejvíc mě bavila část o letadlech.

Zajímavá, snadno čtivá kniha pojednávající o mnoha oblastech života. Dozvěděla jsem se mnoho zajímavých věcí. Mimo jiné, že za úspěchem stojí hlavně trénink, píle a houževnatost.

Od Gladwella jsem četl Bod zlomu a pamatuji si, že mě to až tak nevzalo i když to bylo zajímavě napsané. Přeci jen to je z veliké části o marketingu. Ale Mimo řadu mě od první věty velmi chytlo. Byla to po delší době kniha, u které jsem si při čtení dělal i poznámky. A též se i potvrdila moje domněnka, že je nesmysl, jak se všichni ti úspěšný lidé vypracovali z ničeho. Základními podmínkami tedy jsou: nadání, příležitost a jasná výhoda oproti ostatním. To z vás v případě perného cvičení o objemu 10.000 hodin udělá mistra v oboru. Samozřejmě musíte mít vhodné zázemí. Zní to těžce že? Není to tak jednoduché najednou, co?

Ostatně všechny knihy, které si člověk přečte o výjimečných a úspěšných lidech jsou psané úplně stejně. Jako pohádky. Nejde tady o velikost IQ, protože i sám Gladwell potvrzuje, že nad 115 bodů jsou už rozdíly opravdu minimální a do počtu hraje i role sociální dovednosti, kam spadají i emoční vazby a stabilita jedince. To má za následek i samozřejmě vliv rodičů z minulosti. Tam, kde se starají o rozvoj dítěte, mají napůl vyhráno. Důležité je však právě to místo a doba! Člověk může být skromného původu, být namotivovaný, ctižádostivý, pracovitý, ale když se nesejde víc věcí, které napomohou, úspěch se snadno převrátí ve zklamání. Zajímavá byla i poslední kapitola o sociálním dědictví a jak kultura může formovat charakter člověka na příkladu přímo ze života autora.

A proč to tady vypisuji? Protože to je jasný výsměch a protiargument všem těm populistům, kterým jde určitě o to, abyste se měli lépe a byli také bohatí. Všem Kiyosakiům, Carnegieho učencům, Čmolíkům, Trumpům nebo Hillům, kteří se vás snaží přesvědčit ve svých knihách, že to můžete snadno dokázat i vy, aniž byste k tomu měli potřebné nástroje jako oni. Ne, nejde to. I když do toho dáte vše, a budete se řídit jejich pravidly, tak se v případě špatně nastavených podmínek akorát tak spálíte. Je to kruté a smutné, ale pravdivé.

Gladwell se na svět dívá úplně jinak než ostatní. Umí dát do souvislostí jevy, které nikdo nevidí. Je jeden z mála, který v této knize vysvětlí proč k úspěchu nestačí jen ctižádost a vůle.

Gladwell se jako vždy umí dívat na věci z různých úhlů pohledu. V knize Mimo řadu, která má velmi výstižný podtitul Anatomie úspěchu se zaobírá fenoménem úspěchu. Proč jsou jedni lidé veleúspěšní a jiní ne, když mají stejný talent a jsou stejně pracovití? Gladwell odhaluje, že je celá řada okolností ve společnosti, které faktor úspěchu docela dost ovlivňují. Ne že by chtěl říct, že nemá cenu se o úspěch pokoušet, jen "pitvá" životní dráhy úspěšných a objevuje, že na úspěch má vliv mimo jiné i to kde, kdy, komu se narodíte, v jakém prostředí vyrůstáte, do jaké školy chodíte, v jaké fázi vývoje technologické nebo politické se nachází společnost, ve které se chcete realizovat. Zajímavé, velmi zajímavé...

Tak ja neviem... Čo sa týka štylistiky a myšlienok, bola kniha prinajmenšom rovnako dobrá ako tie predošlé. Všimla som si ale, že niektoré tvrdenia sú postavené na slabých základoch a chybnom úsudku (napr. nie je jasné, ktorý z výkladov výskumu Anette Lareau je správny, pretože z textu vyplýva, že to podľa všetkého úplne samozrejme bude len jeden). Aj tak však, Gladwellova snaha vysvetliť sebe i iným fenomény bežného života aj inak než "sedliackym rozumom" a ukázať, že nie vždy je všetko také, ako sa zdá, je chvályhodná a páči sa mi aj hlavná myšlienka.

Několik zajímavých postřehů a myšlenek, ale celkově (dle mého názoru) velmi slabý poměr mezi přínosem a rozsahem knihy.