Vypůjčený čas
Zuzana Strachotová
Vypůjčený čas série
1. díl
Co dělá člověka člověkem? Sofie Adlerová ztratila doslova vše. Svět, který znala. Lidi, které milovala. Dokonce i vlastní identitu. Namísto půl roku strávila v kryogenní stázi víc než sto šedesát let. Střet s realitou je devastující a její existence se brzy smrskne na pouhé lékařské pokusy. Až do chvíle, kdy ředitelka vývoje bionických organismů zatouží posunout svůj výzkum umělé inteligence dál. Jak přesvědčit společnost, že bioroidi mohou být stejně dokonalí jako lidé? Nejvyšší představitelé technokratické korporace IGMET potřebují důkaz. A na kom jiném vyzkoušet, nakolik lidský může bioroid být, než na osobě, která oficiálně ani neexistuje a navíc je tak odlišná? Ichirův úkol je vlastně jednoduchý – najít způsob, jak ji začlenit do společnosti. Jenže Sofie má vlastní hlavu i plány a rozhodne se technologickému městu ukázat, že nic jako utopie neexistuje. A je jedno, zda jí v cestě budou stát lidé nebo bioroidi. Ichirova naprogramovaná mysl není na nic z toho připravena a zákonitě tak musí dojít ke střetu. Dokud se v něm nezačne rodit vlastní úsudek…... celý text
Přidat komentář
** AUDIOKNIHA **
Mám po doposlouchání lehce smíšené pocity, ale nakonec ji hodnotím pozitivně. Téma, nápad, to všechno super. Jen mi přišlo, že chvílemi kniha ztrácí tempo a trochu mě nudí. Nicméně v druhé části to nabralo na obrátkách a udržovalo mě to v napětí a touze poslouchat dál a dál. I přes na můj vkus příliš nejasný konec bych asi nad druhým dílem váhala, ale v podobě audia beztak podlehnu :-) Díky!
Byla jsem opravdu velice mile překvapená, že v dnešní době ještě někdo dokáže vymyslet vědeckofantastický příběh, který je zcela originální. Přitom se námět vyloženě nabízí a je s podivem, že snad až na Asimova, si na jeho zpracování nikdo netroufnul. Kdybych byla hnidopichem, najdu v příběhu několik nelogických pasáží. Přílišné důvěrnosti bioroida s člověkem. Existence léku prodlužující život. To jsou ale drobnosti, které nemohou zkalit mé celkové nadšení z příběhu. Pouze jsou příčinou, proč tuto knihu nezařadím na seznam těch, které doporučuji. Audiokniha je neméně vydařená a opravu velice dobře ji načetl pan Pavel Soukup.
Proč číst knihu:
- Vzrušuje vás, když umělá inteligence porušuje zákon.
- Hledáte návod, jak vyléčit nevyléčitelnou chorobu.
- Nadevše milujete své robůtky.
Proč nečíst knihu:
- Nesnášíte, když vylezete ze stáze daleko později, než jste měli.
- Vztah člověka s robotem považujete za hřích.
- Pokusy na lidech vám přijdou nemorální.
(SPOILER)
Začátek super, skvěle se to četlo, zajímavé prostředí a objevování nového světa. Pak to ale nějak ztratilo tempo. Sofie se místy chová jako totální ..... (doplňte dle své oblíbené nadávky), ale kupodivu to nepůsobilo moc rušivě :), když má šanci zjistit něco o světě nebo o minulosti tak se to utne (někam zrovna musí jít, nebo se jí nechce dívat na internet atd.) a když už se něco dozvíme tak to bylo takové nijaké... Víme že byla 4. světová válka, ale proč, kdo s kým, kdy byla 3. světová... Uvítal bych více informací, ale tak třeba v pokračování...
SPOILER
To samé s lékařem Maierem, přišlo mi to tak trošku "Ghost in the machine" jako jediný člověk na světě získá látku na prodloužení života a zrovna je to ten, který byl u Sofie když ji uspávali a i když ji probouzeli a přitom to vlastně bylo takové bezvýznamné...
I přes tyto výtky to ale byla dobrá kniha a pokud budou další díly tak si je s chutí přečtu (dle obálky knihy by se mělo jedna o sérii) a třeba se člověk dozví něco víc co v tomto díle nebylo pokryto
Nebudu hodnotit počtem hvězd, protože kdyby kniha byla hodnocena jako young adult, tak bych dala plný počet (a vymazala dvě krátké sexuální vložky) a jakožto sci-fi - fantasy bych hodnotila méně.
Kniha se mi líbila, protože jsem měla chuť na něco odlehčeného a to právě tato kniha splnila. Opakuje se pár jmen a samotný dej se odehrává na jednom místě (městě). Děj plynul a dle očekávání konec s námětem na pokračování.
Nečtu scifi, ale tuto knihu jsem měla uloženou celkem dlouho kvůli zajímavému námětu přibehu a dobrého hodnocení zde na databázi. Hodnotila bych ji 3,5 hvězdičky. Byla čtivá, každopádně se mi zdál obsah občas příliš zdlouhavý, některé části se tam opakovali zbytečně. Líbil se mi skvělý popis umělé inteligence jako domácího asistenta, protože třeba tyhle pasáže mě dokázali vtáhnout do děje. Kniha byla i v nějakých částech akční. Druhý díl si ještě rozmyslím, zda si přečtu, az tolik mě to nenadchlo.
Ze začátku jsem si říkal, super knížka. Dobře se četla, skvělý námět, zajímavé prostředí. Ale postupně mě čím dál tím víc štvala hlavní postava, konkrétně její pubertální chování. Myslím, že ji mohla autorka trochu více propracovat. Celkově ale hodnotím knížku pozitivně. Doporučil bych ji.
Na tuto knihu jsem se těšil a byl jsem zvědavý, jak s mi kniha bude líbit. Sci-fi od české autorky a kniha se mi líbila. Je zajímavé, že autorka pracovala na knize 10 let.
Hlavní postavou je mladá žena SOFIE, která se probouzí z kryospánku. Jenže místo půl roku se probouzí až po 160 letech. Za tuto dobu došlo k velkým proměnám a ve společnosti lidí se objevují roboti – bioroidi různých generací. Sofie se seznamuje s novým prostředím a také s bioroidem ICHIREM, který má Sofii provést městem a všechno ji ukázat. Společnost IGMET provádí výzkumy na bioroidech.
Při četbě se můžeme zamyslet nad otázkami umělé inteligence. Pokládal jsem si otázky, jestli nehrozí lidem nebezpečí od bioroidů a zároveň můžeme vidět, že práva bioroidů jsou značně omezena. Bioroidi mají 2 oběhové soustavy – červenou a modrou krev.
Kniha byla čtivá a místy akční. Na počátku knihy se nacházejí zákony robotiky, které platí pro bioroidy. Zákony robotiky vymyslel Isaac Asimov.
Jedná se o první díl ze série VYPŮJČENÝ ČAS. Určitě budu zvědavý na druhý díl.
Kniha má moc pěknou obálku.
Tahle kniha mě velmi mile překvapila. Autorka skvěle vykreslila svět, který až děsivě připomíná naší blízkou budoucnost a možná jde v některých nápadech i o předpověď. Velmi mi sedlo prostředí i pojetí celého tématu i mentalita budoucí lidskosti. Co mi ovšem nesedlo tak hlavní postava. Připadala mi jednodušší a nepropracovaná zároveň některé myšlenky v knize nebyli dotaženy pokud teď ovšem nebude další díl který si velmi ráda přečtu.
Tato kniha mě velmi mile překvapila. Moc se mi líbily zmínky a přirovnávání k mému nejoblíbenějšímu filmu Demolition man :) Těším se na pokračování.
Myslím, že paní Strachotová se může rovnat i autorům ze zahraničí. Knihu jsem četla na doporučení a nelituji! Bylo to něco jiného, než jsem zvyklá a úplně mě to osvěžilo, řekla bych. Hrozně se mi líbilo vykreslení světa a technologie. :-)
(SPOILER) Právě jsem dočetla tuto knihu a mám rozporuplné pocity. Dostala jsem ji v knižní štafetě a byla jsem zvědavá, jak se česká autorka popere se sci-fi. Toto téma miluji a těšila jsem se na nový příběh. Autorku chválím za skvěle a čtivě napsaný příběh, ale na můj vkus, tam hlavní hrdinka pořád brečí, věčně se lituje a dělá zbytečné problémy, které se bohužel v otevřeném konci ani nevyřešily. Výborný nápad autorky, skvělé popisy budoucnosti a dá se říct postapokalyptického světa, ale škoda, že hlavní hrdinka byla nic, moc...
Od spisovatelky jsem četla a nedočetla Devět dní. Ale protože jsem knihu dostala, tak jsem jí dala šanci. AI je moje oblíbené téma a začátek byl slibný, hned mě to vtáhlo do děje. Byla jsem nadšená, ale postupně jak se začala objevovat naivita, předvídatelnost a hlavní myšlenka, která taky nebyla nic nového, tak nadšení opadalo. Celkově bych to shrnula, že jako oddychovka dobrý. (audiokniha)
Autorka se nepokrytě, takořka drze, inspiruje panem Asimovem. Ocelové jeskyně načetla velmi pečlivě, až místy zcela bezvýhradně. A tak jsem okouzleni závanem staré dobré detektivní klasiky s R. Daneelem a detektivem Baleym. Bohužel v místech kde přistoupila k dílu autorská invence byl prostor vyplněn poněkud feminním klišé, a tak jsme svědky absurdních emocionálních výtrysků hlavní hrdinky nebo dialogů ve stylu: "Co ti je. Nic. Tak mi to řekni. To bys nepochopil".
Na druhou stranu, je vidět, že Zuzana Strachotová je celkem pečlivá autorka a dala si práci s přípravou a reáliemi, z nichž některé bezesporu vyzkoušela na vlastní kůži. Bohužel přípravu poněkud přecenila a v zápalu autorké invence se jala posunovat význam některých ustálených termínu. A tak místo prostého ajťáka, máme siťaře a kde se vzal bioroid si netroufám ani hádat. Nevím proč, očekával jsem filosofický opus o hledání definice člověka jako subjektu ale dostalo se mi červené knihovny Rosamunde Pilcher.
Přesto je příběh zajímavý, celkem lehce plyne a dobře se čte. Narativ je přiměřeně napínavý a podivně nelogický a rozpláclý závěr lze brát jako příslib pokračování. Inu, budeme v naději a očekávání.
Za mě asi opatrně doporučuji ale nenechat se zmást technicistním žargonem. Je to červená knihovna jak bič.
Od autorky jsem už četl Devět Dní a Devět Nocí a obě mě nadchly, takže jsem si nemohl ujít její třetí knížku. Vypůjčený Čas je zatím s přehledem její nejlepší dílo, od knížky jsem se měl problém odtrhnout - minimálně jednou způsobila, že jsem přejel cílovou zastávku. Příběh i postavy tam jsou podané skvěle a uvěřitelně - neměl jsem problém se vžít do hlavní postavy a to jsem muž :D. Stejně tak ostatní postavy včetně těch vedlejších fungovaly. Zaujalo mě také vykreslení zdánlivě utopické budoucnosti, která je utopistická opravdu jen na povrchu. Jinak je to stejně zkažená společnost jako každá jiná. Akce, vykreslování světa i přemýšlení jsou dobře dávkované až do napínavého a hlavně uspokojivého konce. Doufám, že můžeme očekávat brzký návrat do tohoto světa :)
(SPOILER)
Anotací mě zaujala tato dystopie, která vypráví příběh Sofie, která se po 167 letech probouzí ze stáze do světa plného techniky, minima lidí, kteří jsou navíc velmi slabí. Jsme v roce 2198.
Sofie je na začátku velmi zmatená a nechce tu novou realitu přijmout. Teskní po minulosti. Parťákem a průvodcem se jí stane bioroid Ichiro. Ichiro není robot, ani člověk. Ochrannou ruku nad nimi drží magistra Ava, dcera ředitelky Olsonové, krerá vynalezla bioroidy.
Proti nim se staví doktor Meier a jeho asistent Loebl. Ani Rada není na jejich straně. Postupně zjišťujeme, komu, o co jde.
Sofie hledá své místo v této technologiemi ovládané společnosti a buduje si nějaké možné sympatie k Ichirovi. Seznamuje se s generálem Dandrigem, který pro ni bude mít zajímavou nabídku.
Na konci knihy se objeví velké riziko pro zbytek populace a také pro bioroidy a Sofie bude ta, která se to rozhodne řešit.
Kniha měla skvělý začátek a prostředek, ale konec mi přišel takový nedotažený a zůstalo mnoho nezodpovězených otázek, proto hodnotím 3,5/5. Ale četla se skvěle, byla plná zajímavých nápadů a myšlenek a také krásných okamžiků. Rozhodně doporučuji.
Štítky knihy
roboti budoucnost umělá inteligence, AI české sci-fi sci-fi
Kniha mě naprosto pohltila a přečetla jsem jí v podstatě na jeden zátah... Je velice čtivá, příběh skvěle plyne a vás to prostě baví!
Lahůdkou jsou narážky na seriály a filmy z minulosti - např. SG Atlantis nebo Marvelácké hrdiny.
S pátou hvězdou šetřím hlavně kvůli závěru. Mě prostě tak trochu zklamal. A přílišná otevřenost bez některých odpovědí taky není zrovna důvod k lichocení. Dáva to však naději, že by mohl vzniknout druhý díl, který bych si s chutí hned přečetla.