Vyšlapaná čára
Sara Baume
Frankie je na dně. Zhroutila se na vyšisovaný koberec zatuchlé dublinské garsonky a sbírá sílu k poslednímu zoufalému počinu: zavolá mamince. Hrdinkou druhé knihy pozoruhodné irské autorky je pětadvacetiletá výtvarnice, která prochází tvůrčí i existenciální krizí. Opustí velkoměsto a nastěhuje se do chátrajícího venkovského domku po milované babičce, kde od její smrti nikdo nebydlí. O samotě v prostředí plném upomínek na zemřelou i na vlastní dětství se Frankie pokouší pochopit podstatu svého zhroucení a najít z něj cestu ven, překonat smutek a depresi, vrátit se do života. Ve snaze dát svým myšlenkám strukturu zkouší sama sebe ze znalostí nabytých během studia, interpretuje si výtvarná díla převážně dvacátého století a hledá v nich relevanci ke své životní situaci. Název jednoho z nich je titulem knížky. Sara Baume, jejíž prvotině Jasno lepo podstín zhyna se dostalo nadšeného přijetí, zde potvrzuje originální intelekt a jazykové mistrovství, ale největší síla knihy opět spočívá v autorčině schopnosti čtenáře zcela ponořit do světa své hrdinky, vnímat ho jejími smysly, prožívat její emoce a nacházet krásu na nejnečekanějších místech.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2018 , OdeonOriginální název:
A Line Made by Walking, 2017
více info...
Přidat komentář
![Měňavka Měňavka](https://www.databazeknih.cz/img/users/empty.jpg?v=1446561771)
![5 z 5 5 z 5](img/content/ratings/5.png)
Pokud sama autorka netrpí depresí, považuji její knihu za mistrovské dílo. Musela o tomto stavu hodně přečíst nebo má někoho známého, který ji popsal,co prožívá. Deprese není jen dočasná špatná nálada, ale především dlouhodobý proces, který probíhá v hlavě člověka - bohužel často i bez lehce rozpoznatelného důvodu. Sara se s tímto tématem poprala excelentně, i když samotná kniha působí zvláštně a ponuře. Velice "chválím" doladění fotografiemi (i když jsou tak trochu morbidní), vsuvky o uměleckých dílech, která vás nutí k vyhledání na internetu a touze dozvědět se o nich něco víc, a obvzlášť oceňuji vykreslení života hlavní hrdinky, protože přesně tak se deprese v našich životech projevuje - pocit bezcennosti, zbytečnosti, vykonání běžných úkonů, které vyžadují v tomto stavu nadlidskou sílu, myšlenky a činy nedávající smysl, útěky k něčemu nebo někomu do neznáma, odmítání přítomnosti druhých atd. Kdo si myslí, že mít depku je sranda, rozhodně by si tuhle knížku měl přečíst. Dávám 5 hvězdiček, i když si rozhodně zaslouží 10. Opravdu velice doporučuji knižním gurmánům, kteří mají rádi originální díla.
![Belatris Belatris](https://www.databazeknih.cz/img/users/34_/34324/belatris-uvE.jpg?v=1601893947)
![5 z 5 5 z 5](img/content/ratings/5.png)
Knihu jsem hltala skoro po celou dobu, jen posledních pár stran tempo zpomalilo (asi to byl i strach z dočtení a odložení oblíbené knihy). Velmi mi sedlo fragmentární členění textu - krátké odstavce, většinou postavená kolem jednoho postřehu nebo myšlenky. Skoro co stránka to perla. Protože jsem blázen do citátů z knih, hodně jsem si toho podtrhala, což mě u Sary Baume nepřekvapuje. Její literární styl přesně zapadl do mého vkusu. Je vizuální a literárně bohatý, úvahy nejsou povrchní a jen na ozdobu, ale tvoří takové myšlenkové DNA autorky, kterou považuju za jednu z nejlepších ženských autorek současné světové prózy. Nemůžu se dočkat její další knihy!
![petaSk petaSk](https://www.databazeknih.cz/img/users/46_/46208/m_46208.jpg?v=1459854933)
![4 z 5 4 z 5](img/content/ratings/4.png)
Bylo těžké si u čtení udržet pozornost, ale kniha stála za to. Nejedná se o příběh, ale o popis, jak se cítí člověk, který sám sebe zklamal a je v depresi. Je to o uvědomění si, že většina z nás je průměrných, ale s přemrštěnými ambicemi, jejichž nesplnění nás uvrhne do krize identity. Kniha je plná vnitřních a vnějších pozorování. Jazyk vyprávění je brilantní a autorka skvěle a citlivě zachytila vnitřní pochody ztraceného člověka.
Kniha byla původně školní esejí a jde to poznat. Myslím, že kdyby byla o třetinu kratší, bylo bylo by to jen ku prospěchu.
Doporučuji si přečíst doslov.
![pajaroh pajaroh](https://www.databazeknih.cz/img/users/11_/118929/m_pajaroh-zBG.jpg?v=1563526824)
![4 z 5 4 z 5](img/content/ratings/4.png)
Prve musím podotknout, že mám nechutně kýchavou sousedku. Její kýchání přes zeď mě děsí a s hlavní postavou tohoto románu v tomto i několika jiných (ne všech) ohledech sympatizuji. Jen tu velkou depresi ji příliš nevěřím...
Působivá kniha, která dokazuje, že Sandra Baume je mistryně kontroverzních popisů a že kniha Jasno lepo podstín zhyna nebyla jen náhodně dobrým debutem (přestože mi přišla z hlediska kompoziční stránky lépe zpracovaná).
Skvělá kniha, která rozhodně stojí za přečtení. Hlavní hrdinka Frankie je neuvěřitelně realisticky vystižená. Ačkoliv se toho v knize příliš neděje, přesto jsem se od čtení nemohla odtrhnout. Autorka perfektně vystihla období tzv. krize první čtvrtiny života. Frankie je už dospělá, měla by být schopná se o sebe bez problémů postarat, vědět, co chce, kam směřuje, mít cíl. Ona se ale utápí v každodenních pochybnostech o tom, kým vlastně je a co by v životě chtěla dokázat. Zjišťuje, že vlastně není ničím extra výjimečná, že je jednou z tisíce podobných dívek. Chce být dospělá a zároveň se toho bojí a trochu touží po tom být zas dítětem a "vrátit se domů". K tomu bojuje s depresí. Sama. Věří, že se z toho dokáže dostat. A je to skvěle vystiženo - pochybnosti o tom, jaký smysl má konání, které činí, vyčerpanost z běžných každodenních činností, pocity méněcennosti a zbytečnosti. Těžko danou problematiku vystihnout lépe.
Přesto mi přišlo, že ke konci příběh trošku ztrácel na síle a tempo zpomalilo, což mu ale vůbec nic neubírá na kvalitě. Překlad hodnotím jako perfektní a knihu rozhodně doporučuji k přečtení.