Vyšší spravedlnost
Hans Rosenfeldt (p) , Michael Hjorth
Případy policejního psychologa Sebastiana Bergmana / Sebastian Bergman: Policajný psychológ série
< 6. díl >
Policejní psycholog Sebastian Bergman se smířil s myšlenkou, že jeho dny na oddělení vražd jsou sečteny, a vrátil se k přednášení a psaní. Ne však nadlouho… Bergmanova dcera Vanja se odstěhovala ze Stockholmu a našla si dočasné zaměstnání jako kriminalistka v Uppsale, kde právě vyšetřuje sérii znásilnění. Pachatel napadá ženy zezadu — píchne jim anestetikum a na hlavu nasadí jutový pytel. Když jedna z obětí zemře, je k případu přizvána Státní komise pro vyšetřování vražd — a krátce nato i Sebastian Bergman. Roztříštěný tým musí nechat osobní problémy a neshody stranou a pokusit se brutálního násilníka zadržet. Vyšetřovatelům se podaří zjistit, že si pachatel nevybírá své oběti náhodně. Co je však spojuje?... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 2021 , HostOriginální název:
En högre rättvisa, 2018
více info...
Přidat komentář
Já jsem naprosto spokojená, kniha se četla sama.
Hjorth a Rosenfeldt udržují vysoko nastavenou laťku. Jejich hlavní postavy jsou skvěle propracované až při čtení člověku připadá že i po těch třech letech kdy jsem četla předchozí díl se opět shledává s přáteli.
Sebastian je stále pro všechny "osina v z...." Kterého vyhodíte dveřmi a on se vrátí oknem....
Jsem zvědavá jak bude další díl pokračovat a co autoři provedou s Billym... a Vanjou....
Doporučuji
Pozor, může obsahovat spoiler!: Kdo alespoň něco málo ví o injekční aplikaci, anestezii a také o inseminaci, tak zrovna tento díl pro něj ztrácí kouzlo, protože modus operandi vraha by byl velmi velmi těžko proveditelný. Musel jsem přivřít obě oči, ale jinak vše ostatní super - čtivé, napínavé a s brilantním závěrem.
No a zas tak napínavý konec :-)
Pozor, může být SPOILER!!!! Souhlasím s komentářem uživatele Makii.
Kniha se mi líbila, až na Vanju, kterou už od minulého dílu opravdu nesnáším a nechápu už ani chování Sebastiana. A s tím "pachatelem" mi to přišlo už trochu zvrácený,nereálný a nechápu proč Sebastian neřekl pravdu, jak to celé bylo, vždyť stejně neměl už co ztratit.Nechápu, že to nechal jen tak.
Další díl této dvojice splnil má očekávání. Svými knihami stále udržují laťku vysoko a patří mezi mé oblíbené autory. Musím přiznat, že rozuzlení pro mě bylo opravdu nečekané a originální. Samozřejmě doporučuji.
Tak za mě dost dobrá detektivka s nečekaným až překombinovaným koncem knihy. Závěr nechal pár věcí nevyřešených takže je se opět na co těšit. Vřele doporučuji opravdu to stojí za to.
I já byla na další díl roky natěšená, jenže ouha, očekávání byla zřejmě příliš velká. Není to tím, že by příběh opět nebyl čtivý nebo řemeslně dobře odvedený, jde spíše o to, že není příliš uvěřitelný; že Sebastian mění chování tak často, že mu to prostě nemůžete věřit; že z Billyho je až tak jiný ... Billy, že Ursula je divně zvláštní a to nikterak moc sympaticky, že pachatel je ten pachatel.... za mě tak 3,5 bodu a víra, že další příběh bude zase pětihvězdičkový.
Výborná, jako vždy. Jedna z mála sérií, která si drží kvalitu. Ale tentokrát jsem byla na konci už vážně naštvaná a znechucená Sebastianem. Skoro se ukazuje, že největší psychopat je vždy on.. Nechápu, proč Vanje neřekl, jak to bylo. Že mu zrovna tohle zatajit stojí za to. Přece nemůže úplně jistě vědět, že se nic nestalo. No prostě magor. A z kriminálky není jediný. Určitě si přečtu i pokračování.
Tento šestý díl série mi poměrně zkazil názor na předchozích 5 dílů, které se mi opravdu líbily ... zejména konec je tedy úplně ujetý a přitažený za vlasy. Za mě kniha od počátku postrádala ty správné "grády", vztahy Sebastiana s týmem - to je stále omílané téma, nic nového... jediná zajímavá zápletka snad souvisí leda s Billym.
Velice dobře se četla, tuto sérii mám ráda. Mělo to tah na branku, užila jsem si to do poslední stránky :-) Trošku mě začíná vytáčet postava Vanji. Za to mě začíná zajímat psychoušek Billy. Jen tak dál :-)
Pánové Rosenfeldt a Hjorth, autoři této v pořadí 6.knihy série o práci Státní komise pro vyšetřování kriminální činnosti-oddělení vražd, se sídlem ve Stockholmu, zřejmě během svého psaní museli dospět k negativnímu názoru na práci a efektivitu výše uvedeného oddělení (řečeno velmi slušně).
Jinak si nedovedu vysvětlit, proč tuto knihu napsali. Nabízím třeba toto vysvětlení:
- naštvání na policajty, jako takové,
- co jsme doposud napsali změníme v recesi, okořeníme to fialovými Harlekýnkami s
příchutí feferonek (viz. hlavní postavy tohoto díla).
Podotýkám, že první dvě knihy této řady se daly číst. Připomínalo mi to příběhy Martina Becka ( autorů S+W), deset knih vydávaných od 70-tých let minulého století. Ovšem Martin Beck se svou partou, to byl jiný level.
V této sérii vyšetřují vraždy po celém Švédsku:
Šéf, neschopný ňouma, který má k ruce schopného mladého znalce přes kybernetiku (ze kterého autoři vytváří postupně monstrum přes sado-macho), dále nesnesitelnou arogantní štěknu, která načas změní své pracoviště, zde se stěhuje do blízké Uppsaly, pak je zde možná schopná a tvořivá vyšetřovatelka v terénu, která má smůlu na chlapy. K této sestavě je v každé knize přibrána hlavní postava knihy - psycholog, odborník na profilování zločinců, zejména vrahů. Jeho vedlejší významnou činnost by Jára Cimrman nazval, že je cosi jako Der sexual hand Granat (dále DSHG). Přeloženo do srozumitelnosti jde o muže středního věku, který vidíc ženy, které se mu zamlouvají, dostává je zručně do postele (je to jeho hlavní životní hobby).
Vše se zde točí okolo násilí a zneužívání žen, které z náboženských důvodů mají problémy s interupcí. Až sem bych téma knihy toleroval. Ovšem děj se postupně mění k neuvěření. Dospěl jsem k názoru, že jde buď o "ptákovinu", nebo o psaní pod vlivem šňupání třeba kokainu. Bohužel vypadá to na vážný úmysl autorů vytvořit hit na který čtenáři jen tak nezapomenou. Závěr jsem již bral jako recesi (proto nehodnotím jako odpad).
PS
Mám obavy, že bude-li série pánů R+H pokračovat, ztratí ona skromná vyšetřovatelka i své druhé oko (o to první přišla chtěje navštívit DSHG v jeho bytě).
Hans Rosenfeldt a Michael Hjorth vytvořili nejen nejlepšího profilovače Sebastiana Bergmana, ale charaktery všech členů Torkelova týmu jsou tak důmyslně promyšleny, že jsem si po roce a půl užíval setkání se starými známými. Ani mi nevadilo, že osobní patálie jednotlivých kriminalistů překonaly samotný zločin.
I když se snažili autoři navádět na cca 4 pachatele, tak závěrečné roz(h)řešení nepřekvapí.
Líbilo se mi, jak autoři dokázali zachytit každodennost roku 2018.
Sebastianovy sny patří mezi nejsilnější pasáže. Po dočtení knihy v rozhlase shodou okolností připomínali ničivé tsunami z Vánoc 2004...
Pokračování série se Sebastianem Bergmanem bylo opět výborné. V průběhu čtení jsem se přistihla, že detektivní zápletku vnímám jako tuctovou, ale rozluštění případu bylo zcela nečekané.
Páni autoři se také opět vyřádili v osobních dějových linkách Sebastiana a postav okolo něho.
Kdo nečetl, vřele doporučuji. I když každý díl nabízí samostatný detektivní případ, v tomto případě je lepší číst sérii popořadě.
Náš spisovatelský tandem udržel nastavenou laťku a potěšil mne. Pěkná zápletka s téměř neuhádnutelnou koncovkou v závěru vysvětlená a příslib pěkné zábavy v dalším kole! Jen tak dál, pánové!
strašně jsem se těšila na další pokračování, ale přitom, jak vím, jak jsou autoři dobří - viz. seriál Most - tohle bylo trochu slabší
Určitě nejsem jediná, která netrpělivě čekala na šesté pokračování série se Sebastianem Bergmanem - policejním psychologem. Těžko říci, který díl je lepší, je obdivuhodné, jak autoři dokáží vygradovat napětí až do poslední stránky. Sebastian je stále sebestředný a arogantní hajzlík, ale snaží se urovnávat vztah se svou druhou dcerou. Má šanci, že se mu to povede, protože oba patří do týmu, který vyšetřuje několik znásilnění a vraždy a musí proto spolupracovat. Pečlivě propracované postavy kladné i záporné, napětí od začátku až do konce a na závěr nám pánové spisovatelé nadhodí udičku, na kterou se chytím a budu opět netrpělivě čekat, jak to dopadne s Vanjou a Billym v dalším díle, který snad už píšou. Je dobré číst sérii od prvního dílu.
Ikdyž otevřené konce nemám moc ráda, tentokrát jsem udělala výjimku a doufám, že nebude moc dlouho trvat než se s protagonisty znovu setkám a dovím se víc.
Když jsem objevila příběhy Sebastiana Bergmana, zhltla jsem je všechny snad během jednoho roku, možná i míň. Strašně mě to bavilo, a hlavně - ty konce! Jestli něco duo R+H umí, tak jsou to právě konce, kdy se nemůžete dočkat dalšího dílu.
Tenhle jsem četla s odstupem možná dvou, tří let a bylo to znát. Ano, celkem jsem si povzpomínala na většinu (pracovních a hlavně osobních) kauz, které se řešily v minulých dílech. A ano, vím, že se to tak dělá a je to logické (aby knížku případně pochopil i ten, kdo nečetl předchozí) a i já jsem to potřebovala, ale připadalo mi, že připomínkám všech těchto věcí bylo věnováno hodně místa na úkor příběhu. Možná jsem si měla znovu připomenout aspoň předchozí díl, nevím. Třeba u Harryho H. a jeho Nože jsem to neměla, tam nemělo ani co naskakovat, všechno jsem věděla.
Příběh samotný mě bavil a myslím, že se opět povedl i závěrečný wow efekt, který se tedy protentokrát neodehrál na poslední stránce a vnímavý čtenář tušil dřív, nicméně to vypadá, že i další osudy Sebastiana a jeho party budou zajímavé. Snad to zase nebude trvat dva roky...