Vytržení
Petr Michálek
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/535795/bmid_vytrzeni-661118d98f006.jpg
4
27
27
Ve Zlíně vrcholí oslavy 700 let města. Nevyrovnaný čtyřicátník Jan se setkává s herečkou místního divadla Olgou, aby natočil další díl svého podcastu Díky tomu objeví záhadný vzkaz, který rozvíří události z jeho minulosti. Otevírá se díky tomu nejdříve detektivní, a čím dál tím více i děsivá cesta, která spíše než pátrání připomíná past v podobě starých šamanských rituálů. Jak se ukáže, není náhodou, že se vše děje právě ve Zlíně, městě, které trpí „otcovským komplexem“ a stále hledá svou identitu...... celý text
Přidat komentář
Myslím, že rovnou na úvod napíšu, že tady v hodnocení nedokážu být objektivní, ani kdybych se nakrásně snažil. Knížka jejíž děj se odehrává v mém rodném městě a jejíž jednotlivé lokace člověk více než dobře zná. Navíc Petr Michálek je autorem mých oblíbených "Ovčáčkovských" kabaretů z MDZ, takže už jenom za lokace a autora jsou plusové body.
Ale hned jde dodat, že plusové body nejsou nějak rozhodující, protože samotná kniha a její děj mě pohltily, dalo by se říci (mrk, mrk) vytrhly z běžného běhu dní a nechaly zapomenou na čas. Protože tempo knihy začíná po úvodních pár desítkách stránek nabírat hodně zhusta na obrátkách, autor se nebojí přikládat pod kotel a závěrečná část "Mše", tam už děj běží zběsile jako cestující snažící se chytit ujíždějící poslední vlak ze Zlína do Otrokovic. Nebojím se říct, že zejména v závěrečné části mi tempo, navazování kapitol a udržení čtenáře u knihy připomněly Larse Keplera, ono ostatně samotný závěr na Mrakodrapu by klidně mohl pocházet z dílny oné švédské dvojice skryté za zmíněným pseudonymem.
Pokud jde o samotný děj, za mě představuje problém Zlín. Protože jak už napsali recenzenti přede mnou, být to od amerického autora a odehrávat se někde v New Yorku, tak asi neřekknu k uvěřitelnosti ani "ň", ale v tom našem malém Zlíně... Avšak děj se odehrává za oslav 700 let od založení města a při této příležitosti představilo město slogan "město nekonečných možností", takže touto berličkou si pomohu k tomu, abych si řekl, že se to takto klidně loni v listopadu mohlo odehrát.
Docela ujetina, ale zárověň čistokrevný thriller, byť vyprávěný v jakoby psychedelickém víru. Na rozdíl od zahraničních thrillerů psaných jak podle šablonky, kde pachatelé jsou kus od kusu méně a méně překvapiví, zde tedy jsem ve druhé půlce nevycházela z údivu - jinak řečeno byla taky jak "u vytržení". Logiku děje bych zpětně prověřovat fakt nechtěla, ale tady si říkám: proč taky. Svůj účel to plní skvěle. A myslím že pro zlíňáky to má rozměr navíc.
Bezprostředně po přečtení knihy jsem absolutně nevěděla, jaký komentář bych k ní vlastně měla napsat.
Upřímně řečeno…v hlavě jsem měla docela zmatek. Přečetla jsem to sice jedním dechem, ale? Líbilo se mi to vůbec?
Považovala jsem téměř za povinnost mít tuto knižní prvotinu od Petra Michálka ve své knihovně - jsem pochopitelně ovlivněna důvěrně známým prostředím – reáliemi Zlína, kde se kniha odehrává, protože zde žiju, a proto opět v tomto případě neumím být úplně nestranná a nezaujatá. A samotný Zlín rozhodně není v tomto příběhu jen doplňující kulisou, ale vlastně rovnocenným hlavním hrdinou stejně jako hlavní postava Jan.
Kniha balancuje na pomezí prostředí drsného klasického, ale reálného thrilleru a nějakým podivným až absurdním světem mimo realitu, kdy jsem často nedokázala vůbec rozlišit, zda se některé situace hlavnímu hrdinovi opravdu dějí nebo jsou to jen nějaké groteskní výplody v jeho hlavě.
Chvílemi jsem proto napětím ani nedýchala, chvílemi jsem zase úpěla…co to proboha je?
Děj je pro „Zlíňáky“ vymyšlen a časově zasazen právě do této doby naprosto dokonale.
Točí se totiž kolem 700. výročí první zmínky o Zlínu a přesně příští víkend (od mého komentáře) v reálném Zlíně proběhnou jeho skutečné, hlavní a největší oslavy.
Autor do knihy zakomponoval i některé skutečné prvky plánovaného programu oslav, zasadil zde dále spoustu reálných známých osobností české společnosti, které jsou se Zlínem spjaté…to všechno nahrává neskutečné autenticitě románu. Upřímně řečeno, nevím, jaké budu mít pocity, až budu v sobotu sledovat například provazochodeckou show nad náměstím, proslov primátora nebo například požehnání arcibiskupa. Všechno toto autor v rámci své literární fantazie do knihy zakomponoval a s nadsázkou řečeno - můžeme jen doufat, že se nikdo knihou nebude inspirovat.
Místopis Zlína v knize nemá chybu. Je naprosto detailní, jsou zde přesně a dokonale popsány různé ulice, náměstí, budovy, kavárny, divadlo, s velkou nadsázkou lze tvrdit, že lze knihu využít i jako takový malý městský bedekr.
Proto bylo pro mě na jednu stranu umístění příběhu do Zlína neskutečným bonusem, ale na tu druhou zase samotná akční zápletka mi na Zlín připadala zas až dost přitažená za vlasy a víc uvěřitelné by mi to připadalo určitě například někde v jakémkoliv americkém městě. Taky mi v určitých situacích dost vadilo a absolutně jsem nechápala naprosto nelogické jednání a chování hlavního hrdiny, někdy jsem si prostě říkala „to už je trochu moc“, to se asi opravdu odehrává jen v jeho hlavě a čekala jsem proto úplně jiné závěrečné rozuzlení.
Ale i přesto je to kniha opravdu čtivá. Je patrné, že autor se v určitých detailech inspiroval například i D. Brownem, zejména co se týče ukončování kapitol, které nedovolí od knihy jen tak odejít, ale navozují zvědavost číst pořád dál a dál.
Ostatně načteného D. Browna potvrdil i sám autor na besedě, kde objasnil, vysvětlil, zdůvodnil i nás seznámil se spoustou věcí ze zákulisí vzniku této knihy. Ostatně i velice pozitivní dojmy z této besedy mi trochu změnily celkový náhled na knihu a hodně přispěly k těm konečným čtyřem hvězdičkám.
Z první poloviny jsem byla kapku rozpačitá, druhou jsem přečetla na jeden nádech. Napínavý á vypointovaný příběh, reálie mého milovaného Zlínečka. Po besedě s autorem jsem docenila ještě více. Skvělá prvotina.
Výborná kniha, která mi opravdu sedla a dokonale jí vystihuje začátek jedné známé písně: "Is this the real life? Is this just fantasy? Caught in a landslide, no escape from reality" :) Příjemný styl psaní, bezvadně zvolené reálie, originální příběh a překvapivý závěr - poslední část jsem přečetla doslova jedním dechem.
Mezi Arthurem Haileym a Danem Brownem (ovšem v Čechách), mezi nadreálnem a realitou (a nikdy nevíte, kde jste), mezi tripem a stavem z názvu (zvláštní v místních především alkoholických končinách), mezi zmatením a smíchem (a užíváte si to). Groteskní bloudění a nekonečně ironické vyjádření dvojakého vztahu k otci, Bohu a Zlínu. Vytržení se nečte lehce, chce to trpělivost - ale Mše odmění... Petr Michálek si mě ve své prvotině dokonale povodil, díky za to.
Celou dobu, co jsem knihu četla, jsem byla na pochybách, zda se jedná o popis reality anebo o výplod alkoholem a drogami ovlivněné mysli. Navíc některé pasáže byly opravdu dost drsné, o to víc se mi nechtělo věřit, že by mohly popisovat skutečnost. Jindy mi přišlo, že postavy reagují naprosto nelogicky, zvlášť poté, co se stalo na konci první části. Navzdory tomu jsem se však prakticky nedokázala od čtení odtrhnout. I když přiznávám, že z velké části to bylo kvůli tomu, že všechna ta místa, kde se děj odehrává, dobře znám a o to víc byl příběh pro mě zajímavější, když jsem si mohla jednotlivé situace zasadit do známého prostředí.
Hodně povedená prvotina. 4,5*
Autorovy další knížky
| 2022 |  Vytržení |
| 2010 |  Pravda o Východní frontě |
| 2014 | Pravda o západní frontě 1940-1943 (1.část) |
| 2019 | Pravda o východní frontě 1944 - 1945 (2. část) |
| 2016 | Pravda o západní frontě 1944-1945 (2. část) |
Vynikající. Knížka se mi vlila do krevního oběhu a zaryla pod kůži. Osoby a obsazení, příběh a celý divoký zlínský svět, vše mi skutečně způsobovalo stavy vytržení.
Do postavy obstarožního, zhrzeného herce jsem se, myslím, zamilovala.