Vývoj a zločiny panslavismu

Vývoj a zločiny panslavismu
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/186969/bmid_vyvoj-a-zlociny-panslavismu-iQo-186969.png 4 11 11

Na počátku komunistické éry, v době všeobecného jásotu pro jednotu se slovanským Sovětským svazem, vyložil Václav Černý historické kořeny panslavismu - od německé romantiky přes české obrození až k panrusismu a jeho použití sovětskými i československými komunisty. Černého dílo je jednak dokumentem o skrytém odporu českého ducha - jednak ale knihou zcela aktuální. Masivně vzrůstající ruská přítomnost v České republice na počátku 21. století vyžaduje porozumění, proč se mohou tak mnozí Rusové upřímně domnívat, že české země patří k jejich sféře - a proč je řeč některých českých politiků o přátelství s Ruskem tak nebezpečná pro české národní zájmy. Kniha Vývoj a zločiny panslavismu by se měla stát povinnou knihou pro každého českého učitele i novináře.... celý text

Přidat komentář

misantroop
27.09.2021 5 z 5

Mnoho myšlenek k zamyšlení. Tento esej není rozhodně jednoduché čtení ale i po roce 2020 neztrácí na aktuálnosti.

Titus
25.05.2021 5 z 5

Tento essay před čtenářem obstojí snad ve všech žádoucích ohledech - jako dílo osvětlující své téma, jako čistě literární útvar i jako výpověď o duchu autorském. Je radost jej číst již jen pro lásku k jazyku, jímž je psán, a pro potěšení ze stylu, jenž je jakýkoliv, jen ne suchý, aniž by přitom ztrácel na věcnosti. Kolikrát bývá obojí v nesmiřitelném rozporu!
A pak je tu sám předmět a jeho studium. Černý až vyčerpávajícím způsobem nahlíží historii panslavismu a jeho recepci u nás i v Rusku a v krátkosti dokáže postihnout podstatné rysy. Na malém políčku se městnají jména, fakta, myšlenky. Kompilace nestačí, nevtíravě se přidávají vlastní postřehy autorovy, vše doplňují citace, někdy i rozsáhlé.
Dílo výsostné vzdělanosti.
Snad jediné bych autorovi vytkl - jeho nekritický, obdivný, přístup k Masarykovi a Benešovi. Těž se obdivuji ohromné osobnosti Masarykově a k Benešovým kvalitám chovám alespoň respekt, ale řekl bych, že právě z úcty k intelektu obou mužů je třeba k jejich myšlenkám a hlavně realizacím těchto myšlenek přistupovat s přísným pohledem a ostrou, nikoliv blahovolnou, myslí.

Co k panslavismu samotnému? Snad jen, jak fascinující a děsivá je nepohnutlivost některých myšlenek a přístupů v čase. Palackého slova, v knížce citovaná, tak platí téměř nezměněna, jako memento dnešním útvarům.