Vyvrhel
Anthony Ryan
Úmluva oceli série
1. díl >
Alwyn se narodil uprostřed občanské války v království Albermaine a vyrostl mezi zbojníky. Pálí mu to a naučil se zručně zacházet s nožem, uprostřed hlubokého lesa se cítí svobodný a mezi lapky má to, co nikdy neměl — přátele a rodinu. Zrada však obrátí jeho život naruby a udá mu úplně nový směr, plný krve a pomsty. A Alwyn nakonec narukuje do královské armády. Bojuje pod velením šlechtičny Evadine Courlainové, kterou pronásledují vidění démonické apokalypsy. Aby se Alwyn mohl pomstít, musí přežít válku a smrtící intriky urozených. Do pohybu se však dávají temné síly, lidské i nadpřirozené, a snaží se Evadinin vzestup za každou cenu překazit. A Alwyn se musí rozhodnout — stane se válečníkem, nebo navždy zůstane psancem?... celý text
Přidat komentář
Poslechnuta Audiokniha (čtení mně přišlo jako strojové, neustále stejná intonace a žádný rozdíl mezi větami, čárkami a podobně. Dokonce jsem si hledal, jestli se nejedná o AI strojově načtený překlad, až tak je to vše stejné).
Vyvrhel mně moc nesednul, po sériích Stín Krkavce a Čepel Krkavce, jsem si myslel, že Úmluva oceli bude ve stejném či podobném stylu, jako předchozí série, ale je to úplně jinak.
Nevím čím to je, ale Vyvrhel mě skoro vůbec nezaujal a nedokázal jsem se sžít s Alwynem, jako hrdinou a těšit se na jeho děj v knize a na další pokračovaní. Jediná dějová linka co mě láká, je ta KNIHA a jestli se vůbec dočkáme překladu a vyústění, zda toto bude klíč k danému fantasy žánru. Zatím to jako FANTASY vůbec nepůsobí, spíš jako nějaký popis náboru fanaticky věřících k nějaké sektě, uvidíme v dalších dílech.
Finální hodnocení 65%, ale pořád lepší než trilogie Dracoris Memoria.
Jednou zbojník, navždy zbojník. Trochu ostřejší Robin Hood, trochu větší království a problémy, které se na něj ženou. Ze začátku skromný příběh jednoho chlapce, který ale později doroste do epicky bitevních rozměrů...
Stálo mě dost uvažování jak knihu hodnotit. Od Ryana jsem četla dračí
Oheň probuzení a byla zklamaná. Tato kniha je lepší. Přestože miluji epické fantasy (a trochu jim nadržuji), kterými se trh zrovna nehemží (nakladatelé, dopřejte nám víc!),asi jsem čekala více. Bylo to zdlouhavé, pomalé. Dala bych si něco akčnějšího s jasnější vizí o co vlastně v příběhu jde. Záchrana království před králem, démony nebo věřícími? Jde víc o víru nebo o pomstu? Zatím to vypadá jen jako prostý příběh chlapce, co rád dělá podržtašku náboženským fanatičkám a nějak to postrádá jasný cíl.
(SPOILER)
Anthony Ryan má nezpochybnitelný vypravěčský talent ve stylu G.R.R. Martina a jeho popisy zprostředkovávají perfektní celkový obraz prostředí stejně jako dávají hloubku jeho postavám.
Jak již bylo mnohokrát zmíněno v předchozích komentářích, první díl nové trilogie je jiný než autorovy předchozí příběhy. Jako by tentokrát autorem nebyl mistr epické fantasy, ale třeba František Niedl. Takže pokud čekáte klasické fantasy plné magie a kouzel, budete možná zklamáni, protože dostanete spíše "historický" příběh plný zbojníků, rytířů, politiky a také víry.
Hlavním hrdinou je bývalý zbojník Alwyn, který má bystrou mysl, všímavé oči a při vší své životní smůle i nemalé štěstí. Sice skončí ve vězení, ale najde tam moudrou učitelku, která ho naučí číst a psát; z vězení, odkud nikdo předtím nedokázal utéci, se mu útěk podaří; přežije bitvu, kde zemřou spousty lidí…
Příběh je plný akce a napětí, hlavní hrdina je sympaťák (přestože Vélin Al Sorna to není) a celkově je to dobré čtení plné hlubších myšlenek. Stručně - líbilo se mi to.
"Falešná přísaha nemá žádnou váhu a jediné, co ti přinese je nedůvěra a nepřátelství druhých. Takže, když dáš své slovo, dodrž ho."
"Odvaha je jako provaz. Dříve či později ti dojde."
"Bitva je, přes všechny ty hovadiny co páni napovídají o galantnosti a tak, prostě jenom velikánská rvačka, při níž se používají zbraně místo pěstí."
(SPOILER) Bohužel, tedy podle mého pohledu, zde vůbec obálka neodpovídá obsahu. Když se na ni dívám, představím si nějakého odvrženého ,,odpadlíka" , co drancuje svět a tam potká , jak už to bývá, nejedno dobrodružství. Je mi jasné, že hrdina zde poroste, ve všech ohledech toho slova, a v dalších dílech se snad tohoto obrazu dočkám. Ale zatím celkem táhlý příběh, bavila mě spíše první třetina, kde se aspoň něco dělo. Vytvářely se vztahy k postavám, které jsou vám pak stejně k ničemu, protože tam už nejsou. A mezi dalšími postavami jsem tedy moc sympatií nenašla. Vím, že se vše děje kvůli rozpadu původní skupiny, ale aby to pak na čtenáře nějak citově zapůsobilo, musí se být s postavami déle a jít více do hloubky. Celkově to postrádá napětí, šmrnc a city. Prostředí je vyzobrazeno dobře, uvěřitelně a realisticky. Bohužel, posledních asi 100 jsem už nedala. Je to táhlé...
Ak by sa celý príbeh neodohrával vo fiktívnom svete a nepreblysol v ňom občas naozaj len veľmi jemný záblesk mágie, bol by to čistokrvný historický román ako vyšitý z legendárnych príbehov európskeho stredoveku. So začiatkom odkazujúcim na známy zbojnícky príbeh Robina Hooda, pravdaže nemilosrdne prevráteným do krutej reality, a záverom, ktorý sa podobne pohráva s legendami opradeným príbehom nemenej slávnej Jany z Arku. A medzitým ešte všeličo iného, samozrejme. Zrada, dobrodružný útek z nepreniknuteľného väzenia, súboje telo na telo i epické bitky, ale aj hľadanie starých príbehov v starých knihách v obrovskej a veľmi starej knižnici. Anthony Ryan v tomto románe, zahajujúcom novú trilógiu, zatiaľ asi najviac zúročuje svoje historické vzdelanie a zároveň opäť dokazuje, že patrí k absolútnej špičke žánru fantasy.
Kniha jako taková pěkná, jako víkendovku rozhodně doporučuji. Všechno řečeno bylo, doplním jen dva postřehy, které nikdo nezmínil a jedno varování věřícím:
- lehký náznak postapo
- odkazy na GRRM, nikoliv nezbytně “vykrádačka, spíš taková lehká naťuknutí
A co mě mrzí nejvíc - silné protináboženské ladění. A útoky na něj. Najdou se tu katolíci i několik konfesí evangelíků. Plive se tu na všechna náboženství, která položila základy naší civilizace a způsobu myšlení a to pěkně bez důvodu. Kdyby to bylo nějak jako “pozor na samozvané guru Richardy, nebo to a to, nebo třeba “pozor na fanatismus, vede k tomu a tomu. Kdepak. V celé knize se nedozvíte, proč je tu tolik cynického pohrdání náboženstvím a vírou. Nemá žádnou vazbu na příběh. A proto mi to přijde od autora bezduché, ubohé, zoufalé. Skoro až mi připadá, jestli si tu neřeší nějaké svoje mindráky (s odpuštěním). A bratry ve víře varuji: odůvodnění takového přístupu se nedočkáte. No… pořád doufám, že třeba v dalších knihách…
Čekala jsem, že prvních cca 100-150 stran se budu seznamovat se světem, akce tu moc nebude a budu se jen snažit zorientovat v postavách. Omyl, začínáme pěkně zostra a svět je představován za pochodu.
Kdo by čekal nějaké obr fantasy plné čarodějnic, upírů atd., tak by byl poměrně zklamaný, jelikož prvků fantasy je zde dost pomálu. Mně to ale nevadilo.
Ráda jsem se vžila do života drsných zbojníků, do života v lese, a upřímně mě to bavilo víc, než nějaké víly atd. Přišla jsem si jako v nějakém..asi historickém románu s prvky fantasy. A to, jak jsem zjistila, mám ráda.
Co se mi také líbilo, tak je to, že autor jede ve stylu Martina. Máte oblíbenou postavu? Myslíte si, že bude pro děj důležitá? Šupito -hlavička pryč. GENIÁLNÍ! Plné zvratů.
Co knize maličko uškodilo, tak je přeci jen rozsah. Teda alespoň za mě. Alwyn tam nemusel mít tolik niterních úvah a bylo by to super. Upřímně mě někdy štvaly tak, že bych knihu hodnotila na 75%, ale 3 a 3/4..to jsme zase v jiné knize takže hodnotím na 4*.
Konec také překvapil, se strachem jsem otáčela stránky, že to skončí otevřeně, ale ne. Pokračování si přečtu ráda, ale teď mám klid na duši, jelikož je to dost uzavřené.
Celkově spokojenost a milé překvapení.
Vydržel jsem po stranu 150. Je to šíleně rozvláčné a ... nudné. Anthony Ryan píše knihy, které čtu jedním dechem (Vélin Al Sorna) a pak knihy, které jako by napsal někdo jiný - o dva řády slabší - a toto je jedna z nich. Nebo možná není, ale já nemám čas prokousat se tou nudou na konec 632 stránkové knihy, jestli se to náhodou nezlepší. Život je krátký na to, abychom ho utráceli čtením špatných knih.
Kniha mne velmi bavila. Hned při jejím otevření jsem si říkala, že to bude pecka.
Mapa a seznam postav. To vše najdete hnedka na začátku. Seznam postav se vážně hodil. Hodně mi pomohl zorientovat se v ději. Nadšená jsem byla i z mapy. Bohužel více na začátku než v příběhu samotného čtení. Tady jsem zjistila, že mapa neni moc podrobná a v tomto díle spíše zbytečná.
A.Ryan má silný vypravěčský talent. Jeho dlouhé opisy pocitů, emocí hl.hrdiny, myšlenek a úvah. Pro mne super. Tohle mám ráda, dokáži se pak lépe vcítit do postav a děje. Pro někoho to ale může být až moc. Dokazuje to ostatně i naše společné čtení. Někteří tuhle knihu po pár stránkách vzdali.
Pokud máte rádi fantasy plné magie a nadpřirozených bytostí, tady je nenajdete. Jedná se spíše o historický svět plný rytířů , zbojníků, politiky s pouze malým náznakem nadpřirozena.
Tento svět je ale skvěle vykreslený. At už se jedná o politiku, bitvy, rasy lidí, kteří tu žijí, víru. Akce a napětí se střídá s nudnějšími popisnými pasážemi. O zvraty ale není nouze. Nikdy si nemůžete být jistí, kdo bude dalším mrtvým. Na tohle má Ryan talent podobně jako G.R.R. Martin.
Moc se mi také líbilo, že konec není tak moc otevřený. Pokud by jste tedy nechtěli číst další díl, nemusíte. Autor pěkně uzavřel jednu kapitolu Alwynova života. A co mu přinese další je zatím ve hvězdách. Já se na to ale moc těším.
Kniha je plná úžasných citátů. Za zmínku stojí např.:
"Válka není nikdy spravedlivá, ať dopadne jakkoliv."
"Falešná přísaha nemá žádnou váhu a jediné, co ti přinese je nedůvěra a nepřátelství druhých. Takže, když dáš své slovo, dodrž ho."
"Každý jde svou cestou, každý potká svůj osud."
Příběh neukotvený v ničem, ani v čase prostoru nebo filosofii – to je fantasy. Dočkáme se mnoha soubojů, intrik, útěků apod., ale nic více. Opět se potácíme po fiktivní zemi-nezemi, jsme poučováni, zrazováni a zneužíváni fanatickými vědmami a těšíme se na konec této předlouhé story, který snad přinese nějaké rozuzlení. Ale zase nic – v dohledu jsou další díly, které si ovšem nechám ujít.
Zhruba po třetině mě kniha začala bavit a říkal jsem si, že by mohlo být u Ryana zase dobře (což se mi stalo pouze u první Písně krve). Nicméně, u poslední třetiny jsem zájem zase ztratil. Přišlo mi, že se děj tak nějak upachtěně přesouvá z místa na místo a chybí tomu nějaké to fantasy koření a emoce. Alwyn Písař si nevedl špatně, ale s u Ryana mi chybí nějaký háček, který by zasekl a nepustil.
Ikdyž je kniha Vyvrhel trochu jiná, než ostatní knihy od Ryana, tak bych tu knížku vůbec nezatracoval. Má sice pomalý start - stejně jako mrak dalších knih - ale pak se děj rozjede a nemyslím si, že si knížka zaslouží menší hodnocení jen kvůli pomalejšímu startu. Je vyprávěná pouze z pohledu hlavní postavy, což vůbec nevadí - možná naopak a co bych na knize vyzvedl z mého podhledu oproti očekávání u Raynova stylu, tak je to větší dávka realističnosti všeho. Příběh se určitě v dalších dílech velmi rozjede a už teď se máme opravdu na co těšit.
Knihy tohoto autora mám moc ráda, ať už sérii o Vélinovi Al Sorna - i s jejím volným pokračováním, nebo Draconis Memoria. I proto jsem se na Vyvrhele tolik těšila. Ovšem přišlo dost velké zklamání, nemohla jsem se dlouho do příběhu začíst. Alwyn Písař, ostatní vedlejší postavy a ani svět, který autor čtenářům představuje, mě nezaujaly. Možná to bylo pomalejším tempem vyprávění, možná mým čtenářským rozpoložením. V druhé polovině knihy se to ale změnilo, děj po Báni mě konečně chytl, a až do konce jsem se dobře bavila. Teď už jsem zvědavá, jak se Alwynův příběh bude vyvíjet, a zda se Torii podaří najít, co hledá. A taky jsem zvědavá, jak zareaguje Evadine, až se dozví pravdu. Zda spadne ze svého piedestalu a strhne všechny sebou.
Tesila jsem se pri docteni pisne, ze autorovo styl, se pri dalsi knize jeste vylepsi. A to se take stalo. Vyslechl fanousky a zrusil preskakovani deje na dalsi postavy.
V knize jsem nepotkala hluche nudne misto, az do uplného konce. Zustavate pekne napnuti celou dobu.
Tesim se na pokracovani, protoze toto byl teprve rozjezd!
Když jsem se do Vyvrhele pouštěla, netušila jsem, že mě čeká jeden z nejlepších čtenářských zážitků loňska. Anthony Ryan opět dokazuje, jak skvělý mistr vypravěč je, jak neuvěřitelné příběhy umí vytvořit. Vyvrhele vám u něj trochu netradične naservíruje z první osoby a můžete se těšit na to, že si hrdinu užijete ještě o to více.
Alwyn se narodil uprostřed občanské války a dětství neměl jednoduché. Pak ale narazil na Deckina Scarla, krále zbojníků, který jej přijal do své bandy. Naučil ho umění přežít i využívat svou bystrou mysl a pozorné oči. Hořká zrada z Deckinových vlastních řad ale vše obrací naruby. Alwyn se rázem ocitá na dně lidské společnosti, kde smrt číhá na každém kroku. Hodlá však využít vše, co ho Deckin naučil. Hodlá přežít. A hodlá se pomstít tomu, kdo jej připravil o jeho nejbližší.
Jak už to tak u Ryana bývá, má i Vyvrhel pomalejší rozjezd. To ale nic nemění na tom, že dokáže během pár stran vtáhnout do děje. Pokud totiž autor něco skvěle ovládá, pak je to umění dávkovat informace. Tentokrát dokonce zašel ještě dál a často vyzrazuje i kus dalšího děje. Výsledek? Ještě větší zvědavost a touha pokračovat.
Vyvrhel je přehlídkou zástupu morálně šedých postav. Ani samotný Alwyn není zrovna svatoušek, ale přesto ho nejde nemilovat - je něco jako temný Robin Hood. Čeká vás boj o přežití, velká přátelství, lásky i velkolepá bitva, kde se zúročily Ryanovy znalosti ve středověké historii. Je strhující a autor se s popisy rozhorně nemaže. Pěkně bez obalu vám předhodí poměry v rozvrácené společnosti i násilí v boji včetně vyhřeznutých vnitřností.
Velkou roli sehraje náboženství a dějem se line i lehké nadpřirozeno. Ryan si připravil půdu pro další díly a Vyvrhel má zkrátka vše, co pořádná epická fantasy má mít. Hrdinu, za kterého budete dýchat, spletitý děj, rozmanité postavy a strhující příběh. Kniha je navíc úžasná i jako audio a hlas Ondřeje Nováha se k Alwynovi perfektně hodí. Miluju a doporučuju!
Hodnocení: 95%
Za knihu k recenzi moc děkuji Knihy Dobrovský.
Audiokniha
Už dlouho se mi nestalo, že by si mě kniha tak moc a tak rychle získala.
Když jsem se do této knihy pouštěla vůbec jsem nečekala, že mě čeká tak skvělý zážitek.
V podání Ondřeje Nováka se příběh krásně poslouchala.
Alwyna jsem si oblíbila celkem rychle. Jeho příběh mě i přestože měl pomalejší začítek naprosto pohltil.
Těším se na pokračování.
Od autora to je pro mě první kniha, ale rozhodně ne poslední.
"Člověk je strůjcem vlastního štěstí."
"Zbabělost a zdravý rozum jsou často jedno a totéž."
¨
"Zbičují člověka za vraždu, ale neoběsí ho, když se vykoupí zaplacením ceny krve rodině oběti. Ale když někdo znesvětí knihu, přivážou ho ke stromu, rozpárají mu břicho, udělají z něj potravu pro vrány a žádné výkupné ho nezachrání."
Vynikající román. Zatím, dle mého, nejlepší kniha od A. Ryana a četl jsem všechny. Zbojník a později voják Alwyn Písař mi prostě naprosto sedl. Už se těším na pokračování, doufám, že vyjde v češtině brzy. V originále, jako čtenář Jarda 007 to číst nebudu, na to nemám. Howgh.
Kniha mela velmi velmi pomaly rozjezd, zaver to nahradil, uvidime jak bude dale, ale zatim nema na Krkavce
Štítky knihy
otroctví vězení, věznice náboženský fanatismus pomsta dark fantasy zbojníci fantasy hrdinská fantasyAutorovy další knížky
| 2014 |  Píseň krve |
| 2018 |  Oheň probuzení |
| 2016 | Královna ohně |
| 2015 | Pán věže |
| 2020 | Volání vlka |
Bohužel od Stínu krkavce pořád čekám, kdy Anthony Ryan napíše své další velké dílo. A pořád nepřichází. Draconis Memoria byl kolosální omyl, Vyvrhel je... tak někde napůl.
Nejdřív klady - kniha je čtivá. Extrémně. Není to žádné těžké čtení s rozmanitým jazykem, dá se v pohodě přelouskat za týden a ani se nebudete snažit. Prostředí je poměrně známé, autor se vůbec nenamáhal zakrýt, že se pohybujeme někde ve dvanáctém století v Anglii, na severu jsou Vikingové, my si částečně hrajeme na Robina Hooda a právě tu kolem probíhají náboženské války. Na jednu stranu je to věc, která bude spoustu čtenářů štvát - přeci jen to vypovídá o velké lenosti autora, kterému se nechtělo vymýšlet další svět, na druhou stranu je ale porozumění tomuto světu jednodušší a spousta věcí v něm - brnění, obchod, měny, věci běžného života - jsou staré známé věci z našeho světa. A v nich, v jejich popisu a použití Anthony Ryan vyniká.
Hlavní postava - Alwyn, později Alwyn Písař - trpí. Ne ani tak dějem samotným, jako spíš "syndromem dokonalého nadprůměrně inteligentního člověka". Zkráceně, kdo četl Husitskou trilogii od Sapkowského, tak má zhruba představu. Hlavní hrdina je totiž chytřejší, vnímavější, prohnanější než všichni okolo, z každé situace dokáže vyklouznout (i když dost často je to díky neuvěřitelné dávce štěstí, což hlavně ke konci knihy... ta jedna konkrétní scéna v lese... bude trochu až moc. Samozřejmě je chytřejší a inteligentnější než všichni ostatní bez jakéhokoliv vzdělání, prostě jen svým selským, tedy spíš zbojnickým rozumem. Tenhle aspekt knihu malinko shazuje. Nedočkáme se tu žádného politikaření, pletichy jsou jednoduché a snadno prokouknutelné, Anthony Ryan se opravdu nepouští do kdovíjak složitých situací. Naopak, v rámci zachování výhody pro hlavního hrdinu jsou ostatní postavy poměrně jednoduché, statické a do Alwynova života jen přicházejí a odcházejí podle toho, jak se mu to hodí. Ryan je totiž mistrem něčeho úplně jiného - to, co je na knize nejpřitažlivější, je systém kladení faktů, gradace děje a umné skrývání pravdy. Ryan dlouhou dobu píše o něčem úplně jiném a tváří se, že to je důležité a pak na čtenáře vylije pravdu, která v několika případech sice čtenáři dojde už dávno, ve většině ale opravdu překvapí.
Co mě osobně na knize opravdu scházelo, byl nějaký prvek fantasy. Ano, vím, prvek fantasy tam je. Jenže ten opravdu nestačí, je ho ukrutně málo. Takhle jsem dostal knihu, která se z 99 % tváří jako historický román, ještě ne ani příliš dobrý, z 1 % jako fantasy. A to je nepoměr, který se mi nelíbí. Nevím, jestli to je autorův plán nebo jen zase zkouší něco nového (osobně myslím, že to druhé), ale vypadá to, jako by si neuměl vybrat. Protože jestli napsal historický román, tak je to hodně špatný román, který, jen obšlehl už známý svět a historické události, a to to ještě neskrýval tak dobře jako třeba G. R. R. Martin. Jestli napsal fantasy, je to pouze špatné, protože fantasy zde bylo opravdu jen co by se za nehet vešlo. Kdyby se zaměřil na jeden nebo druhý žánr, kniha by byla mnohem lepší.